08.11.2024 16:14

Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Technologicka-agentura-ocenila-aplikovane-vyzkumy-pracovist-Akademie-ved/]
Galavečer spojený s předáváním Cen Technologické agentury ČR se konal v historické budově Národního muzea. „Ocenění získávají nejkvalitnější projekty aplikovaného výzkumu uplynulého roku. Vnímáme je jako motivaci pro udržení a povzbuzení další spolupráce,“ uvedl při ceremoniálu předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Ceny Technologické agentury ČR se udělují ve čtyřech kategoriích – Business, Partnerství, Společnost a Governance. O absolutním vítězi a držiteli ceny Český nápad rozhodla v hlasování veřejnost. Stal se jím projekt z kategorie Společnost „Unikátní technologie na čištění vod“, na kterém spolupracuje Botanický ústav AV ČR. Propojit základní a aplikovaný výzkumIlona Müllerová, někdejší ředitelka Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který je hlavním řešitelem projektu Centra elektronové a fotonové optiky, upozorňuje, že předpokladem úspěchu bylo pečlivé rozdělení rolí 14 zapojených partnerů. „Nastavili jsme si, co kdo bude dělat a s kým spolupracovat, aby výsledky měly zřejmý dopad na společnost,“ vysvětluje. Na ceremoniálu vědkyně převzala ocenění – originální skleněnou sošku českého designéra Lukáše Jabůrka.Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová převzala ocenění od Jiřího Homoly z Akademické rady AV ČR. Zkušenosti brněnského pracoviště a jeho úsilí spolupracovat s průmyslovou sférou a firmami se staly také hlavním impulzem k založení centra. Do projektu se zapojilo 14 spoluřešitelů, z toho šest pracovišť Akademie věd ČR: vedle Ústavu přístrojové techniky dále Biologické centrum, Fyzikální ústav, Ústav fotoniky a elektroniky, Ústav fyziky plazmatu, Ústav makromolekulární chemie. Zleva Jiří Homola z Akademické rady AV ČR, místopředsedkyně Akademie věd Ilona Müllerová, Ondřej Sháněl z Thermo Fisher Scientific a generální ředitel Siemens Eduard Palíšek Centrum propojuje důležité akademické a průmyslové hráče v Česku, kteří se zabývají výzkumem a vývojem v elektronové a fotonové optice. Petr Střelec ze společnosti Thermo Fisher Scientific vysvětluje, že se tím podařilo spojit dva rozdílné světy, které hovoří jiným jazykem, mají odlišné hodnoty, zvyklosti a způsob práce: „Spolupráce všem přinesla nové možnosti pro přenos informací a znalostí a vytvořila také prostor pro inovace.“ Jejím výsledkem je zatím 220 výstupů – z toho například 107 funkčních vzorků, 20 ověřených technologií a tři softwary. V roce 2021 začala společnost Thermo Fisher Scientific vyvíjet transmisní elektronový mikroskop s názvem Tundra. Jednou z jeho klíčových komponent je Dewarova nádoba – speciální typ termosky určený k přepravě a skladování velkého množství tekutého dusíku, argonu a kyslíku. Nádoba vznikala ve spolupráci s Akademií věd. „Ve společném projektu jsme řešili mimo jiné chlazení vzorků. Pokud totiž vzorek pod mikroskopem ochladíme na nízkou teplotu, můžeme pozorovat jevy, které za pokojové teploty vidět nelze,“ říká Aleš Srnka z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a dodává, že jeho pracoviště vyvíjelo způsob, jak efektivně přivést chlad na vzorek pro pozorování v mikroskopu. Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová věří, že se Centrum elektronové a fotonové optiky bude úspěšně rozvíjet a spolupráce s průmyslovými partnery v dalších letech přibývat: „Přesně to od nás společnost očekává.“   Technologie na čištění vodMikropolutanty jsou s pesticidy největší hrozbou pro jakost pitné vody. Jde většinou o zbytky léčiv a produktů osobní hygieny a další látky, které se denně vypouštějí do odpadních vod. „Tento koktejl látek, který vytváří současná civilizace, má negativní dopady na vodní ekosystémy a ohrožuje i lidské zdraví,“ zdůrazňuje Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR. Projekt, na kterém pracoviště Akademie věd ČR spolupracuje, získal cenu Technologické agentury ČR v kategorii Společnost a hlavní cenu Český nápad. Bohuslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR převzal cenu od Ministra zahraničních věcí ČR Jana Lipavského. Mikropolutanty lze jen těžko odstranit, a tak se přes čistírny odpadních vod dostávají do vod povrchových, v nichž společně s pesticidy vytvářejí nepříznivé prostředí. Řešitelé vítězného projektu se proto zaměřili na vývoj a aplikaci technologie plazmové AOP. Řešitelský tým unikátní technologie na čištění vod, která zaujala tím, že si poradí i s těžko odstranitelnými mikropolutanty. Vyspělá oxidační metoda využívá plazmu k tvorbě vysoce reaktivních radikálů – atomů, iontů a molekul s nespárovaným elektronem, které umějí efektivně rozkládat organické a anorganické znečišťující látky v odpadní vodě. „Technologie se uplatní v mnoha oborech. Zatím jsme nejdále v čištění odpadních vod, možné aplikace ale vidíme také v zemědělství, potravinářství nebo v produkci ryb,“ říká Blahoslav Maršálek. Testování technologie pro účely dezinfekce vody v intenzivních chovech sladkovodních ryb potvrzuje Jan Mendel z Ústavu biologie obratlovců AV ČR: „Pomoct by totiž mohla chovatelům v boji proti nebezpečným patogenům a parazitům, které decimují jejich chovy.“ Technologie plazmové AOP má patentovou ochranu v Česku, Kanadě a Izraeli, aktuálně se pracuje na patentových přihláškách v USA a Evropě. „Jde o aplikace, které doposud nikdo nerozšířil kvůli malým objemům upravované vody. S naší technologií ale s velkými objemy pracovat umíme, takže se o ní zajímají partneři z aplikační sféry,“ dodává Pavel Sťahel z Masarykovy univerzity.   Patnáct let Technologické agenturyGalavečer „Den TA ČR“ mívá specifické téma, které poukazuje na aktuální dění. Tentokrát patřilo významné události – patnáctiletému jubileu Technologické agentury ČR. „Letošek je mimořádný tím, že slavíme patnáct let od jejího založení. Za tu dobu ušla dlouhou cestu a stala se respektovanou institucí podporující aplikovaný výzkum a inovace – a nejen proto jsme se rozhodli významné jubileum oslavit na pro nás nejdůležitějším večeru celého roku, dnešním ceremoniálu,” řekl předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,Foto: Lukáš Višňák, Technologická agentura ČR  Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

08.11.2024 11:14

Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologie-a-lekarske-vedy/Jak-se-mozek-zotavuje-po-mrtvici-Odpovedi-prinasi-studie-ceskych-vedcu/]
K vytvoření podrobné mapy molekulárních a buněčných změn gliových buněk během kritického prvního týdne po poškození mozkové tkáně v preklinickém myším modelu cévní mozkové příhody využili odborníci moderní přístupy prostorové transkriptomiky. „Prostorová transkriptomika nám umožňuje vidět nejen geny, které jsou aktivní, ale také přesně určit místo jejich aktivity v mozku a jeho poškození,“ říká hlavní autor studie Daniel Žucha z Biotechnologického ústavu AV ČR a dodává, že s využitím preklinického modelu cévní mozkové příhody je tento prostorový kontext zásadní pro pochopení komplexních interakcí během zotavení po mrtvici a přináší nové možnosti pro hlubší poznání samotného procesu. Zásadní roli mají gliové buňkyPřesným mapováním genové exprese v jednotlivých částech mozku vědci zjistili, jak se gliové buňky, jako jsou astrocyty, mikroglie a zejména oligodendrocyty, dostávají do aktivovaných stavů, které se mění v závislosti na jejich vzdálenosti od místa poranění. „Pochopení prostorové dynamiky aktivace gliových buněk nám pomáhá pochopit, jak mozek omezuje poškození a podporuje zotavení,“ vysvětluje Miroslava Anděrová, která vede výzkumný tým Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Kolem poškozené tkáně vzniká gliová jizva. Podle výzkumnice však není jen bariérou, ale dynamickým prostředím, kde probíhá zásadní mezibuněčná komunikace. Studie také ukazuje, jak různé typy buněk k tvorbě gliové jizvy přispívají, přičemž upozorňuje zejména na roli oligodendrocytů v modulaci zánětu a podpoře zotavení. „Naše zjištění odhalují aktivní roli oligodendrocytů v tomto procesu, což naznačuje, že hrají mnohem větší roli při zotavení, než se doposud předpokládalo,“ dodává další z autorů Lukáš Valihrach z Biotechnologického ústavu AV ČR. Nedávná zjištění tak přinášejí nový pohled na rozmanité funkce gliových buněk nad rámec pouhé pasivní podpory buněk nervových. Prostorová transkriptomika odhaluje organizaci tkáně po cévní mozkové příhodě. A) Prostorově definované oblasti s jedinečným buněčným složením a reakcí na poškození. B) Lokalizace genové exprese poskytující vhled do molekulárních aktivit v různých oblastech. C) Lokalizace biologických procesů ilustrující zapojení rozličných molekulárních a buněčných drah v reakci na poškození. Výzkum podpořený Grantovou agenturou ČR (GA ČR) nejen prohlubuje naše porozumění patobiologii mozkové mrtvice, ale také poukazuje na transformační potenciál prostorové transkriptomiky ve výzkumu neurověd. Tým vědců již nyní plánuje novou studii, která bude využívat lidské vzorky poškozené mozkové tkáně, což tento směr výzkumu posune blíže k potenciálním klinickým aplikacím, jež pacientům usnadní jejich dřívější zotavení. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Shutterstock; Biotechnologický ústav AV ČR  Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

07.11.2024 08:14

Antidiabetika umí pomoci i s onemocněními srdce a jater

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Antidiabetika-umi-pomoci-i-s-onemocnenimi-srdce-a-jater/]
Řada pacientů, ať už diabetiků nebo nediabetiků, přichází do nemocnice s kombinací různých chorob. V poslední době se zjistilo, že glifloziny mají příznivé účinky při srdečním selhání a také na poškozená játra. Tým Ivany Vaněčkové z Fyziologického ústavu AV ČR proto ke studiu zvolil model kombinovaného onemocnění, jaterního a srdečního. Vědci se konkrétně soustředili na empagliflozin a v experimentu zjišťovali, jak je na takovou kombinaci chorob daný lék účinný. „Zkoumali jsme kombinované jaterní a srdeční selhání vyvolané vysokotukovou dietou u hypertenzních laboratorních potkanů. Zjistili jsme, že empagliflozin snížil přírůstek tělesné hmotnosti a zlepšil citlivost organismu na glukózu. Mimoto se zlepšilo několik metabolických parametrů: plazmatický inzulin, kyselina močová a HDL cholesterol,“ popisuje Ivana Vaněčková. Například zvýšená hladina kyseliny močové vede k různým zdravotním potížím, z nichž nejznámější je dna. Pacienti se zvýšenou koncentrací kyseliny močové obecně jsou při porovnání se zdravými lidmi vystaveni výrazně vyššímu kardiovaskulárnímu riziku. Proto i tento „vedlejší“ pozitivní účinek léku kromě hypoglykemického může být pro nemocného člověka výhodný. Šikovný empagliflozin V játrech empagliflozin snížil akumulaci lipidů (tuků) a některé markery zánětu. Kromě toho podávání empagliflozinu zlepšilo srdeční funkci (systolickou, diastolickou a pumpovací), ačkoli u modelu nesnižoval krevní tlak. Získaná data prokázala, že poškození funkce jater a srdce vyvolaná vysokotukou dietou je možné potlačit podáváním empagliflozinu, a naznačují, že ochrana jater (hepatoprotekce) hraje rozhodující roli v příznivých účincích empagliflozinu. Výsledky o působení gliflozinů při kombinovaných onemocněních orgánů tak mohou významně napomoci k účinnější léčbě pacientů s vícečetnými onemocněními. „Glifloziny jsou v kombinaci s minimálním množstvím nežádoucích účinků jedny z nejlépe hodnocených skupin léků v posledních 10–20 letech,“ říká Ivana Vaněčková. „My se snažíme soubor znalostí o těchto lécích rozšířit o studium mechanismů, jakým způsobem v organismu fungují. Velkou neprobádanou oblastí jsou pohlavně a věkově závislé rozdíly v jejich účincích, kterými se v současnosti a doufejme i v budoucnosti chceme zabývat,“ dodává vědkyně. Glifloziny známe už 200 let, první byly z jabloňové kůry Glifloziny jsou inhibitory sodíko-glukózového transportéru typu 2, jejichž působením se vylučuje zvýšené množství glukózy a sodíku. Jejich historie sahá už do první poloviny 19. století – tehdy byl objeven florizin, který byl extrahován z kůry jabloně. První syntetický derivát florizinu – dapagliflozin – testovali experti u diabetických pacientů před více než 15 lety. Při velkých klinických studiích se zkoumaly i další látky z této skupiny, empagliflozin či canagliflozin, a zjistilo se, že mají kardio- a renoprotektivní účinky nejen u diabetiků, ale i u nediabetických pacientů. Pozdější studie ukázaly, že empagliflozin a další léčiva mají navíc řadu metabolických účinků. Kontakt: RNDr. Ivana Vaněčková, DSc.Fyziologický ústav AV ČRIvana.Vaneckova@fgu.cas.cz

06.11.2024 17:07

Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Ceska-a-saska-akademie-ved-chteji-rozvijet-spolupraci-na-dulezitych-tematech-00001/]
Konference v liblickém zámku se konala jako první ze společných akcí, na nichž se Akademie věd ČR a Saská akademie věd (Sächsische Akademie der Wissenschaften zu Leipzig - SAW) domluvily v memorandu, které obě instituce podepsaly v roce 2023. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová v této souvislosti podotýká, že memorandum otevřelo cestu k dlouhodobému partnerství. „Chtěli jsme tak podpořit sdílení znalostí především v palčivých tématech, jako jsou například energetika, udržitelné zemědělství a odolná společnost. Pevně ale věříme, že memorandum poslouží jako výchozí platforma pro zintenzivnění a rozšíření spolupráce s naším přeshraničním partnerem a že na něj navážou úspěšné projekty, přínosné pro obě strany, a to ve všech vědních oblastech,“ říká a doplňuje, že jde o důležitý krok k upevnění vědeckých vazeb mezi institucemi a regiony.Účastníci česko-německého sympozia v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích „Dostatek potravin i udržitelnou energetiku musíme zajistit pro společnost sebevědomou, soběstačnou a konkurenceschopnou - a tedy odolnou vůči krizím, jimž bude Evropa čelit,“ pokračuje Eva Zažímalová. A právě sdílení vědomostí a zkušeností ve vytyčených oblastech s renomovaným vědeckým partnerem umožní efektivněji čelit globálním výzvám, a přispět tím k udržitelnému rozvoji společnosti. Překračovat hranice„Sasko a Česko sdílejí dlouhou a pestrou historii, jak se ostatně od blízkých sousedů očekává,“ upozornil při zahájení sympozia předseda Rady pro zahraniční styky a člen Akademické rady AV ČR David Honys. Jako příklad uvedl některé okamžiky politických i kulturních dějin s tím, že věří, že odborníci z obou stran hranic, kteří se v Liblicích setkávají, najdou nové pracovní partnery, a podpoří tak další spolupráci mezi oběma institucemi i regiony: „Naše stopa není v Evropském výzkumném prostoru zanedbatelná. Bez kontaktu se zahraničními kolegy a kolegyněmi by ale byl rozvoj české vědy pozvolnější.“Předseda Saské akademie věd Hans-Joachim Knölker a předseda Rady pro zahraniční styky a člen Akademické rady AV ČR David Honys, který sympozium zahajoval za Akademiii věd ČR Význam mezinárodní spolupráce a vazby mezi českými a německými vědci vyzdvihl také předseda Saské akademie věd Hans-Joachim Knölker a zdůraznil, že jde o začátek důležitého partnerství: „Vědeckou úroveň obou institucí hodnotí nejen v Evropě, ale i ve světě velmi dobře. Jsem proto rád, že můžeme společně pracovat na řešení témat, která jsou ve veřejném zájmu v Německu i Česku.“ Slova Hanse-Joachima Knölkera potvrzuje Jiří Plešek z Akademické rady AV ČR, který má na starosti koordinaci a koncepční rozvoj Strategie AV21. Podle něj programy Strategie AV21 podporují aktivity, které zohledňují hlavně veřejný zájem: „Vznikají v synergii různých oborů a odvětví a orientují se na výzkumy, jež odpovídají na současné problémy. Zkušenosti našich vědců a vědkyň určitě uplatníme i v projektech se Saskou akademií věd.“ Pro rozvíjení všech tří zmiňovaných témat má Akademie věd ČR předpoklady. Na „poptávku“ po jejich řešení na základě vědeckých expertiz reaguje už několik let v programech Strategie AV21 s mottem „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Aktuální výzvy, nové poznatkyBěhem dvoudenního programu představilo své výzkumy a projekty 14 vědců a vědkyň. Akademii věd ČR v Liblicích reprezentovali odborníci z pracovišť, kteří se věnují některému ze tří klíčových témat. Například ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Miroslav Chomát mimo jiné hovořil o programu Strategie AV21 Udržitelná energetika. Jak zdůraznil, pokrývá klíčové oblasti, které jsou spojené s přechodem k udržitelné energetice. Například v jaderné energii musíme hledat nová řešení pro termojadernou fúzi a zajistit bezpečnost jaderných elektráren se štěpnými reaktory: „Nestálost výroby energie z obnovitelných zdrojů a postupná decentralizace výroby vytváří tlak na skladování energie. Velkou roli může sehrát vodík, který lze do budoucna považovat za hlavní zdroj energie pro dopravu.“ Zemědělství a zejména šlechtění se formovalo a rozvíjelo s využitím nových technologií už od starověku. V posledních dvou stoletích došlo k významnému průlomu zejména pochopením a využitím genetických poznatků. S vývojem metod, jako jsou TALEN nebo CRISPR-Cas, které umožňují aktivně modifikovat genomy organismů, dosáhli vědci a vědkyně určitého vrcholu. V současnosti mohou být techniky editace genomu klíčovým nástrojem ve šlechtitelské praxi. Nejen tyto metody ale patří do kategorie nových šlechtitelských technik. Prezentaci na toto téma představil Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Mimo jiné zdůraznil, že je zásadní, jak se podaří propojit základní výzkum s aplikacemi. „Proti hladkému průběhu uplatnění poznatků v praxi může stát mnoho překážek - zejména těch, které souvisejí s legislativou, mediální prezentací a pochopením veřejnosti. Významnou roli hrají i nadnárodní korporace, které určují pravidla, co je možné a proveditelné.“ doplnil. Webové portály, které se zaměřují na poskytování informací veřejnosti nebo i specifickým příjemcům jako zemědělcům, představila Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „Například portál intersucho.cz přináší údaje o výskytu a trvání sucha, přičemž se zaměřuje zejména na půdní sucho, web agrorisk.cz pro změnu slouží právě zemědělskému sektoru,“ uvedla. Všechny tyto aktivity jsou součástí programu Potraviny pro budoucnost. Na významu nabývá i téma resilience, kterému se věnuje program Strategie AV21 Odolná společnost. Odolnost označuje schopnost systému vyrovnat se úspěšně, či dokonce růstově s krizí, s nečekanou nebo ohrožující událostí či se změnou životních podmínek. Martin Nitsche z Filosofického ústavu AV ČR představil projekt, jenž zkoumá a prakticky ověřuje systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím ve specifickém prostoru Ralska. „To prošlo v průběhu 20. a 21. století zásadními proměnami a čelilo a stále čelí socio-kulturním, environmentálním i ekonomickým krizím,“ uvedl badatel a představil, jak lze multisystémovou odolnost aplikovat na sociální situaci této oblasti a jak místní podmínky tento přístup k odolnosti ovlivňují. Příští rok na shledanouSympozium přineslo nejen nové poznatky, ale také ukázalo, že je důležité spojovat ve výzkumu síly. Spolupráce mezi Akademií věd ČR a Saskou akademií věd tak má potenciál, aby byla přínosem nejen pro samotné vědce, ale i celou evropskou společnost, která může z výsledků vědy těžit. „Věřím, že spolupráce bude pokračovat nejen na úrovni obou institucí, ale že se prostřednictvím liblického sympozia rozšíří i na pracoviště Akademie věd, univerzity a výzkumná pracoviště, na nichž působí kolegové a kolegyně ze Saské akademie věd. Těším se na společné projekty. Budeme se za rok těšit na viděnou v Lipsku,“ podotkl závěrem Hans-Joachim Knölker. Připravili: Julie Smilnická, Odbor mezinárodní spolupráce KAV ČR, a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Odbor mezinárodní spolupráce KAV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

