KLÁVESKA.cz

Zprávy ze serveru 'Česká škola'


Zobraz nejnovější zprávy ze všech serverů
Výběr kategorií:
Blogy a osobní stránky
Bydlení
Cestování
Doprava a dopravní prostředky
Finance a bankovnictví
Instituce a úřady
Kultura
Obchod
Počítače a komunikace
Průmysl, zemědělství
Služby
Sport
Věda a výzkum
Vzdělávání
Zábava, koníčky
Zdraví, děti, rodičovství
Zpravodajství, informace
Životní prostředí, příroda

Jazykový filtr:
česky   anglicky
polsky   slovensky


Hledání:
text:

server Česká škola
Listování: [ 1 ]  2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 další
Zadání odpovídá celkem 210 stránek, zobrazit poslední stránku.

13.07.2020 09:42

Jan Moláček: Křečkův návrh na rasovou segregaci. (Jen krůček od škol či nemocnic „jen pro bílé“)


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/gVN-aLtDPYE/jan-molacek-kreckuv-navrh-na-rasovou.html]
„Někdy je potřeba režim trpělivého a úmorného čekání na konec funkčního období opustit. Třeba když veřejný ochránce práv přejde od nečinného tolerování diskriminace k jejímu aktivnímu obhajování a prosazování. Stanislav Křeček tak učinil v komentáři pro deník Právo, který publikoval také na svém blogu. Mimo jiné v něm doporučil Romům, kteří narazí na diskriminaci při hledání zaměstnání nebo bydlení, aby si pomohli sami,“ píše Jan Moláček v Deníku N.Jan Moláček (twitter.com)„Tvrdíte-li, že vás nikdo nechce přijmout do práce, proč se tedy nezaměstnáte sami? Proč nezakládáte firmy podílející se třeba na zvelebení bydlení ve vyloučených lokalitách? Nechtějí vám přidělit byt? Proč si sami nepostavíte domy a byty jako tisíce jiných neromských družstevníků u nás? Proč stále jen čekáte, až vám někdo něco dá?“ ptá se ombudsman...Domysleme důsledky Křečkovy velkopanské rady... Je to úplně stejné, jako kdyby ombudsman hájil zákaz vstupu Romů do restaurace s tím, že si přece mohou otevřít restauraci vlastní. Křečkův návod není ničím jiným než cestou k rasové segregaci společnosti. Pokud připustíme logiku, podle níž nemají Romové a Romky obtěžovat bílé zaměstnavatele a majitele bytů, na základě čeho bychom měli právo je odmítat upřít hospodským? A co třeba veřejná doprava? Copak si Romové nemohou koupit autobusy a přepravovat se odděleně od majority?Křeček dokonce radí, kde vzít peníze: „K financování takových aktivit by se jistě našlo dostatek prostředků ve státním i neziskovém sektoru, kde se nyní na zcela zjevně neúčinnou ‚integraci‘ používají stamiliony,“ píše o stavění vlastních příbytků. Na nějakou tu ojetou dodávku by jistě zbylo taky. A jsme krůček od škol či nemocnic „jen pro bílé“.Celý text naleznete zde



13.07.2020 09:42

Filip Rožánek: Světová média zavádějí nová pravidla, apelují na své redaktory, aby používali citlivější jazyk


