30.01.2025 08:21

Nová položka v NBT knihovně – Banán s vyšším obsahem β-karotenu

[https://www.biotrin.cz/nova-polozka-v-nbt-knihovne-banan-s-vyssim-obsahem-karotenu]
Banány patří mezi nejvýznamnější ovocné plodiny na světě. Jsou cenným zdrojem sacharidů, vitamínů, vlákniny, minerálů a dalších bioaktivních látek. Většina komerčně pěstovaných banánovníků je však odvozena od odrůdy Cavendish, která má nízký obsah β-karotenu. Vědci proto využili CRISPR/Cas9 ke zvýšení obsahu provitaminu A (β-karotenu) v dužině banánů. Zaměřili se na editaci genů kódujících lykopencyklázy, což vedlo až k šestinásobnému nárůstu β-karotenu. Tento pokrok by mohl výrazně zlepšit výživu v oblastech s nedostatkem vitamínu A, a to bez negativního vlivu na vzhled či chuť banánů. Více na: Banán s vyšším obsahem β-karotenu Autorka textu položky v knihovně NBT: Eliška Čermáková

27.01.2025 06:49

Nová cesta k efektivnímu využívání dusíku a udržitelnému pěstování brambor

[https://www.biotrin.cz/nova-cesta-k-efektivnimu-vyuzivani-dusiku-a-udrzitelnemu-pestovani-brambor]
V současné době svět čelí stále větším výzvám, jako je změna klimatu, růst populace i potravinová bezpečnost. Vědci se proto stále častěji obracejí k řešením prostřednictvím genetických úprav, které mohou zvýšit odolnost plodin a částečně přispět k řešení potravinové bezpečnosti, zejména v případě základních plodin, jako jsou brambory. Nová studie, vedená Salomé Prat a její skupinou z Centra pro výzkum zemědělské genomiky (CRAG) v Barceloně, přináší nové poznatky o roli genu StCDF1 v efektivitě využívání dusíku u brambor (Solanum tuberosum). Na studii spolupracovala i skupina Christiana Bachema z Univerzity ve Wageningenu (WUR), která přispěla k rozšíření znalostí o genu StCDF1, přesahujících jeho dosud známou funkci hlavního regulátoru tvorby hlíz v závislosti na délce fotoperiody - dne. Tvorba hlíz je adaptivní strategií brambor, která jim umožňuje přežití zimy. Předchozí studie ukázaly, že tvorba hlíz u planě rostoucích brambor je závislá na délce dne a teplotě. Kratší dny a nižší teploty mají pozitivní vliv na tvorbu hlíz, která proto probíhá nejvíce v zimním období. U moderních odrůd brambor s mutacemi je však tato vlastnost potlačena. Adaptace na délku dne, která ovlivňuje tvorbu hlíz, je známá již dlouho a souvisí s pěstováním brambor v Evropě, kde vznikly časně dozrávající odrůdy nesoucí jednu nebo více kopií těchto alel. Tyto přítomné mutace přispívají ke stabilizaci faktoru StCDF1, který hraje klíčovou roli při regulaci délky dne. Studie dále ukázala, že gen StCDF1 neovlivňuje pouze tvorbu hlíz, ale přímo řídí expresi dalších genů zapojených do asimilačních drah a transportu dusíku. Gen StCDF1 dokáže navázat promotorovou oblast enzymu nitrátreduktasy, která určuje rychlost přeměny dusičnanů v buňce. Zajímavým zjištěním je, že brambory mají na rozdíl od většiny rostlin pouze jednu kopii tohoto genu, což jim umožňuje efektivněji využívat dusičnany. Výzkum tak ukazuje, že gen StCDF1 má dvojí roli - nejen při regulaci tvorby hlíz, ale i při řízení asimilačních drah dusíku. Tento objev otevírá cestu k udržitelným a vysoce výnosným zemědělským postupům, které by mohly být efektivnější ve využívání dusíku. Kromě toho by šlechtitelé mohli využít těchto poznatků k vývoji nových odrůd brambor, které by byly méně závislé na chemických hnojivech, přičemž určité množství dusičnanů by bylo zajištěno přirozeně. Zdroje: https://www.cragenomica.es/crag-news/241105_NdP_SC_SPrat_NewPhyt_tuberization https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=21084 https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=21084

23.01.2025 08:42

…šlechtění je prastarý proces, který se během staletí neustále vyvíjel?

