Klaveska.cz ~ Zprávy ze serveru 'BIOTRIN'BIOTRIN

05.08.2024 08:07

Nově schválená sója otevírá cestu k lepším náhradám masa

[https://www.biotrin.cz/nove-schvalena-soja-otevira-cestu-k-lepsim-nahradam-masa]
Firma Amfora získala výjimku pro geneticky upravenou sóju. Na trh tak přichází nový, rostlinný zdroj proteinů. V dnešní době se již upouští od velkolepých zabijaček, honů a podobných oslav masa. Na trhu se objevují nové možnosti a náhrady, které se masu stále více blíží, ne jen chutí, ale i kvalitou. Jednu z nových variant sóji představila také firma Amfora. Sója je běžně využívaná nejen jako krmivo, ale také jako potravinářská surovina. Mezi státy s nejvyšší produkcí této luštěniny patří USA, Brazílie a Argentina. Sója má velký obsah bílkovin a z toho důvodu se jeví jako vhodná náhrada masa, která může ulevit zatížené oblasti hospodářství. Ani tato změna jídelníčku však není jen pozitivní, jelikož kvůli vyšší spotřebě sóji dochází k rozšiřování osevních ploch v Jižní Americe a s tím spojenému vypalování deštných pralesů. Právě snaha o snížení námahy na osevní plochy vedla americkou firmu Amfora k vyvinutí geneticky modifikované sóji. Upravená rostlina má oproti wild-type variantě vyšší obsah proteinů a naopak nižší obsah sacharidů. Díky tomu, že úprava proběhla bez vložení genů z jiného organismu, nepodléhá regulaci Amerického ministerstva zemědělství (USDA) týkající se GMO. Firma Amfora plánuje stejnou technologii vyžít také pro úpravu dalších základních plodin, jako jsou rýže nebo pšenice. Právě tyto pokroky využívající moderní biotechnologické postupy umožňují snížit zátěž na planetu způsobenou zemědělskou výrobou. Na stejně velké ploše tak bude možné pěstovat výživnější plodiny, které nás pomohou přiblížit k udržitelnému hospodaření. Zdroje: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20796 https://amforainc.com/united-soybean-board-awards-grant-to-amfora-to-increase-the-protein-content-of-u-s-soy/

01.08.2024 09:21

...pro úpravu genomu při šlechtění rostlin se nejvíce používá mimo již dříve zmiňovanou techniku CRISPR/Cas také technika TALENs?

[https://www.biotrin.cz/pro-upravu-genomu-pri-slechteni-rostlin-se-nejvice-pouziva-mim]
Transkripční aktivátorová efektorová nukleáza (TALEN – z angl. Transcription Activator-Like Effector Nucleases) představuje efektivně využitelnou a dnes velmi populární techniku pro úpravu genomu. Tato metoda je založena na využití upravených nukleáz (enzymů štěpících DNA). Obecný princip metody TALEN spočívá v tom, že TALENy účinně rozpoznávají a štěpí DNA v požadovaném místě. Funkční protein TALEN sestává z řady identických 34 aminokyselinových zbytků, které jsou uspořádány za sebou. Liší se pouze aminokyselinové zbytky na 12. a 13. pozici (tzv. RVD oblast, Repeat Variable Diresidue), které určují rozpoznávanou DNA bázi. Přizpůsobivost a snadnost TALEN techniky vedla a stále vede k rozvoji genetického inženýrství. Historie objevu systému TALENs je spojena se studiem bakterií rodu Xanthomonas. Tyto bakterie jsou patogeny běžných rostlin, jako je např. rýže, paprika nebo rajče, a způsobují obrovské hospodářské škody a ztráty v zemědělství. Z tohoto důvodu byly bakterie a jejich vliv na zemědělské plodiny zkoumán. Bylo zjištěno, že bakterie vylučují do cytoplazmy rostlinných buněk efektorové proteiny TALENy, které ovlivňují procesy v rostlině a zvyšují její citlivost vůči patogenu. Cílenou editaci rostlinného genomu lze využít ke zkoumání funkcí jednotlivých genů a k vytváření rostlin s novými vlastnostmi, jako je odolnost vůči patogenům a herbicidům, změny v metabolismu, produktivita plodin apod. TALENy jsou také užitečné pro studium buněčných mutací různých organismů, jako jsou kvasinky, bakterie, embryonální kmenové buňky potkanů, ryb nebo lidské buněčné linie. Terapeutické využití TALEN techniky je nejběžnější u chronických virových infekcí, jako je HIV, hepatitida B nebo herpes, které se v těle vyskytují v latentním stavu a nejsou ovlivněny léčbou, která inhibuje pouze viry a jejich replikaci. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4207558/ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3547402/ https://www.news-medical.net/life-sciences/TALENs.aspx https://www.biotrin.cz/vedci-vyvinuli-jednoduchou-a-efektivni-metodu-pripravy-tale-konst/ Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