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/Iei8H7zgLL0/filip-rozanek-svetova-media-zavadeji.html]
„V anglosaském prostředí se vede debata, nakolik mají novináři vycházet vstříc společenským tlakům na citlivější popisování reality, aby někoho neurazili, nediskriminovali, nestigmatizovali a nevystavovali traumatizujícím zkušenostem. Tlak nepřichází shora, od úřadu nebo vlády. Redakce obvykle tvrdí, že jde o jejich vlastní rozhodnutí po debatě v týmu anebo na základě čtenářských a diváckých ohlasů. Třeba vysvětlení, proč psát Černoch, a ne černoch, má širší kontext,“ píše Filip Rožánek v Hospodářských novinách.Filip Rožánek (linkedin.com)Podle zastánců zahrnuje nové označení veškeré obyvatele s africkými kořeny a je vlastně ohleduplnější než dosavadní Afroameričan. "Může se to zdát jako banální změna, ale pro mnoho lidí znamená jedno velké písmeno rozdíl mezi barvou kůže a kulturou," vysvětlil editor New York Times Marc Lacey. Podpořila ho v tom jeho černošská kolegyně z grafického oddělení, pro niž jsou Černé třeba dívky jako ona, které sdílejí stejnou kulturu a rasový původ, "zatímco černé jsou pastelky". Editor dodal, že z jazykového hlediska to bude stejné, jako když se píše o Asijcích nebo Hispáncích. Bílí však zůstanou s malým počátečním písmenem, protože s velkým je píšou šovinistické a rasistické skupiny a pojem "bílý" nevystihuje skupinu lidí se sdílenou kulturou a historií.Celý text naleznete zde

13.07.2020 08:00

Česko má koupit za miliardy počítače nemajetným žákům, plán však neexistuje


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/M8ZunbhFj_g/cesko-ma-koupit-za-miliardy-pocitace.html]
Rekordní pěti set miliardový schodek státního rozpočtu poslanci schválili až po řadě pozměňovacích návrhů a podmínek. Jedním z doprovodných usnesení byl i požadavek, aby stát zajistil distanční výuku pro všechny žáky, a to už od začátku školního roku 2020/2021. Což znamená, že musí koupit počítače rodinám, které na ně nemají peníze. Náklady společně s technikou pro učitele mají překročit dvě miliardy korun. Jak bude nákup probíhat, zatím není jasné. Informuje iDNES.Otázkou však je, jak by měl v takovém šibeničním termínu vypadat tendr na dodavatele. Musí se například rozhodnout, kdo zaškolí rodiče i děti v práci s počítačem, protože schopnosti s ním pracovat nejsou samozřejmostí. Je třeba také vyjasnit, jak to bude s vlastnictvím počítačů a servisem. K online výuce je navíc potřeba zajistit připojení k internetu, což stojí další peníze.„Skoro všechny tyto otázky jsme probírali na podvýboru pro regionální školství, kde padlo i několik návrhů, jak to lze realizovat. Takže cesty jsou,“ vysvětluje pirátský poslanec Lukáš Bartoň, který byl spoluautorem návrhu.Podle ministerstva školství jsou podobné otázky předčasné, resort nyní připravuje distanční vzdělávání koncepčně. Jak bude vypadat, zatím není jasné.Celý text naleznete zde

12.07.2020 09:56

Ivan Rynda: Přišel čas si uvědomit, že bychom se především měli uskromnit


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/Xn8XHqrjVEE/ivan-rynda-prisel-cas-si-uvedomit-ze.html]
„Docela se bojím zadlužení a optimismu, že se z krize jen proinvestujeme. Podle mého soudu přišel čas si uvědomit, že bychom se především měli uskromnit. Tím mám na mysli úspory všude tam, kde je to jen trochu možné. A začít bychom měli u dopravy a energetiky, kde nám současná krize ukázala, že to v principu možné je,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Ivan Rynda, vysokoškolský učitel a zakladatel katedry sociální a kulturní ekologie UK. Ivan Rynda (fhs.cuni.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:Nepovede však toto uskromnění k tomu, že Evropa poroste pomaleji ve srovnání s jinými regiony? V USA, Číně i v Indii už dnes HDP stoupá vyšším tempem… Hrubý domácí produkt je fetiš, není to parametr, který může správným způsobem měřit kvalitu lidského života, životní úroveň, nebo dokonce naše prožitky. Je to jen ekonomický ukazatel a jako s takovým se s ním musí zacházet. Podstatné je to, že jsme na jedné planetární lodi, a tak se opravdu musíme dohodnout všichni. Nejen uvnitř Evropy, ale opravdu všichni na celém světě.Tvrdíte, že HDP je fetiš, nicméně v ekonomice se kolem něj stále vše točí. Klasická ekonomická věda je postavena na modle ekonomického růstu a HDP je jeho měrnou jednotkou. V uzavřeném systému konečných zdrojů, což je naše planeta, však není možný trvalý růst libovolného typu. To jsem nevymyslel já, to uznává třeba každý kybernetik. A bylo to zveřejněno ve studii Massachusettského technologického institutu o environmentálních problémech už v roce 1970. Trvalý kvantitativní růst jednoduše není možný.Pojďme se ještě bavit o principech. Považujete se za liberála a současně za ekologa. Není v tom rozpor? Může stát nutit své občany k zelené politice silou, nemělo by to být věcí rozhodnutí každého člověka? Nemluvme jen o ekologii, mluvme o veřejném zájmu, nebo o obecném dobru, jak tomu říká ve své úžasné encyklice Laudato si’ papež František (kritizuje v ní konzumerismus a nezodpovědný rozvoj a vyzývá k rychlé a jednotné globální akci a k boji proti zhoršování životního prostředí, pozn. red.). Už staří Řekové vychovávali lidi ke ctnosti. O dva a půl tisíce let později britský politolog německého původu Ralf Dahrendorf zdůrazňuje, že člověk je svobodný jen tehdy, jestliže se zajímá o věci veřejné. Jen když nerozšiřuji prostor pouze pro sebe, ale pro všechny, pro veřejný zájem a obecné dobro, stávám se svobodnějším. Tak je nutné vychovávat děti a mladé lidi.Celý rozhovor naleznete zde

12.07.2020 09:56

Letní doučování, soukromí učitelé, asistenti, podpora digitalizace a výuky na dálku. Tak školy v Evropě čelí krizi


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/LJ2XL2WYVmw/letni-doucovani-soukromi-ucitele.html]
V Rakousku či na Slovensku rozjíždějí letní školy, v Anglii dávají miliardu liber na to, aby znevýhodnění žáci dohnali ostatní, na Islandu se soustředí na děti cizinců. A ve Švédsku? "Mateřské a základní školy jsme nezavřeli, je to často jediné místo setkání. Ale online výuku jsme si na jeden den vyzkoušeli. Fungovala, tak jsme šli zase do školy," líčí česká učitelka za polárním kruhem. Reportáž přináší online deník Aktuálně. Česko: Integrovat on-line prvky do běžné výuky Ministerstvo školství by rádo integrovalo on-line prvky do běžné výuky. "Dálková výuka by se neměla odložit spolu s rouškami, ale měli bychom se v ní dále zdokonalovat," říká ministr Plaga. Efektivně by ji šlo využívat například v případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka nebo v budoucnu v kombinaci prezenčního a distančního vzdělávání. Ministerstvo nyní připravuje "pokusné ověřování, které nabyté zkušenosti otestuje a nabídne systémové řešení".Slovensko: Letní školy Letní školy na Slovensku mají přispět ke zmírnění dopadů, které vznikly po přerušení klasického vyučování. "Pociťujeme, že bude nevyrovnaná úroveň ve vzdělávání, proto jsme iniciovali letní školu na poslední tři týdny srpna," říká k tomu slovenský ministr školství Branislav Gröhling. Jeho resort do nich investoval půl milionu eur (přes 13 milionů korun), aby školy mohly žádat o jednoduché granty na zakoupení pomůcek a příplatky učitelům.Vzdělávání v letních školách by mělo mít formu zážitkového, hravého a tvůrčího učení. Letní školy jsou dobrovolné, je na rozhodnutí zřizovatele či základní školy, zda ji pro žáky zpřístupní. Stejně je na rozhodnutí rodičů, zda tuto možnost využijí. "Učitelé by se setkávali se svými žáky, předpřipravili se na září a zjišťovali, na jaké jsou děti úrovni," popisuje Gröhling.Celý text naleznete zde

12.07.2020 09:56

Komenského opěvujeme, ale jeho koncept celistvosti nám uniká, tvrdí pedagog Hábl


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/K_SzYmRgYnw/komenskeho-opevujeme-ale-jeho-koncept.html]
Školy jsou dobré v předávání poznatků, máme strategie a metody jak to dělat, ale umět rozvinout charakter nám uniká, na to se v projektu Komenský 2020 zaměřujeme, říká pedagog a expert na učení Jana Amose Komenského Jan Hábl. Komenského by dnes podle něj trápilo, kdyby slyšel, že posledním cílem našeho vzdělávacího systému je konkurenceschopnost. Rozhovor přináší DVTV. Celý rozhovor naleznete zde

11.07.2020 10:21

Kamil Kopecký, Václav Písecký: Děti lovící online predátory na vlastní pěst? Nedoporučujeme!


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/Xrg3xWMtbU8/kamil-kopecky-vaclav-pisecky-deti.html]
V posledních dnech zaplavují sociální sítě informace o tom, že děti (a dospívající) ve snaze napodobit situace zachycené ve filmu V síti zkoušejí online predátory lovit samy - na vlastní pěst. Své aktivity pak prezentují např. ve formě videí, která rozšiřují mezi další uživatele sítě. Tyto aktivity však v žádném případě nedoporučujeme, způsobí více škody, než užitku.Policie ČR podobné hry na detektivy rozhodně nedoporučuje. Děti, ale ani dospělí, nejsou schopni rozlišit, co je ještě neškodná komunikace a kdy hrozí reálné nebezpečí. Děti nemají znalosti a schopnosti rozpoznat zda se jedná opravdu o sexuálního útočníka nebo ne. Zaznamenali jsme, že některé mediálně známé osobnosti občas k podobným aktivitám přímo vyzývají, ale zdůrazňujeme, že podobné lehkovážné “hry” mohou být velmi nebezpečné.Velká část sociálního experimentu V síti se odehrává v prostředí online seznamovacích a komunikačních platforem, které jsou určeny především pro dospělé publikum. Děti nízkého věku (do 13 let věku, cca do příchodu puberty) však přirozeně tato prostředí ve většině případů nepoužívají, nejsou k používání těchto služeb nijak motivovány - zajímají je online hry, pokec s kamarády, hudba a video, streamování, youtubeři a museři apod, ale primárně se na internetu neseznamují (to přichází až podstatně později). Pokud bude dítě aktivně využívat služby, které pro něj nejsou určeny, logicky se pak setká s komunikací a obsahem, který je pro něj nevhodný (např. sexuální obsah, vulgární komunikace, pornografie, extrémistický obsah apod.). Mimochodem, minimální věková hranice pro přístup k online službám zpracovávajícím osobní údaje, je od roku 2019 15 let.Je třeba také zdůraznit, že sociální experiment V síti bohužel v mnoha lidech vzbudil nesmyslnou představu, že každé dítě, které vstoupí do online prostředí, je okamžitě atakováno sexuálními devianty. Takto to ale ve virtuálním prostředí nefunguje. Pokud děti navštěvují stránky a služby přiměřené jejich věku, je pravděpodobnost kontaktu s někým nevhodným téměř minimalizována.U popisovaných her na lovce je i další nebezpečí. Výsledky podobných “her” jsou zveřejňovány na sociálních sítí s cílem zajistit sledovanost profilů tzv. lovců. Může zde docházet k bezdůvodnému označování (nálepkování) někoho za sexuálního predátora, devianta nebo pedofila. Toto je také velmi nebezpečné s pohledu ochrany osobnosti. Takového veřejné pranýřování bez rozhodnutí příslušného soudu, kterého jsme nyní často svědky právě v souvislosti s dokumentem V síti, je naprosto nepřijatelné.Rodič musí dítěti vysvětlit, že přestože se jeho syn či dcera bude snažit dělat “prospěšnou věc” a odhalovat potenciální sexuální predátory, ve skutečnosti pachatelům pomáhá. Aby totiž dítě dokázalo podobného pachatele “odhalit”, komunikaci zpravidla samo iniciuje, komunikuje návodně, zjednodušeně řečeno pachatele k reakci provokuje. Tato cesta navázání kontaktu je snazší, rychlejší, efektivnější - ale pořízené důkazní materiály jsou prakticky nepoužitelné a pro policii, státní zástupce a soudce použitelné jen ve velmi omezené míře. Skutečně podobný typ her nedoporučujeme.Celý text naleznete zde