[https://www.biotrin.cz/slechteni-je-prastary-proces-ktery-se-behem-staleti-neustale-vy]
Šlechtění rostlin provází člověka po celou dobu jeho existence. Již první zemědělci vybírali pro další výsev semena z větších a odolnějších rostlin, a později začali šlechtit rostliny výběrem nejlepších odrůd pro křížení.   Nové vlastnosti mohou v přírodě vznikat také spontánními mutacemi. I když jsou mutace obvykle spojovány s negativními důsledky, jako jsou genetická onemocnění nebo rakovina, některé mohou být prospěšné − například zvyšují odolnost rostlin vůči škůdcům a chorobám. Ve 20. století byly nové nebo žádané vlastnosti zemědělských plodin získávány náhodnými mutacemi pomocí chemikálií, jako je ethylmethansulfonát, nebo UV zářením. Ačkoliv radiační šlechtění není často zmiňováno, přispělo k vytvoření tisíců užitečných mutantů u plodin jako rýže, pšenice, ječmen či hrušky. V současnosti se techniky šlechtění stále vyvíjejí, a to díky novým metodám, jako je mutageneze nebo transgenoze. Mutageneze umožňuje cílené změny genomu, aniž by byly vloženy geny z jiných organismů. Tato technika se zaměřuje na vytvoření specifických mutací, které mohou vést k požadovaným vlastnostem u rostlin. Transgenoze oproti tomu zahrnuje vložení jednoho, nebo více genů z jiných organismů. Jedná se však také o běžnou metodou pro zajištění specifických vlastností, jako je odolnost vůči škůdcům, chorobám nebo tolerance k extrémním podmínkám (sucho, vlhkost). Rostliny či plodiny vytvořené pomocí transgenoze, a od roku 2018 i mutageneze, jsou v EU klasifikovány jako geneticky modifikované organismy (GMO). Vzhledem k přísné regulaci geneticky modifikovaných organismů (GMO) v EU se stále více rozvíjejí nové techniky šlechtění, jako jsou mutageneze a metody založené na genovém inženýrství, tzv. NBT (New Breeding Techniques). Mezi ně patří technologie jako CRISPR/Cas, TALENs, zinkové prsty s nukleázou a meganukleázy, které umožňují cílené úpravy genomu bez přidání cizí genetické informace. Tyto nové techniky představují kompromis mezi tradičními metodami šlechtění a klasickým genetickým modifikováním, což dává šlechtitelům možnost využít výhod genetického inženýrství při zachování přirozenějšího charakteru šlechtěných rostlin. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace1/Moderni_biotechnologie_WEB.pdf  https://www.biotrin.cz/rozhodnuti-soudniho-dvora-eu-organismy-ziskane-mutagenezi-jsou-g/  https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-031-28146-4_6 Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová

20.01.2025 08:14

Česká věda se může pyšnit významnými úspěchy, včetně vývoje genových terapií

[https://www.biotrin.cz/ceska-veda-se-muze-pysnit-vyznamnymi-uspechy-vcetne-vyvoje-genovych-terapii]
V České republice se zhruba jedno z 16 000 narozených dětí potýká se vzácným genetickým onemocněním zvaným Angelmanův syndrom (AS). Toto onemocnění je někdy označováno jako „syndrom šťastného dítěte“ nebo „Happy puppet syndrome“, protože děti s touto poruchou se často bezdůvodně smějí a působí tedy veselým dojmem. Za jejich úsměvem se však skrývají vážné zdravotní potíže. AS se projevuje především opožděným psychomotorickým vývojem, sníženým intelektem, problémy s chůzí, epileptickými záchvaty a poruchami spánku. V ČR s touto diagnózou žije více než 80 pacientů, celosvětově pak přes 500 tisíc. Příčinou AS je nejčastěji delece na dlouhém raménku 15. chromozomu zděděného od matky. Dalšími příčinami mohou být uniparetální dizomie (zdědění obou chromozomů 15 od otce), mutace nebo defekt imprintingu. Imprinting je způsob, jakým jsou geny „zapínány“ a „vypínány“ v závislosti na tom, zda pocházejí od matky nebo otce. Podobná oblast chromozomu je postižena i u Prader-Williho syndromu (PWS), přičemž rozdíl spočívá v tom, zda je porucha na maternálním (AS) nebo paternálním (PWS) chromozomu. Léčba AS je v současnosti symptomatická, zaměřená na zmírnění projevů pomocí antiepileptik, fyzioterapie a logopedie. Experimentální terapie zahrnují reaktivaci otcovské kopie genu UBE3A a genovou terapii. Výzkum v oblasti genových terapií aktivně probíhá v Českém centru pro fenogenomiku (CCP) při Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Pod vedením Radislava Sedláčka zde vědci, i ve spolupráci s rodiči pacientů, hledají nové možnosti léčby. CCP je špičkové vědecké pracoviště, které se od roku 2015 specializuje na editaci genů a tvorbu myších modelů. Disponuje více než 1 000 myšími modely využívanými nejen pro studium funkcí genů, ale také pro předklinické testování potenciálních terapií. Významným krokem k budoucí léčbě pomocí genové terapie bylo spuštění iniciativy RD-Factory (Rare Disease Factory, Obr. 1). Tato platforma vznikla ze spolupráce CCP s Ústavem molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého. RD-Factory propojuje vědce, pacienty a nadace s cílem intenzivně rozvíjet výzkum. Program podporuje vývoj myších modelů, testování genových a buněčných terapií a vývoj diagnostických metod. Mezi aktuálně zkoumané nemoci patří již zmíněná dědičná onemocnění AS a PWS, dále kožní onemocnění z rodiny ichtyóz, jako je Nethertonův syndrom a autozomálně recesivní vrozená ichtyóza (ARCI), syndrom SPATA5 a Diamondova-Blackfanova anémie. Výzkum probíhá na nekomerční bázi, což zajišťuje nižší náklady na budoucí léčbu a nezávislost na farmaceutických firmách. Obr. 1 z: Otevřená výzva k předkládání návrhů: Nominujte svůj gen nebo nemoc - České centrum pro fenogenomiku Výzkum se zaměřuje na fenomén umlčování aktivity genů, který je také zodpovědný za nefunkčnost regulace aktivity genů. Klíčovým nástrojem je moderní technologie CRISPR/Cas, která umožňuje rychlejší a přesnější genetické úpravy. Úspěch tohoto projektu by mohl zásadně ovlivnit životy pacientů a zároveň posílit prestiž české vědy ve světě. Velkou roli v podpoře výzkumu AS sehráli rodiče pacienta Olivera, Lenka a Radoslav Hajgajdovi, kteří v roce 2018 založili Asociaci genové terapie Asgent. Jejich cílem bylo podpořit výzkum vedoucí k léčbě tohoto syndromu. Pomocí sbírky na platformě Donio se jim podařilo vybrat prostředky, jež umožní financovat preklinické testování genové terapie. Její úspěšné dokončení se odhaduje v následujících třech letech. Můžeme být tedy hrdí na naše vědce i štědré dárce, kteří přispívají na financování jejich výzkumu. Každá pomoc se počítá. Zdroje: https://asgent.org/ https://www.wikiskripta.eu/w/Angelman%C5%AFv_syndrom Odborník na luštění myšího genomu Radislav Sedláček získal Cenu F. Běhounka - Akademie věd České republiky https://www.phenogenomics.cz/preclinical-testing/rare-disease-factory/ České centrum pro fenogenomiku vyhlašuje Program „RD-Factory“ a otevřenou výzvu k nominování genů a nemocí | Biocev Otevřená výzva k předkládání návrhů: Nominujte svůj gen nebo nemoc - České centrum pro fenogenomiku

16.01.2025 11:14

…geneticky modifikovaná řepka byla poprvé vypěstována již v roce 1996?

