Klaveska.cz ~ Zprávy ze serveru 'BIOTRIN'BIOTRIN

06.03.2025 09:49

…schvalování GMO v EU, a tedy i v ČR, je legislativně i finančně náročný proces s přísnými pravidly?

[https://www.biotrin.cz/schvalovani-gmo-v-eu-a-tedy-i-v-cr-je-legislativne-i-financne]
Schvalování nových geneticky modifikovaných (GM) potravin a krmiv pro dovoz a povolení k pěstování GM rostlin v EU se řídí Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003, o GM potravinách a krmivech, případně Směrnici 2001/18/ES. Povolení vydaná v rámci tohoto procesu platí pro všechny členské státy EU. Celý systém schvalování je založen na aktuálních vědeckých poznatcích. Hlavním odborným poradním orgánem je Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Na základě jeho stanoviska hlasují členské státy v orgánech EU o povolení uvedení GM potravin a krmiv na trh či o povolení pěstování GM rostlin v EU. Celý proces začíná vývojem nového GMO v laboratoři nebo v rámci polních pokusů. Pokud tyto pokusy přinesou pozitivní výsledky, je podána žádost podle Nařízení č. 1829/2003 nebo Směrnice 2001/18/ES. Nejprve žádost administrativně posoudí odpovědný úřad v členském státě EU, například v ČR je to Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo životního prostředí. Po tomto prvotním posouzení následuje odborné hodnocení EFSA. K žádosti se poté mohou vyjádřit i další členské státy nebo veřejnost. Za ČR se k žádostem vyjadřuje Vědecký výbor pro GM potraviny a krmiva (VVG) nebo Česká komise pro nakládání s GMO a genetickými produkty (ČK GMO). Stanovisko EFSA je následně předloženo Evropské komisi (EK), která jej projedná ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Ke schválení návrhu je zapotřebí kvalifikovaná většina hlasů. Na základě výsledku hlasování Evropská komise rozhodne buď o přijetí, nebo o zamítnutí žádosti. Pokud je žádost schválena, dochází k jejímu zapsání do Registru GMO. Povolení pro uvedení GMO na trh v EU se vydává na dobu deseti let, po jejichž uplynutí je nutné je nutné požádat o nové schválení. Přestože je povolení následně platné ve všech členských státech EU, jednotlivé státy mohou pěstování daných GM rostlin na svém území zakázat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2015/412, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, jim umožňuje omezit nebo zcela zakázat pěstování GM rostlin podle vlastního uvážení. Této možnosti již v minulosti využilo například Rakousko, Bulharsko nebo Belgie. Průběh schvalovacího procesu uvádění GMO a GM potravin a krmiv na trh v EU tím není ovlivněn, protože se tento předpis vztahuje výhradně na pěstování GM plodin. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace1/Moderni_biotechnologie_WEB.pdf Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová

03.03.2025 06:42

Pokroky v biologické léčbě Alzheimerovy choroby

[https://www.biotrin.cz/pokroky-v-biologicke-lecbe-alzheimerovy-choroby]
Alzheimerova choroba je celosvětovým problémem obrovského rozsahu, neboť se jedná o vůbec nejčastější příčinu demence, která postihuje miliony lidí po celém světě. Poslední roky přinesly nové směry v léčbě tohoto závažného a progresivního onemocnění mozku, které zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života pacienta. Schválení se totiž dočkaly tři preparáty biologické léčby. V současné době neexistuje na Alzheimerovu chorobu účinná léčba, která by trvale zabránila jejímu rozvoji či dokonce zvrátila její postup. Omezené možnosti léčby souvisejí mimo jiné i se skutečností, že dosud není plně objasněn přesný mechanismus vzniku a rozvoje tohoto onemocnění. Přípravky biologické léčby, schválené v poslední době, obsahují protilátky cílené na amyloid beta. Jedná se o peptid, o němž je známo, že je součástí senilních plaků, patologických usazenin, které se vyskytují v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou a narušují správnou funkci nervových buněk. Navázáním protilátek na amyloid beta dochází k redukci množství senilních plaků v mozku, což má za následek zpomalení progrese nemoci. Podrobnosti o výše zmiňovaných protilátkách jsou uvedeny v následující tabulce. Název/účinná látka Firma Schválení EMA Schválení FDA Aduhelm/Aducanumab Eisai/Biogen X 2021a Leqembi/Lecanemab Eisai/Biogen 2024b 2023 Kisunla/Donanemab Eli Lilly X 2024 adostupný do listopadu 2024, následně dobrovolně stažen z trhu z důvodu přeorientování zájmů firmy na nový přípravek s obdobnou indikací (Leqembi) bpo původním zamítnutí schválení tohoto přípravku v polovině roku 2024 došlo k přezkoumání rozhodnutí v listopadu roku 2024 a přípravek byl doporučen ke schválení Bohužel je využití těchto protilátek provázeno několika zásadními limitacemi. V první řadě se jedná o skutečnost, že klinické testy prokázaly přínos tohoto typu protilátek pouze v počátečních stádiích onemocnění, kdy ještě nedošlo k nevratnému poškození mozkových struktur. Zároveň je při jejich použití poměrně častý výskyt závažných nežádoucích účinků včetně masivního krvácení do mozku a otoků mozku. Širšímu nasazení této léčby zabraňuje i její vysoká cena, typická pro biologické preparáty. Navzdory problematickým aspektům přineslo zavedení biologických preparátů nový směr do značně omezených terapeutických možností léčby Alzheimerovy choroby a poskytlo vhodný základ pro vývoj nových terapeutik. V budoucnu tak bude možné zaměřit výzkum jak na nové generace léčiv ovlivňujících formování senilních plaků, tak na vývoj léčiv zasahujících do dalších mechanismů rozvoje Alzheimerovy choroby. Zdroje: https://www.nzip.cz/clanek/1314-alzheimerova-choroba (staženo 7.2.2025) https://www.technologynetworks.com/drug-discovery/articles/the-evolving-treatment-landscape-for-alzheimers (staženo 8.2.2025) Zhao Z, Liu Y, Ruan S, Hu Y.: Current Anti-Amyloid-β Therapy for Alzheimer‘s Disease Treatment: From Clinical Research to Nanomedicine. (2023) Int. J. Nanomedicine. 20(18):7825-7845. doi: 10.2147/IJN.S444115. https://www.antibodysociety.org/resources/approved-antibodies/ (staženo 8.2.2025) https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/alzheimers-disease/symptoms-causes/syc-20350447 Holubová M., Hrubý M.: Terapeutika amyloidóz. (2016) Chem. Listy, 110(12):851–859. https://www.ema.europa.eu/en/news/leqembi-recommended-treatment-early-alzheimers-disease (staženo 20.2.2025)

24.02.2025 07:07

Revoluce v pěstování zemědělských plodin: Sluneční světlo už možná nebude potřeba

[https://www.biotrin.cz/revoluce-v-pestovani-zemedelskych-plodin-slunecni-svetlo-uz-mozna-nebude-potreba]
Představte si budoucnost, kde místo nekonečných lánů polí vidíte rozmanité krajiny plné života. Zemědělské plochy jsou přesunuty do výškových budov, podzemních komplexů, nebo dokonce do vesmíru. Sci-fi? Možná ne. Vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis přišli s myšlenku elektro-agrikultury, která by mohla kompletně změnit způsob pěstování plodin a napomoci snížení ekologické zátěže i řešení výzev, jež přinášejí klimatické změny. Základem této inovativní metody je obejít fotosyntézu a místo toho „krmit“ rostlinu nízkomolekulárními uhlovodíky. Rostlina by tak obdobně jako živočichové získávala energii přeměnou chemických látek namísto světelné energie a mohla by tak růst i ve tmě. Tento proces je přitom v přírodě běžný. Při klíčení rostlina využívá zásobní látky v semínku k produkci energie potřebné k růstu. Jakmile však začne být rostlina schopná fotosyntézy, je tento metabolismus deaktivován. Pomocí nových metod šlechtění se nyní vědci pokoušejí tyto metabolické dráhy znovu aktivovat a zavést systém umožňující pěstování rostlin bez potřeby slunečního světla. Klíčovou součástí tohoto přístupu je také elektrický rozklad oxidu uhličitého ve vodě, při kterém vzniká acetát – nový zdroj energie pro rostliny. Ten je ke kořenům přiváděn prostřednictvím hydroponie, což přináší řadu dalších výhod. Umožňuje to efektivnější řízení přísunu živin, minimalizuje ztráty hnojiv odplavením a snižuje tak i rizika eutrofizace vodních ekosystémů. Rostliny jsou v tomto systému nezávislé na vnějších klimatických podmínkách, mohou růst celoročně a spotřeba energie je výrazně nižší než při pěstování s umělým osvětlením. Výzkum zatím stále probíhá, avšak vědci už dosáhli významného pokroku. Podařilo se vypěstovat rostliny schopné kombinovat metabolismus acetátu s fotosyntézou, což vedlo ke čtyřnásobnému zvýšení efektivity růstu oproti samotné fotosyntéze. Cílí však na vyšlechtění rostlin, které budou využívat acetát jako jediný zdroj energie. Testování aktuálně probíhá na bramborách, rajčatech a salátu, s plánem rozšířit výzkum na další důležité plodiny. Tento přístup k pěstování s sebou nese ohromné výhody a pokud by se stal běžnou praxí, plocha potřebná pro zemědělství by se mohla snížit odhadem o více než 90 %. To by nejen uvolnilo obrovské plochy pro přirozené ekosystémy, ale také významně snížilo emise a způsobilo doslova revoluci v produkci potravin. Možná stojíme na prahu nové éry udržitelného zemědělství a kdo ví – třeba se jednou budou plodiny dovážet i z jiných planet. Zdroje: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S254243512400429X https://www.sciencedaily.com/releases/2024/10/241023131024.htm https://scitechdaily.com/farming-in-the-dark-how-electro-agriculture-outpaces-photosynthesis/

20.02.2025 08:35

...technologie CRISPR se v současnosti využívá hlavně k terapeutickým účelům, ale v minulosti byla použita i k úpravě lidského genomu?

[https://www.biotrin.cz/technologie-crispr-se-v-soucasnosti-vyuziva-hlavne-k-terapeuti]
Původně se veškeré genetické změny týkaly somatických buněk, tudíž nebyly děděny a předávány z generace na generaci. Nejkontroverznějším případem využití CRISPR v lidské genetice se stalo narození tzv. "CRISPR dvojčat" Lulu a Nana v Číně v roce 2018, což znamenalo zásadní průlom v oblasti editace zárodečné linie. He Jiankui, vědec ze Southern University of Science and Technology v Shenzhenu, a jeho výzkumný tým provedli editaci genu CCR5 s cílem zajistit resistenci vůči HIV, neštovicím a choleře. Jiankui studii oznámil nejprve ve videu na YouTube. Tento experiment však vyvolal značné etické a odborné kontroverze. Kromě zdravotních přínosů bylo zjištěno, že odstranění genu CCR5 může mít vliv i na kognitivní schopnosti. Studie na myších naznačily, že odstranění tohoto genu může vést ke zlepšení paměti a učení. Řada odborníků se domnívá, že by tyto změny mohly mít neočekávané důsledky na inteligenci a kognitivní schopnosti dvojčat. Tato skutečnost vyvolává obavy, že CRISPR by mohl být v budoucnu zneužit k vytváření tzv. "designových dětí". Reakce na experiment He Jiankuiho byla z velké části negativní. Mnoho odborníků jeho práci označilo za neetickou, přičemž Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila expertní skupinu pro stanovení pokynů pro budoucí použití CRISPR v medicíně. Spoluvynálezce CRISPR Feng Zhang a další vědci pak vyzvali k celosvětovému moratoriu na editaci zárodečné linie, dokud nebudou stanoveny mezinárodní regulace. Navzdory těmto kontroverzím se odborníci shodují, že genetická editace lidských embryí je nevyhnutelnou budoucností. Již dnes se vedou diskuze o tom, jak zajistit bezpečnost a etiku těchto postupů. Jak řekl George Daley, děkan Harvardské lékařské fakulty: "Musíme pokročit od debaty o etice k vytvoření pravidel pro klinické využití." Genetická editace embryí v současné době zůstavá v mnoha zemích, včetně USA a většiny států EU, zakázána. Případ He Jiankuiho ale ukazuje, že vývoj v této oblasti může pokračovat i mimo rámec oficiálních regulací. Otázkou zůstává, jak budou v budoucnu společnost a vědecká komunita přistupovat k možnostem, které technologie CRISPR nabízí, a zda je lidská společnost připravená na geneticky modifikovanou budoucnost. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.2144/btn-2019-0056 https://www.technologyreview.com/2018/11/25/138962/exclusive-chinese-scientists-are-creating-crispr-babies/ https://www.bbc.com/news/science-environment-64857311 Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová

17.02.2025 06:21

Kvasinkové probiotikum v boji proti nádorům trávicího traktu

[https://www.biotrin.cz/kvasinkove-probiotikum-v-boji-proti-nadorum-traviciho-traktu]
Vědecký tým z Washington University School of Medicine v St. Louis dosáhl významného pokroku v léčbě nádorů trávicího traktu. Pomocí kvasinkového probiotika, které dodává imunoterapii přímo do střeva, se jim podařilo zmenšit nádory u myší. Tato inovativní strategie, popsaná v časopise Cell Chemical Biology, nabízí novou naději v boji proti těžko dostupným střevním nádorům a představuje přizpůsobitelný systém, který by mohl být využit i pro léčbu dalších střevních onemocnění. Závažnost problematiky rakoviny trávicího traktu podtrhují alarmující statistiky. Tato onemocnění, zahrnující rakovinu žaludku, jater, jícnu, slinivky břišní a tlustého střeva, představují více než čtvrtinu všech nádorových onemocnění. V současnosti s těmito diagnózami žije více než pět milionů lidí a jejich počet neustále roste. Každoročně si tato onemocnění vyžádají téměř čtyři miliony životů. K vysoké úmrtnosti přispívá zejména pozdní odhalení, které je částečně způsobeno anatomickou komplexností trávicího systému – jeho délkou a různorodostí orgánů a tkání, což komplikuje diagnostické zobrazování a odběr vzorků. Současná imunoterapeutická léčba rakoviny trávicího traktu naráží na významné překážky. Ačkoliv je imunoterapie slibnou léčebnou metodou, která zapojuje imunitní systém do boje proti rakovině, u nádorů zažívacího traktu měla doposud jen omezený úspěch. Intravenózně podávané léky často vykazují omezenou účinnost, protože jejich bezpečné dávky nemusí být dostatečné k tomu, aby se dostaly do místa nádoru a byly účinné. Perorální imunoterapeutické přípravky by sice mohly přímo zasáhnout obtížně dostupné nádory, ale jejich účinné látky se v agresivním prostředí trávicího traktu rozkládají předčasně. Zde vstupují do hry probiotika, která dokáží odolat žaludeční kyselině a trávicím enzymům. Výzkumníci využili kvasinky Saccharomyces cerevisiae var. boulardii, které jsou běžně používaným a bezpečným probiotikem. Tento mikroorganismus má několik klíčových výhod: má poměrně nízkou pravděpodobnost výměny genetického materiálu s jinými mikroby a neusazuje se trvale v trávicím traktu. Navíc disponuje přirozenými protinádorovými vlastnostmi, u kterých bylo zjištěno, že potlačují některé typy rakovinných buněk. Vědci tyto kvasinky geneticky upravili tak, aby produkovaly speciální protinádorové léky – inhibitory kontrolních bodů imunitního systému, které narušují schopnost nádorů zneužívat určité mechanismy, díky kterým se schovávají před imunitním systémem. Imunitní systém tak může nádorové buňky odhalit a zničit. Výsledky experimentů na myších s kolorektálním karcinomem jsou nadějné. U jedinců, kterým bylo podáváno probiotikum vytvářející lék, bylo zjištěno méně nádorů než u těch, kterým byly podávány imunoterapeutické léky systémově (tzn. do celého těla, např. injekčně). Použití kvasinek jako systému podávání může být navíc přizpůsobeno pro další gastrointestinální onemocnění. Výzkumníci v současné době pracují na modifikaci systému pro boj proti bakterii Clostridium difficile, která způsobuje závažné střevní infekce. Cílená terapie zaměřená přímo na tuto bakterii nebo její toxiny by mohla v budoucnu nahradit použití antibiotik, která často poškozují i prospěšnou střevní mikrobiotu. Zdroje: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2451945624004525?via%3Dihub https://www.sciencedaily.com/releases/2024/11/241120121736.htm https://siteman.wustl.edu/probiotic-delivers-anticancer-drugs-to-the-gut/

13.02.2025 09:28

Genová editace mechanismu source-sink jako řešení klimatického hladu

[https://www.biotrin.cz/genova-editace-mechanismu-source-sink-jako-reseni-klimatickeho-hladu]
Lidská populace se celosvětově zvětšuje a s tím nezadržitelně roste i její potravinová náročnost. Standardní agrovýroba čelí požadavku dvojnásobku svého zvýšení do roku 2050. Jejím výrazným protihráčem se stal komplex klimatických změn, zejména pak globálního oteplování. Primární potravinoví producenti, tedy zelené rostliny, si během evoluce vytvořily velmi sofistikované regulační systémy svého energetického metabolismu. Interaktivně řídí přesuny asimilátů z orgánů/pletiv zdrojových (source) do zásobních (sink), jak to prvně definovali Mason a Maskell v roce 1928. Citlivě reagují na situace různých abiotických stresů tak, aby garantovaly nejen momentální přežití jich samotných, ale i jejich potomstva. Tehdy je pro ně výhodné zbavovat se aktuálně nadměrné kapacity sinků. V případě teplotního stresu se pokles ukládané energie mj. následně odrazí v poruchách funkce reproduktivních orgánů - tvoří se méně semen, zvyšuje spad nezralých plodů. Nastává situace nikoliv fatální pro zachování další generace, ale závažná pro konzumenty snížením objemu a kvality sklizně. Některé plodiny jsou velmi citlivé zejména na zvýšení nočních teplot. Jmenovitě v případě rajčete při zvýšení nočních teplot o pouhé dva stupně dochází k až o 80 % vyššímu opadu květů nebo plodů. Měnící se klima v těchto přesunech dělá pěkný zmatek. Nejrůznější plodiny, mnohá desetiletí šlechtěné na vysokou produkci semen či plodů, začínají být klimatem výrazně postiženy. Zvýšení teploty o pouhé 2 °C proti normálu může vyústit v až 3-13% úbytek sklizně. Jednou z moderních možností, jak této hrozbě čelit, je zasáhnout do evolucí petrifikovaného molekulárního mechanizmu přeměny a transportu fotoasimilátů pomocí technologie genové editace. Čerstvé informace v tomto směru přináší publikace Lou et al. 2025 v prestižním časopise Cell. Čínský tým jako modelové rostliny použil jednak rýži, jednak rajče. A to v desítkách genotypů, zejména pak vybraných elitních odrůd. Těžištěm několikaleté práce je komplexní analýza procesů tvorby, transportu a ukládání a dalšího metabolismu primárních asimilátů - tedy zejména sacharózy. Ta je transportována ze zelených pletiv na místa spotřeby či ukládání. Tam je buď postupně degradována pomocí invertáz v glukosu a fruktosu, nebo činností syntasy sacharosy v uridin-difosfoglukosu a fruktosu. Acidické invertasy se nacházejí jednak v buněčných stěnách (cell wall - tedy CWINs), jednak ve vakuolách (VINs). Neutrální, resp. alkalické invertasy (CINs) jsou lokalizovány v cytoplasmě. Právě CWINs se ukázaly být jako klíčové pro směrovaný „karbonový transport“ do zrn či plodů za situací fyziologicky normálních či stresových (Ruan 2014). Autoři se tedy soustředili na možnost ovlivnění jejich aktivity zásahem do regulační funkce jejich promotorů. Ty obsahují různé heat-shock elementy (HSE). Podobně, jako v případě jiných promotorových cis-regulačních elementů se jedná o krátké (v tomto případě 10nt) úseky DNA, na něž se vážou specifické transkripční faktory (TF). Zde TF aktivované při zvýšené teplotě (HSTF). V důsledku uvedeného tedy při zvýšené teplotě dojde ke zvýšení exprese genů, jež jsou kontrolované promotory obsahujícími HSE. Cílenou změnou/záměnou těchto HSE lze tak změnit přirozenou reakci rostliny na aktuálně zvýšenou teplotu. Spolehlivost takového zásahu je samozřejmě primárně ovlivněna přesností inserce daného HSE konstruktu. Autoři k tomuto účelu vytvořili sofistikovanou strategii CROCS (climate responsive optimization of carbon partitioning to sinks). Použili v něm modifikovanou prime-editing - metodu cílené mutageneze, založenou na CRISPR/Cas9, ale s dílčími modifikacemi. Nepoužívá se zde totiž přirozená Cas9 nukleáza, jež vytváří dvouvláknový zlom v místě genomu, do něhož je navedena na základě komplementarity s guide RNA (sgRNA), ale nukleasa Cas9 i gRNA jsou upravené, a to takto: i) jedna nukleasová doména Cas9 je inaktivovaná (tedy enzym způsobuje zlom jen jednoho vlákna), ii) k vlastní nuklease je připojená reverzní transkriptasa (jedná se tedy o fúzní protein kódovaný fúzním genem), a iii) namísto běžné sgRNA se používá upravená prime-editing gRNA (pegRNA), která kromě navádění do cílového místa (zde navádění do promotoru invertázových genů) slouží i jako předloha (templát) pro reverzní transkriptasu, která je schopná v místě, kde Cas9 vytvořila jednovláknový zlom, vytvořit cDNA kopii tohoto templátu (tedy do místa štěpení nasyntetizuje úsek DNA dle RNA templátu přítomného v pegRNA). V promotorech cílových invertasových genů přímo v genomu se tak nově vytvoří HSE ("knockin"). V takto komplexně regulovaném systému s řadou modelových genotypů samozřejmě nelze očekávat obecně platné, jednoznačné výsledky. Nicméně v případě rajčat tvořil jeden z kultivarů za stresových podmínek až o více než 33 % plodů elitní kvality než kontrola. A podobně v případě rýže byl výnos vyšší o 25 %. Poznámka „evropsky legislativní“: Geny pro editovací aparát, které mohly být vneseny jako transgen, se dají v další generaci „odkřížit“, nebo se dají buňky editovat např. tak, že se do nich přímo vpraví již nasyntetizovaný fúzní protein a pegRNA. Pak může být celá technika přípravy GMO-free/DNA-free. Autorský komentář prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc., emeritního profesora PřF UK v Praze Literatura Mason, T.G., Maskell, E.J.: Studies on the transport of carbohydrates in the cotton plant: II the factors determining the rate and the directionof movement of sugars1. Annals of Botany os-42, 571-636,1928 Lou,H. : Engineering source-sink relations by prime editing confers heat-stress resilience in tomato and rice . Cell 188: 1-20, 2025 Ruan, Y.L.: Sucrose metabolism: gateway to diverse carbon use and sugar signaling . Annu. Rev.Plant Biol 65: 33-67, 2011