11.07.2020 09:14

Výuka na dálku s koncem krize nezmizí. Plaga ji chce testovat na základních školách


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/0o3EgmXFoNY/vyuka-na-dalku-s-koncem-krize-nezmizi.html]
V září se sice mají školy vrátit k normálnímu režimu, krize však ministru školství Robertu Plagovi (ANO) ukázala, že by měly pokračovat i ve výuce na dálku. Od ledna příštího roku chce proto spustit pokusné ověřování kombinované výuky na základních školách. Dálková výuka by tedy doplňovala tu klasickou ve třídách. O něčem takovém se dosud jen hovořilo. „Zkušenosti z posledních měsíců toto rozhodnutí urychlily,“ sdělil Hospodářským novinám Plaga.Robert Plaga (msmt.cz)Ve výuce na dálku spatřuje ministr řadu výhod, jako třeba větší zapojení moderních technologií nebo to, že vede žáky k samostatnému vzdělávání. „Proto by z ní měla být vhodná součást či doplněk moderního vzdělávání,“ dodal Plaga. Jeho úřad chce dát přes léto dohromady plán, v jakém režimu by pokusná výuka na dálku měla probíhat nebo kolik škol se do ověřování zapojí.S kombinovanou výukou v současnosti zákon nepočítá. Děti, které se vzdělávají na dálku, tak musí být zapsané v režimu domácího vzdělávání a do školy chodí dvakrát ročně na přezkoušení. Programový šéf vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký ale podotýká, že školy běžně nemají na dálkovou výuku vhodné podmínky: „Během krize byla situace výjimečná v tom, že během návratu s výukou ve školách pomáhali asistenti pedagoga a učitelé se mohli soustředit na on-line výuku. V běžném provozu by ale obojí nestíhali.“ I tento problém hodlá ministerstvo školství vyřešit během léta.Celý text naleznete zde

11.07.2020 09:14

Zákon o ochránci práv dětí kritizují experti i ombudsman Křeček


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/tXdrlHGQCpc/zakon-o-ochranci-prav-deti-kritizuji.html]
„Česku chybí zastřešující instituce, která by chránila a prosazovala práva dětí. Dětský ombudsman sjednotí dnešní roztříštěnost,“ říká jedna z autorek návrhu, vládní zmocněnkyně pro lidská práva a bývalá ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková. Nový ochránce by měl řešit podněty dětí do 18 let, stížnosti na postup státních orgánů, sociálně-právní ochranu, problémy škol i nemocnic. Stížnost by mohlo podat jak dítě, tak jeho rodiče, učitel nebo třeba trenér či sociální pracovník. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.Kvůli nedostatečnému vymezení vztahů mezi současným veřejným ochráncem práv a novým dětským ombudsmanem kritizuje návrh zákona i současný ombudsman Stanislav Křeček. Zřízení úřadu nezpochybňuje, upozorňuje ale, že je potřeba zamyslet se nad tím, jak působnost a pravomoci dětského ochránce vymezit. Respektovat musí dosavadní pravomoci veřejného ochránce práv… Na potřebu přesného vymezení působnosti dětského ombudsmana ve vztahu k současnému veřejnému ochránci práv poukazuje i Martina Grochová, právnička a odbornice na opatrovnickou justici a práva dětí z Univerzity Palackého v Olomouci. „V řadě případů jsou otázky práv dítěte a otázky práv dospělého, které zůstávají v kompetenci stávajícího ochránce práv, úzce propojeny. Jak budeme postupovat například v případech stavebního řízení, které se dotýká primárně rodičů, ale i dítěte samotného?“ uvádí možný sporný moment.Pojetí nového úřadu je proto podle ní zvolené nešťastně. Grochová říká, že dětský ombudsman je v navrhovaném zákoně kopií veřejného ochránce práv, který teď ale funguje dobře. „Spíše než na vyřizování individuálních podnětů a dublování funkce stávajícího ochránce práv by se měl důraz klást na to, co nám v tuto chvíli chybí. A to je zejména efektivní komunikace s dětmi. Představovala bych si, že dětským ombudsmanem by mohl být spíš psycholog než právník,“ míní Grochová.Celý text naleznete zde