[https://www.biotrin.cz/geneticky-modifikovana-repka-byla-poprve-vypestovana-jiz-v-roce]
Řepka olejka (Brassica napus) je zemědělskou plodinou z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která je pěstována především pro svá semena, která jsou bohatá na olej. Řepka patří mezi jednu z nejvýznamnějších olejnin na světě a má široké využití v potravinářství (řepkový olej, margaríny), průmyslu (výroba maziv, laků, biopaliv) i jako krmivo (šrot z lisování oleje bohatý na bílkoviny). Řepka je jednou z nejdůležitějších plodin také v České republice. V roce 2023 byla pěstována na více než 370 000 hektarech, což představuje přibližně 15 % orné půdy v zemi. Genetické modifikace řepky se zaměřují na vývoj různých odrůd závisejících na specifických potřebách zemědělství, včetně tolerance vůči neselektivním herbicidům (odolnost vůči glyfosátu, glufosinátu amonnému) a zlepšení agronomických vlastností. GM produkty jsou vyvíjeny společnostmi BASF, Monsanto a Bayer CropScience.   Řepka patří vedle sóji, bavlníku či kukuřice mezi nejčastěji pěstované geneticky modifikované plodiny. V důsledku velmi přísné legislativy Evropské unie se geneticky modifikovaná řepka v žádné zemi EU, včetně České republiky, nepěstuje. Doposud byl schválen pouze dovoz a zpracování zejména v krmivářském průmyslu. Ve světě bylo dosud schváleno 37 odrůd řepky v 15 zemích. Povolení k pěstování GM řepka dosud získala v USA, Kanadě, Austrálii a Chile, dovoz byl povolen v dalších 10 státech. V Chile je řepka pěstována z důvodu vývozu osiva. Již v roce 2018 tvořila GM řepka 29 % veškeré pěstované řepky na světě, tudíž se nejedná o zanedbatelné množství. V USA a Kanadě převažuje pěstování odrůd GM řepky nad pěstováním běžné, nemodifikované řepky. Tento trend pokračuje díky vyšší výnosnosti GM odrůd a jejich schopnosti snížit náklady na herbicidy i pracovní sílu. Kromě toho jsou GM plodiny v těchto regionech ceněny pro jejich odolnost vůči škůdcům a nepříznivým podmínkám, což zajišťuje stabilní produkci i v náročných klimatických podmínkách.   Více informací na toto téma můžete najít zde: https://bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace1/Moderni_biotechnologie_WEB.pdf https://www.foodnet.cz/cs/aktuality/4545-je-repkovy-olej-vysoce-zpracovany-nebo-geneticky-modifikovany https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/aktualni_informace/$FILE/OERES-GMO_na_trh_repka-20241113.pdf https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/brassica-napus Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová

13.01.2025 08:56

EU schválila čtyři geneticky modifikované plodiny pro dovoz

[https://www.biotrin.cz/eu-schvalila-ctyri-geneticky-modifikovane-plodiny-pro-dovoz]
Dne 8. října 2024 schválila Evropská komise čtyři geneticky modifikované (GM) plodiny pro dovoz a použití v potravinách a krmivech. Schválení byla oficiálně zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie 10. října 2024 a platnost autorizací je stanovena na 10 let. Schváleny byly dvě nové GM odrůdy kukuřice a obnovena byla autorizace jedné odrůdy kukuřice a jedné odrůdy bavlníku. Všechny čtyři plodiny prošly přísným schvalovacím procesem, včetně kladného vědeckého posouzení Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), jak vyžaduje směrnice 2001/18/ES. Tato schválení se týkají pouze dovozu a zpracování potravin a krmiv, nikoli jejich pěstování na území Evropské unie. Všechny produkty podléhají přísným pravidlům EU týkajícím se označování a sledovatelnosti. O které odrůdy se jedná: GM kukuřice MON 89034 × 1507 × NK603 byla obohacena o schopnost rezistence proti škůdcům z řádu motýlů (Lepidoptera), v našich podmínkách proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis Hübner). Rovněž vykazuje vlastnost tolerance vůči glyfosátu, jenž je účinnou látkou herbicidu Roundup. GM kukuřice MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 a osm jejích subkombinací vykazuje obdobné vlastnosti jako první z uvedených GM kukuřice, a to odolnost vůči glyfosátu a s tím souvisejícím herbicidem Roundup. Tyto GM plodiny jsou navíc obohaceny o schopnost produkce proteinu, který poskytuje těmto rostlinám ochranu proti hmyzím škůdcům z řádu brouků (Coleoptera), v našich podmínkách pak proti významnému škůdci bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera virgifera LeConte). GM kukuřice DP202216 je odolná vůči hmyzím škůdcům, zejména motýlům z čeledi Noctuidae. Navíc je tolerantní vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného. GM bavlník COT102 byl vyvinut za účelem zvýšení odolnosti vůči hmyzím škůdcům, zejména proti housenkám motýlů, které mohou způsobovat značné škody na bavlníkových plodinách. Tato odolnost byla dosažena tím, že je rostlina schopna produkovat protein, který je toxický pro larvy motýlů, avšak pro člověka a jiné savce je bezpečný. Tato schválení potvrzují pokračující závazek EU k přísné regulaci GM organismů a zajištění vysoké úrovně bezpečnosti potravin pro spotřebitele.   Zdroje: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=21072 https://www.mzp.cz/www/env-gmo.nsf/407a3d357604ad29c1256b61003b364f/2463789aa721369ac12575bd003a1874?OpenDocument https://www.mzp.cz/www/env-gmo.nsf/407a3d357604ad29c1256b61003b364f/90ae379fd9dd4105c125754d0051fcac?OpenDocument https://www.isaaa.org/gmapprovaldatabase/event/default.asp?EventID=563 https://www.isaaa.org/gmapprovaldatabase/event/default.asp?EventID=74  

