05.12.2024 09:42

Kudy a jak člověk opustil Afriku?

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Kudy-a-jak-clovek-opustil-Afriku/]
Archeologické lokality měli experti v této oblasti již poměrně dobře zdokumentované. Většina z nich však spadá do pozdního paleolitu a neolitu, tedy do období zhruba před dvanácti až pěti tisíci lety. Pozdně paleolitické artefakty se nacházely i v obou nově zdokumentovaných lokalitách, avšak mezi nimi byly i artefakty středopaleolitického stáří, včetně levalloiských jader – technologie typické pro toto období, které byly ve středním Ománu objeveny vůbec poprvé. Vzhledem k tomu, že se ona místa nacházejí na povrchu pouště, není možné je přímo datovat konvenčními metodami. Stáří tedy muselo být určeno na základě technologického a typologického srovnání s jinými oblastmi. Mezinárodní tým vědců se však při chronologickém řazení nálezů nesoustředil pouze na analogie ze vzdálených oblastí, ale studoval i míru zvětrání na povrchu artefaktů. Různá úroveň mechanického i chemického zvětrání totiž naznačuje, že některé artefakty byly vystaveny vnějším přírodním vlivům déle než jiné, a mohou tedy charakterizovat různé fáze osídlení. Přítomnost malého núbijského levalloiského jádra v lokalitě Wadi Baw 4 (WB4) naznačuje kulturní vazby na takzvaný núbijský technokomplex, technologický styl výroby kamenných hrotů známý z jižního Ománu, Afriky a Levanty z dob asi před sto tisíci lety, kdy byla Arábie stále ještě zelená. Pochopení migrací Zajímavé však je, že velká část zkoumaného středopaleolitického souboru artefaktů by v středopaleolitických lokalitách v Jižním Ománu působila spíše cizorodým dojmem a vykazuje více paralely s materiálem nalezeným Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Skutečnost lze interpretovat tak, že tento region byl kulturně a geograficky oddělen od ostatních oblastí. Ve vlhčích obdobích sem mohly sporadicky zavítat populace z jihu a severu. K potvrzení hypotézy je zapotřebí ještě dalšího výzkumu.  Nové poznatky přispívají k širšímu pochopení prvních migrací moderního člověka mimo Afriku a jeho adaptace na klimatické změny na Arabském poloostrově v pozdním pleistocénu. „Výzkum zároveň připomíná, že je chybou si tyto migrační vlny představovat jako jednoduché šipky na mapách. Šlo zjevně o mnohem komplexnější proces adaptací, kulturních a geografických separací a znovu setkání,“ říká hlavní autor studie Dominik Chlachula z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Výzkum vedla Univerzita La Trobe z australského Melbourne ve spolupráci s vědci z Univerzity v Tübingenu, Archeologických ústavů Akademie věd ČR v Brně a v Praze, Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, Oxford Brookes University, University of Adelaide, CENIEH Burgos a s povolením Ministerstva památek a cestovního ruchu Sultanátu Omán. Výzkum podpořila Australská výzkumná rada.Publikace: Chlachula, D., Hilbert, Y. H., Garba, R., Parton, A., Arnold, L., Alsop, D., Duval, M., & Meredith-Williams, M. (2024). Evidence of Middle Palaeolithic human occupation in south-central Oman. Antiquity. Published online 2024:1-8. (2024). https://doi.org/10.15184/aqy.2024.198  Kontakty: Mgr. Dominik Chlachulachlachula@arub.cz Mgr. Pavla Růžičková723 026 765ruzickova@arub.cz oddělení PR a popularizace