06.11.2024 09:07

Průlomová studie mapuje proces zotavení mozku po mrtvici

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Prulomova-studie-mapuje-proces-zotaveni-mozku-po-mrtvici/]
Studie zdůrazňuje potenciál prostorové transkriptomiky odhalovat složité detaily procesů zotavení mozku. „Prostorová transkriptomika nám umožňuje vidět nejen geny, které jsou aktivní, ale také přesně určit místo jejich aktivity v mozku a jeho poškození,“ říká Daniel Žucha, hlavní autor studie z BTÚ AV ČR. „S využitím preklinického modelu cévní mozkové příhody je tento prostorový kontext zásadní pro pochopení komplexních interakcí během zotavení po mrtvici a přináší nové možnosti pro hlubší poznání samotného procesu.“ Přesným mapováním genové exprese v jednotlivých částech mozku vědci zjistili, jak se gliové buňky, jako jsou astrocyty, mikroglie a zejména oligodendrocyty, dostávají do aktivovaných stavů, které se mění v závislosti na jejich vzdálenosti od místa poranění. „Pochopení prostorové dynamiky aktivace gliových buněk nám pomáhá pochopit, jak mozek omezuje poškození a podporuje zotavení,“ vysvětluje Miroslava Anděrová, vedoucí týmu ÚEM AV ČR. „Gliová jizva vznikající kolem poškozené tkáně není jen bariéra, ale dynamické prostředí, kde probíhá zásadní mezibuněčná komunikace.“ Studie také odhaluje, jak různé typy buněk přispívají k tvorbě gliové jizvy, přičemž zvláště upozorňuje na roli oligodendrocytů v modulaci zánětu a podpoře zotavení. Lukáš Valihrach, vedoucí studie z BTÚ AV ČR, poznamenává: „Naše zjištění odhalují aktivní roli oligodendrocytů v tomto procesu, což naznačuje, že hrají mnohem větší roli při zotavení, než se doposud předpokládalo.“ Toto poznání přináší nový pohled na rozmanité funkce gliových buněk nad rámec pouhé pasivní podpory nervových buněk. Výzkum podpořený Grantovou agenturou ČR (GA ČR) nejen prohlubuje naše porozumění patobiologii mozkové mrtvice, ale také poukazuje na transformační potenciál prostorové transkriptomiky ve výzkumu neurověd. Tým vědců již nyní plánuje novou studii, která bude využívat lidské vzorky poškozené mozkové tkáně, což tento směr výzkumu posune blíže potenciálním klinickým aplikacím, jež pacientům s mozkvou mrtvicí usnadní jejich dřívější zotavení. Kontakt: Petr SolilPR BIOCEVpetr.solil@biocev.eu

05.11.2024 15:42

ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/ERC-Synergy-grant-podpori-vyzkum-Ondreje-Novaka-z-Akademie-ved-CR-00001/]
Na šestiletém výzkumu bude Ondřej Novák spolupracovat s koordinátorkou projektu Stéphanií Robert ze Švédské univerzity zemědělských věd, Jürgenem Kleine-Vehnem z Freiburské univerzity a Alexanderem Jonesem z Cambridgeské univerzity. Poznatky můžou vést ke zvýšení výnosů zemědělských plodin, což by zlepšilo potravinovou bezpečnost a udržitelnost. Hlavní roli v jevu, kdy různé části orgánů rostlin rostou rozdílnou rychlostí, hraje fytohormon auxin. STARMORPH využívá interdisciplinární přístup, který kombinuje fyziologii rostlin, buněčnou biologii, genetiku, biofyziku, syntetickou biologii a bioanalytickou chemii. Čtyři vědecké týmy prozkoumají, jak změny v distribuci a koncentraci auxinu ovlivňují morfogenezi rostlin, tedy jejich tvar a růst. „Vyvineme nové chemické a bioinženýrské metody k mapování auxinu uvnitř buněk a sledování jeho dynamiky v čase a prostoru,“ doplňuje Ondřej Novák z laboratoře růstových regulátorů – společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. „Výsledky by měly odhalit, jak fytohormon auxin, mechanické signály a vývojové programy společně interagují na více úrovních. Projekt zavádí koncept ‚auxinového podpisu‘, který zahrnuje dynamiku hormonu uvnitř rostlinné buňky v reakci na mechanické signály,“ dodává. Ondřej Novák zkoumá rostlinné hormony. Modelový huseníčekVědci a vědkyně v STARMORPH využívají jako modelovou rostlinu huseníček rolní. Studují vývoj jejího apikálního háčku – zakřivené části stonku blízko vrcholu – pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Hraje totiž klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po vyklíčení ze semene. Háček se vytvoří tak, že je na vnitřní straně vznikajícího stonku potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře. „Tato vlastnost činí z apikálního háčku skvělý model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Pochopíme-li, jak regulovat růst rostlin, proces bychom mohli přeprogramovat,“ říká Ondřej Novák. Získání ERC Synergy grantu vnímá ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jan Martinec jako velký úspěch Ondřeje Nováka i celého pracoviště. „Potvrzuje se tím, že ve výzkumu rostlinných hormonů je náš ústav na světové špičce. Jde zároveň o příslib nových objevů, které můžou přispět k řešení globálních problémů, jež přináší změna klimatu,“ říká. ERC Synergy granty podporují multidisciplinární projekty 2–4 vědeckých týmů. Celkový rozpočet grantové výzvy činil v roce 2024 celkem 570 milionů eur. Z 540 hodnocených projektů jich podporu získalo 56. ERC založila Evropská unie v roce 2007 jako evropskou organizaci pro financování špičkového výzkumu. O výzkumu Ondřeje Nováka se dočtete více v časopise A / Magazín. Více podrobností o projektu najdete v tiskové zprávě. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

05.11.2024 12:42

Prestižní grant ERC míří do Olomouce: podpoří výzkum morfogeneze rostlin

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Prestizni-grant-ERC-miri-do-Olomouce-podpori-vyzkum-morfogeneze-rostlin/]
Na šestiletém výzkumu se bude Ondřej Novák podílet společně s koordinátorkou projektu Stéphanií Robert ze Švédské univerzity zemědělských věd, Jürgenem Kleine-Vehnem z Freiburské univerzity a Alexanderem Jonesem z Cambridgeské univerzity. „Náš mezinárodní interdisciplinární tým má výjimečné složení proto, aby popsal složitosti morfogeneze rostlin tak, jak se to dosud nikomu nepodařilo,“ uvádí Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Získané poznatky mohou být v budoucnu využity pro zvýšení výnosů zemědělských plodin, což může přispět ke zlepšení potravinové bezpečnosti a udržitelnosti. „Získání grantu ERC Synergy je obrovský úspěch kolegy Ondřeje Nováka jako nesporné vědecké osobnosti, ale i celého našeho ústavu. Potvrzuje se tím skutečnost, že v oboru výzkumu rostlinných hormonů je ústav na světové špičce. Jde zároveň o příslib nových objevů, které mají potenciál přispět k řešení globálních problémů, jež přináší změna klimatu,“ říká ředitel Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jan Martinec. Učit se růst rostlin přeprogramovat Vědci a vědkyně v projektu STARMORPH využívají modelovou rostlinu huseníček rolní a zaměřují se na studium vývoje jejího apikálního háčku, který hraje klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po jejím vyklíčení ze semene. Apikální háček je zakřivená část stonku blízko jeho vrcholu, pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Háček se vytvoří díky tomu, že na vnitřní straně vznikajícího stonku je potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře. „Tato vlastnost činí z apikálního háčku jedinečný model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Studium této tematiky je velmi důležité, protože pokud pochopíme, jak regulovat růst rostlin, mohli bychom tento proces cíleně přeprogramovat,“ dodává Ondřej Novák. Hlavní roli v diferenciálním růstu, kdy různé části orgánů rostlin rostou různou rychlostí, hraje fytohormon auxin, na který bude upřena pozornost vědců v projektu STARMORPH. V závislosti na koncentraci auxinu a jeho lokalizaci v rostlinném pletivu lze zpomalit nebo naopak urychlit prodlužování buněk, zastavit nebo podpořit buněčné dělení, přimět buňky ke specializaci nebo je nechat navrátit se do nediferencovaného stavu. Auxinový podpis „Výsledky našeho výzkumu by měly odhalit, jak fytohormon auxin, mechanické signály a vývojové programy společně interagují na více úrovních. Projekt zavádí koncept ‚auxinového podpisu‘, který zahrnuje dynamiku auxinu uvnitř rostlinné buňky v reakci na mechanické signály. Po celá desetiletí se vědci zaměřují na pochopení mnoha rolí auxinu a soustředí se na jeho pletivovou a mezibuněčnou dynamiku nebo signalizaci auxinu prostřednictvím receptorů v buněčném jádře. V poslední době se objevují poznatky, že auxin je vnímán odlišnými mechanismy v jádře, mimo jádro a v prostoru vně buňky,“ podotýká Ondřej Novák. Projekt STARMORPH podle Ondřeje Nováka využívá interdisciplinární přístup kombinující fyziologii rostlin, buněčnou biologii, genetiku, biofyziku, syntetickou biologii a bioanalytickou chemii. Čtyři vědecké týmy budou společně zkoumat, jak změny v distribuci a koncentraci auxinu ovlivňují morfogenezi rostlin, tedy jejich tvar a růst. „Vyvineme nové chemické a bioinženýrské metody k mapování auxinu uvnitř buněk a sledování jeho dynamiky v čase a prostoru,“ doplňuje Ondřej Novák. Budou se také snažit porozumět, jestli a jak jsou s fytohormonem auxinem propojeny mechanické podněty. „Tento náš cíl zahrnuje detailní studium mechanických vlastností buněčné stěny a jejich vlivu na růst rostlin. Pomocí genetiky a biochemických metod se budeme snažit pochopit, jak mechanické signály a dynamika auxinu společně řídí morfogenezi na různých úrovních, od buněk po celé orgány,“ uvádí Ondřej Novák. Huseníček jako rostlinná myš Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je vědeckém světě významnou pokusnou rostlinou, získal díky tomu přezdívku „rostlinná myš“. Používá se v molekulární biologii rostlin pro svoji jednoduchost a nenáročnost při pěstování. Splňuje i další podmínky kladené na modelové organismy - malý genom (kompletní dědičná informace), krátká doba mezi dvěma generacemi a dostatečné množství potomstva. V biologických laboratořích proto patří k nejrozšířenějším modelovým organismům. Na přelomu tisíciletí byl první rostlinou, jejíž genom vědci přečetli. Jde o druh z čeledi brukvovitých, je tedy příbuzný například řepce nebo zelí. ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty 2-4 vědeckých týmů. Projekty musí demonstrovat, že synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro projekt klíčová a slibuje dosažení průlomových objevů. Celkový rozpočet této grantové výzvy v roce 2024 byl 570 milionů eur. Z 540 hodnocených projektů bylo 56 podpořeno. ERC byla založena Evropskou unií v roce 2007, jedná se o přední evropskou organizaci pro financování špičkového výzkumu. Prof. Mgr. Ondřej Novák, Ph.D., absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se se mimo jiné studiem biosyntézy a metabolismu rostlinných hormonů za pomoci vysoce citlivé analytické metody hmotnostní spektrometrie či vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou rostlinných hormonů. Dlouhodobě se věnuje využití nových bioanalytických technik a zjednodušení extrakčních metod pro izolaci biologicky aktivních látek z komplexních biologických vzorků. Jako jeden z mála v České republice se šest let za sebou umístil mezi jedním procentem nejcitovanějších vědců světa v seznamu Highly Cited Researchers, který zveřejňuje společnost Clarivate Analytics ve Spojených státech amerických. Více informací:Videomedailonek Ondřeje Nováka: https://www.youtube.com/watch?v=1UNPFLh2vOc Podcast Echo přírody: https://open.spotify.com/episode/3wb7R1wzMpSytvOMObX1Ba Za vším hledej hormon: https://pdf.avcr.cz/A/2024-03/#page=39 Kontakt:prof. Mgr. Ondřej Novák, Ph.D. Laboratoř růstových regulátorůPřírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Ústav experimentální botaniky AV ČRondrej.novak@upol.cz, novako@ueb.cas.cz+420 777 646 360 TZ ke stažení zde.

04.11.2024 18:35

Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Zacina-festival-Tyden-AV-CR-prohlidky-laboratori-vystavy-a-science-shows/]
V pozici předsedkyně AV ČR zahajovala letošní Týden Akademie věd ČR naposledy, v prosinci zvolí delegáti Akademického sněmu nového předsedu. „Za těch osm let, co jsem předsedkyní Akademie věd jsme ušli v popularizaci obrovský kus cesty. Postupně jsme se učili, jak srozumitelně a lépe prezentovat laikům, co vlastně děláme, proč to děláme a k čemu je to dobré,“ uvedla Eva Zažímalová. Obrovskou zásluhu na tom, že se to daří, mají podle ní vědkyně a vědci z pracovišť i organizátoři popularizačních akcí, kteří svou práci dělají s velkým nadšením a nasazením. Předsedkyně poděkovala všem, kdo se na organizaci festivalu podílejí, a zasadila poslední symbolický dílek do skládačky puzzle příprav události. Hosty slavnostního zahájení pozdravila také první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Věra Kovářová. „Žijeme ve složité době, kdy mnoho lidí přestává důvěřovat vědě a vědcům. Zpochybňována jsou i změřená a naprosto nesporná fakta. Leckdo nad tím mávne rukou, že to není nový jev a že se to dělo vždy. Ale naše současnost je přeci jen jiná,“ řekla. Cestou ke změně je podle ní informovat veřejnost, ale také se nepřestávat divit nad krásami a rozmanitostmi světa. „Nebojme se ukázat nejistotu, pochybnost a ohromení. Opakujme častěji, že náš svět je nekonečně rozmanitý a obdivuhodný a že i věda nad ním stojí u vytržení a úžasu. Přiznávejme hlasitěji, že základem vědy jsou pochybnosti a bez nich není možné objevit nic nového,“ dodala Věra Kovářová. Hosty slavnostního zahájení Týdne AV ČR pozdravila první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Věra Kovářová. Jaderná fúze srozumitelněDůležitost srozumitelného přibližování složitých témat odráží i volba letošního laureáta ceny za popularizaci. Z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové ji převzal Slavomír Entler z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Jeho doménou je vysvětlování jaderné fúze. Mimořádně úspěšné jsou zejména jeho online přednášky. Jednu z největších sledovaností má přednáška právě z loňského ročníku Týdne Akademie věd ČR, která nesla název Fúzní elektrárny - současný stav vývoje (více než 227 tisíc zhlédnutí). Slavomír Entler se podílel také na realizaci unikátního modelu tokamaku COMPASS-U pro expozici AV ČR na výstavě EXPO 2020 a k tokamaku vytvořil virtuální prohlídky a LEGO model. Popularizačním aktivitám se věnuje nad rámec své běžné vědecké práce - zabývá se vývojem senzorů magnetického pole pro fúzní reaktory a přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské a Fakultě strojní ČVUT. Letošním laureátem Ceny předsedkyně Akademie věd za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je Slavomír Entler z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Program pro děti, studenty i dospěléProgram Týdne Akademie věd pro jednotlivé vědní oblasti představili při zahájení jejich zástupci. Za oblast neživých věd Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu AV ČR, za oblast živých věd Michaela Švarcová z Mikrobiologického ústavu AV ČR a za oblast humanitních věd Pavla Růžičková z brněnského Archeologického ústavu AV ČR. A co bychom mohli z bohatého programu vybrat? Například v Olomouci lze navštívit pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které se zasloužilo o přečtení dědičné informace pšenice, ječmene, žita, hrachu a dalších druhů rostlin. V Brně se návštěvníci při exkurzi v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR dozvědí, co se dá zjistit ze satelitních a leteckých dat nebo třeba k čemu se používá izotopová analýza. Své laboratoře otevírá také brněnský Biofyzikální ústav AV ČR. Pro zvídavé děti si program připravili vědci v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v Ústavu chemických procesů AV ČR nebo v Knihovně Akademie věd. V budově Akademie věd ČR na Národní bude k dispozici hned několik zajímavých přednášek, k vidění je zde i pět minivýstav a v Galerii věda a umění interaktivní Cesta do historie. Slavnostní zahájení Týdne Akademie věd ČR se odehrálo v pondělí 4. listopadu 2024 v Knihovně Akademie věd ČR. Debaty s vědci aneb ptejte seKdo má rád interaktivnější přístup k informacím, může navštívit několik debat. Vědci se budou zájemcům věnovat během akce Zeptej se vědce!, a to po loňském velkém úspěchu ve dvou termínech. O klimatické krizi budou ve středu 6. listopadu v sále kina Přítomnost v Praze debatovat Pavel Krč z Ústavu informatiky AV ČR, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR a Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a CzechGlobe - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Téma toxicita kolem nás pak o den později, ve čtvrtek 7. listopadu, rozeberou Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Přijďte na podcastNávštěvníci se mohou zúčastnit také živého nahrávání dvou podcastů. Jitka Kostelníková vyzpovídá v Podcastu Akademie věd Julii Chytilovou a Michala Bauera z CERGE-EI a FSV UK, jejichž výzkum se pohybuje na rozhraní ekonomie a psychologie. Podcast se za přítomnosti diváků bude natáčet v úterý 5. listopadu v podvečer v Národohospodářském ústavu AV ČR v ulici Politických vězňů v Praze. Koho zajímá chemie, může se přijít podívat na živé natáčení podcastu CHEmic s Veronikou Sedláčkovou, které je naplánováno na úterý 5. listopadu v 18 hodin v budově Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR na Flemingově náměstí v Praze. Vystoupí v něm Lubomír Rulíšek, který se věnuje výzkumu proteinů, a Pavel Majer, který je úspěšný ve vývoji látek s protirakovinnými účinky. Zájemci se můžou také zúčastnit živého natáčení rozhovoru do pořadu Českého rozhlasu Leonardo Plus. Otevřená věda slaví 20 letJak uvedla předsedkyně AV ČR při slavnostním zahájení, součástí Týdne AV ČR bude také závěrečná konference Otevřené vědy - programu vědeckých stáží pro středoškoláky, který letos slaví 20 let. „Na projekt Otevřené vědy jsme obrovsky pyšní. Za uplynulých dvacet let už jím prošly více než dvě tisícovky studentů, kterým se věnují nadšení lektoři, mnohdy ve svém volném čase, protože v tom vidí velký smysl," řekla. O svých zkušenostech s tímto programem na zahájení promluvili Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Olga Zimmermannová z Fyziologického ústavu AV ČR a členka Akademické rady Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Týden Akademie věd ČR koordinuje Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR. Na organizaci festivalu se podílejí všechna pracoviště Akademie věd ČR. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Josef Landergott, Akademie věd ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

04.11.2024 09:35

Vědci odhalili zdroj mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vedci-odhalili-zdroj-mimoradne-druhove-bohatosti-luk-v-rumunske-Transylvanii/]
Druhově nejbohatší louky na světě jsou známy ze tří oblastí, které jsou ve více ohledech podobné: z našich Bílých Karpat, z podhůří Východních Karpat na západní Ukrajině a z rumunské Transylvánie. Transylvánie je lesostepní pánev obklopená ze všech stran karpatskými pohořími. Dosavadní výzkumy naznačovaly, že jedním z důvodů, proč jsou zdejší stepní louky tak druhově pestré, je jejich velké stáří – díky působení ohně, člověka a dalších zdrojů narušení, totiž nikdy nezarostly lesem. Nejnovější výzkum vědců z Botanického ústavu AV ČR nejen podpořil tuto představu, ale ukázal i možný zdroj tohoto mimořádného druhového bohatství: světlé lesy konce doby ledové, ve kterých se mohla vyskytovat řada druhů dnešních luk. „Příčinami mimořádné druhové bohatosti stepních luk v karpatské oblasti se zabýváme dlouhodobě. Dosavadní výsledky naznačují, že významným faktorem ovlivňujícím jejich druhové bohatství je dostupnost dostatečného množství druhů v okolní krajině. Druhově chudší jsou proto louky v nedávno odlesněných oblastech a bohatší jsou louky v územích, kde mají odlesněná stanoviště dlouhou kontinuitu nebo tam byly světlé lesy. Ty byly tvořeny druhy jako borovice nebo bříza, které propouštěly korunami dostatek světla pro světlomilný podrost,“ říká Jan Roleček z Botanického ústavu AV ČR. Vědci se namísto klasického paleoekologického výzkumu, který se často spoléhá na zkoumání rašeliny a dalších sedimentů, zaměřili na tzv. půdní paměť. Analýzou půdních vzorků odhalili důležité informace o historii prostředí. Klíčovou roli sehrály půdní uhlíky, tedy zbytky spáleného dřeva, které poskytly důkazy o přítomnosti světlomilných dřevin a bezlesí. Výsledky ukázaly zásadní rozdíly mezi loukami v centrální lesostepní části Transylvánie a druhově chudšími loukami na jejích periferiích. „Zatímco v centrální části převažují šedozemě s malým množstvím uhlíků a převahou světlomilných druhů, jako je jalovec, periferní louky vykazují větší zastoupení stínomilných listnatých dřevin a jsou tedy mladšího původu, vznikly po odlesnění,“ dodává Jan Roleček. Radiouhlíkové datování uhlíků z hlubších vrstev půdy, pocházejících především z jehličnatých dřevin, dokládá, že půdy vznikly nejpozději na konci doby ledové. Dnešní stepní louky tak mohou být dědictvím světlých lesů, které kdysi pokrývaly střední Evropu. Tento výzkum přináší cenné poznatky pro ochranu přírody. Zjištění o významu ohně při formování druhově bohatých luk naznačují, že moderní ochranářské postupy by měly zahrnovat i řízené vypalování, které může napomoci k udržení biodiverzity těchto unikátních ekosystémů. Na výzkumu se podíleli vědci z Botanického ústavu AV ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. Projekt byl podpořen Grantovou agenturou České republiky. Kontakt: doc. Mgr. Jan Roleček, Ph.D.Oddělení paleoekologiejan.rolecek@ibot.cas.cz Mgr. Miroslava DvořákováPR & Marketing Managermiroslava.dvorakova@ibot.cas.cz

04.11.2024 08:35

Začíná festival Týden Akademie věd ČR

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Zacina-festival-Tyden-Akademie-ved-CR/]
Na 400 akcí ve 23 městech po celé republice chce veřejnost vtáhnout do světa vědy – zasvětit je jak do výzkumu v laboratořích a archivech, tak do zákulisí bádání i přední linie novinek. Výběr „žánrů“, jimiž badatelé chtějí vědychtivým zájemcům ukázat to nejnovější, nejdůležitější či nejzajímavější, je pestrý. Od přednášek přes debaty, výstavy, exkurze až po hry, workshopy a science show. „Týden Akademie věd ČR je pro nás skvělou příležitostí ukázat lidem, že věda není nesrozumitelná, neuchopitelná, těžká a vzdálená, ale že umí být zábavná, fascinující a předně – velmi užitečná pro náš každodenní život,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Do hlubin ústavů mohou nejen dospělí, ale i malé děti Pro zvědavé děti, které se stále ptají proč, mají program například v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, kde si nejen prohlédnou různá zvířata, ale také zjistí, jak pomáhají při hledání léku na lidské nemoci. Na malé chemiky jsou připraveni vědci v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde pro ně kromě 11 stanovišť na sobotu naplánovali chemické hrátky. V Olomouci lze navštívit pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které se zasloužilo o přečtení dědičné informace pšenice, ječmene, žita, hrachu a dalších druhů rostlin. Bohatý program připravila i brněnská pracoviště: při exkurzi v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se návštěvníci dozvědí, co se dá zjistit ze satelitních a leteckých dat nebo třeba k čemu se používá izotopová analýza. Své laboratoře otevírá také Biofyzikální ústav AV ČR. Pozadu nezůstávají další krajská města jako Most, Turnov a další. První žena za volantem, příšerní komunisté a science show Samozřejmou součástí festivalu jsou přednášky – jak na pracovištích AV ČR, univerzit a spolupracujících firem, tak v ústředí Akademie věd v ulici Národní v Praze. Věděli jste, že první ženou za volantem byla manželka konstruktéra Karla Benze Bertha, která se proslavila svou odvážnou dálkovou jízdou už v roce 1888? O počátcích dámského automobilismu bude řeč už v pondělí od 11:00 v sále 205.   Zájemci se můžou těšit také na přednášku s názvem Příšerní komunisté nebo doba, kdy byl svět ještě v pořádku?, kterou připravili pracovníci České televize, jež je hlavním mediálním partnerem festivalu. V budově Akademie věd na Národní bude k vidění pět minivýstav a v Galerii věda umění interaktivní Cesta do historie. Debaty s vědci aneb ptejte se Kdo má rád interaktivnější přístup k informacím, může navštívit několik debat. Vědci se budou zájemcům věnovat během akce Zeptej se vědce!, a to po loňském velkém úspěchu ve dvou termínech. Kino Přítomnost bude opět hostit panelové diskuze. Ve středu večer budou odborníci debatovat s veřejností o klimatické krizi – co nás čeká, jak se na změny připravit a jak se chránit. Klimatu se zde věnuje také úterní přednáška, která se věnuje dopadu změn na zemědělství. Čtvrtek bude v kině Přítomnost patřit panelové diskuzi na téma Toxicita o rostoucím problému znečištění životního prostředí chemikáliemi s negativní vlivem nejen na přírodu, ale i lidské zdraví. Zájemci se můžou také zúčastnit živého natáčení podcastů, a dokonce i rozhovoru do pořadu Leonardo Plus. Na většinu těchto akcí je nutné si rezervovat místo. Festival Týden Akademie věd ČR je otevřený od rána 4. listopadu do večera 10. listopadu. Cena za popularizaci a Otevřená věda Během slavnostního zahájení festivalu předsedkyně AV ČR tradičně předá Cenu za popularizaci. Tento rok ji obdrží Slavomír Entler z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který za posledních 10 let prokázal tématu jaderné fúze mezi lidmi velkou službu. Mimořádně úspěšné jsou zejména jeho online přednášky, jež překročily 670 000 zhlédnutí. Jeho medailon naleznete níže. Ve čtvrtek a v pátek se bude po budově na Národní pohybovat spousta studentů. Jsou to absolventi Otevřené vědy, stáží v ústavech AV ČR. Otevřená věda letos slaví 20leté výročí, a proto je konference s představováním výsledků stáží zařazena do festivalu, byť není pro veřejnost přístupná. Kontakt: Václav Jindřichjindrich@ssc.cas.cz777 039 234 Cena předsedkyně AV ČR za propagaci / popularizaci VaVaI Doc. Ing. Slavomír Entler, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR Slavomír Entler se vedle výzkumné činnosti a výuky studentů dlouhodobě věnuje propagaci a popularizaci výzkumu jaderné fúze. Za posledních 10 let připravil a prezentoval více než 100 popularizačních přednášek pro veřejnost, firmy a studenty základních, středních a vysokých škol, vydal sedm popularizačních monografií a publikoval několik desítek populárně-vědeckých článků. Jeho online přednášky jsou velmi úspěšné – překročily 670 000 zhlédnutí. Nejúspěšnější je z loňského festivalu Týden Akademie věd ČR s názvem „Fúzní elektrárny – současný stav vývoje“. Přednášky Slavomíra Entlera poskytují poutavou a srozumitelnou formou nejnovější informace o výzkumu jaderné fúze a pomáhají vyvracet mýty a nesprávné údaje z nekvalifikovaných zdrojů. Vědec se podílel také na realizaci unikátního modelu tokamaku COMPASS-U pro expozici AV ČR na výstavě EXPO 2020 a k tokamaku vytvořil virtuální prohlídky a LEGO model. Popularizačním aktivitám se věnuje nad rámec své běžné vědecké práce – zabývá se vývojem senzorů magnetického pole pro fúzní reaktory a přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské a Fakultě strojní ČVUT.