09.01.2025 08:42

…biologickou léčbu je možné využívat i profylakticky, tedy preventivně?

[https://www.biotrin.cz/biologickou-lecbu-je-mozne-vyuzivat-i-profylakticky-tedy-preven]
Ačkoli většina z nás má biologickou léčbu spojenou s terapií nádorových či autoimunitních onemocnění, skutečností je, že tento typ léčby proniká do řady dalších oblastí medicíny, a to včetně medicíny preventivní.  Již od roku 2000 je v České republice používán přípravek Synagis (schválený EMA v roce 1999 a FDA v roce 1998), který poskytuje možnost ochrany nejzranitelnějších skupin dětí před závažným onemocněním dolních cest dýchacích způsobeným respiračním syncytiálním virem (RSV). Synagis obsahuje jako účinnou látku monoklonální protilátku palivizumab, specifickou vůči fúznímu povrchovému proteinu RSV (F glykoproteinu), který je nezbytný pro patogenitu tohoto viru. Přípravek je podáván dětem s bronchopulmonální dysplazií (chronickou plicní nemocí), předčasně narozeným dětem (narozeným ve 35. týdnu těhotenství nebo dříve) a dětem s významnými srdečními vadami. V těchto případech totiž pro většinovou populaci relativně neškodný RSV může vyvolat až život ohrožující infekce. Z toho důvodu je Synagis podáván v pěti dávkách s měsíčními rozestupy během celého rizikového období roku, tedy obvykle od 1. října do 31. března.   Od roku 2022 (schválení EMA) resp. 2023 (schválení FDA) je na trhu obdobný přípravek s názvem Beyfortus. Tento přípravek obsahuje jako účinnou látku monoklonální protilátku nirsevimab cílenou na stejný protein, jako je tomu v případě přípravku Synagis. Výhodou novějšího přípravku je mimo jiné možnost pouze jednorázového podání.   Více informací na toto téma můžete najít zde: https://www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/synagis-epar-product-information_cs.pdf  https://www.synagis.com/content/pdfs/SYNAGIS-Brochure.pdf https://www.antibodysociety.org/resources/approved-antibodies/  https://www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/beyfortus-epar-product-information_cs.pdf https://www.remedia.cz/z-novinek/pozitivni-hodnoceni-pro-stanoveni-uhrady-10-24/ N. Patel, M. J. Massare, J.-H. Tian, M. Guebre-Xabier, H. Lu, H. Zhou, E. Maynard, D. Scott, L. Ellingsworth, G. Glenn, G. Smith. (2019) Respiratory syncytial virus prefusogenic fusion (F) protein nanoparticle vaccine: Structure, antigenic profile, immunogenicity, and protection. Vaccine, 37(41), 6112-6124. https://doi.org/10.1016/j.vaccine.2019.07.089 Autorka textu: Eva Benešová, editorka textu: Tereza Branyšová