04.12.2024 13:07

Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Leciva-krasa-vitezny-snimek-Vedy-fotogenicke-zachycuje-lek-proti-rakovine-00001/]
Soutěže Věda fotogenická se účastní zaměstnankyně a zaměstnanci z pracovišť Akademie věd ČR s fotografiemi převážně s vědeckou tematikou. Vedle tradiční hlavní kategorie se každoročně vypisuje i vedlejší s proměnlivým tématem a kategorie speciální. „Letos jsme zařadili Vědu mezigenerační, ve které soutěžící mohli ukázat, že věda je proces, který se neustále vyvíjí, dotýká se všech generací a také se mezi nimi předává. Jako speciální kategorii jsme zvolili Analogovou fotografii, tedy návrat ke klasickým, nedigitálním fotografiím, jež se nemusely na vědu tematicky zaměřovat,“ přiblížila na vernisáži předsedkyně odborné poroty Markéta Pravdová z Akademické rady AV ČR. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová při zahájení uvedla, že v soutěži vzniká každý rok mnoho mimořádných snímků: „Z vybraných sestavujeme také kalendář, osobně si z fotografií vybírám novoročenku, kterou rozesílám kolegům, známým či přátelům, ale i oficiálním představitelům institucí.“ Soutěž tak podle jejích slov nekončí výstavou a fotografie žijí „druhý život“ i po jejím skončení – a to nejen v podobě kalendáře, ale v loňském roce také fotoknihy, která obsahuje nejlepší snímky z uplynulých ročníků. Ceny úspěšným fotografům a fotografkám předali na vernisáži Eva Zažímalová, Markéta Pravdová a místopředseda Fóra Věda žije! Michael Komm. Vědecké zátišíV hlavní kategorii Věda fotogenická zvítězil snímek Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR s názvem Zátiší s doxorubicinem, který zároveň získal Cenu Akademické rady AV ČR. Na obrázku je vidět silný film polymerem modifikovaného protinádorového léčiva doxorubicinu na dně kulovité baňky těsně před izolací vysrážením. „Baňku jsem fotila na krabičce na okně. Snažila jsem se, abych za ní měla modré nebe, které je optimistické – na rozdíl od pekelné barvy látky,“ popsala Alena Braunová. Vítězný snímek Aleny Braunové Zátiší s doxorubicinem Na druhém místě skončil diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos od Michala Šulce z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Bronzem“ byla oceněna Anežka Pithartová z Ústavu dějin umění AV ČR za fotografii Práce v restaurátorském ateliéru. Mezigenerační fotografieVe vedlejší kategorii Věda mezigenerační zvítězil Lukáš Novosad ze Slovanského ústavu AV ČR s fotografií Od tisku k tisku. Ve speciální kategorii porota označila za nejpovedenější snímek Fotogram čtyř lékovek od vítězky soutěže Aleny Braunové. Fotografie Lukáše Novosada Od tisku k tisku. Fotogram čtyř lékovek od Aleny Braunové Porota ocenila také nejlepší fotografie ve všech třech vědních oblastech, oznámen byl i vítěz online hlasování na Facebooku Akademie věd ČR. U veřejnosti bodovala fotografie Malé velké nadšení od Andrey Žitkové z Ústavu chemických procesů AV ČR. Vědu fotogenickou, kterou organizuje Středisko společných činností AV ČR, navrhl spolek Fórum Věda žije! pro lepší propagaci a popularizaci Akademie věd ČR. Výsledný žebříček tří nejlepších fotografií v hlavní, vedlejší i speciální kategorii sestavovala odborná porota z přihlášených 271 snímků od 94 autorů z třiceti pracovišť Akademie věd ČR. Všechny soutěžní fotografie si můžete prohlédnout na webu projektu. Porota dále zvolila dvanáct fotografií pro oficiální kalendář Akademie věd ČR na rok 2025 a 38 snímků, které si mohou zájemci zdarma prohlédnout na výstavě Věda fotogenická v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě do 31. ledna 2025. Otevřena je ve všední dny od 10 do 18 hodin. Výsledky soutěže Hlavní kategorie: Věda fotogenická1. místo: Zátiší s doxorubicinem, Alena Braunová, Ústav makromolekulární chemie AV ČR2. místo: Diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos, Michal Šulc, Ústav biologie obratlovců AV ČR3. místo: Práce v restaurátorském ateliéru, Anežka Pithartová, Ústav dějin umění AV ČR Vedlejší kategorie: Věda mezigenerační1. místo: Od tisku k tisku, Lukáš Novosad, Slovanský ústav AV ČR2. místo: Mechanismus z Antikythéry, Petr Vodička, Ústav chemických procesů AV ČR3. místo: Ulugbekův sextant, Pavel Lisý, Geologický ústav AV ČR Kategorie Analogová fotografie1. místo: Fotogram čtyř lékovek, Alena Braunová, Ústav makromolekulární chemie AV ČR2. místo: Sportoviště, Tibor Moško, Ústav experimentální medicíny AV ČR3. místo: Mizející Brno, Jan Pavelka, Ústav přístrojové techniky AV ČR Nejlepší fotografie za I. vědní oblastHliníkový Monet, Orsolya Molnárová, Fyzikální ústav AV ČR Nejlepší fotografie za II. vědní oblastPozdrav z pekla, Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců AV ČR Nejlepší fotografie za III. vědní oblastPráce v restaurátorském ateliéru, Anežka Pithartová, Ústav dějin umění AV ČR Online hlasování na Facebooku AV ČRMalé velké nadšení, Andrea Žitková, Ústav chemických procesů AV ČR Cena Akademické rady AV ČRZátiší s doxorubicinem, Alena Braunová, Ústav makromolekulární chemie AV ČR Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Věda fotogenická Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.  

04.12.2024 11:07

11. ročník soutěže Věda fotogenická zná vítěze

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/11.-rocnik-souteze-Veda-fotogenicka-zna-viteze/]
Nejen inspirativní, ale i nesmírně fotogenická umí být věda. Každoročně to dokazují stovky snímků zaměstnanců Akademie věd ČR, které posílají do soutěže Věda fotogenická. Ty pak hodnotí odborná porota, zvláštní ceny vyhlašuje také Akademická rada AV ČR a veřejnost díky hlasování na sociálních sítích. Kromě stálé hlavní kategorie přináší každý ročník i kategorie nové, které umožňují nahlédnout na výzkum z dalších úhlů. „Letos jsme se rozhodli zařadit kategorii Věda mezigenerační, kde soutěžící mohli ukázat, že věda je kontinuální proces, který se neustále vyvíjí, dotýká se všech generací a také se mezi nimi předává. Speciální kategorií byla Analogová fotografie, tedy návrat ke klasickým, nedigitálním fotografiím, které nemusely být tematicky zaměřené na vědu,“ přibližuje předsedkyně odborné poroty a členka Akademické rady Markéta Pravdová. Soutěže se letos zúčastnilo 94 zaměstnanců z 30 pracovišť Akademie věd ČR, kteří přihlásili celkem 271 fotografií. Zátiší, diptych i práce Tradiční hlavní kategorie Věda fotogenická nabídla pohledy na vědecké objekty, přístroje, přírodní jevy i práci nejen výzkumníků. První místo si odnáší snímek Zátiší s doxorubicinem od Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který zároveň získal i Cenu Akademické rady AV ČR. Druhou příčku příhodně obsadil diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos od Michala Šulce z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, jenž zobrazuje fascinující chování ptáků v přírodě. Třetí místo získala fotografie Práce v restaurátorském ateliéru od Anežky Pithartové z Ústavu dějin umění AV ČR. Další ocenění porota udělila v jednotlivých vědních oblastech, zaujal například Hliníkový Monet nebo dramatický snímek Pozdrav z pekla. Nové kategorie přinesly svěží perspektivy Letošní novinka, vedlejší kategorie Věda mezigenerační, zdůraznila spolupráci mezi generacemi ve vědeckém prostředí. Vítězný snímek Od tisku k tisku Lukáše Novosada ze Slovanského ústavu AV ČR dokazuje, jak stará písma a abecedy mohou ožít díky moderním technologiím, jako je 3D tisk. V kategorii Analogová fotografie, zaměřené na klasické fotografické techniky, zvítězil Fotogram čtyř lékovek od Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který zaujal originálním propojením tradičních metod a současné estetiky. Další oceněné snímky zachycují sportoviště a mizející Brno. Soutěž tradičně doplnilo online hlasování na Facebooku AV ČR. U veřejnosti ji vyhrál snímek Malé velké nadšení od Andrey Žitkové z Ústavu chemických procesů AV ČR zachycující workshopy pro děti. Výstava představuje to nejlepší Už ode dneška si veřejnost může vítězné snímky prohlédnout v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze, a to až do konce ledna 2024. Galerie je otevřená každý všední den od 10 do 17:30 hodin, vstup je zdarma. Kontakt: Petra LukáčováDivize vnějších vztahů SSČ AV ČRlukacova@ssc.cas.cz Všechny semifinálové snímky letošního ročníku si můžete prohlédnout v galerii.

04.12.2024 11:07

První výskyt difylobotriózy v ČR: nákazu vyvolala konzumace syrových jiker štiky

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Prvni-vyskyt-difylobotriozy-v-CR-nakazu-vyvolala-konzumace-syrovych-jiker-stiky/]
K nákaze došlo v jižních Čechách v oblíbené destinaci přehrady Lipno v říjnu 2023. Nakazil se 37letý muž, který snědl kaviár ze syrových jiker štiky. Po dvou měsících se u něj objevily žaludeční a střevní potíže, především nadýmání, po dalších dvou měsících vyloučil část tasemnice. Následné specializované lékařské vyšetření potvrdilo přítomnost velkého množství vajíček škulovce širokého (Dibothriocephalus latus) a byla zahájena úspěšná léčba. „Vzhledem k tomu, že pacient nikdy předtím nekonzumoval syrové ryby ani jiné syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované rybí produkty, lze považovat tuto nákazu za první prokázaný případ autochtonní difylobotriózy v České republice,“ potvrdil Tomáš Scholz z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.    Škulovec široký je střevní tasemnice, která může dorůst délky několika metrů. Její životní cyklus zahrnuje dva mezihostitele: planktonní korýše (buchanky) a sladkovodní dravé ryby, v jejichž vnitřních orgánech, svalovině, případně vaječnících se vyvíjejí larvy infekční pro člověka. Hlavním definitivním hostitelem je člověk, který se nakazí pouze pozřením syrových nebo tepelně nedostatečně upravených ryb či rybích pokrmů, především okouna říčního a štiky obecné. Nakazit se mohou i šelmy jako pes, kočka či liška. Vajíčka této tasemnice nejsou infekční pro člověka. Tasemnici zavlekl do Lipna patrně nakažený turista Přestože jihočeští parazitologové provedli podrobné genetické analýzy, nelze vystopovat, jak přesně se parazit do Lipna dostal. V předchozích rozsáhlých studiích o škulovci širokém spolu s kolegy ze Slovenska podrobně zmapovali výskyty tohoto parazita v Evropě a Asii od roku 1900 do současnosti. Potvrdili, že byl tento parazit mnohem častější v minulosti. Dnes se vyskytuje mnohem vzácněji jen v několika ohniscích, a to především v alpských jezerech v severní Itálii, Švýcarsku a Francii a zejména v několika oblastech Ruska. „Podle našich závěrů není pravděpodobné, aby byla tasemnice zavlečena do Lipenské přehrady s vysazenými rybami nebo nakaženými buchankami. Nejpravděpodobnější je, že parazita do přehrady zavlekl turista z endemické oblasti, například z Ruska, který spolu se stolicí uvolnil vajíčka tasemnice do vody nebo jejího okolí,“ říká parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR. V květnu a srpnu letošního roku navíc parazitologové vyšetřili více než stovku dravých ryb z Lipna, ale výskyt larev tohoto parazita neprokázali.    Riziko nákazy je velmi nízké „Často se setkáváme s tím, že lidé podléhají strachu z parazitů nebo jsou vystrašeni lživými kampaněmi nekalých prodejců přípravků proti parazitům, tzv. internetových šmejdů. Obavy jsou ale naprosto zbytečné. Lidských parazitů je v české republice velmi málo. Výskyt škulovce širokého v rybách Lipna je nepochybně velmi vzácný a riziko nákazy lidí je značně nízké, protože při běžné tepelné úpravě či hlubokém zmražení ryb se larvy škulovce spolehlivě zničí,“ uklidňuje veřejnost Tomáš Scholz. „Difylobotrióza navíc není závažné ani život ohrožující onemocnění a existuje velmi účinná léčba,“ dodává. Odkaz na publikaci:Scholz T., Kuchta R., Brabec J. 2024. Possible new focus of diphyllobothriasis in Central Europe. Emerging Infectious Diseases 30 (12): 2698–2700. doi: 10.3201/eid3012.241330 Kontakt:Prof. RNDr. Tomáš Scholz, CSc.Biologické centrum AV ČR+420 387 775 431tscholz@paru.cas.cz Doc. RNDr. Roman Kuchta, Ph.D.Biologické centrum AV ČR+420 387 775 488krtek@paru.cas.cz Mgr. Daniela Procházkováreferentka publicityBiologické centrum AV ČR+420 778 468 552daniela.prochazkova@bc.cas.cz  TZ ke stažení zde.  

04.12.2024 09:07

Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-Latky-uvolnovane-z-ohnostroju-jsou-vysoce-toxicke-a-karcinogenni/]
Odhaduje se, že v rozvinutých zemích Evropy a v USA se novoročního ohňostroje v roli „střelce“ účastní každý desátý člověk. Průměrný počet je přibližně 10 odpálených raket na jednoho amatérského pyrotechnika. V České republice to je za jedinou noc zhruba 10 milionů kusů zábavní pyrotechniky. Protože se jedná o počty bez nelegálně prodané pyrotechniky, skutečné množství může být výrazně vyšší. Zastánci zábavní pyrotechniky často argumentují, že krátká novoroční epizoda nemůže vést k závažným důsledkům pro lidské zdraví nebo životní prostředí včetně zdraví zvířat atd. Není tomu tak. Například v Praze se střelby při výše uvedených počtech účastní přibližně 100 tisíc obyvatel, to je asi jeden milion vystřelených raket (s průměrným počtem 10 raket na střelce). Průměrná hmotnost rakety, bez ohledu na její obsah, činí asi 100 gramů. Během jedné hodiny tak v pražském ovzduší hoří neuvěřitelných 100 tun materiálu obsahujícího nebo vytvářejícího toxické sloučeniny. Zábava v rizikovém složeníZábavní pyrotechnika má heterogenní a velmi variabilní složení. Obsahuje palivo, pojiva a různá aditiva podporující nejen hoření, ale také barevný efekt ohňostroje. Nejpoužívanějšími palivy jsou látky na bázi střelného prachu (směsi dusičnanu draselného, dřevěného uhlí a síry) s přídavkem různých aditiv, jako jsou reaktivní kovy (hořčík, mangan, hliník, železo, zinek, antimon, stříbro, chrom), sacharidy a polysacharidy (sacharóza, laktóza, škrob) nebo polymery (korek, modifikované asfalty). Jako pojiva se hojně využívají látky na bázi škrobu, želatiny, nitrocelulózy nebo různých polymerů. Pojiva často působí také jako oxidační činidla, která zvyšují efektivitu hoření. Dalšími významnými oxidačními činidly používanými v zábavní pyrotechnice jsou chloristan a chlorečnan draselný nebo barnatý, chlornan barnatý, dichroman amonný, dusičnan barnatý, síran vápenatý nebo oxid železitý. Přestože je použití mnoha dalších látek v zábavní pyrotechnice v zemích EU zakázáno, dle údajů v literatuře se objevuje na trhu značné množství produktů s obsahem olova, thalia a arzenu. Tato skutečnost dokládá velký podíl nelegální pyrotechniky na ohňostrojovém trhu. Velké množství pyrotechniky pochází z nelegálního prodeje. Chemie barevPožadovaný barevný efekt ohňostroje je dosahován přídavkem konkrétního prvku, který je schopen během hoření uvolnit část své energie ve formě specifického barevného záření. Například červené barvy se docílí přídavkem stroncia a lithia, oranžové přídavkem vápníku. Sodík propůjčuje ohňostroji žlutou barvu, baryum zelenou a měď modrou. Draslík, cesium a rubidium, případně kombinace mědi a stroncia poskytují fialový efekt, zatímco hořčík v kombinaci s hliníkem nebo titanem barví ohňostroj do stříbrné a bílé barvy. Většina z výše zmíněných kovů se přidává ve formě, která je pro člověka i životní prostředí vysoce toxická. Životu nebezpečný koktejlZábavní pyrotechnika je na přelomu roku jedním z významných zdrojů emisí chemických látek do životního prostředí. Jejím hořením a explozemi se uvolňuje hustý oblak kouře a během krátké doby se hromadí vysoké koncentrace širokého spektra pevných (prachových) částic a anorganických i organických polutantů. Ohňostrojový smog je plný škodlivých sloučenin. Kromě prvků a iontů prvků (kovů a metaloidů) se jedná například o velké množství toxických plynných produktů (oxidy síry, fosforu, dusíku) a dále organických sloučenin jako formaldehyd, acetaldehyd, butylacetát nebo rozličné organické hydroperoxidy. Mohou vznikat i chlorované toxické látky a polycyklické aromatické uhlovodíky včetně benzo(a)pyrenu, polychlorované dibenzodioxiny, polychlorované dibenzofurany nebo hexachlorbenzen, které jsou prokázanými karcinogeny a některé z nich způsobují i vrozené vývojové vady, v životním prostředí se velmi obtížně rozkládají a hromadí se v přírodě i v živých organismech. Velmi problematickou složkou, která se uvolňuje při explozi zábavní pyrotechniky a na kterou je většina výše zmíněných polutantů navázána, jsou z pohledu lidského zdraví také prachové částice. Jejich koncentrace v ovzduší jsou během novoročních oslav abnormálně vysoké, limity jsou překračovány o desítky až stovky procent. Při odpalování ohňostrojů hrozí zvířatům úraz a úzkostné stavy. Plynné polutantySpalováním zábavní pyrotechniky se do ovzduší dostávají také plynné polutanty, jako jsou oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxid dusný, oxid dusičitý a přízemní ozon, které do jisté míry mohou ovlivnit chemii atmosféry i místní klima. V případě zábavní pyrotechniky vzniká oxid uhelnatý obvykle nedokonalým spalováním uhlíku obsaženým v palivové směsi. Jeho průměrná koncentrace se může zvýšit až třikrát proti tzv. běžnému pozadí, tj. normálním, běžně naměřeným hodnotám. Průměrná koncentrace oxidu siřičitého se může používáním zábavní pyrotechniky zvýšit až desetkrát, oxidu dusného nebo dusičitého až čtyřikrát. Přízemní ozon může stoupnout na dvojnásobek proti normálu. Zplodinám pocházejícím z odpalu zábavní pyrotechniky jsou extrémním způsobem vystaveni nejen samotní účastnící ohňostrojové zábavy, ale i lidé v jejich okolí (dle klimatických podmínek). Přímý vliv těchto chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí pak závisí na rozptylových podmínkách, typu pyrotechniky a výšce světelného efektu. Výška rozhodujeAmatérské ohňostroje představují nesrovnatelně vyšší riziko než ohňostroje profesionální, vedené akreditovanými ohňostrůjci. Zatímco běžná pyrotechnika vybuchuje ve výši 20 až 40 metrů nad zemskou úrovní, u profesionálních raket jde spíše o 100 metrů, kde se škodliviny mohou mnohem efektivněji a rychleji rozptýlit v atmosféře. Nejen utržené prstyZatímco rizika poranění spojená s používáním zábavní pyrotechniky jsou veřejnosti dobře známá a lze je efektivně mírnit, například udržováním bezpečné vzdálenosti, toxické účinky emisí z ohňostrojů jsou podceňovány. A to i přesto, že mohou mít závažné a někdy i dlouhotrvající následky a zasahují i osoby, které se ohňostrojů dobrovolně neúčastní. Prachové částice emitované detonací zábavní pyrotechniky ve většině případů obsahují na svém povrchu toxické kovy (kadmium, olovo, chrom, nikl), organické polutanty typu polycyklických aromatických uhlovodíků, které jsou prokazatelně identifikovány jako lidské karcinogeny, nebo teratogeny, tedy látky způsobující vrozené vývojové vady, či dokonce i endokrinní disruptory, látky narušující hormonální rovnováhu, například perchlorát. Již krátkodobé vystavení vysokým koncentracím prachových částic je doprovázeno zvýšeným rizikem srdečně-cévních příhod. Data z takzvaných smogových epizod dokumentují významný nárůst zdravotních problémů následovaný zvýšeným počtem hospitalizací a úmrtí již v řádu hodin či dní po nástupu smogové epizody. Záchvaty u dětíVdechování látek emitovaných při ohňostrojích může způsobit široké spektrum dýchacích i jiných obtíží. Vysoké koncentrace polutantů z odpálené zábavní pyrotechniky mohou dráždit dýchací cesty, a vyvolávat tak příznaky astmatu, jež se projevují jako potíže s dýcháním, sípání, kašel a dušnost. V odborné literatuře byly popsány i případy těžkých až fatálních astmatických záchvatů u dětí krátce po použití zábavní pyrotechniky. Kouř z ohňostrojů obsahuje řadu dráždivých látek (například oxid siřičitý), které mohou vést od podráždění dýchacích cest, přes zánět až k rozvoji bronchitidy. Jednou a navždyNa toxické účinky ohňostrojů se často pohlíží jako na jednorázovou záležitost. Mnohé chemické látky obsažené v pyrotechnice lze však těžko odbourat, kupříkladu těžké kovy, a zůstávají tak v lidském těle i v životním prostředí po velmi dlouhou dobu. K dalšímu nežádoucímu působení pak může přispět kontaminovaná voda, půda, případně další hromadění v potravním řetězci. ZÁVĚRY Zábavní pyrotechniku nelze bez závažných zdravotních a environmentálních rizik provozovat. Odpovídající monitoring nelegálního prodeje pyrotechniky v ČR i v EU chybí. S ohledem na prokázaná rizika a dopady na zdraví lidí a vliv na životní prostředí je na místě uvažovat o zásadním omezení zábavní pyrotechniky, případně o jejím celkovém zákazu. Ve většině zemí dosud nebylo používání zábavní pyrotechniky plošně zakázáno, ale postupně se omezuje. Zákaz prodeje zábavní pyrotechniky široké veřejnosti platí například v Irsku, Austrálii nebo v americkém státu Massachusetts. Omezený prodej a použití pouze určitých kategorií zábavní pyrotechniky se uplatňuje kupříkladu v Německu, Nizozemí, Švédsku, Finsku nebo Kanadě. Celé expertní stanovisko k tématu ohňostrojů včetně kontaktů na autory lze stáhnout na tomto odkaze nebo si jej můžete přečíst v listovací verzi níže: Připravila Akademie věd ČR, odbornými garanty stanoviska jsou Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Ústav chemických procesů AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR. Foto: Shutterstock

03.12.2024 18:49

Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Postaveni-zen-v-ceske-vede-je-nejhorsi-ze-vsech-zemi-EU/]
Přestože se celkový počet osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji v období 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen se za stejné období mírně zhoršilo. Zatímco v roce 2005 ženy představovaly 32,6 % (FTE) zaměstnaných osob ve výzkumu a vývoji, v roce 2022 tvořily 28,7 % (FTE). V případě pozice výzkumný pracovník je to 24,2 % (FTE) v roce 2022 ve srovnání s 25,2 % (FTE) v roce 2006. V obou případech to pro Česko mimo jiné znamená nejhorší příčku v rámci celé EU.  Pro srovnání: v rámci Evropské unie pracuje ve výzkumu a vývoji 76 milionů osob, z čehož 52 % tvoří ženy (data za 2021 i 2022). Žebříček nyní vede Litva s 64 %.  Nízké zastoupení se nedaří zlepšovat ani přesto, že mezi vysokoškolskými studujícími ženy převažují. V roce 2022 tvořil poměr žen na magisterském stupni studia 60,2 %, v doktorském studiu pak 45,0 % žen. Ve všech vědeckých disciplínách, s výjimkou technických věd, převažují na magisterském stupni ženy nad muži, i v technických vědách ale dochází k nárůstu podílu žen.  Dlouhodobě tedy dochází ke ztrátám na dráze od studia k vědecké profesi, a to mezi magisterským a doktorským stupněm a následně při přechodu od doktorského studia na výzkumné pozice. Například u přírodních věd je nejvyšší ztráta na přechodu mezi doktorským stupněm a výzkumnou pozicí, kdy dochází k padesátiprocentnímu propadu. Podobně je tomu v případě technických a lékařských věd. Na pozici výzkumného pracovníka je situace komplikovanější. V zemědělských, lékařských, sociálních a humanitních vědách dosahuje zastoupení žen alespoň 40 %. V přírodních vědách je však zastoupení žen 25 % a v technických vědách se pohybuje jen kolem 13 %.  Genderové rozdíly přetrvávají i v otázce platů (pay gap). Například profesorky měly v roce 2022 ve srovnání se svými mužskými kolegy v průměru o 8,7 % nižší měsíční mzdu, odborné asistentky o 10,7 %. Navíc se ukazuje, že místo toho, aby se mzdové rozdíly v čase snižovaly, děje se pravý opak a rozdíly se naopak zvyšují. Rozhodování je ve vědě též dlouhodobě dominantou mužů. V roce 2022 dosáhlo celkové zastoupení žen v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje celkem 13,5 %. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 22,6 %. V poradních orgánech dosáhlo jejich zastoupení 25,7 %. Pro více příkladů doporučujeme navštívit stránku Ženy ve vědě na našem webu.  Monitorovací zprávu za rok 2022 najdete zde.  Pro více informací sledujte náš web https://genderaveda.cz. Kontakt: Bc. Barbora Schneiderová, DiS.manažerka komunikace NKC – gender a věda602 340 883barbora.schneiderova@soc.cas.cz