10.02.2025 08:49

Budoucnost na talíři: Laboratorní vepřové s čirokem jako revoluce v potravinářství?

[https://www.biotrin.cz/budoucnost-na-taliri-laboratorni-veprove-s-cirokem-jako-revoluce-v-potravinarstvi]
V posledních letech zažívá oblast laboratorně pěstovaného masa obrovský rozmach. Po prvních laboratorně vypěstovaných kuřatech, která se již dostala do restaurací v USA, přichází další inovace: vědecký tým z National University of Singapore (NUS) představil prototyp laboratorně pěstovaného vepřového masa, které je kultivováno pomocí proteinu kafirinu (zásobní protein ze skupiny prolaminů), extrahovaného z červeného čiroku. Proč laboratorně pěstované maso? Kultivované maso je ekologickou a etickou alternativou ke konvenčnímu chovu hospodářských zvířat. Vyžaduje mnohem méně půdy a vody a při jeho produkci vzniká znatelně nižší množství skleníkových plynů. Oproti rostlinným náhražkám navíc neobsahuje složky, které by mohly působit problémy lidem s intolerancí na lepek nebo jinými potravinovými alergiemi. Jaká je úloha čiroku v laboratorně pěstovaném mase? Tým vědců z NUS využil protein kafirin k vytvoření porézního 3D "lešení", které podporuje růst buněk masa. Nejprve extrahovali kafirin z mouky červeného čiroku (Sorghum) a poté z něj vytvořili strukturu tak, že ponořili kostky cukru do roztoku proteinu. Po jejich rozpuštění zůstala porézní kubická kostra, která posloužila jako podpěra pro růst vepřových buněk. Během 12 dní se k proteinu přichytily kmenové buňky vepřového masa, které začaly diferenciovat na svalové a tukové buňky. Vědecký tým zjistil, že výsledné maso obsahovalo více bílkovin a nasycených tuků, ale méně mono- a polynenasycených mastných kyselin než klasické vepřové. Kromě toho přírodní pigmenty z čiroku dodaly masu barvu podobnou běžnému vepřovému a přinesly také antioxidační vlastnosti. Budoucnost? Navzdory slibným výsledkům si vědci uvědomují, že je potřeba dalšího výzkumu. Například je nutné optimalizovat nutriční profil a texturu masa, jelikož vědci zjistili, že při vaření se textura a barva masa prakticky nemění. To může ovlivnit jeho přijetí spotřebiteli, kteří jsou zvyklí na vizuální i senzorické změny při tepelné úpravě masa. Tento objev naznačuje, že laboratorně pěstované maso může být v budoucnu nejen ekologickou a etickou volbou, ale také funkčně vylepšenou variantou klasického masa. Pokud se podaří vyladit nutriční hodnoty a strukturu, mohlo by se takové maso stát běžnou součástí našich talířů. Zdroj: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=21067 https://www.acs.org/pressroom/presspacs/2024/october/lab-grown-pork-gets-support-from-sorghum-grain.html