29.07.2024 08:07

Filipíny schválily nové geneticky modifikované banány

[https://www.biotrin.cz/filipiny-schvalily-nove-geneticky-modifikovane-banany]
Na Filipínách byly schváleny nové odrůdy geneticky modifikovaných (GM) banánů se zlepšenými vlastnostmi, především s odolností vůči hnědnutí a chorobám. Filipíny, jako hlavní producent a vývozce banánů v jihovýchodní Asii, čelí hrozbě výskytu panamské choroby Tropic Race 4, která ohrožuje až 80 % světové produkce banánů. V reakci na tuto hrozbu společnost Tropic Biosciences vyvinula banány odolné vůči této chorobě a vůči hnědnutí, a to pomocí technologie CRISPR-Cas9. Odolnost vůči chorobě Tropic Race 4 by měla mít vliv na zvýšení produkce banánů. Odolnost vůči hnědnutí má potenciál výrazně snížit plýtvání potravin v dodavatelském řetězci o více než 25 %, protože více než 60 % vyvážených banánů se zkazí a je vyhozeno ještě předtím, než se dostanou ke spotřebiteli. Omezení plýtvání potravin také může přispět ke snížení emisí CO2 například během dopravy a skladování. Filipínská vláda letos zavedla nový účinný proces pro posuzování bezpečnosti rostlin s upravenými geny. Tento systém podporuje společnosti právě jako je Tropic, aby investovaly do inovativních technologií a vyvíjely udržitelná řešení pro filipínské zemědělce. Nehnědnoucí GM banán je dokonce první geneticky upravený produkt, který prošel tímto nově definovaným procesem stanovení regulace genových úprav na Filipínách. Na základě tohoto schválení lze nehnědnoucí banán společnosti Tropic na Filipínách volně dovážet a pěstovat. V návaznosti na změnu legislativy bylo na Filipínách v letošním roce také schváleno rajče Sicilian Rouge společnosti Seed, které má vysoký obsah kyseliny gama-aminomáselné. Společnost Tropic dále plánuje v příštích letech zavést a pěstovat i několik dalších GM produktů. Věnuje se vývoji odolnějších a výkonnějších odrůd tropických plodin s vizí stát se přední světovou společností v oblasti osiv. Mezi hlavní produkty společnosti patří banány, káva a rýže, které společně poskytují obživu více než půl miliardě lidí na celém světě. Tropic úzce spolupracuje s pěstiteli, podporuje spotřebitele a řeší stabilitu úrody a neuspokojené nutriční nároky spotřebitelů. Hlavním posláním společnosti je vyvíjet udržitelné rostlinné produkty, které se snadněji pěstují, jsou ziskovější pro zemědělce a zdravější pro spotřebitele, což je přínosem pro celý potravinový řetězec a nadějí pro oblasti světa s nedostatkem obživy. Zdroje: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20882 https://tropic.bio/tropics-non-browning-gene-edited-banana-cleared-for-production-in-the-philippines/ https://news.agropages.com/News/NewsDetail---46249.htm obrázek - https://www.tasteofhome.com/article/how-to-quickly-ripen-bananas/

22.07.2024 08:28

Mohou geneticky modifikované rostliny pomoci vytvořit náhradu mateřského mléka?