10.07.2020 03:14

Začínající učitelka: Ne každá hodina mohla být krásná a „vypiplaná“. S tím jsem se musela smířit a trvalo mi to


[http://feedproxy.google.com/~r/ceskaskola/~3/zKe4Drr9OBY/zacinajici-ucitelka-ne-kazda-hodina.html]
„Snažila jsem se uplatňovat ty „hezké a zajímavé“ metody, co jsem se naučila ve škole a na praxích. Brzy jsem ale zjistila, že to při takhle velkém počtu studentů nejde. Ne každá hodina mohla být krásná a „vypiplaná“. S tím jsem se musela smířit a trvalo mi to,“ říká v rozhovoru pro iDNES začínající učitelka Tereza Minářová.Tereza Minářová (gymcheb.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:Kolik hodin týdně jste připravovala? Bylo to 21 hodin a neměla jsem tolik času na jejich přípravu. Aby byly hodiny podle mých představ, tak by to šlo maximálně při částečném úvazku. Při plném mi to nejde, anebo to půjde až za několik let, kdy získám více praxe. Až budu mít „proučené“ všechny ročníky a dostanu do toho svůj systém... Narazila jste na to, že jste jako jedna z mála zažila při svojí premiéře něco, co se nikdy dřív nestalo - zavřely se školy. Jak to u vás probíhalo? Nejen na škole, ale jak jste se s tím popasovala vy sama? Ze začátku těžce. Moc jsem nevěděla, jak to mám dělat. Navíc se také dlouho nevědělo, jak to se školami bude - jestli se otevřou za pár dní, budou zavřené týdny, jak máme učit. Nevěděla jsem, jak všechno probrat distanční formou. A dá se říct, že já jsem byla z těch, co studenty zahltila učivem, to musím přiznat.Jak to zahlcení vypadalo? I tu distanční výuku jsme chtěla dělat zajímavě, takže jsem si připravovala různé kvízy přes Google Forms, protože už jsem měla založený Google Classrooms. Posílala jsem jim toho hodně a dávala jsem jim na to vypracování i málo času. Pak jsem rychle zjistila, že ani na tu opravu nemám dost času a vůbec to nestíhám. Z toho jsem byla ve stresu prvních 14 dní. Ale pak mě uklidnilo, když vystoupil ministr Plaga s tím, že máme hlavně opakovat, že se nemusí naplnit dělávací programy školy a nemusíme „dohánět neodučenou látku“. Když řekla ta v podstatě nejvyšší autorita, že je v pořádku to nestihnout, tak jsem vybírala jen to, co bylo podle mě důležité a zajímavé.Jak podle vás dopadlo školství během zavření škol? Přeci jen to byla výjimečná situace, školství bylo obnažené a ukázaly se jeho slabiny. Jaké je ponaučení pro školy po pandemii?Ponaučení? Že není důležité probrat všechno. Že to děti přežijí, když se hned nedozví, kdo byl Machiavelli. Důležité je v nich probudit zájem, aby to chtěly vědět a hledaly to samy. Zvládnout to, aniž bychom do nich museli „hustit“ data a informace pod tlakem. Je důležité pěstovat individualitu i týmovou práci. Důležité jsou také vztahy, které bylo určitě těžké během karantény udržovat, i proto jsem dělala online hodiny, abychom se společně viděli. Nakonec mi děti prozradily i něco o sobě, jaké mají vášně nebo co je trápí.Celý rozhovor naleznete zdeRozhovor s Terezou Minářovou před začátkem školního roku naleznete zde





© 2020 - PERPETUM web design