03.12.2024 13:35

Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Ctyri-projekty-z-AV-CR-ziskaly-ERC-grant-kazdy-obdrzi-dva-miliony-eur/]
„Žádat o grant mohou badatelé z celého světa s tím, že se jejich výzkum odehraje z větší části v instituci členské země Evropské unie - případně ve státě, který je přidružený k rámcovému programu. Jediným kritériem hodnocení je kvalita a potenciál návrhu i hlavního řešitele,“ vysvětluje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která byla v minulosti také hodnotitelkou Evropské výzkumné rady. Vývoj nových enzymůProjekt Tomáše Pluskala z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR TerpenCode počítá s inovativním využitím strojového učení v biochemii. Vědec se tím pokouší překonat překážky na cestě k vývoji enzymů. Dosud totiž nelze přesně předpovídat funkce nově objevených enzymů nebo generovat enzymy pro specifické reakce. „Pokroky jsou postupné a zatím jen omezené. Daří se například vytvářet nové verze známých enzymů, doposud ale nikdo nedokáže vyvinout nové enzymy pro reakce, které jsme předtím nikdy neviděli,“ vysvětluje Tomáš Pluskal. Tomáš Pluskal (CC) Pokud se podaří překonat současná omezení, výsledkem by mohla být efektivnější a ekologičtější produkce léčiv, vůní, biopaliv a dalších vzácných chemických látek. Enzymy jsou totiž klíčové pro biotechnologické aplikace, jelikož katalyzují chemické reakce, jež je někdy náročné provést pomocí organické syntézy. O výzkumu Tomáše Pluskala se dozvíte více v časopise A / Magazín. Posunout limity optikyProjekt COINED, který povede Karel Žídek z aplikačního centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, se zaměří na výzkum tenkých vrstev na povrchu optiky a posunutí limitů současné optiky - například pro vesmírné aplikace a pozemské lasery. Tyto tenké vrstvy jsou často tím nejzranitelnějším článkem, který musí odolat vnějšímu prostředí, opakovanému zahřívání, UV záření, mechanickému pnutí a dalším problémům. „Máme vizi vytvořit dosud chybějící způsob, jak efektivně zkoumat nanometrová rozhraní ve vrstvách - například proto, aby nedošlo k selhání optiky v družicových systémech, kde nahradit vadný kus prostě nejde,“ vysvětluje Karel Žídek z centra TOPTEC. Karel Žídek (vpravo) se svým týmem Vědec chce s týmem vyvinout novou metodu, jak zkoumat rozhraní vrstev pomocí sekvence laserových pulzů, které vybudí ve vrstvách mikroskopické „zemětřesení“, a pozorovat odrazy těchto vln - podobně jako seizmologové zkoumají Zemi. Projekt bude během pěti let postupně směřovat od jednoduchých vrstev a modelových příkladů ke zkoumání vrstev, které zamíří do vesmíru nebo do výkonných laserů. Romské rodiny a válkaMartin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR uspěl s projektem RAW: Romská rodina v období válek. Dosavadní studie sice mapovaly dopady ozbrojených konfliktů a nuceného vysidlování na romské komunity, chybí ale dlouhodobý výzkum romských zkušeností s válkou a poválečnou obnovou. Romové přitom žijí ve všech evropských a blízkovýchodních zemích, které v posledních třech desetiletích postihla válka. Prakticky nevíme nic o tom, jak udržovali rodinné vazby, příbuzenské sítě a soudržnost komunity, ani o stopách, které války zanechaly v romském sociálním životě. Etnografický projekt Martina Fotty zkoumá proměny příbuzenských struktur Romů v důsledku válečných konfliktů, a to prostřednictvím výzkumu mezi Romy z Ukrajiny, Iráku, Sýrie a bývalé Jugoslávie. Zaměřuje se na to, jak Romové mobilizují příbuzenské vztahy a zvyklosti jako prostředek pro vypořádávání se s následky válek a jak se války vepisují do podoby příbuzenství. Martin Fotta (CC) „Zaměříme se na každodenní projevy péče, změny v rodinných vazbách a mezigenerační vztahy v různých romských komunitách a v odlišných válečných kontextech. Nabídneme tak jiný pohled na to, jak válka ovlivňuje sociální dynamiku, a sice očima etnické menšiny, místo abychom se soustředili pouze na zkušenosti většiny,“ říká Martin Fotta. Zkoumáním, jak přizpůsobivé mohou být příbuzenské vztahy - a jaké jsou jejich limity - zejména v náročném kontextu války, chce prohloubit chápání sociální zranitelnosti, odolnosti a toho, jak pokračují společenský život a kulturní tradice. O jeho práci se dočtete také v časopise A / Věda a výzkum (v současnosti A / Magazín). Na stopě zločinu mořských řasElisabeth Hehenberger z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR se zabývá evolucí fotosyntézy. Jako model použije ve výzkumu unikátní mořské řasy, které mají schopnost kleptoplastie, tedy „kradou“ fotosyntetické organely (plastidy) své kořisti a využívají je ve svůj prospěch. Na proces, jehož studiem může vědkyně zodpovědět otázky o vzniku fotosyntézy, poukazuje i název projektu KLEPTOS. „Když jsme zkoumali kleptoplastidický organismus, dokázali jsme jako první prokázat určité pořadí kroků během plastidové endosymbiózy,“ vysvětluje bioložka, pro niž byl objev zlomovým okamžikem vědecké kariéry. Rozhodla se proto, že se zaměří na studium „plastidy kradoucích“ organismů, které jí pomohou rozklíčovat prastarý evoluční proces integrace plastidů. Grant umožní Elisabeth Hehenberger využít bohaté zkušenosti s náročnou skupinou obrněnek k objasnění zásadní evoluční proměny. „Jelikož jde o tak významný a evolučně starý proces, jsme přesvědčeni, že výsledky ovlivní výzkum mnoha modelových systémů endosymbiózy. Když pochopíme, jak proces funguje a budeme ho schopni uměle vytvořit, můžeme ovlivnit různé oblasti - od ochrany mořských ekosystémů přes udržitelnou výrobu energie, efektivnější zemědělství až po výrobu biopaliv,“ dodává. Elisabeth Hehenberger Žádost o ERC Consolidator grant mohou podávat vědci a vědkyně, kteří získali doktorský titul před 7 až 12 lety. Z 2313 žadatelů z celé Evropy nyní uspělo 328 vědců a vědkyň, mezi které ERC rozdělí celkem 678 milionů eur. Z České republiky obdrželo podporu deset projektů - kromě čtyř zmíněných je pět řešitelů z Univerzity Karlovy a jeden z Masarykovy univerzity. Česko se tak v počtu přidělených grantů ocitlo na desátém místě - získalo jich stejně jako Norsko a předstihlo mimo jiné Finsko, Belgii nebo Dánsko. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Centrum TOPTEC; Daniela Procházková, BC AV ČR Text a fotografie označené CC uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