06.02.2025 08:49

...cukrová řepa je nejen klíčovou surovinou pro výrobu cukru, ale také významnou ekologickou plodinou, která přispívá k udržitelnosti zemědělství?

[https://www.biotrin.cz/cukrova-repa-je-nejen-klicovou-surovinou-pro-vyrobu-cukru-ale]
Cukrová řepa (Beta vulgaris) je dvouletá zemědělská plodina z čeledi laskavcovitých, která patří k tradičním plodinám pěstovaným u nás. Pěstuje se především díky svým bulvám, jež nacházejí široké využití – od cukrovarnického průmyslu přes výrobu lihu až po krmivo pro hospodářská zvířata. Historie cukrové řepy sahá až do antiky, kdy byla pěstována jako krmivo. Její sladká chuť však zůstávala dlouho nevyužitá. Zásadní zlom přišel až v roce 1802, kdy byl v obci Cunern (dnešní Konary v Polsku) otevřen první cukrovar. Významný rozvoj cukrovarnictví nastal během napoleonských válek, kdy námořní blokáda Anglie znemožnila dovoz třtinového cukru z Karibiku. Tento nedostatek vedl k rozmachu výroby cukru z řepy v Evropě, kde na konci válek (1815) již fungovalo přes tři sta cukrovarů . Oproti tomu v USA byl první cukrovar na zpracování řepy otevřen až v roce 1838. V dnešní době patří k největším světovým producentům patří Rusko, Francie, Německo a Spojené státy americké. Cukrová řepa má také výrazný ekologický přínos, protože je výbornou předplodinou napomáhající zlepšovat úrodnost a kvalitu půdu. Zároveň je její zpracování energeticky méně náročné v porovnání s výrobou cukru z cukrové třtiny. Cukr, který se z této plodiny vyrábí, je chemicky nejčistší potravinou mezi všemi zemědělskými produkty. Díky těmto vlastnostem je cukrová řepa důležitou plodinou nejen pro potravinářství, ale i pro udržitelné zemědělské praktiky a ekologicky šetrné technologie. Z geneticky modifikovaných odrůd cukrové řepy je v EU povolena k dovozu pouze odrůda H7-1 vyvinutá společností Monsanto, která je odolná vůči herbicidům na bázi glyfosátu, například Roundup®1. Mezi GM plodiny pěstované na méně než 1 % zemědělské plochy patří vedle cukrové řepy i vojtěška, papája, dýně nebo brambory. Vzhledem k jejímu významu a potenciálu pro udržitelnou budoucnost zůstává cukrová řepa nejen důležitou součástí zemědělské produkce, ale i inspirací pro inovace ve šlechtění plodin a ekologickém hospodaření. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace1/Moderni_biotechnologie_WEB.pdf https://bezpecnostpotravin.cz/gm-bavlnik-a-cukrova-repa-jsou-bezpecne/ https://croplifeczech.com/repa-cukrova/ https://www.mzp.cz/www/env-gmo.nsf/407a3d357604ad29c1256b61003b364f/ab6dc4de2c803748c12579ce0033447a?OpenDocument https://geneticliteracyproject.org/2017/11/21/eu-reauthorizes-glyphosate-herbicide-resistant-gmo-sugar-beets-import-not-cultivation/ Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová

03.02.2025 07:21

Geneticky upravení komáři jako pomoc proti šíření nemocí

[https://www.biotrin.cz/geneticky-upraveni-komari-jako-pomoc-proti-sireni-nemoci]
I přesto, že na našem webu většinou informujeme o využití genetických modifikací (GM) v zemědělství, potravinářství či při výrobě bioléčiv, nejedná se zdaleka o jejich jediné využití. Velmi slibné je nepřímé využití GM pro veřejné zdraví pomocí úpravy populací přenašečů chorob. Jedním z příkladů tohoto využití jsou GM komáři. Ti představují průlomový přístup v boji proti komáry přenášeným nemocem, jako je malárie, horečka dengue nebo virus Zika. Tradiční metody, jako jsou insekticidy a ochranné sítě, byly v minulosti v boji proti těmto nemocem velmi užitečné, ale problémy, jako je rezistence komárů nebo nedostatečná účinnost podnítily vývoj inovativních řešení. GM komáři nabízejí slibnou alternativu, protože se zaměřují na komáří populace na genetické úrovni. Jedna z převládajících strategií zahrnuje úpravy komářích samců, kteří nesou gen zabraňující samicím dosáhnout pohlavní dospělosti. Když se tito modifikovaní samci spáří s divokými samicemi, gen se přenese na samičí potomstvo a způsobí jeho smrt před dosažením dospělosti. Tento přístup v průběhu času účinně snižuje populaci komárů, protože neustálé uvolňování GM samců vede k poklesu počtu samic přenášejících choroby. Je pozoruhodné, že komáří samci často ani nebodají, a tudíž nepřenášejí nemoci, což z nich činí vhodné kandidáty pro takovéto zásahy. V čele vývoje a nasazení GM komárů stojí biotechnologická společnost Oxitec. Jimi vyvinutý kmen komárů Aedes aegypti OX5034 byl uvolněn do prostředí v různých regionech za účelem boje proti nemocem, jako je dengue a zika. Například v Brazílii vedlo vypuštění těchto GM komárů k výraznému snížení místní populace Aedes aegypti, což dokazuje účinnost této metody. Podobně na Floridě provedla společnost Oxitec pilotní vypouštění ve spolupráci s místními úřady a dosáhla slibných výsledků při potlačování počtu komárů. V Africe, kde malárie zůstává velkým problémem pro veřejné zdraví, se také zavádí podobné inovativní přístupy kontroly populace komárů. V květnu 2024 vláda Džibutska zahájila první pilotní vypouštění komárů Friendly™ společnosti Oxitec na africkém území. Cílem této iniciativy je kontrola komára Anopheles stephensi, který je zodpovědný za výrazný nárůst případů malárie. Austrálie rovněž zvažuje nasazení GM komárů v boji proti jimi přenášeným nemocem. Společnost Oxitec podala koncem roku 2024 Úřadu pro regulaci genových technologií (OGTR) žádost o licenci na komerční uvolnění kmene GM komárů zaměřeného na snížení populace komárů Aedes aegypti v Queenslandu pro omezení šíření horečky dengue. OGTR v současné době připravuje plán hodnocení a řízení rizik (RARMP) pro tuto žádost, přičemž první konzultační verze by měla být zveřejněna k veřejnému připomínkování koncem března 2025. Ačkoli nasazení GM komárů nabízí slibné výsledky, je zavádění takovýchto technologií poměrně složité a předchází mu komplexní posuzování možných ekologických důsledků, aby se zajistilo, že přínosy převáží nad možnými riziky. Ze současných úspěchů se zdá, že obavy z dlouhodobých účinků snížení nebo změny populací komárů na ekosystémy, či z možnosti, že se u komárů vyvine rezistence vůči genetickým modifikacím, jsou spíše liché. Souhrnně lze říci, že GM komáři představují nový a slibný nástroj v celosvětovém úsilí o kontrolu nemocí přenášených komáry. První aplikace v různých regionech prokázaly nepopiratelné úspěchy při snižování cílových populací komárů i šíření nemocí. Doufejme, že s pokračujícím výzkumem bude tato technologie dále zdokonalována, aby mohla ještě spolehlivěji a bezpečněji sloužit ke zlepšení veřejného zdraví. Zdroje https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=21089 https://www.vax-before-travel.com/genetically-modified-mosquitoes-released-africa https://www.bbc.com/news/articles/cw551yelwz5o https://www.epa.gov/regulation-biotechnology-under-tsca-and-fifra/emerging-mosquito-control-technologies

KLÁVESKA.cz

Zprávy ze serveru 'BIOTRIN'BIOTRIN