29.04.2024 11:49

...v ČR byly v letech 2010-2012 pěstovány geneticky modifikované brambory, tzv. brambory Amflora?

[https://www.biotrin.cz/gm-brambory]
Brambory patří k nejhojněji pěstujícím se plodinám u nás. Jsou nejen nezbytnou potravinou, ale také zdrojem důležité suroviny - škrobu, především amylopektinu, který je využíván mimo jiné i v textilním, či papírenském průmyslu nebo při výrobě lepidel a tmelů. Narozdíl od běžných brambor, které jsou pěstovány pro potravinářství, GM brambory Amflora byly vyvinuty s jiným cílem, neboť její hlízy byly určeny pro zpracování ve škrobárnách. Brambory Amflora mají zablokovaný gen pro tvorbu amylosy, jejíž obsah je tak snížen na minimum. Tato vlastnost přináší výhody zejména v průmyslu, kde je co nejnižší množství amylosy ve škrobu žádoucí. Odrůda Amflora zároveň nabízela možnost zvýšeného obsahu amylopektinu, odolnost vůči insekticidům, antibiotikům (kanamycin, neomycin) a dalším faktorům. Tato kombinace vylepšených vlastností slibovala nárůst produkce brambor a jejich klíčových složek. Na území ČR se GM brambory pěstovaly jen krátkodobě (2010-2012) ve třech uzavřených podnicích na Vysočině, a to pod dohledem firmy BASF Plant Science. Produkce brambor dle předpokladů vzrostla, avšak kvůli komplikacím s výsadbou bylo v roce 2013 povolení k pěstování této odrůdy v rámci EU zrušeno. Společnost BASF tak následně přesunula veškeré pěstování této odrůdy brambor do Ameriky a Asie. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace1/Moderni_biotechnologie_WEB.pdf https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-6/odruda-genove-modifikovanych-brambor-amflora.html https://www.basf.com/us/en/media/science-around-us/amflora-makes-paper-and-yarn-glossier-and-stronger.html https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-6/zelena-bramboru-cervena-lilku.html Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

29.04.2024 11:49

...šlechtění, které je oproti geneticky modifikovaným organismům lépe přijímáno veřejností, je také založené na změnách v DNA?

[https://www.biotrin.cz/gm-vs-slechteni]
Jak v případě šlechtění, tak v případě genetických modifikací jsou vylepšovány vlastnosti plodin, ale i některých rostlin a zvířat - a to již několik desítek let! Níže představujeme rozdíly mezi oběma technikami se zaměřením na plodiny: V případě tradičního šlechtění se jedná o křížení plodin s různými vlastnostmi a výsledkem je potomstvo s požadovanými vlastnostmi. Naopak při genetických modifikacích (GM) je genetických úprav dosahováno změnou genetické informace v genomu plodiny. Proč to děláme? Protože planě rostoucí plodiny nejsou pro zemědělce ideální. Přirozený výběr a tradiční šlechtění probíhající desítky let umožnily vznik výživově bohatších, a především výnosnějších plodin, avšak ve volné přírodě špatně konkurujících. Genetické modifikace za účelem získání požadovaných vlastností otevřely nové možnosti, jak upravit a následně pěstovat plodiny nejen výnosné, ale zároveň i odolné vůči suchu, nebo škůdcům. GM jsou klíčové pro zabezpečení dostatečného množství potravin pro rostoucí světovou populaci. I když otázky týkající se bezpečnosti a dlouhodobých dopadů genetických modifikací vyvolávají diskuse, přínosy těchto metod v oblasti zemědělství jsou nezpochybnitelně významné. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://royalsociety.org/topics-policy/projects/gm-plants/how-does-gm-differ-from-conventional-plant-breeding/ https://www.cdk.cz/slechteni-problematika-geneticky-modifikovanych-organismu Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

29.04.2024 11:49

...v USA a Kanadě neexistuje zvláštní zákonná norma pro geneticky modifikované organismy?