03.12.2024 12:35

Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Do-Akademie-ved-miri-hned-ctyri-prestizni-ERC-granty/]
Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR obdrží v rámci ERC Consolidator grantu v příštích pěti letech okolo 51 milionů korun (více než 2 miliony eur). Evropskou výzkumnou radu zaujal jeho projekt TerpenCode, který počítá s inovativním využitím strojového učení v oblasti biochemie. Vědec se díky němu snaží překonat dosavadní překážky na cestě k vývoji nových enzymů. Dosud totiž není možné přesně předpovídat funkce nově objevených enzymů nebo generovat enzymy pro specifické reakce. „Pokroky jsou postupné a zatím jen hodně omezené. Daří se například vytvářet nové verze známých enzymů, dosud ale nikdo nedokáže vyvinout úplně nové enzymy pro reakce, které jsme předtím nikdy neviděli,“ vysvětluje Tomáš Pluskal, proč se rozhodl bádat právě v této oblasti. Pokud se podaří překonat současná omezení, výsledkem by mohla být efektivnější a ekologičtější produkce léčiv, vůní, biopaliv a dalších vzácných chemických látek. Enzymy jsou totiž klíčové pro biotechnologické aplikace, protože katalyzují chemické reakce, které je někdy náročné uskutečnit pomocí organické syntézy. Projekt COINED, který povede Karel Žídek z aplikačního centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, se zaměří na výzkum tenkých vrstev na povrchu optiky a na posunutí limitů současné optiky, například pro vesmírné aplikace a pozemské lasery. Tenké vrstvy na povrchu optiky jsou často tím nejzranitelnějším článkem, který musí odolat vnějšímu prostředí, opakovanému zahřívání, UV záření, mechanickému pnutí a dalším problémům. „Vizí projektu je vytvořit dosud chybějící způsob, jak efektivně zkoumat nanometrová rozhraní ve vrstvách – například proto, aby nedošlo k selhání optiky v družicových systémech, kde náhrada vadného kusu prostě není možná,“ vysvětluje Karel Žídek z centra TOPTEC. Projekt COINED, který Evropská výzkumná rada podpořila částkou zhruba 51 milionů korun (2 miliony eur), má za cíl vyvinout zcela novou metodu, jak zkoumat rozhraní vrstev pomocí sekvence laserových pulzů, které vybudí ve vrstvách mikroskopické „zemětřesení“, a pozorovat odrazy těchto vln – podobně jako seizmologové zkoumají Zemi. Projekt COINED bude během pěti let postupně směřovat od jednoduchých vrstev a modelových příkladů až ke zkoumání vrstev, které budou mířit do vesmíru nebo do výkonných laserů. Martin Fotta z Etnologického ústav AV ČR uspěl se svým projektem RAW: Romská rodina v období válek. Dosavadní studie sice mapovaly dopady ozbrojených konfliktů a nuceného vysidlování na romské komunity, chybí ale dlouhodobý výzkum romských zkušeností s válkou a poválečnou obnovou. Navzdory tomu, že Romové žijí ve všech evropských a blízkovýchodních zemích, které v posledních třech desetiletích postihla válka. Prakticky nic není známo o tom, jak Romové udržovali rodinné vazby, příbuzenské sítě a soudržnost komunity, ani o stopách, které války zanechaly v romském sociálním životě. Inovativní etnografický projekt Martina Fotty zkoumá proměny příbuzenských struktur Romů v důsledku válečných konfliktů, a to prostřednictvím výzkumu mezi Romy z Ukrajiny, Iráku, Sýrie a bývalé Jugoslávie. Zaměřuje se na to, jak Romové mobilizují příbuzenské vztahy a zvyklosti jako prostředek pro vypořádávání se s následky válek a jak se války vepisují do podoby příbuzenství. „Projekt se zaměří na každodenní projevy péče, změny v rodinných vazbách a mezigenerační vztahy v různých romských komunitách a v různých válečných kontextech. Nabízí tak jiný a unikátní pohled na to, jak válka ovlivňuje sociální dynamiku, a sice očima etnické menšiny, místo aby se soustředil pouze na zkušenosti většiny. Zkoumáním toho, jak přizpůsobivé mohou být příbuzenské vztahy – a jaké jsou jejich limity – zejména v náročném kontextu války, si projekt klade za cíl prohloubit naše chápání sociální zranitelnosti, rezilience a toho, jak společenský život a kulturní tradice pokračují,“ říká Martin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR. Na projekt vědec získal grant ve výši zhruba 51 milionů korun (2 miliony eur). Elisabeth Hehenberger z Biologického centra AV ČR se bude zabývat evolucí fotosyntézy. Jako model použije unikátní mořské řasy, které mají schopnost kleptoplastie, tedy „kradou“ fotosyntetické organely (plastidy) své kořisti a využívají je ve svůj prospěch. Na tento jedinečný proces, jehož studiem může Elisabeth Hehenberger zodpovědět otázky o vzniku fotosyntézy, poukazuje i název projektu KLEPTOS. „Když jsme zkoumali kleptoplastidický organismus, dokázali jsme jako první prokázat určité pořadí kroků během plastidové endosymbiózy,“ vysvětluje bioložka Elisabeth Hehenberger, pro niž byl tento objev zlomovým okamžikem vědecké kariéry. Rozhodla se proto, že se zaměří na studium těchto „plastidy kradoucích“ organismů, které jí pomohou rozklíčovat prastarý evoluční proces integrace plastidů. Díky prestižnímu ERC grantu má Elisabeth Hehenberger jedinečnou příležitost využít své bohaté zkušenosti s náročnou skupinou obrněnek k objasnění zásadní evoluční proměny. „Jelikož se jedná o tak významný a evolučně starý proces, jsme přesvědčeni, že naše výsledky ovlivní výzkum mnoha modelových systémů endosymbiózy. Když pochopíme, jak tento proces funguje a budeme ho schopni uměle vytvořit, můžeme v budoucnu ovlivnit celou řadu oblastí, od ochrany mořských ekosystémů, přes udržitelnou výrobu energie, efektivnější zemědělství až po výrobu biopaliv,“ dodává Elisabeth Hehenberger. Na svůj výzkum získala vědkyně prestižní evropský grant ERC Consolidator na 5 let ve výši 51 milionů korun (dva miliony eur). Z počtu 2313 žadatelů z celé Evropy se svými návrhy uspělo 328 vědců a vědkyň, jimž rada rozdá celkem 678 milionů eur. Z České republiky uspělo 10 žadatelů.

02.12.2024 13:35

Nebezpečné látky obsažené v náplních elektronických cigaret poškozují plíce

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/chemicke-vedy/Nebezpecne-latky-obsazene-v-naplnich-elektronickych-cigaret-poskozuji-plice/]
Zadáte-li si do Googlu jednoduchý dotaz, zda je vapování zdraví škodlivé, na jednom z prvních míst se zobrazí odpověď, která říká: „Kdo chce své zdraví ještě více podpořit a nechce se vzdát vapování, může využívat nabídky náplní bez nikotinu. Tam už jde v podstatě o čistou ochucenou páru, která obsahuje jen stopové prvky škodlivých látek. Lze tedy říct, že vapování škodlivé zdraví není.“ Je to opravdu tak? Jak vlastně vapování funguje? Kuřák potřebuje elektronickou cigaretu a náplň (liquid). Žhavící hlava e-cigarety zahřívá liquid a ten se mění na páru, kterou uživatel vdechuje. Téměř se zdá, že žádná zdravotní rizika nehrozí. Do náplní elektronických cigaret se přidávají různé látky, například konzervanty, barviva a příchutě. Záhadná úmrtí kuřáků e-cigaretNa následky kouření elektronických cigaret zemřely před několika lety ve Spojených státech desítky lidí a další tisícovky trpěly zdravotními potížemi. Vědcům se v roce 2019 tato úmrtí podařilo objasnit. Zjistili, že hlavní příčinou poškození plic byl acetát vitaminu E (tokoferol acetát) obsažený v liquidech. V důsledku toho se tato látka přestala v elektronických cigaretách používat. Ovšem i nadále se do nich přidávají různé látky, např. konzervanty, barviva a příchutě, z nichž některé mají podobné vlastnosti jako tokoferoly. Vědci zkoumali, jakým způsobem tokoferoly ovlivňují plíce na molekulární úrovni. A odhalili, proč je vitamin E v plicích škodlivý, zatímco při jiném způsobu užívání, např. perorálním, je zdraví prospěšný. Tokoferol mění povrchový tlakPři výzkumu badatelé použili prasečí surfaktant, což je proteinově-lipidová vrstva na povrchu plicních sklípků, která je důležitá pro správnou funkci plic. Vzorky surfaktantu přidávali na vrstvu vody, jež je v plicích přirozeně obsažena, nechali na něj působit tokoferol a sledovali povrchový tlak během roztahování a smršťování vzorku, které napodobovalo dýchání. Zjistili, že povrchový tlak se prudce zvýší. „Vzorky jsme také zkoumali pod fluorescenčním mikroskopem. Viděli jsme, že po přidání tokoferolu na vzorek vznikaly deformace a shluky molekul, a to přesně ve chvíli, kdy se začal povrchový tlak zvyšovat, což znamená, že tokoferol se do vrstvy surfaktantu zabudoval,“ popisuje vedoucí výzkumu Lukasz Cwiklik z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Závěry experimentů potvrdili také vědci z Helsinek, kteří provedli molekulární simulace. Experimentální uspořádání použité k napodobení vapování elektronických cigaret. Pára z vaporizéru vstupuje do komory a interaguje s modelem plicního surfaktantu rozprostřeným na povrchu vody. Senzor měří změny laterálního tlaku. Badatelé se rozhodli své závěrečné shrnutí prověřit i v pokusech s e-cigaretou. Použili různé druhy liquidů, napodobovali kouření e-cigarety a sledovali změny v povrchovém tlaku surfaktantu po určité době kouření. Opět se ukázalo, že při použití liquidu obsahujícího tokoferol se povrchový tlak prudce zvyšuje. Vědci ale došli ještě k dalšímu závěru, a ten je alarmující. Když použili liquidy, které se běžně prodávají, ale tokoferol neobsahují, povrchový tlak se také měnil – ovšem v tomto případě klesal. „Z toho vyplývá, že nepříznivý vliv na plíce má i základ liquidů,“ dodává Lukasz Cwiklik. Výzkum poskytuje nové molekulární poznatky o nebezpečí přísad v produktech pro vaping. Obzvláště obezřetní by měli být lidé v případech, kdy si směs liquidu pro vapování připravují sami z přísad, které se běžně pro vapování nepoužívají. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Shutterstock; Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

02.12.2024 09:35

Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Nebezpecne-latky-v-elektronickych-cigaretach-poskozuji-ochrannou-vrstvu-plic/]
Na následky kouření elektronických cigaret, takzvaného vapování, zemřely před několika lety ve Spojených státech desítky lidí a další tisícovky trpěly zdravotními potížemi. Vědcům se v roce 2019 podařilo objasnit tato záhadná úmrtí spojovaná s elektronickými cigaretami. Zjistili, že hlavní příčinou poškození plic byl acetát vitaminu E (tokoferol acetát) obsažený v náplních e-cigaret, tzv. liquidech. V důsledku toho se přestal tokoferol acetát v liquidech používat. Ovšem i nadále se do liquidů přidávají různé látky, např. konzervanty, barviva a příchutě, z nichž některé mají podobné vlastnosti jako tokoferoly. Tokoferol mění povrchový tlak Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ve spolupráci s Helsinskou univerzitou zkoumali, jakým způsobem tokoferoly ovlivňují plíce na molekulární úrovni. A odhalili, proč je vitamin E v plicích škodlivý, zatímco při jiném způsobu užívání, např. perorálním, je zdraví prospěšný. Při výzkumu badatelé použili prasečí surfaktant, což je proteinově-lipidová vrstva na povrchu plicních sklípků, která je důležitá pro správnou funkci plic. Vzorky surfaktantu přidávali na vrstvu vody, jež je v plicích přirozeně obsažena, nechali na něj působit tokoferol a sledovali povrchový tlak během roztahování a smršťování vzorku, které napodobovalo dýchání. Zjistili, že povrchový tlak se prudce zvýší. „Vzorky jsme také zkoumali pod fluorescenčním mikroskopem. Viděli jsme, že po přidání tokoferolu na vzorek vznikaly deformace a shluky molekul, a to přesně ve chvíli, kdy se začal povrchový tlak zvyšovat, což znamená, že tokoferol se do vrstvy surfaktantu zabudoval,“ popisuje vedoucí výzkumu Lukasz Cwiklik z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Závěry experimentů potvrdili také vědci z Helsinek, kteří provedli molekulární simulace. Škodí i základ liquidů Badatelé se rozhodli své závěrečné shrnutí prověřit i v pokusech s e-cigaretou. Použili různé druhy liquidů, napodobovali kouření e-cigarety a sledovali změny v povrchovém tlaku surfaktantu po určité době kouření. Opět se ukázalo, že při použití liquidu obsahujícího tokoferol se povrchový tlak prudce zvyšuje. Vědci ale došli ještě k dalšímu závěru, a ten je alarmující. Když použili liquidy, které se běžně prodávají, ale tokoferol neobsahují, povrchový tlak se také měnil – ovšem v tomto případě klesal. „Z toho vyplývá, že nepříznivý vliv na plíce má i základ liquidů,“ vysvětluje Lukasz Cwiklik. Výzkum poskytuje nové molekulární poznatky o nebezpečí přísad v produktech pro vaping. Obzvláště obezřetní by měli být lidé v případech, kdy si směs liquidu pro vapování připravují sami z přísad, které se běžně pro vapování nepoužívají. Kontakt:prof. Dr. hab. Lukasz Cwiklik, Ph.D.Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČRlukasz.cwiklik@jh-inst.cas.cz