[https://www.biotrin.cz/mohou-geneticky-modifikovane-rostliny-pomoci-vytvorit-nahradu-materskeho-mleka]
Mateřské mléko obsahuje jedinečnou směs prebiotických cukrů, které je velmi obtížné replikovat v komerční dětské výživě. Nový výzkum však naznačuje, že rostliny by mohly být ideálními výrobci těchto složek. Celosvětově většina dětí (přibližně 75 %) konzumuje dětskou výživu během prvních šesti měsíců života, buď jako jediný zdroj výživy, nebo jako doplněk stravy. I když umělá výživa poskytuje nezbytné živiny pro růst dětí, momentálně nedokáže plně napodobit nutriční profil mateřského mléka. To je částečně způsobeno tím, že mateřské mléko obsahuje unikátní směs asi 200 prebiotických molekul cukru, které pomáhají předcházet onemocněním a podporují růst prospěšné střevní mikroflóry. Většinu těchto cukrů je však obtížné, ne-li nemožné, vyrobit. Nový výzkum vedený vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley a Kalifornské univerzity v Davisu ukazuje, jak by geneticky modifikované (GM) rostliny mohly pomoci překlenout tuto mezeru. Vědci přeprogramovali metabolismus cukru u rostlin tak, aby produkoval rozmanitou škálu těchto cukrů obsažených v mateřském mléce, známých jako oligosacharidy mateřského mléka. Tyto poznatky by mohly vést ke zdravější a cenově dostupnější dětské výživě nebo výživnějším rostlinným mlékům pro dospělé. Všechny složité cukry (včetně oligosacharidů mateřského mléka) jsou tvořeny stavebními bloky jednoduchých cukrů, nazývaných monosacharidy, které lze spojovat do různých řetězců. Co dělá oligosacharidy mateřského mléka unikátními, je specifická sada vazeb, které spojují jednoduché cukry dohromady. Aby vědci přiměli rostliny vyrábět oligosacharidy mateřského mléka, upravili geny odpovědné za enzymy, které tvoří tyto specifické vazby. Upravené geny byly následně vloženy do rostliny Nicotiana benthamiana, blízkého příbuzného tabáku. GM rostliny produkovaly 11 známých oligosacharidů mateřského mléka spolu s různými jinými složitými cukry s podobnými vazbami. V současnosti je možné vyrábět jen malý počet oligosacharidů mateřského mléka pomocí GM bakterií E. coli. Izolace prospěšných molekul od jiných toxických vedlejších produktů je však nákladný proces a pouze omezený počet dětských výživ obsahuje tyto cukry ve svých směsích. Jako součást studie spolupracovali vědci na výpočtu nákladů na výrobu oligosacharidů mateřského mléka z rostlin v průmyslovém měřítku a zjistili, že by to pravděpodobně bylo levnější než použití mikrobiálních platforem. "Představte si, že bychom mohli vyrábět všechny oligosacharidy mateřského mléka v jedné rostlině. Pak bychom mohli tuto rostlinu rozemlít, extrahovat všechny oligosacharidy současně a přidat je přímo do dětské výživy," řekl Shih, člen vědeckého týmu. "Existuje mnoho výzev při implementaci a komercializaci, ale to je velký cíl, ke kterému se snažíme přiblížit." Zdroje: https://www.nature.com/articles/s43016-024-00996-x https://www.sciencedaily.com/releases/2024/06/240613161158.htm https://news.berkeley.edu/2024/06/13/can-engineered-plants-help-make-baby-formula-as-nutritious-as-breast-milk/

15.07.2024 07:56

Průlom v biosyntéze vanilinu: Udržitelná výroba z odpadního ligninu

[https://www.biotrin.cz/prulom-v-biosynteze-vanilinu-udrzitelna-vyroba-z-odpadniho-ligninu]
Vánoční cukroví, bábovka od babičky, nebo snad oblíbený parfém? Kdo by neznal sladkou vůni vanilky. Vzhledem k vysoké ceně a horší dostupnosti pravé vanilky, tedy fermentované tobolky orchidejí z rodu vanilovníků, se často v potravinách i v kosmetice setkáváme s její náhražkou – uměle syntetizovaným vanilinem. Tato sloučenina, která je mimo jiné hlavní složkou přírodního vanilkového extraktu, je v rostlinách syntetizována z kyseliny ferulové prostřednictvím enzymu VpVAN. V laboratoři se však obdobnou syntézu podařilo uskutečnit pouze v miniaturním měřítku nepoužitelném pro průmyslovou výrobu. V současnosti se tedy stále používá především chemická syntéza vanilinu z guajakolu (fenol přítomný ve dřevě), nebo z lignosulfonátů, které vznikají jako vedlejší produkty během výroby celulózy. Proces chemické syntézy je poměrně náročný, navíc je veřejností vnímán celkem negativně. Proto je v poslední době tlak na vývoj produkce založené na biosyntéze vanilinu, a to nejlépe s využitím přírodních odpadních materiálů, například ligninu, který tvoří většinovou složku zemědělského rostlinného odpadu. A právě taková biosyntéza se povedla výzkumné skupině prof. Toshiki Furuya z tokijské University of Science. Zaměřili se na genetické modifikace enzymu Ado, což je dioxygenáza, která ve své originální formě přenáší atom kyslíku na molekulu isoeugenolu, a jako substrát použili kyselinu ferulovou vzniklou depolymerací odpadního ligninu. Pomocí strukturní a modelové analýzy se vědcům povedlo předpovědět aminokyselinové změny v sekvenci enzymu, které by umožnily jeho interakci právě s kyselinou ferulovou. Po sérii experimentů, ve kterých vědci měnili vytipované aminokyseliny fenylalanin a valin za tyrosin a arginin, se povedlo zkonstruovat enzym, který skutečně přeměňoval kyselinu ferulovou na vanilin, a to s vysokou katalytickou účinností (rámcově v gramech na jeden litr reakční směsi). Navíc ke konverzi nebylo potřeba využít žádný kofaktor, stačilo smíchat mutantní enzym s kyselinou ferulovou a za přístupu vzduchu nechat reakci probíhat při pokojové teplotě. Celý proces je tedy jednoduchý, udržitelný a ekonomicky výhodný. Navíc enzym reagoval také s kyselinou p kumarovou a sinapovou, což jsou stejně jako kyselina ferulová složky vznikající degradací ligninu. Vývoj tohoto enzymu je skvělou zprávou nejen pro výrobce vanilinu a spotřebitele volající po jeho nechemické produkci, ale také pro přírodu – využití odpadního ligninu by mělo spolu s energetickou nenáročností celého procesu mít pozitivní dopad na životní prostředí. Doufejme tedy, že se začne tento enzym využívat v průmyslové výrobě co nejdříve. Zdroj: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20828

11.07.2024 08:42

...v rámci EU existují tři různé způsoby nakládání s GMO?

[https://www.biotrin.cz/v-ramci-eu-existuji-tri-ruzne-zpusoby-nakladani-s-gmo]
V České republice je nakládání s GMO upraveno zákonem č. 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, který je doplněn dalšími novelami a směrnicemi týkajícími se GM potravin, krmiv, jejich sledovatelnosti a označování. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členem EU, existují u nás stejně jako v EU tři způsoby nakládání s GMO, kterými se řídí i národní správa: Uzavřené nakládání, zahrnuje výzkum v laboratořích, sklenících a dalších uzavřených prostorách, včetně uzavřených průmyslových výrob (např. GM mikroorganismy). V rámci tohoto typu nakládání jsou rovněž stanoveny čtyři kategorie rizika vztahující se k činnosti s GMO. Uvolňování do životního prostředí zahrnuje polní pokusy, terénní zkoušky a ověřování šlechtitelských charakteristik, např. u GM komárů. V ČR se dříve testovala GM kukuřice, brambory, len nebo řepka. Po uvedení nového GMO do zemědělské praxe je nutné provádět tzv. monitoring. Ten sleduje vliv GM plodin na životní prostředí po uvedení na trh. Za monitoring je zodpovědný držitel povolení k uvedení na trh a zahrnuje obecný dozor a identifikaci výskytu nepříznivých účinků, které nebyly očekávány při posuzování environmentálních rizik. Sami pěstitelé již monitoring GM plodin provádět nemusí. Uvádění na trh postihuje komerční pěstování GM plodin, chov GM živočichů, dovoz a zpracování GM potravin a krmiv. GM produkt, který je dále používán jako potravina či krmivo, uvedený na trh, musí být správně označen. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace1/Moderni_biotechnologie_WEB.pdf https://www.potravinyinfo.cz/33/zakon-o-nakladani-s-geneticky-modifikovanymi-organismy-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EstVtRjpnQxZLirD4OPC-LA/ https://www.mzp.cz/cz/metodicke_pokyny_uzavrene_nakladani_2017 Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