06.01.2025 08:28

Inovativní plodiny pro udržitelnější hospodaření s vodou

[https://www.biotrin.cz/inovativni-plodiny-pro-udrzitelnejsi-hospodareni-s-vodou]
Stres způsobený suchem je jedním z nejvýznamnějších limitujících faktorů rostlinné produkce na celém světě, přičemž se tento problém stále zhoršuje v důsledku klimatických změn. Z tohoto důvodu se vědci dlouhodobě zaměřují na klíčovou vlastnost rostlin, známou jako efektivní využití vody (Water Use Efficiency, WUE). Tato vlastnost umožňuje rostlinám růst i při omezeném množství dostupné vody, čímž jim pomáhá snížit negativní dopady sucha. Zvýšení WUE však u většiny plodin bývá spojeno s poklesem produktivity za podmínek přítomnosti dostatečného množství vody. Vědci z Centra pro pokročilé inovace v oblasti bioenergie a bioproduktů (CABBI) na Univerzitě v Illinois Urbana-Champaign zdůrazňují potenciál genového inženýrství při zlepšování WUE u klimaticky a bioenergeticky vhodných C4 rostlin, a to bez negativních dopadů na produktivitu. V první studii vědci zlepšili WUE u čiroku vložením genu, který mění strukturu a snižuje počet průduchů v listech. Tento přístup minimalizuje ztrátu vody, aniž by ovlivnil fotosyntézu nebo produkci biomasy. Ve druhé studii zjistili, že snížení počtu průduchů u cukrové třtiny a dalších C4 rostlin vede k širšímu otevření zbývajících průduchů, což částečně vyrovnává očekávané zlepšení WUE. Mechanismus tohoto jevu zatím není objasněn, ale jeho objev naznačuje slibný potenciál pro rozvoj udržitelného zemědělství a bioenergetiky. Většina dalších studií zaměřených na zvýšení WUE u rostlin naráží na zásadní problém: zvýšení WUE často přináší nežádoucí kompromis, z pohledu zemědělství velice problematický – snížení přirozené produktivity rostlin, zisku uhlíku z fotosyntézy a rychlosti růstu. Rostliny si tedy vedou lépe v podmínkách nedostatku vody, ale jejich výkonnost klesá, pokud je vody dostatek.  C4 rostliny zkoumané vědci z CABBI však fungují odlišně. Jejich fotosyntéza zahrnuje mechanismus koncentrování CO₂ uvnitř listů před jeho využitím, což zvyšuje efektivitu fotosyntézy. Většina ostatních, běžných rostlin tento proces provádí průběžně, bez předchozího zakoncentrování CO₂. Ačkoliv C4 rostliny tvoří pouze přibližně 5 % všech rostlinných druhů, hrají stále významnější roli v zemědělství, zejména v produkci potravin, biopaliv a vláken. Mezi tyto rostliny patří například čirok, rákos nebo ozdobnice (miscanthus), které jsou příkladem plodin využívaných pro produkci biomasy. Tyto plodiny nejen zachycují uhlík, ale také slouží jako základní surovina pro výrobu bioproduktů. Dosažené poznatky pomáhají optimalizovat produkci bioenergetických surovin, zlepšují odolnost plodin vůči suchu a otevírají nové možnosti v oblasti rostlinného výzkumu. Vývoj plodin s nižší potřebou vody o 10–20 % by se mohl uplatnit nejen v USA, kde výzkum probíhá. Zároveň by umožnil lokálním farmářům udržet ziskovou produkci i během suchých let, která jsou a budou v souvislosti s klimatickými změnami stále častější.   Zdroje: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20989 https://cabbi.bio/cabbi-team-designs-efficient-bioenergy-crops-that-need-less-water-to-grow/ https://crop.zone/en/effect/was-ist-wassernutzungseffizienz-2/ https://acadianplanthealth.com/our-insights/articles/water-use-efficiency-during-droughts  

23.12.2024 07:07

PF 2025

[https://www.biotrin.cz/pf-2025]
Rok 2024 utekl jako voda a nastal čas bilancování – ohlédnout se za tím, co nám tento rok přinesl, a zároveň nahlédnout, co nás čeká v roce příštím. V BIOTRINu můžeme s radostí konstatovat, že letošní rok byl opět velmi nabitý aktivitami v oblasti moderních biotechnologií a přinesl mnoho nových příležitostí. Pokračovali jsme v popularizaci GMO a nových genomických technik (NGT) již zavedenými způsoby, jako jsou pravidelné pondělní novinky, aktualizace Knihovny NBT organismů a příspěvky v rubrice „Víte, že..?“. Tradičně jsme také vydali speciální číslo bulletinu Svět biotechnologií, které se tentokrát věnovalo tématu blízkému českému národu – Pivovarnictví budoucnosti: Produkce piva s využitím nových genomických technik. Veškeré aktuální informace sdílíme i na našich sociálních sítích: Instagramu, Facebooku a X.  Letošní novinkou bylo vydání našeho prvního popularizačního videa představujícího NGT. Také jsme rozšířili témata, jimž se náš spolek věnuje, o bioléčiva.  Mimo to konec roku 2024 přinesl změny v organizační struktuře BIOTRINu. Členové spolku zvolili nový výkonný výbor, jež bude za činnosti BIOTRINu zodpovídat od 1. 1. 2025: předsedkyně Ing. Simona Lencová, Ph.D., tajemnice Ing. Tereza Branyšová, Ph.D. a hospodářka Martina Prášková. Rádi bychom touto cestou ještě jednou poděkovali naší dosavadní předsedkyni, prof. Kateřině Demnerové, za její mimořádný přínos a těšíme se na další spolupráci. A co nás čeká v příštím roce? Bedlivě sledujeme dění kolem GMO a NGT v Evropě. Přestože k tolik očekávanému průlomu v evropské legislativě NGT v tomto roce nedošlo, na vědeckém i politickém poli se odehrálo mnoho událostí, jež dávají příslib lepších zítřků. Těšme se tedy, co přinese nadcházející polské předsednictví v Radě Evropské unie – možná právě rok 2025 bude klíčovým pro modernizaci zemědělství. O aktuálním dění Vás budeme pravidelně informovat a doufáme, že Vás vývoj v oblasti moderních biotechnologií bude i nadále zajímat a bavit stejně jako nás! Během vánočních svátků si však dopřejme tolik potřebný odpočinek a příjemné chvíle se svými nejbližšími. Přejeme Vám krásné Vánoce a vše nejlepší do nového roku 2025, zejména pevné zdraví! BIOTRIN, z.s.

19.12.2024 11:28

...existují geneticky modifikovaní kapři, kteří mají schopnost rychlejšího růstu a vyšší odolnosti vůči chorobám?

[https://www.biotrin.cz/existuji-geneticky-modifikovani-kapri-kteri-maji-schopnost-ry]
V České republice se každoročně vyloví přes 18 tisíc tun kaprů, přičemž až 85 % z celkového prodeje živých ryb připadá na období Vánoc. Více než polovina této produkce směřuje na export, což odráží význam kapra jako klíčového druhu nejen v české akvakultuře.   Tato rozsáhlá produkce podnítila rozvojj moderních biotechnologií, které přinesly v akvakultuře významné pokroky. Genetické modifikace, zejména selektivní šlechtění, byly v minulosti úspěšně zavedeny u suchozemských živočichů a později našly své místo i u vodních živočichů. První úspěchy s geneticky modifikovanými rybami byly zaznamenány již v 80. letech u pstruha duhového a zlaté rybky. Od té doby byly transgenní jedinci vytvořeni u více než 35 druhů vodních živočichů. Význam tohoto pokroku je zásadní především v intenzivním rozvoji venkovských oblastí nejlidnatějších států Asie, kde chov kaprů zastává klíčovou roli. Jedním z klíčových druhů je kapr obecný (Cyprinus carpio), a to díky nízké ceně, dobré chuti, schopnosti efektivně využívat sacharidy a všežravosti.  V reakci na rostoucí poptávku po efektivní a udržitelné produkci se společnosti, jako WorldFish Center, zaměřily na zlepšení produktivity kaprů prostřednictvím selektivního šlechtění. Například v Číně a ve Vietnamu byl šlechtěn kapr obecný (Cyprinus carpio), v Bangladéši a Thajsku osten (Puntius gonionotus) a v Indii roh (Labeo rohita). I když transgeneze nabízí možnost cíleného zlepšení vlastností ryb, jako je odolnost vůči chorobám nebo tolerance k environmentálním faktorům, konvenční selektivní šlechtění zůstává stále osvědčeným přístupem. Díky zaměření na druhy, jako jsou tilapie a kapr, dosáhl program WorldFish výrazného zlepšení rychlosti růstu těchto ryb, a to hlavně bez nežádoucích vedlejších účinků. Zatímco růstové charakteristiky lze zlepšit relativně snadno, zvýšení odolnosti vůči chorobám nebo toleranci vůči změnám prostředí představuje složitější výzvu. Selektivní šlechtění tak zůstává klíčovým nástrojem pro udržitelný rozvoj akvakultury, která je nepostradatelným pilířem ekonomické a sociální prosperity v rozvojových zemích. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306919213001516 https://www.globalseafood.org/advocate/transgenic-fish-risks-and-benefits/ https://link.springer.com/article/10.1007/s12562-009-0183-0 Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová