25.11.2024 09:56

Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Proba-3-pravidelne-zatmeni-Slunce-diky-presnemu-letu-ve-formaci/]
Proba-3 je unikátní misí Evropské kosmické agentury (ESA), která využije přelomové technologie letu satelitů ve velmi přesné formaci. Tato technologie umožní vznik obřího vesmírného koronografu s názvem ASPIICS. Ten bude rozdělen na obou satelitech mise Proba-3, z nichž první ponese zástin (tzv. umělý měsíc) a druhý má na palubě speciální dalekohled - koronograf. Díky vzdálenosti téměř 150 metrů a vzájemné poloze kontrolované s milimetrovou přesností dokáže ASPIICS pozorovat sluneční koronu v podmínkách blížících se úplnému zatmění Slunce. A co víc, zatímco na Zemi můžeme pozorovat úplné zatmění Slunce v maximální délce 8 minut, tady bude k dispozici vždy 6 hodin. Tím získáme vědecká data z oblasti nízké korony nacházející se těsně nad okrajem slunečního disku. Tato oblast je dosud nejméně prozkoumanou částí sluneční atmosféry. Je ale zároveň místem, kde dochází k akceleraci výronů koronální hmoty (tzv. „coronal mass ejections“) nebo také místem počátku slunečního větru. Lepší znalost vývoje obou těchto fenoménů už od jejich prvotních fází je velmi důležitá pro neustálé zlepšování předpovědí dopadů sluneční aktivity na Zemi, tzv. vesmírného počasí. Projekt se začal připravovat již v roce 2008. Česká účast na této misi Evropské kosmické agentury se skládá z dvířek a optiky dalekohledu. Dvířka dalekohledu koronografu, která chrání optiku před znečištěním při startu i na orbitě vyrobila dceřiná společnost VZLU (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu) SERENUM. Všechny optické členy dalekohledu dodalo centrum TOPTEC z Turnova, které je součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Česká účast se odehrává v rámci mezinárodního konsorcia, které vede Belgie (vedoucí Dr. Andrej Zhukov z Royal Observatory of Belgium). Jako jeden z hlavních spoluřešitelů v rámci mezinárodního konsorcia vedl českou účast RNDr. Stanislav Gunár, Ph.D. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Na projektu se od samého počátku také významně podílí profesor Petr Heinzel, také z Astronomického ústavu AV ČR, spolu s Dr. Františkem Fárníkem. Česká účast v přípravě mise Proba – 3 byla financovaná z programu PRODEX z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstva dopravy. Kontakty: RNDr. Stanislav Gunár, Ph.D.Astronomický ústav AV ČR, Sluneční oddělenígunar@asu.cas.cz prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.Astronomický ústav AV ČR, Sluneční oddělení petr.heinzel@asu.cas.cz

22.11.2024 12:35

Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-CR-udelila-sest-medaili-dve-prevzali-zahranicni-experti-00001/]
Slavnostní odpoledne, jehož se kromě oceněných zúčastnili také jejich kolegové a kolegyně z pracovišť, vrcholní představitelé Akademie věd ČR, rodiny a další hosté, se tradičně uskutečnilo v reprezentativních prostorách Lannovy vily. „Tentokrát oceňujeme osobnosti nejen z Česka, ale také ze zahraničí. Svými objevy a úsilím přispívají k rozvoji vědy i našeho poznání,“ řekla v úvodu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a dodala, že z jejich výzkumů profituje celá společnost. Technologie pro energii budoucnostiVedle medailí pro významné představitele svých oborů a medaile za popularizaci vědy udělila Akademie věd ČR také nejvyšší ocenění De scientia et humanitate optime meritis, které získávají osobnosti za zvláštní zásluhy ve vědě. Během ceremoniálu ho převzal Michael Grätzel ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (École Polytechnique Fédérale de Lausanne). Michael Grätzel na snímku s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou a Davidem Honysem z Akademické rady AV ČR Michael Grätzel, dlouholetý spolupracovník Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, je autorem jednoho z nejvýznamnějších objevů v dějinách fotovoltaiky - barvivem sensibilizovaného solárního článku, který nese jeho jméno, a perovskitového solárního článku. Jde o slibnou technologii pro energii budoucnosti, mohla by totiž nahradit tradiční solární články na bázi křemíku. „Profesor Grätzel spolupracuje s naším pracovištěm už od roku 1983, kdy se účastnil Heyrovsky Discussion pořádané v Liblicích. Je držitelem patnácti čestných doktorátů a patří mezi nejcitovanější vědce světa,“ zdůraznil Ladislav Kavan z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Porozumět historii a pochopit současnostMedaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy převzala Dana Hašková ze Slovanského ústavu AV ČR, která zkoumá dějiny emigrace z bývalé Ruské říše do meziválečného Československa. Významně přispěla k veřejnému povědomí o tomto tématu. „Její práce nám bohužel připomíná i znovu aktuální otázky solidarity a přínosu podpory uprchlíků, což je ve světle současných událostí obzvláště důležité,“ vyzdvihla Eva Zažímalová. Dana Hašková ze Slovanského ústavu AV ČR Dana Hašková přibližuje veřejnosti nejen příběhy emigrantů, ale také jejich kulturní, vědecký a společenský přínos. Upozorňuje tak na dosud málo známé kapitoly československé historie. Tématu ruské meziválečné emigrace se věnovala mimo jiné v publikaci, kterou Nakladatelství Academia vydalo v edici Věda kolem nás a je dostupná také online. Rostlinná ekologie není žádná nuda Rostlinný ekolog Tomáš Herben z Botanického ústavu AV ČR převzal medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Ve své badatelské praxi se nejprve věnoval studiu mechů, později se přeorientoval na vyšší rostliny a stal se průkopníkem studia koexistence druhů ve společenstvech i propojování procesů ve společenstvech s populační dynamikou a funkčními vlastnostmi jednotlivých druhů. Po sametové revoluci se mimo jiné spolupodílel i na formování české vědy a reformě Akademie věd ČR. Tomáši Herbenovi poblahopřáli Eva Zažímalová a David Honys. Velkou devízou Tomáše Herbena je rozhled v botanice a ekologii rostlin s přesahem do fyziologie a anatomie, což společně s jeho schopností statistického zpracování dat (byť o něm říká, že je to velká nuda) a matematického modelování vede k odhalování dosud neznámých souvislostí. „Svým mezioborovým přístupem přináší nové poznatky o fungování přírody na různých úrovních, což je velmi důležité,“ podotkla Eva Zažímalová. Bulteriéří zarputilost i vytrvalost ohaře Jak klíšťata tráví krev svých hostitelů? Jak se brání mikroorganismům a jak přenášejí patogeny na lidi a zvířata? Objasňováním těchto otázek se dlouhodobě zabývá Petr Kopáček z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Rovněž on převzal medaili Gregora Johanna Mendela. Už v Československu zaváděl jako první imunodetekční metodu western blottingu, který slouží k detekci proteinů prostřednictvím protilátek. Petr Kopáček z Biologického centra AV ČR Nejpřínosnější se ale jeví jeho výzkum klíšťat, Petr Kopáček se totiž podílel na většině pokroků v metodice molekulární biologie. V jeho laboratoři vzniklo několik světově prvních prací - například týkající se genetické modifikace klíšťat nebo vývoje protiklíštěcí vakcíny, která je od roku 2009 chráněna patentem. Aktivně se angažoval v rozvoji strategií boje proti klíšťatům a nemocem, která přenášejí. „Spolupracovníci popisují Petra Kopáčka jako vědce s brilantní myslí a vrozenou pracovitostí - jako mentora, který ovlivnil kariéry mnoha lidí, což mohu jen potvrdit,“ řekl ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer a dodal, že by svého dlouholetého kolegu charakterizoval - řečeno psí terminologií - jako bulteriéra pro jeho vytrvalost a zarputilosti, s níž se pokaždé „zakousne“ do výzkumu. Jeho kolegu Tomáše Scholze, který také obdržel medaili Gregora Johanna Mendela, vidí Libor Grubhoffer jako „ohaře“. Tomáš Scholz, bývalý ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, je totiž vynikající běžec i vědec s velkým pracovním nasazením: „Jeho kvalitami jsou rozhled nejen v biologii, ale i v historii a geografii, neuvěřitelné tempo, ochota pomoci a schopnost vytvářet příznivé a spravedlivé prostředí v práci,“ vyzdvihl Libor Grubhoffer. Tomáš Scholz z Biologického centra AV ČR Tomáš Scholz podnikl jako uznávaný odborník v oboru helmintologie (studia parazitických červovitých organismů) desítky expedic na všechny kontinenty, kde sbíral biologický materiál i zapojoval do výzkumu místní odborníky a studenty. „Když sečtu své cesty, strávil jsem více než osm let v zahraničí, z toho tři roky v Mexiku. Rád bych poděkoval nejen svým kolegům a kolegyním, ale také své rodině, hlavně manželce, za podporu, která trvá už 39 let,“ řekl parazitolog. Nový pohled na historiografický výzkumHistorička Nancy Wingfield z Northern Illinois University převzala oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách. Ve svém bádání o kulturních dějinách habsburské monarchie a českých zemí významně posunula i český historiografický výzkum. „Například v monografii Flag Wars and Stone Saints: How the Bohemian Lands Became Czech přinesla nový pohled na utváření českého a německého národa, které vysvětluje jako jeden fenomén,“ vyzdvihla Eva Zažímalová. Nancy Wingfield z Northern Illinois University předali ocenění Eva Zažímalová a místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. V souvislosti s přípravou své knihy Svět prostituce na sklonku Rakouského císařství, kterou letos vydaly společně Nakladatelství Academia a Masarykův ústav a Archiv AV ČR v ediční řadě Moderní české dějiny, ocenila Nancy Wingfield vstřícný přístup a erudici českých knihovníků a archivářů: „Kdekoli jsem se na ně obracela, ať už třeba v Brně nebo v Českých Budějovicích, nikdy jsem se nesetkala s odpovědí ‚nevím‘ nebo ‚nemáme‘, ale naopak se zvědavostí a nefalšovaným zájmem pomoct mi při hledání pramenů a dokumentů.“ Přehled všech udělovaných medailí najdete na webu Akademie věd ČR. Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

21.11.2024 08:35

Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Monografie-rozkryva-vztahy-mezi-umenim-a-politikou-v-mezivalecnem-Ceskoslovensku/]
Monumentální filmová epopej Svatý Václav vznikla u příležitosti svatováclavského milénia slaveného 28. září 1929. Náklady dvacetinásobně překročily tehdejší standard, němý velkofilm dotovaný státními prostředky byl dokončen o půl roku později a u diváků zcela propadl. Novela Marie Pujmanové Pacientka doktora Hegla z roku 1931 výrazně vstoupila do ohniska dobových diskuzí o postavení ženy a podobě rodiny a měla ambice zatřást s mnohými stereotypy a konvencemi. V roce 1934 vyšel román Karla Čapka Obyčejný život. Bezejmenný úředník v něm dochází k poznání, že i zdánlivě prostý, obyčejný život je plný napětí a dramat. To jsou tři ukázky ze čtyř desítek témat, jimiž se zabývají studie shromážděné v prvním svazku, nazvaném právě po posledně jmenované Čapkově próze. „Naše kniha vůbec poprvé nabízí mezioborový pohled na vztah umění a veřejné debaty, přičemž první svazek se soustřeďuje na každodenní praxi nového státu, druhý bude věnován tomu, jak umění reflektovalo sociální problémy v době celosvětové hospodářské krize,“ doplňuje Kateřina Piorecká, hlavní redaktorka publikace. První svazek monografie autorského kolektivu vedeného Kateřinou Pioreckou vydaly Nakladatelství Academia a Ústav pro českou literaturu AV ČR v roce 2024. Vydání druhého svazku nazvaného Lidé na kře je plánováno na konec roku 2025. Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu. 1) Obyčejný životMezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby v kolektivní monografii sleduje, jakými způsoby umění v meziválečném Československu utvářelo veřejný diskurz.Ve čtyřiceti případových studiích autorky a autoři odhalují nové souvislosti a rozkrývají vztahy mezi uměním a politikou. První svazek se zaměřuje na ideu československé státnosti, problematiku národnostních identit a zkoumá napětí mezi politikou a každodenností v novém státě zobrazené v soudobém umění. Druhý svazek se soustřeďuje na umělecká gesta avantgardy reagující na proměnu světa po první světové válce, sociální situaci v novém státě a vize jejich řešení. Sleduje i umělecké reakce na důsledky celosvětové ekonomické krize a ohrožení evropské demokracie. Hlavní redakce: Kateřina Piorecká Redakce: Marie Brunová, Lukáš Holeček, Martin Lukáš TZ ke stažení zde. Kontakt:Lenka PatokováÚstav pro českou literaturu AV ČRpatokova@ucl.cas.cz+420 728 889 273

21.11.2024 07:35

Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Akademie-ved-preda-sest-medaili-dve-zahranicnim-expertum/]
Medailí De scientia et humanitate optime meritis za zvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí ocení AV ČR práci Michaela Grätzla, po němž je pojmenován solární článek. Za zásluhy v historických vědách převezme ocenění americká historička Nancy Wingfield, jejíž průkopnická kniha pojednává o utváření českého a německého národa jako společného fenoménu, nikoli oddělné historie. Popularizační aktivity další laureátky, Dany Haškové, přinesly do české společnosti povědomí o ruské emigraci v meziválečném Československu. Tři medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách převezmou Petr Kopáček, který zasvětil svou práci klíšťatům a přispěl k léčbě klíšťaty přenášených nemocí; rostlinný biolog Tomáš Herben za studium (nejen) koexistence druhů ve společenstvech a Tomáš Scholz, mezinárodně uznávaný helmintolog, který se specializuje na červy ryb. Ceremoniál se uskuteční v pražské vile Lanna, laureáti převezmou ocenění z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové. Medailonky oceněných naleznete níže. Medaile De scientia et humanitate optime meritis Michael Grätzel, Ph.D., Dr. h. c. mult., École Polytechnique Fédérale de Lausanne Michael Grätzel patří mezi průkopníky v oblasti konverze solární energie na elektrickou. Společně s chemikem Brianem O’Reaganem vynalezli solární článek citlivý na barevnou složku světla, čímž získali světové renomé a solární článek nese Grätzlovo jméno. Vědec později navázal perovskitovým solárním článkem, který ve své době znamenal největší průlom v dějinách fotovoltaiky. Nejen díky tomu patří Michael Grätzel mezi nejcitovanější vědce světa. Nositel mnoha prestižních ocenění (mj. Marcel Benoist Prize nebo Zewail Prize in Molecular Science) udržuje pevné vztahy s Českem. Založil a dodnes vede Laboratoř fotoniky a mezifází, v níž spolupracuje téměř 40 let s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Přírodovědeckou fakultou Karlovy univerzity na výchově mladých vědeckých pracovníků. Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy Dana Hašková, Slovanský ústav AV ČR Dana Hašková zasvětila téměř celý svůj profesní život studiu a zpracování dějin emigrace z bývalé Ruské říše do Československa. Aby mohla zpřístupnit výsledky široké veřejnosti, musela tematicky pozměnit dosavadní směr výzkumu, který se orientoval výhradně na rusky mluvící obyvatelstvo. Od roku 2013 se jí podařilo rozšířit společenské povědomí o rozsahu i významu ruské emigrace v meziválečném období a upozornit na opomíjené aspekty: kolik různých profesí emigranti zastávali a jak jimi přispěli československému státu, na jejich objevy či vynálezy, stejně jako na zajímavé životní příběhy. Navázala spolupráci s mnoha spolky i institucemi. Díky Daně Haškové se dnes Slovanský ústav může chlubit jak vynikajícím stavem zpracování biografických dat týkajících se fenoménu emigrace, tak i jejich rozsáhlou popularizací. Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách Nancy Wingfield, Northern Illinois University Mezinárodně uznávaná historička Nancy Wingfield zkoumá středoevropské dějiny 19. a 20. století se zájmem o kulturní dějiny habsburské monarchie a českých zemí. Je autorkou a editorkou řady knih a monografií a zároveň význačnou pedagožkou. K jejím významným studiím patří Flag Wars and Stone Saints: How the Bohemian Lands Became Czech z roku 2007. V novém pohledu na utváření národní identity ve střední Evropě analyzuje, co mnozí historikové posuzovali odděleně – utváření českého a německého národa jako jeden fenomén. Pojímá ho jako opakující se vzorec vášnivých národnostních konfliktů, jež přetrvaly z doby habsburské monarchie do Československé republiky. Čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách Petr Kopáček, CSc., Biologické centrum Jak klíšťata tráví krev svých hostitelů, jak se brání mikroorganismům a jak přenášejí patogeny na lidi a zvířata – to jsou otázky, k jejichž objasňování zásadně přispěl Petr Kopáček. Už v Československu zaváděl jako první imunodetekční metodu western blottingu, který slouží pro detekci proteinů prostřednictvím protilátek. Největším přínosem se ale stal jeho výzkum klíšťat, Petr Kopáček se podílel na většině pokroků v metodice v oblasti molekulární biologie. V jeho laboratoři vzniklo několik světově prvních prací, například týkající se genetické modifikace klíšťat nebo vývoje protiklíštěcí vakcíny, která byla patentována v roce 2009 a publikována o rok později ve Vaccine. Aktivně se angažoval v rozvoji strategií boje proti klíšťatům a nemocem, která přenášejí. Petra Kopáčka popisují jeho spolupracovníci jako vědce s brilantní myslí a vrozenou pracovitostí, významného mentora, který ovlivnil pracovní životy mnoha lidí. RNDr. Tomáš Herben, CSc., Botanický ústav AV ČR Jeden z předních rostlinných ekologů Tomáš Herben se nejdříve zaměřil na mechy. Posléze se přeorientoval na vyšší rostliny a stal se průkopníkem studia koexistence druhů ve společenstvech i propojování procesů ve společenstvech s populační dynamikou a funkčními vlastnostmi jednotlivých druhů. Jeho hlavní devízou je široký rozhled v botanice a ekologii rostlin s přesahem do fyziologie a anatomie, což jej spolu se schopností statistického zpracování dat vede k odhalování dosud neznámých souvislostí. Vedle vědecké práce přednáší již tři desítky let na Přírodovědecké fakultě UK, krom toho zastával různé funkce, působil například jako předseda Grantové Agentury AV ČR nebo proděkan pro vědu a doktorské studium PřF UK. Spoluorganizoval řadu konferencí a odborných setkání a přednáší na zahraničních univerzitách.  RNDr. Tomáš Scholz, CSc., Biologické centrum AV ČR Tomáš Scholz patří k mezinárodně uznávaným helmintologům (helmintologie je věda, která se zabývá různými druhy červů). Jeho hlavním výzkumným zájmem jsou červi ryb, jež zkoumá z hlediska systematiky, ekologie, vývojových cyklů a evolučních vztahů, včetně původců lidských zoonóz. Podnikl desítky expedic na všechny kontinenty, kde nejen sbíral v nelehkých podmínkách unikátní biologický materiál, ale také do výzkumu zapojoval místní odborníky a studenty. Tomáš Scholz má na kontě velké množství publikací včetně knih, školil desítky studentů z různých zemí světa (např. Mexiko, Indie a zastával vedoucí pozice – jednak jako ředitel Parazitologického ústavu BC AV ČR, ale také v dalších institucích. Jeho nespornými kvalitami jsou široký rozhled nejen v biologii, ale i v historii a geografii, neuvěřitelné pracovní nasazení, ochota pomoci a vytváření příznivého a spravedlivého pracovního prostředí.

20.11.2024 14:28

Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Objev-mini-neptunu-a-tajemstvi-ztraceneho-horkeho-jupitera-v-systemu-TOI-2458/]
Objev mini-neptunu TOI-2458 b TOI-2458 b byla poprvé identifikována jako tranzitující planeta – při pohybu před svou mateřskou hvězdou totiž způsobuje pravidelné snížení její jasnosti. Změny v jasnosti hvězdy nasměrovaly vědce k dalšímu podrobnějšímu pozorování. Kombinace dat z družice TESS a spektroskopických měření umožnila určit velikost, hmotnost a další vlastnosti planety. Planeta TOI-2458 b má poloměr přibližně 2,8násobek Země a hmotnost asi 13,3násobku Země. Obíhá na velmi blízké oběžné dráze – jeden oběh kolem hvězdy trvá pouze 3,74 dne. To znamená, že planeta se nachází ve velmi horkém prostředí, kde podmínky nejsou příznivé pro existenci života. Mateřská hvězda a její neobvyklé vlastnosti Pozornost vědců upoutala také hvězda, kolem níž TOI-2458 b obíhá. Jedná se o hvězdu typu F, která má o něco vyšší hmotnost než naše Slunce a povrchovou teplotu kolem 6000 K. Analýzy ukazují, že hvězda se nachází v pokročilé fázi svého vývoje a začíná opouštět hlavní posloupnost, což naznačuje její stáří kolem 5,7 miliardy let. Dalším překvapivým objevem byla rychlá rotace hvězdy, která trvá pouhých 9 dní, spolu s velmi krátkým cyklem magnetické aktivity o délce 54 dnů. Tato kombinace je u hvězd typu F neobvyklá. Podobné krátké cykly byly pozorovány jen u několika hvězd, například u τ Boo, která je známá svou interakcí s exoplanetou typu horký jupiter (poznámka: podle Ústavu pro jazyk český AV ČR máme ve Sluneční soustavě planetu Jupiter nebo Neptun, ale pokud se jedná o typ exoplanety, doporučuje se uvádět „horký jupiter“, „mini neptun“ apod.). „Naše pozorování naznačují, že tento systém je dynamicky velmi zajímavý,“ říká Dr. Šubjak. „Rychlá rotace a magnetická aktivita hvězdy mohou být důsledkem interakcí s planetárními objekty v minulosti.“ Objev další planety v systému TOI-2458 Při dalším zkoumání planetárního systému TOI-2458 vědci identifikovali přítomnost druhé planety obíhající ve větší vzdálenosti od hvězdy. Tato planeta má oběžnou dobu přibližně 16,5 dne, což znamená, že se nachází dále od hvězdy než TOI-2458 b. Dynamické modely naznačují, že její hmotnost se pohybuje mezi 10 a 25násobkem hmotnosti Země, ale pro přesnější určení jejích vlastností budou zapotřebí další pozorování. Historie formování systému a role ztraceného horkého jupitera Jedním z nejvýznamnějších poznatků této studie je hypotéza, že planetární systém TOI-2458 mohl v minulosti zahrnovat horkého jupitera. Na rozdíl od hypotéz předpokládajících migraci těchto planet z vnějších částí protoplanetárního disku, tento horký jupiter se mohl zformovat přímo na místě ve velmi blízké vzdálenosti od hvězdy. V průběhu času však byla obří planeta pohlcena hvězdou vlivem slapových interakcí. Tento proces by mohl vysvětlit, proč hvězda TOI-2458 nyní vykazuje neobvykle rychlou rotaci. „Pohlcení masivní planety mohlo hvězdě dodat značné množství rotačního momentu,“ vysvětluje Dr. Šubjak. Vliv na současnou dynamiku systému Pokud tato hypotéza o ztraceném horkém jupiteru platí, jeho přítomnost v minulosti by výrazně ovlivnila dynamiku oběžných drah zbývajících planet. Vědci se domnívají, že gravitační interakce mohly vést k neobvyklému sklonu oběžné dráhy mini-neptunu TOI-2458 b, který nyní obíhá kolem pólů své hvězdy. Tento sklon by mohl být výsledkem sekulárních rezonancí, které působily na planetu již v raných fázích systému, před tím, než horký jupiter spirálovitě splynul se svou hvězdou. Důsledky pro výzkum exoplanet a formování planetárních systémů Pokud se tato hypotéza potvrdí, mohla by přinést nový pohled na to, jak hvězdné systémy interagují s planetami, které obíhají v jejich blízkosti. Budoucí pozorování by mohla přinést další důkazy pro tuto teorii a zároveň odhalit další detaily o dynamických procesech v exoplanetárních systémech. Podobné studie by také mohly odkrýt, jak časté jsou podobné scénáře v naší Galaxii a jaké podmínky musí být splněny pro vznik a dlouhodobou stabilitu takových systémů. „Systém TOI-2458 nám ukazuje, že vesmír je plný překvapení a přináší nové výzvy pro naše modely formování planet,“ dodává Dr. Šubjak. Odkaz na článek: https://arxiv.org/abs/2409.17532 Kontakt: Dr. Ján ŠubjakAstronomický ústav AV ČR, Stelární oddělení, skupina exoplanetjan.subjak@asu.cas.cz Pavel SuchanTiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR737 322 815suchan@astro.cz

20.11.2024 13:28

Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vedci-odhalili-klicovy-protein-pro-vyvoj-nove-generace-antibiotik/]
Schopnost odolávat antibiotikům je zakódována v bakteriální DNA. Bakterie své genetické instrukce „čtou“ pomocí procesu zvaného genová exprese a na základě informace v DNA vytvářejí proteiny. Tyto proteiny jsou jako stavební kameny, které bakterie potřebují k růstu, množení a reakci na stresové faktory, jakými jsou kupříkladu právě antibiotika. Nový cíl antibakteriální terapie Během pětiletého výzkumu vědci zjistili, že cílem nových terapií proti rezistentním bakteriím by mohl být protein zvaný MoaB2. „Zjistili jsme, že tento protein interaguje s klíčovým proteinem zvaným Sigma-A, který řídí, jak bakterie zapínají své geny. MoaB2 ovlivňuje dostupnost a stabilitu Sigmy-A a tím pak produkci bílkovin v bakterii,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Libor Krásný z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Bez proteinů Sigma-A bakterie ztrácí schopnost růst, množit se. Interakce mezi Sigma-A a MoaB2 se tak stává atraktivním cílem pro vývoj nové generace léků. „Uzamknutí“ Sigma-A v interakci s MoaB2 může být novým směrem pro budoucí antibakteriální terapie. Objev odhaluje možnosti pro vývoj nových léků, které by mohly přinést zásadní změny v léčbě infekcí způsobených rezistentními bakteriemi. To by mělo široký dopad na zdravotní péči, zejména v oblastech, kde selhávají tradiční antibiotické terapie. Model funkční interakce mezi MoaB2, Sigma-A (v obrázku označeno jako σA) a RNA polymerázou v mykobakteriální buňce. Vazba MoaB2 na Sigma-A má potenciál snížit dostupnost Sigma-A v buňce, což pravděpodobně ovlivňuje transkripci tím, že MoaB2 soutěží s RNA polymerázou o Sigma-A. Sigma-A navázaný na MoaB2 není schopen se vázat na RNA polymerázu. Výsledky studie ukázaly, že MoaB2 může interakcí se Sigma-A pozitivně ovlivnit stabilitu Sigma-A. Kontakt:  Libor Krásný, Ph.D.,Mikrobiologický ústav AV ČRkrasny@biomed.cas.cz. Nikola Vildová Mikrobiologický ústav AV ČRnikola.vildova@biomed.cas.cz  +420 778 421 375

20.11.2024 12:28

Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vedci-objevili-novy-obri-virus-v-rimovske-nadrzi.-Dostal-jmeno-Budvirus/]
Přestože máme sladkovodní ekosystémy, jako jsou jezera, rybníky, nádrže či řeky, všude kolem nás, jejich mikroskopičtí zástupci, zejména viry a bakterie, jsou dosud málo probádanou oblastí. V jedné kapce vody se může vyskytovat milion bakterií a ještě desetkrát více virů, popsán je ale pouhý zlomek z nich. Velký pokrok ve zkoumání vodního mikrosvěta přinášejí nejnovější metody, jako je např. analýza tzv. environmentální DNA. To je jedna z metod, kterou používá i českobudějovický tým. „Funguje to tak, že ze vzorku vody extrahujeme veškerý genetický materiál, který se tam nachází, analyzujeme ho pomocí vysoce výkonných metod sekvenování DNA, a podle toho dokážeme vystopovat, jaké druhy organismů se ve vodě vyskytovaly. To nám poskytne vodítka k nalezení nových virů či bakterií,“ vysvětluje Rohit Ghai, vedoucí laboratoře mikrobiální ekologie a evoluce na Biologickém centru AV ČR. Podle těchto molekulárních stop pak vědci pátrají v dalších vzorcích vody po nalezených virech. Zároveň se snaží tyto viry přenést do laboratoře, uchovat v laboratorních podmínkách a podrobují je detailnímu zkoumání. Budvirus hydrobiologové poprvé zachytili letos na jaře, v období, kdy ve vodě prudce narostou mikroskopické řasy. Věděli, že díky planktonním predátorům (např. prvokům, vířníkům či korýšům) a vyčerpání živin za krátkou dobu tyto řasy zase mizí. Nově ale potvrdili, že se na tomto poklesu řas významně podílí i právě objevený obří virus a že jeho aktivita je obzvlášť důležitá během jarního růstu planktonu. „Budvirus je vůbec první popsaný virus, který infikuje skrytěnky rodu Rhodomonas, což jsou jedny z nejběžnějších řas ve fytoplanktonu. Dá se předpokládat, že je zástupcem globálně rozšířené skupiny virů v sladkovodních ekosystémech a že se vyskytuje po celém světě,“ upřesňuje členka týmu Helena Henriques Vieira. Budvirus má tvar pravidelného dvacetistěnu o průměru 200 nanometrů a je tedy zhruba desetkrát větší, než je obvyklá velikost virů. Jeho genom kóduje přes 400 bílkovin, z nichž asi polovina má dosud neznámou funkci. Existuje mnoho virů řas podobné velikosti, které se nazývají obří viry, a také Budvirus patří do této skupiny. Díky environmentální DNA vědci zjistili, že se geneticky příbuzné viry vyskytují rovněž v dalších jezerech v Evropě i na jiných kontinentech. Z tohoto pohledu má tento intenzivní vědecký výzkum v jihočeské římovské nádrži celosvětový význam. Sladkovodní ekosystémy jsou velmi dynamické prostředí, plné složitých vztahů mezi organismy - od mikroskopických bakterií, virů, přes řasy, prvoky až po větší organizmy, jako jsou ryby. Jejich vzájemné vztahy, ať už jde o predaci, parazitizmus, konkurenci nebo symbiózu, mají zásadní vliv na rovnováhu ekosystému a jeho schopnost reagovat na vnější změny, jako jsou kolísání teploty, změny v chemickém složení vody nebo příliv nových druhů. Díky novému objevu tým jihočeských vědců přispívá k pochopení ekologických a evolučních vztahů mezi viry a jejich hostiteli v prostředí sladkých vod. „Je důležité důkladně poznat tyto hráče ekosystému a odhalit jejich vzájemné vztahy. Když nastanou ve vodě nepředvídané změny, budeme vědět, co se přihodilo," dodává Rohit Ghai. Kontakt: Vojtěch Kasalický, Ph.D., postdoktorandBiologické centrum AV ČR, Hydrobiologický ústav,vojtech.kasalicky@hbu.cas.cz Mgr. Daniela Procházková, referentka publicityBiologické centrum AV ČRdaniela.prochazkova@bc.cas.cz

20.11.2024 12:28

Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Tomas-Cizmar-prevzal-Cenu-ministra-skolstvi-mladeze-a-telovychovy-00001/]
Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v roce 2024 společně s Tomášem Čižmárem převzal Petr Slavíček z Vysoké školy chemicko-technologické. Na ceremoniálu ocenil ministr Mikuláš Bek také vysokoškolské studenty a pedagogy. „Byl bych rád, abychom společně s akademickou veřejností hledali cestu, jak otevřít vysoké školy většímu počtu studentů při současném posilování kvality výuky. Jsem tedy moc rád, že dnes oceňujeme osobnosti, které v tomto ohledu prokázaly mimořádné nasazení,“ uvedl Mikuláš Bek. Ministr Mikuláš Bek, Tomáš Čižmár a Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Tomáš Čižmár je vedoucím oddělení vláknové optiky Leibnizova ústavu Fotonických Technologií a profesorem fakulty Fyziky a Astronomie na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně. Jeho práce na vývoji holografického endoskopu posouvá hranice v neurovědním výzkumu a otevírá cesty ke studiu dynamiky proudění krve a chování neuronů in vivo, tedy v živém organismu.  „Tyto znalosti pomáhají pochopit a hledat léčebné postupy pro vážné neuronální choroby, například demenci. Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat pomůže neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres,“ zdůrazňuje Tomáš Čižmár. Více o tématu se dočtete zde. Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR (CC) Cesta do hlubin mozkuHolografický endoskop se zakládá na optických vláknech o tloušťce lidského vlasu. Má výjimečný zobrazovací výkon, stabilitu a rychlost potřebnou pro detailní neurovědní výzkum i v nejhlubších částech mozku. Přístroj umožňuje nepřerušovaný „přehled“ celé hloubky mozku během jediného experimentu a dokáže zachytit detaily strukturálního propojení, jako jsou dendritické trny a subcelulární vezikuly. Současně umožňuje snímat signalizační aktivitu jednotlivých neuronů a měřit rychlost průtoku krve jedinou cévou. Přestože byl přístroj testován pouze na plně anestezovaných zvířatech, kombinace vysoké kvality zobrazení, nebývalé hloubky použití a jedinečné šetrnosti k organismu nastiňuje nové experimentální možnosti pro neurovědy in vivo. Tomáš Čižmár za svůj průlomový výzkum letos získal také European Microscopy Award. Více o jeho práci se dozvíte v časopise A / Magazín. Seznam všech oceněných naleznete v tiskové zprávě MŠMT. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu přístrojové techniky AV ČRFoto: MŠMT; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

20.11.2024 08:14

V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/V-Ustavu-dejin-umeni-zkoumaji-nejstarsi-fotografie-z-Mestskeho-muzea-Polna/]
Předmětem projektu je výzkum a restaurování konvolutu nejstarších fotografií ze sbírky Městského muzea Polná a jeho zpřístupnění odborné i široké veřejnosti v úzké spolupráci muzea s Ústavem dějin umění AV ČR. „Vybraný materiál svým kulturním a historickým významem daleko přesahuje hranice regionu. V první fázi projektu se zaměříme na soubor šesti daguerrotypií pocházejících z prvního desetiletí dějin fotografie a úzce spjatých s významnou osobností tzv. českého národního obrození Antonínem Pittnerem,“ říká odpovědná řešitelka projektu Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR). Další fáze projektu bude věnována konvolutu sedmi velkoformátových tabel, jež obsahují desítky exemplářů obrazově i technologicky značně rozmanitého materiálu z historie i prehistorie fotografie. Zastoupeny jsou zde různé formáty, techniky, autoři, typy vyobrazení či adjustací a jednotlivé části vykazují i velice rozdílnou míru a druhy poškození. Cílem projektu je nejen výzkum a odborné vyhodnocení materiálu v kontextu dějin fotografie a regionální historie, ale také technologický průzkum, konzervování, restaurování a digitalizace vybraných sbírkových objektů s cílem jejich dlouhodobé ochrany. Na projektu se proto podílí také restaurátoři a fotografové ÚDU AV ČR. „Ošetřené předměty i výsledky historického a technologického výzkumu budeme průběžně zpřístupňovat odborné i široké veřejnosti, a to hlavně prostřednictvím dvou výstav v Městském muzeum Polná, vědecké studie a také na internetu,“ doplňuje Alena Vyskočilová, ředitelka Městského muzea Polná. „Vzhledem k tomu, že jde o materiál autorsky i provenienčně úzce spjatý s městem Polná a s Vysočinou, přispěje projekt nejen k záchraně fotografií, ale i k prohloubení veřejného povědomí o kulturním a společenském významu města v polovině 19. století a jeho bohaté historii,“ uzavírá Petra Trnková. Daguerrotypie, zveřejněná v roce 1839 francouzským malířem a vědcem Louisem J. M. Daguerrem, byla první fotografickou technikou, která se ujala v praxi. Daguerrotypický obraz vytvořený na povrchu postříbřené měděné desky je velmi citlivý na mechanické poškození, a proto jsou daguerrotypie zpravidla adjustovány pod sklem v rámech či kazetách. Každý kus je navíc unikátní a všechny dochované daguerrotypie jsou tak velmi cenné. Více infrmací o projektu: https://www.udu.cas.cz/cz/projekty-a-granty/nejstarsi-fotografie-v-mestskem-muzeu-polna  TZ ke stažení zde. Kontakt:Barbara LíznerováÚstav dějin umění AV ČRliznerova@udu.cas.cz+420 607 630 453

19.11.2024 12:14

Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Molekularni-past-na-exoticke-kovy-slibuje-lepsi-diagnostiku-a-vyvoj-leciv/]
„Lanthanoidy jsou v medicíně nepostradatelné, je ale obtížné vázat je dostatečně pevně v molekule léčiva. Vývoj v této oblasti posledních 30 let stagnoval. Stabilita je přitom extrémně důležitá například u kontrastních látek užívaných k zobrazování magnetickou rezonancí, které obsahují gadolinium. Víme totiž, že pokud kov z molekuly léčiva unikne do organismu, může napáchat škodu,“ upozorňuje Miloslav Polášek a dodává: „Náš nový syntetický princip ‚ClickZip‘ zabuduje tyto kovy do molekul prakticky nevratně a je tak mnohem bezpečnější.“ „ClickZip funguje jako past. Molekula je nejprve otevřená, aby se kov dostal snadno dovnitř, kde jsme pro něj připravili místo. Když se tam usadí, zaklapne se za ním víko pasti pomocí nevratné chemické reakce, takže ven už nemůže. Je to elegantní a krásná chemie,“ popisuje Tomáš David z ÚOCHB, první autor publikované práce: „Milionkrát větší stabilita znamená, že sloučenina vydrží milionkrát déle. To je jako srovnávat délku jedné epizody seriálu s délkou lidského života.“ Nové sloučeniny by prospěly například lidem s poruchami funkce ledvin, kteří nemůžou využívat vyšetření na magnetické rezonanci. U těchto pacientů se totiž kontrastní látka z těla vylučuje pomalu a hrozí proto, že se z ní uvolní toxické gadolinium. Tím však možnosti využití nekončí. ClickZip molekuly jsou tak stabilní, že je lze doslova vařit v koncentrované kyselině bez známky rozkladu. Proto je možné označit s nimi např. molekulu peptidového léčiva, a to pak otestovat ve zvířecím modelu. Díky unikátní značce se přesně a citlivě stanoví, do kterých tkání a v jakém množství se léčivo dostalo. „Můžeme použít i několik značek současně a studovat víc parametrů v jediném organismu. Získáme tak víc dat a ušetříme mnoho pokusných zvířat,“ vyzdvihuje etický přesah výzkumu Miloslav Polášek. Tuto možnost tzv. in vivo multiplexingu prokázali vědci díky spolupráci s Lenkou Maletínskou, která v ÚOCHB vyvíjí antiobezitní léčiva na bázi peptidů. Průlomový objev z Ústavu organické chemie a biochemie rozšiřuje obzory nejen medicíně, ale i moderním průmyslovým odvětvím. Technologii autoři patentovali a hledají partnera, který by ji pomohl uvést na trh. Výzkum vznikl také díky projektu CarDia  (LX22NPO5104) v rámci programu EXCELES, který má posílit společenskou odolnost vůči dopadům závažných onemocnění a je hrazený z evropských peněz. Publikace:David, T.; Šedinová, M.; Myšková, A.; Kuneš, J.; Maletínská, L.; Pohl, R.; Dračínský, M.; Mertlíková-Kaiserová, H.; Čížek, K.; Klepetářová, B.; Litecká, M.; Kaňa, A.; Sýkora, D.; Jaroš, A.; Straka, M.; Polasek, M. Ultra-inert lanthanide chelates as mass tags for multiplexed bioanalysis. Nat Commun 2024, 15, 9836. DOI:10.1038/s41467-024-53867-1 https://rdcu.be/dZ892 TZ ke stažení zde. Kontakt:Veronika SedláčkováÚOCHB – Komunikaceveronika.sedlackova@uochb.cas.cz +420 602 160 135