08.07.2024 08:35

Bioinženýrsky upravený rostlinný systém čistí vzduch v místnosti až 30x účinněji

[https://www.biotrin.cz/bioinzenyrsky-upraveny-rostlinny-system-cisti-vzduch-v-mistnosti-az-30x-ucinneji]
Možná si někdo řekne po přečtení titulku - wow, že by se už dostaly geneticky modifikované organismy i do našich obýváků? No, zatím ne... O co se tedy jedná? Kvalita ovzduší uvnitř uzavřených prostor je často přehlíženým, ale kritickým faktorem našeho zdraví a pohody. Věděli jste, že vzduch uvnitř našich domovů a kanceláří je často více znečištěný než vzduch venku? Hlavními viníky jsou těkavé organické sloučeniny (VOC, volatile organic compounds), které se uvolňují z nábytku, textilií, čisticích prostředků a mnoha dalších běžných předmětů. Dlouhodobé vystavení těmto látkám může vést k široké škále zdravotních problémů. Tradičně se vzduch čistí mechanickými čističkami vzduchu s HEPA filtry. Ty jsou účinné proti částicovému znečištění, ale nedokáží efektivně odstraňovat VOC - molekuly jsou totiž příliš malé, aby je běžné filtry zachytily. Výzkum NASA prováděný v roce 1989 naznačil, že odstraňovat škodlivé látky ze vzduchu mohou také některé rostliny. Tento objev vedl k rozpracování myšlenky, že běžné pokojové rostliny mohou výrazně zlepšit kvalitu vnitřního ovzduší. Bohužel, pozdější studie ukázaly, že účinnost běžných rostlin v reálných podmínkách je omezená a pro zřejmý efekt by bylo potřeba desítek rostlin v jedné místnosti. Tady vstupuje na scénu zajímavá inovace od francouzské biotechnologické společnosti Neoplants. Ta s využitím syntetické biologie vyvinula systém nazvaný Neo Px, který je až 30krát účinnější než běžné pokojové rostliny při čištění vzduchu od nejrozšířenějších a nejškodlivějších VOC v ovzduší vnitřních prostor, které je obtížné zachytit: benzenu, toluenu, etylbenzenu a xylenu (BTEX). Tyto sloučeniny jsou běžně přítomné ve vnitřním ovzduší a dlouhodobé vystavení jim může způsobit únavu, bolesti hlavy, nevolnosti a podráždění kůže až po vážnější problémy s krví, centrálním nervovým systémem a horními dýchacími cestami. Rostliny žijí v bohatých společenstvích zahrnujících miliardy prospěšných hub a bakterií, tvořících tzv. mikrobiom. Ten ovlivňuje jejich vlastnosti, jako je absorpce živin, odolnost vůči patogenům a stresu a řadu dalších. Tyto mikroorganismy také zvyšují schopnost rostlin odstraňovat těkavé organické sloučeniny (VOC) z prostředí. Společnost se zaměřila právě na úpravy mikrobiomu rostlin pomocí řízené evoluce, s cílem zlepšit jejich schopnost odstraňovat VOC. Byly testovány různé kmeny bakterií a hub, z nichž jeden, schopný využívat BTX (benzen, toluen, xylen) jako zdroj uhlíku, se ukázal jako nejúčinnější. K řešení BTX znečištění byl vybrán kmen bakterie Pseudomonas putida, který při aplikaci na rostlinu Šplhavnice zlatá (Epipremnum aureum) vykázal vysokou účinnost degradace těchto znečišťujících látek. Tento kmen, neškodný pro lidi i zvířata, byl dále zdokonalen pomocí laboratorně asistované řízené evoluce - kmen byl vystaven v opakovaných cyklech postupně rostoucím koncentracím toluenu a benzenu s výběrem bakterií se zvýšenou účinností metabolismu VOC. To zlepšilo jeho schopnosti efektivně degradovat sledované znečišťující látky. Byly také optimalizovány jeho schopnosti vytvářet stabilní asociace s rostlinami, což zajistilo dlouhodobou účinnost v degradaci VOC. Jak tedy tento systém funguje? Neo Px je komplexní biotechnologický systém složený ze tří klíčových komponent. První je rostlina, v tomto případě Šplhavnice zlatá (Epipremnum aureum). Tato rostlina byla vybrána pro své přirozené fytoremediační schopnosti. Má velké voskové listy a rychlý růst, což jí umožňuje absorbovat významné množství VOC na jednotku hmotnosti. Je také známá svou odolností a snadnou péčí, což z ní dělá ideální základ pro tento systém. Druhou je geneticky upravený mikrobiom; vědci z Neoplants použili metodu řízeného vývoje (directed evolution) k vyšlechtění speciálního kmene bakterie Pseudomonas putida. Jak je uvedeno výše, kmen byl optimalizován pro efektivní rozklad specifických VOC, souhrnně označovaných jako BTEX. Tyto bakterie žijí v symbióze s rostlinou, především v její rhizosféře, kde dochází k výměně chemických sloučenin včetně cukrů, minerálů, dusíku a některých polutantů. Poslední komponentou je speciální květináč "Shell". Tento inovativní květináč byl navržen tak, aby optimalizoval proudění vzduchu kolem rostliny a usnadnil péči o ni. Obsahuje integrovanou nádrž na vodu a indikátor hladiny vody, což umožňuje až měsíční autonomii systému (Obr. 1). Je vyroben z bio-kompozitu PLA-Flax, který je odvozen z udržitelných plodin jako je cukrová řepa a cukrová třtina. Obr. 1: Čelní a průřezový pohled na „Shell“ Klíčovou součástí systému Neo Px jsou i tzv. "Power Drops". Jedná se o lyofilizované buňky geneticky upravených bakterií Pseudomonas putida, které jsou dodávány spolu s živinami potřebnými pro jejich růst a aktivitu v půdě. Power Drops podporují růst bakterií, zlepšují metabolismus BTX a prodlužují jejich trvanlivost. Pro udržení optimální účinnosti systému je doporučeno přidávat Power Drops každý měsíc. Efektivita systému Neo Px byla testována v kontrolovaných laboratorních podmínkách. Rostliny byly umístěny do 35litrové skleněné komory s nepřetržitým přívodem toluenu o koncentraci přibližně 750 ppb (částic na miliardu). Měření ukázala, že ve srovnání s jinými běžnými pokojovými rostlinami (lopatkovec, zelenec, dračinec…), vykazuje Neo Px až třicetkrát vyšší účinnost při odstraňování toluenu ze vzduchu. Neo Px je bioinženýrský produkt, avšak samotná rostlina není geneticky modifikovaná. Firma ale pracuje na zlepšení celého systému. Vyvíjený Neo P1 systém bude plně bioinženýrský produkt, který se skládá z jak z bioinženýrského mikrobiomu, tak z bioinženýrské rostliny a opět speciálního obalu. Aktuálně na něm firma stále pracuje, aby se zlepšil jeho výkon a připravil se na prodej. Navzdory velkému pokroku a úsilí ve vývoji Neo P1 se stále musí pokračovat v iteracích a opravě některých problémů. Současně stále probíhá schvalovací proces u USDA pro geneticky modifikovanou rostlinu. Neo P1 bude první svého druhu a bude představovat průkopnický krok v této oblasti. Firma ale neočekává, že bude uveden na trh letos. Firma také chystá projekt Neo P+, který bude vylepšenou verzí současného systému Neo Px. Tento biotechnologický systém představuje významný pokrok v oblasti syntetické biologie a environmentálního inženýrství. Nabízí udržitelné řešení pro zlepšení kvality vnitřního ovzduší, které má potenciál pozitivně ovlivnit zdraví a pohodu milionů lidí po celém světě. Na rozdíl od tradičních mechanických čističek vzduchu, Neo Px nepotřebuje elektrickou energii a nevytváří škodlivé vedlejší produkty. Je ale důležité uvědomit si, že i když je Neo Px slibným řešením, nemůže plně nahradit dobré větrání a snahu o omezení používání výrobků uvolňujících VOC. Vývoj systému Neo Px ukazuje, jak lze kombinovat poznatky z různých vědních oborů - od molekulární biologie přes rostlinnou fyziologii až po inženýrství - k vytvoření inovativních řešení environmentálních problémů. Zároveň otevírá dveře dalšímu výzkumu a vývoji v oblasti bioremediace a syntetické biologie. Kdo ví, jaké další převratné objevy nás v této oblasti v budoucnu čekají? Zaujal vás systém Neo Px a uvažujete o tom, že ho vyzkoušíte či použijete? Hm, tak to nebude nic jednoduchého - systém je zatím v prodeji pouze v USA… Cena je cca $120 . Zdroje: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20849 https://cdn.shopify.com/s/files/1/0760/8752/5696/files/NEOPX-WHITEPAPER.pdf?v=1711714362 https://www.frontiersin.org/journals/environmental-science/articles/10.3389/fenvs.2014.00069/full

01.07.2024 09:35

Geneticky modifikovaná bakterie vyrábí veganskou kůži bez plastů se samobarvicími vlastnostmi

[https://www.biotrin.cz/geneticky-modifikovana-bakterie-vyrabi-veganskou-kuzi-bez-plastu-se-samobarvicimi-vlastnostmi]
Vědecký tým z Velké Británie využil genetické inženýrství k vytvoření nové formy kůže pomocí bakterie Komagataeibacter rhaeticus. Tato inovativní kůže neobsahuje žádné živočišné složky ani plasty a má unikátní vlastnost – samoobarvení. Studie publikovaná v Nature Biotechnology prokazuje, že výroba pigmentované celulózy pomocí K. rhaeticus je možná v dostatečně velkém měřítku pro výrobu módních výrobků. Tento nový typ kůže byl již úspěšně použit k výrobě prototypů obuvi a peněženek. Textilní a kožedělný průmysl má značný dopad na životní prostředí – přispívá k emisím skleníkových plynů ze zemědělské výroby a průmyslového zpracování, k znečištění vody barvením a k znečištění mikroplasty z vylučovaných syntetických vláken. Aby se snížil tento negativní dopad, vyvíjejí se komerčně nové udržitelné biomateriály, jako jsou alternativy kůže na bázi mycelia a rostlinných vláken. Jednou z nejslibnějších alternativ je bakteriální celulóza (BC), kterou nejúčinněji produkují gramnegativní bakterie rodu Komagataeibacter. V prostředí bohatém na uhlík tyto bakterie vylučují a polymerují lineární řetězce glukózy, které se pak samy skládají do husté vzájemně propojené sítě celulosových vláken, známé jako pelikuly. BC je atraktivní pro průmyslové využití, protože ji lze pěstovat rychle, levně a udržitelně. Pelikuly BC mohou být vypěstovány za 7-14 dní s vysokými výtěžky (>10 g/l) z odpadních surovin, jako je shnilá ovocná šťáva, glycerol nebo melasa. Kromě toho má BC vynikající materiálové vlastnosti, jako je vysoká pevnost v tahu, schopnost zadržovat vodu a vysoká čistota. Pro udržitelnost BC však musí být nalezeny také bezpečnější metody barvení textilu. Průmyslový proces barvení textilních materiálů je totiž chemicky náročný a škodlivý pro životní prostředí. Vědecký tým se proto inspiroval přirozenou produkcí pigmentů a rozhodl se vytvořit samopigmentující BC materiál pomocí genetického inženýrství K. rhaeticus. Černé barvivo je jedním z nejvíce spotřebovávaných barviv na světě a jedním z nejobtížněji obnovitelných udržitelnými způsoby. Tým tedy vpravil do K. rhaeticus biosyntézu tmavého melaninového barviva, eumelaninu. Eumelanin, přirozeně se vyskytující pigment v biologických říších, je stabilní při vysokých teplotách a po dlouhou dobu, což z něj činí ideální řešení pro udržitelnou produkci barevného BC materiálu. Tento průlomový přístup nabízí ekologickou alternativu tradičním materiálům a představuje významný krok směrem k udržitelnější módní budoucnosti. Vývoj veganské kůže s nízkým dopadem na životní prostředí může zásadně změnit textilní a módní průmysl. Zdroje: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20756 https://www.nature.com/articles/s41587-024-02194-3

KLÁVESKA.cz

Zprávy ze serveru 'BIOTRIN'BIOTRIN