[https://www.biotrin.cz/legislativa-usa-kanada]
Legislativa v USA a Kanadě je založena na konstatování, že metoda přípravy GMO není potenciálně škodlivá a riziko GMO není odvozováno právě od přípravy metody, ale od specifických vlastností GM organismů. Tento předpis platí již od roku 1986 a je z něj patrné, že např. transgenní rostliny s vloženým genem bakterie Bacillus thuringiensis s účinností proti škůdcům jsou posuzovány podle zákona o pesticidech. Z toho vyplývá, že posuzování GMO spadá pod různé instituce, a tím i zákony. K určitému zpřísnění v USA došlo v červenci 2016, kdy podepsal tehdejší prezident Barack Obama zákon nařizující jednotlivým státům USA zavádět povinné značení GM potravin na obalech. Pro značení GM produktů je možné využívat alternativně i tzv. QR kódy, které lze přečíst pomocí chytrého mobilního telefonu. V prosinci 2018 zveřejnil ministr zemědělství USA Sonny Perdue informace o normě pro označování potravin přijaté v roce 2016. Norma definuje bioinženýrské potraviny, které obsahují zjistitelný genetický materiál, který byl modifikován určitými laboratorními technikami a nemohl být vytvořen konvenčním šlechtěním nebo nalezen v přírodě. Důsledkem toho je zavedení označování uvedených potravin. Již v únoru 2019 byly tímto logem označeny některé produkty a od 1. ledna 2022 je GMO značení povinné pro všechny potraviny. V Kanadě je přístup ještě mírnější. Geneticky modifikované plodiny byly poprvé schváleny v roce 1995, téměř bez veřejné diskuze a bez většího upozornění veřejnosti. Dosud nebyla ani schválena povinnost značení GM produktů. Kanadská vláda se též nepodílí na regulaci genového inženýrství, ale pouze na regulaci biotechnologických produktů, tzv. „nových potravin” a “rostlin s novými vlastnostmi“, které vznikly technologiemi tradičního šlechtění a mutageneze, nikoliv genetickou modifikací (cíleným vnášením genu). Více informací na toto téma můžete najít zde: https://bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace1/Moderni_biotechnologie_WEB.pdf https://theconversation.com/what-is-bioengineered-food-an-agriculture-expert-explains-175003 https://www.biotrin.cz/zakon-o-ne-oznacovani-gm-potravin-v-usa/ Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

29.04.2024 11:49

...existují komáři s geneticky upraveným trávicím traktem tak, aby v něm docházelo ke zpomalení růstu parazitů přenášejících malárii?

[https://www.biotrin.cz/gm-komar]
Tým vědců z projektu Transmission:Zero provedl genetickou modifikaci hlavního nositele malárie v subsaharské Africe, komára Anopheles gambiae. Tato úprava umožňuje komárovi produkovat ve svých střevech dva antimikrobiální peptidy po nasátí krve hostitele, které narušují vývoj parazita malárie (Plasmodium sp.). Tím dochází k několikadennímu zpoždění před dalším stádiem vývoje parazita, přičemž komár mezitím často uhyne. Přenos malárie probíhá poté, co samice komára kousne člověka infikovaného parazitem malárie. Pouze asi 10 % komárů přežije dostatečně dlouho, aby se parazit vyvinul do infekční formy. Cílem týmu je prodloužit tuto dobu tím, že zpomalí vývoj parazita ve střevech komára. Zdržení a zpomalení vývoje parazita představuje důležitý krok v hledání metod blokování přenosu malárie z komárů na lidi. Aby bylo možné využít genetickou modifikaci k eradikaci malárie v reálném světě, je nutné rozšířit ji z laboratorně upravených a testovaných komárů do volně žijících populací. Klasické křížení by pravděpodobně vedlo k rychlé eliminaci modifikace kvůli přirozenému výběru, proto je klíčové zajistit, aby se anti-parazitární genetická úprava dědila, a tím se rozšířila mezi přirozené populace. Zatím byly provedeny pouze testy v laboratorních podmínkách, avšak pokud se prokáže bezpečnost a účinnost v reálném prostředí, jednalo by se o zásadní pokrok v boji proti malárii. Vědci z Institutu pro modelování nemocí při Nadaci Billa a Melindy Gatesových již vyvinuli model, který dokáže posoudit vliv a dopad takových genetických úprav na konkrétní africké regiony. Tento model ukázal, že tato modifikace by vedla ke snížení počtu případů malárie v afrických oblastech. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://www.imperial.ac.uk/news/239931/mosquitoes-that-cant-spread-malaria-engineered/ https://www.imperial.ac.uk/news/249474/mosquito-modification-programme-aiming-eliminate-malaria/ Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

29.04.2024 08:49

Semena fialových rajčat se objevila na britském trhu

[https://www.biotrin.cz/semena-fialovych-rajcat-se-objevila-na-britskem-trhu]
Norfolk Healthy Produce, přední britská společnost v oboru inovativního zemědělství, s radostí ohlásila spuštění prodeje semen svého revolučního produktu: fialových rajčat. Tato jedinečná rajčata jsou bohatá na zdraví prospěšné antokyany, což jsou antioxidanty nalezené v potravinách, jako jsou borůvky a ostružiny. Bioinženýrský přístup umožnil kombinaci rajčete s geny z jedlého hledíku (Antirrhinum), čímž bylo dosaženo přítomnosti fialových antioxidantů nejen v dužině, ba dokonce i ve slupce rajčat. Tento vývoj reprezentuje významný krok v oblasti genetického inženýrství potravin a nabízí zahradníkům a konzumentům novou možnost zdraví prospěšného ovoce. Profesorka Cathie Martin, vedoucí výzkumnice stojící za tímto objevem, si již od roku 2008 přála, aby zahradníci mohli pěstovat tato rajčata. Ta budou k dispozici v obchodech již tento rok. Dosavadní průzkumy ukazují vysoký zájem amerických spotřebitelů (80 % dotázaných) o pěstování a konzumaci tohoto produktu, i když byl upraven pomocí metod genového inženýrství. Tato zvýšená poptávka je důkazem rostoucího zájmu o nové a inovativní přístupy k zemědělství a potravinové výrobě. Na základě dosavadních informací oznámil Norfolk Healthy Produce uzavření prodeje semen pro letošní sezónu. Vyhlížejme tedy sezónu následující, kdy snad budou tato semena dostupná i v naší kotlině.    Zdroj: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20643

25.04.2024 07:21

Nová položka v NBT knihovně - Sója odolná vůči háďátkům

[https://www.biotrin.cz/nova-polozka-v-nbt-knihovne-soja-odolna-vuci-hadatkum]
Sója, jedna z nejdůležitějších surovin pro potravinářský průmysl a výrobu krmiv, má každoročně významné finanční ztráty v zemědělství. Nejčastěji jsou důvodem rostlinní parazité - háďátka, konkrétně háďátko sójové (Heterodera glycines Ichinohe). V dnešní době zemědělci k regulaci háďátek využívají přístup kombinující pěstování geneticky odolných odrůd sóji v rotaci s nehostitelskými plodinami a aplikaci přípravků na ošetření osiva. Časem se však vyvinula virulentnější háďátka, což vyžaduje identifikaci dalších zdrojů rezistence sóji. Díky technologii editace genomu CRISPR-Cas9 bylo nedávno prokázáno, že efektivní zlepšení odolnosti vůči háďátku sójovému nabízí gen GmSNAP02, a to prostřednictvím mutací, které narušují jeho funkci. Tento objev může být klíčem k diverzifikaci budoucích generací odrůd sóji odolných vůči háďátkům. Více na: Sója odolná vůči háďátkům Autor textu položky v knihovně NBT: Eliška Čermáková

22.04.2024 09:00

Brazílie: schválení GM komárů v boji proti horečce dengue

[https://www.biotrin.cz/brazilie-schvaleni-gm-komaru-v-boji-proti-horecce-dengue]
Vědci v Brazílii schválili v březnu letošního roku uvolnění geneticky modifikovaných komárů do volné přírody ve snaze zmírnit exponenciálně rostoucí počet případů horečky dengue, která představuje vážné hrozby ve formě epidemie. Horečka dengue je vážným horečnatým onemocněním, které se přenáší komáry a šíří mezi lidmi. Mezi její příznaky patří vysoká horečka, bolesti kloubů a svalů, nechutenství, vyrážky a v některých případech i krvácivé projevy. Britská společnost Oxitec se specializuje na výzkum a vývoj geneticky modifikovaných (GM) komárů. S cílem potlačit přenos horečky dengue, který zprostředkovávají pouze samičky komárů druhu Aedes aegypti, vyvinula Oxitec samce tohoto druhu s genetickou úpravou, která vede k úmrtí samičího potomstva ještě před dosažením dospělosti. Tímto zásahem se očekává redukce populace komárů v postižených oblastech. Proces začíná umístěním vajíček komárů do speciální krabičky, do které se přidá voda k jejich aktivaci. V krabičkách proběhne celý vývojový cyklus, který trvá přibližně 10 dní, a dospělý GM hmyz je následně vypuštěn do volné přírody. Zde se pak může množit pouze GM populace komárů, což vede k postupné redukci velkého množství hmyzu. Samci ztrácejí schopnost kousání a samičky po páření s těmito samci nepřežijí, čímž je úspěšně regulována populace komárů. V Brazílii začala být situace závažná na začátku roku, kdy během prvních dvou měsíců bylo zaznamenáno více než 970 000 případů horečky dengue, což přetížilo brazilské nemocnice. Bylo hlášeno minimálně 500-600 obětí. Město Sao Paulo dokonce vyhlásilo ke konci února stav nouze. Krize způsobená horečkou dengue má kořeny ve dvou hlavních faktorech. Vlhké a teplé počasí výrazně ovlivnilo populaci komárů šířících tuto nemoc. Současně se šíří všechny čtyři typy viru a jen málo obyvatel Brazílie má imunitu proti všem typům. Již před dvěma roky se brazilské úřady pokusily bojovat s vysokým výskytem horečky dengue jiným způsobem - pomocí infikování komárů běžnou bakterií Wohlbachia, která měla zesílit imunitní reakci komárů a ztěžovat růst viru dengue. Toto vedlo k vývoji nevylíhnutých vajíček komárů, což mělo za následek snížení populace komárů. Mezi další možnosti v boji s infikovanými komáry patří také nová vakcína z Japonska, která je podávána nejrizikovějším skupinám obyvatelstva, a stále se vyvíjí i domácí brazilská vakcína proti horečce dengue. I přes víru v účinnost a efektivitu snížení populace komárů pomocí GM jedinců je potřeba pokračovat v dalším vývoji a zkoumání účinných metod v boji proti komárům, aby byla zajištěna dlouhodobá kontrola nad jejich populací a prevence šíření nemocí. Zdroje: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20714 https://www.reuters.com/business/healthcare-pharmaceuticals/biotech-company-bets-gmo-mosquitoes-fight-dengue-brazil-cases-surge-2024-02-28/ https://www.technologyreview.com/2024/03/15/1089845/

19.04.2024 16:00

GM karafiát

[https://www.biotrin.cz/gm-karafiat]
Karafiáty modré barvy představují první geneticky modifikované květiny, které byly uvedeny na trh. Jedná se o víceletou rostlinu (Dianthus caryophylus), u které je genetická modifikace z hlediska dlouhodobého výnosu výhodnější než u jednoletých rostlin. Změna barvy na modrou až fialovou je způsobena vložením genů z petúnie a macešky, u nichž umožňují syntézu anthokyanového barviva delfinidinu, jenž je zodpovědný za tvorbu modrého a fialového pigmentu v květech. Delfinidin je přirozeně se vyskytující pigment, který je hojně zastoupen v dalších (i jedlých) plodinách, např. červené odrůdě vinné révy, černém rybízu nebo borůvkách, a není nijak toxický ani alergenní. Zpočátku byla vyžadována licence pro pěstování, distribuci a vývoz GM karafiátů. Po několika posouzeních regulačních orgánů však nebyla zjištěna žádná rizika spojená s GM karafiáty a od roku 2007 byly karafiáty zařazeny na seznam GMO. V současné době jsou karafiáty pěstovány hlavně v Jižní Americe, především v Kolumbii a Ekvádoru. V Evropě je schválen jen dovoz GM karafiátů. Pod komerčními názvy, jako MoonshadeTM, MoonshadowTM nebo MoonvistaTM jsou pěstovány a dováženy karafiáty mimo EU, zejména do USA, Kanady, Japonska nebo Malajsie. Přestože původ GM karafiátů je v Austrálii, ne všechny odrůdy tam mají povolení k pěstování. K dovozu GM karafiátů zpět do Austrálie tak dochází z jihoamerické Kolumbie či Ekvádoru, kde je pěstování povoleno. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://www.ogtr.gov.au/sites/default/files/files/2021-06/21_-_factsheet_-_genetically_modified_gm_carnations_in_australia.pdf https://www.scienceworld.cz/biologie/geneticky-modifikovany-karafiat-si-muzeme-pestovat-i-doma-3250/ https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/stanoviska_ck_gmo/$FILE/oeres-stanovisko_CKGMO_karafiat_FLO_40685_2-20160707.pdf https://bezpecnostpotravin.cz/rostouci-plochy-gm-plodin-ve-svete/

19.04.2024 16:00

GM kukuřice

[https://www.biotrin.cz/gm-kukurice]
Genetická modifikace kukuřice MON 810 je založena na vložení genu z půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Tento gen kóduje Bt toxin, který působí jako účinná ochrana proti většině škůdců, zejména proti zavíječi kukuřičnému. Jeho larvy se živí na klasech kukuřice, a tím rostlinu poškozují. Vzhledem k tomu, jak je kukuřice důležitou plodinou po celém světě, je genetická modifikace velkým pomocníkem. Modifikací kukuřice a vznikem MON 810 se zabývala v 90. letech 20. století společnost Monsanto. Povolení pro komerční pěstování této plodiny v EU bylo schváleno v roce 1998 na dobu 10 let. V roce 2007 byla podána žádost o prodloužení povolení, jejíž schvalování však probíhalo téměř 10 let. Dne 8. července 2016 předložila Evropská komise návrh povolující uvedení potravin a krmiv obsahujících z GM kukuřice MON 810 na trh. Návrh byl schválen o rok později, v červenci 2017. V roce 2016 tvořila kukuřice MON 810 přes 30 % ze všech pěstovaných GM plodin po celém světě, což jasně ukazuje význam této plodiny ve světovém zemědělství. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK424540/ https://www.infogm.org/IMG/pdf/key_facts_mon810_20180212_1_.pdf https://uroda.cz/pestovani-geneticky-modifikovane-kukurice-v-eu-a-v-cr/ https://bezpecnostpotravin.cz/vice-nez-90-gm-plodin-je-produkovano-peti-staty-v-eu-pestovana-mon-810-je-bezpecna/

19.04.2024 16:00

...první geneticky modifikovanou plodinou uvedenou na trh bylo rajče Flavr Savr, a to již v roce 1994 v USA?

[https://www.biotrin.cz/gm-rajcata-flavr-savr]
GM rajčata Flavr Savr byla na trh uvedena 18. května 1994 pod značkou MacGregor a jednalo se o vůbec první komerčně prodávaný geneticky modifikovaný produkt na trhu. Rajče bylo geneticky upraveno tak, aby byla snížena až potlačena aktivita enzymu polygalakturonasy odpovědného za degradaci polysacharidu pektinu. Pektin, obsažený v buněčné stěně rajčat, hraje klíčovou roli v procesu měknutí, hniloby a dozrávání plodů. Snížený rozklad pektinu vedl ke zvýšené odolnosti modifikovaných rajčat a prodloužil jejich trvanlivost. Rajčata se tak mohla sklízet až v případě jejich optimální zralosti a díky modifikaci nedošlo ke znehodnocení plodu během transportu. Společnost Calgene zabývající se vývojem geneticky modifikovaných rajčat byla však složena především z vědců, kteří nebyli připraveni na tak velký úspěch jejich alternativních rajčat a chtěli pokračovat dále ve vývoji, nikoliv v marketingu jejich produktu. Calgene byla proto prodána nadnárodnímu koncernu Monsanto, který se vydal úplně jinou cestou - cestou schvalování a maximální legalizace GM produktů, která však nikdy nebyla přívětivě přijata veřejností a postupně spěla ke konci rajčat Flavr Savr. Výroba rajčat Flavr Savr byla ukončena v roce 1997 mimo jiné i jako jeden z důsledků tzv. Pusztaiovy aféry, která vznikla kolem kontroverzního výzkumu Dr. Árpáda Pusztaiho z konce 90. let. Jeho studie tvrdila, že geneticky modifikované brambory negativně ovlivňují krysy, avšak tyto závěry byly ve vědecké komunitě široce kritizovány kvůli chybné metodice a neúplnému odbornému posouzení. Tato studie rovněž otřásla důvěrou veřejnosti v geneticky modifikované produkty, včetně rajčat Flavr Savr, a významně ovlivnila přijetí dalších GM produktů v následujících letech. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://www.canada.ca/en/health-canada/services/food-nutrition/genetically-modified-foods-other-novel-foods/approved-products/suppressed-polygalacturonase-activity-flavr-savr-tomato.html https://www.genengnews.com/insights/mistakes-shorten-first-approved-gmos-shelf-life/ https://www.idnes.cz/technet/veda/geneticky-modifikovane-plodiny.A131216_122147_veda_mla Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová