17.10.2024 23:07

ÚOCHB se rozšiřuje za oceán a otevírá pobočku v americkém Bostonu

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/UOCHB-se-rozsiruje-za-ocean-a-otevira-pobocku-v-americkem-Bostonu/]
Rozjezd laboratoře s logem českého ÚOCHB ve Spojených státech amerických znamená pro tuzemskou vědu výrazný impuls. V Mekce biotechnologického výzkumu bude totiž prezentovat české projekty, a to nejen z mateřského ústavu. Bostonská pobočka ÚOCHB má ambici stát se předsunutou hlídkou české vědy v zahraničí a také proto v ní bude působit zástupce transferové podpory z dceřiné společnosti ústavu IOCB Tech. Za úkol má mimo jiné hledat americké investory pro české výzkumné projekty. Přenos zajímavých vědeckých nápadů do praxe zajímá také ministra pro vědu, výzkum a inovace, Marka Ženíška, jak se vyjádřil už při své návštěvě v pražské základně ÚOCHB. A pozvání přijal i na otevření jeho americké pobočky. „Je to velký den pro českou vědu. Jedná se o vůbec první případ, kdy česká vědecká instituce otevírá pobočku takového významu v zahraničí. Boston je střediskem toho nejlepšího světového výzkumu v medicinální chemii, což je obor, ve kterém ÚOCHB zaznamenal řadu úspěchů. Vzhledem k historii ústavu nemám pochyb, že zdejší výzkum bude prosperovat a díky přístupu k důležitým hráčům v sektoru vyústí rychleji v konkrétní aplikace," komentuje důležitou událost ministr Ženíšek. Slavnostního otevření se účastnili také osobnosti akademického světa, včetně zástupců Harvardovy univerzity a rektorky Univerzity Karlovy, Mileny Králičkové. Úzké propojení s nejlepšími výzkumnými institucemi světa je ovšem bonusem nejen pro akademické prostředí, ale i pro celou společnost. Díky němu se zvyšuje šance, že špičkový výzkum dospěje až ke konkrétní aplikaci, například k látce, která se stane základem nového léku. Bostonská pobočka navazuje na silnou tradici české medicinální chemie, v níž ÚOCHB dosáhl významných úspěchů. Nejznámějším je objev dosud nejúspěšnější látky účinné proti HIV, tenofoviru. Do lékové podoby ji vyvinula a na trh uvedla americká společnost Gilead Sciences. Tenofovir změnil směr léčby HIV a zachránil miliony lidských životů po celém světě. Z vazeb na významné zahraniční ústavy těží ÚOCHB dlouhodobě, ať už se jedná o německý Max Planck, Weizmannův vědecký institut v Izraeli nebo americkou Standfordovu univerzitu. „O zřízení pobočky v USA přemýšlíme dlouhodobě,“ vysvětluje ředitel ÚOCHB, prof. Jan Konvalinka: „Z původně zvažované Kalifornie jsme se přesunuli na východ USA, protože naším zájmem je být tam, kde je co možná největší koncentrace lidí ochotných podporovat vědu. Přímý kontakt na potenci­ální investory je pro naše spin-offy a aplikovaný výzkum k nezaplacení. V biomedicínském výzkumu dnes není jedničkou Kalifornie, ale jednoznačně Boston a celá oblast kolem Massachusetts. ÚOCHB se chce stát silným hráčem, jasně rozpoznatelným na vědecké mapě světa.“ První laboratoř nového pracoviště vede významný biolog David M. Sabatini, kterého ÚOCHB zaměstnal v říjnu loňského roku. Dr. Sabatini rozvíjí vedle infrastruktury nového zázemí ve Spojených státech zároveň výzkumnou skupinu v Praze. Lidé z obou laboratoří budou mít šanci sdílet výsledky své práce a navzájem se navštěvovat. David Sabatini se zaměřuje na vědecké otázky související s růstem, metabolismem a stárnutím, tedy na problematiku, které se věnuje dlouhodobě. Do svého výzkumu plánuje zapojit i kolegy, kteří se zabývají strojovým učením. Tento segment se rozvíjí raketovou rychlostí, od letoška má na kontě Nobelovu cenu a také potenciál změnit podobu vědeckého zkoumání. IOCB Boston sídlí v Cambridge-Riverside, pouhých pět minut chůze od slavného bostonského náměstí Kendall Square, kterému se kvůli koncentrované přítomnosti biotechnologických firem přezdívá „nejinovativnější čtvereční míle na světě.“ Provoz zajišťuje velkorysý dar nadace Pershing Square Foundation. Ústav organické chemie a biochemie přispívá z peněz zajištěných aplikovaným výzkumem, ovšem ne z veřejných prostředků, které získává jako součást české Akademie věd. Do budoucna plánuje vedení ÚOCHB rozšíření bostonské pobočky o jednu nebo dvě další výzkumné laboratoře. Kontakt: Veronika Sedláčkováveronika.sedlackova@uochb.cas.cz

16.10.2024 12:14

Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-predstavila-vysledky-tri-vyzkumnych-programu-Strategie-AV21-00001/]
Výzkumné programy Strategie AV21, jejíž motem je „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“, podporují spolupráci pracovišť Akademie věd nejen mezi sebou, ale také s univerzitami, institucemi veřejné správy a soukromými firmami. Jak připomněla předsedkyně Eva Zažímalová, „Strategie Akademie věd pro 21. století“ vznikla v roce 2014, kdy kvůli tehdejšímu návrhu státního rozpočtu hrozil zánik instituce: „Tehdy jsme si uvědomili, že o sobě dáváme málo vědět a nedostatečně komunikujeme, že řešíme společensky relevantní témata.“ Akademie věd zareagovala právě tím, že iniciovala Strategii AV21, která reaguje na aktuální společenské výzvy promyšlenou formulací výzkumných programů, založených na spolupráci oborů a institucí při jejich řešení. „Konsorcia jsou také mimořádně úspěšná při získávání grantů. Jejich úspěšnost je šedesát dva procent,“ zdůraznila další benefit mezioborové spolupráce. Konferenci zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová Řešení hledejme ve věděU zrodu Strategie AV21 stál bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. „Tehdejší události nám všem připomněly, jak je pro instituci důležitá podpora veřejnosti a naše schopnost s ní srozumitelně a otevřeně komunikovat,“ upozornil a dodal, že naplňování programů znamená, že si Akademie věd své závazky vůči společnosti uvědomuje. Náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček v této souvislosti zdůraznil, že veřejný zájem jako součást vědecké práce zahrnuje nejen komunikaci s veřejností, ale i se státní správou. Té jsou určená například expertní stanoviska AVex, která instituce pravidelně publikuje. U zrodu Strategie AV21 v roce 2014 stál bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Konference se zúčastnil i ministr dopravy Martin Kupka. Ten vyzdvihl úspěchy české vědy a techniky na evropských kosmických misích a připomněl, že pro jejich další rozvoj je důležité výsledky pravidelně popularizovat, aby i technické obory přitahovaly mladé lidi. „Klíčové otázky, mimo jiné i v dopravě, totiž vyřeší jedině věda,“ je přesvědčený. Jeho slova potvrdil i náměstek z Ministerstva zemědělství ČR Miroslav Skřivánek, podle kterého je věda při výzvách spojených s klimatickou změnou či rostoucí populací nástrojem, jak zajistit dostatek potravin pro budoucí generace. Výzkum vesmíru přináší průmyslu zajímavé nabídky Program Vesmír pro lidstvo, na nějž navazuje stejnojmenný program, se od roku 2017 postupně rozšířil na 12 pracovišť Akademie věd ČR a další instituce, které spolupracovaly na 21 tématech. Zkoumá planety sluneční soustavy i vzdálený vesmír.  Zabývá se dálkovým pozorováním Země, výzvami a riziky kosmického prostředí a také vývojem kosmických technologií. Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR „Kosmické projekty přinášejí i technologické inovace. Díky tomu můžeme spolupracovat s průmyslem,“ podotkl koordinátor programu Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR. Do průmyslu tak vědečtí partneři přinášejí zajímavé nabídky, k nimž by se firmy možná jinak nedostaly. Jiří Svoboda zdůraznil především přínos mezinárodní spolupráce s Evropskou jižní observatoří a Evropskou kosmickou agenturou. Do velké části jejich projektů se totiž Česko výrazně zapojuje – například Solar Orbiter, JUICE či mise Plato. Dalším významným milníkem by bylo vyslání českého astronauta na vesmírnou stanici. Vědci a vědkyně z programu také nadšeně popularizují – pravidelně se účastní Veletrhu vědy, Týdnu Akademie věd nebo Czech Space Week. Šancí pro budoucnost je nová generace plodinAž 800 milionů lidí na Zemi trpí hladem, více než tři miliardy si nemohou dovolit zdravou stravu. „S tempem růstu populace je zřejmé, že nestačí jen zlepšit současnou situaci,“ upozornil koordinátor programu Potraviny pro budoucnost Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Produkci potravin totiž ohrožují i další faktory, jako jsou změna klimatu nebo zhoršení kvality půdy. „Potřebujeme novou generaci plodin, které přizpůsobíme změnám klimatu a dají vyšší výnosy,“ zdůraznil. Nutné je podle něj ale také to, abychom lépe pečovali o půdu a věnovali pozornost systémům včasné výstrahy pro zemědělce. Ti tak mohou včas reagovat na změny počasí i šíření chorob a škůdců. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR Pěstovaní plodin s editovanými genomy zatím stojí v cestě evropská legislativa. Právě i politickým představitelům tak vědci a vědkyně vysvětlují svou práci pomocí seminářů či tzv. AVexu – odborného stanoviska, které Akademie věd na toto téma vydala. „Úspěšně jsme se také podíleli na přípravě podkladů pro jednání Evropského parlamentu o editaci genomu,“ dodal Jaroslav Doležel. Vědci si připsali i mnohé úspěchy: například vymysleli, jak proměnit odpadní peří v hnojivo, vyvinuli systém předpovědi sucha pro celý svět na webu windy.com, vypracovali technologii pro výrobu bezlepkových baget a otevřeli tři aplikační laboratoře pro spolupráci s praxí. Ty jsou možnými předstupni spin-off firem. Společnost je v pohybu, veřejné politiky se jí musejí přizpůsobovat„Prezentované výsledky by nevznikly bez podpory Strategie AV21,“ uvedl koordinátor programu Společnost v pohybu a veřejné politiky Daniel Münich z Národohospodářského ústavu AV ČR. Zdůraznil obrovskou výhodu programu v možnosti výzkumy operativně rychle reagovat na nové a někdy nečekané společenské problémy, což standartní grantové projekty neumožňují. Na programu, jenž koordinuje, se podílelo pět ústavů Akademie věd ČR a mnoho dalších externích institucí ziskového, neziskového a státního sektoru. Daniel Münich z Národohospodářského ústavu AV ČR Díky výzkumnému přispění programu byl například optimálně nastaven párovací mechanismus nové podoby přijímacího řízení na střední školy. Výstupem programu je mimo jiné Průvodce právy pacientů, který pomáhá veřejnosti lépe se zorientovat v jejich právech v moderním zdravotnictví, nebo překlad knihy Hledání smyslu v nedokonalém světě. Vědci a vědkyně se intenzivně zabývají velkými ekonomickými a sociálními problémy trhu s bydlením v Česku a dali vzniknout platformě NájemPlus, která propojuje důvěryhodné pronajímatele se spolehlivými nájemníky. Badatelé výzkumnou pozornost operativně zacílili na imigrační dopady války na Ukrajině, provedli unikátní sociologickou sondu do českých domácností přijímajících imigranty a odborně napomáhali vzniku mezinárodní informační platformy o dopadech války. Vědci z programu také poskytují empirickou zpětnou vazbu integračnímu úsilí státu sledováním situace a integrace uprchlíků, hlavně dětí a mladých. Strategie AV21 zahrnuje patnáct výzkumných programů. Více informací shrnují webové stránky Strategie AV21. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR  Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

16.10.2024 09:14

Fórum Dějiny ve veřejném prostoru se zaměří na proměny vztahu k minulosti

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Forum-Dejiny-ve-verejnem-prostoru-se-zameri-na-promeny-vztahu-k-minulosti/]
Paměť bez konfliktů, rozdílných perspektiv a neustálých proměn neexistuje. Aktuálně na ni působí celá řada vlivů: prožíváme ozbrojené konflikty i kulturní války a v souvislosti s proměnami životního prostředí také citlivěji vnímáme stopy minulosti v krajině. Čtvrtý ročník fóra Dějiny ve veřejném prostoru se koná ve dnech 17. až 18. října a přinese dva dny diskusí o tom, jakým směrem se proměňuje vztah k minulosti v českém i evropském kontextu. „Fórum Dějiny ve veřejném prostoru je v Česku největším pravidelně konaným setkáním sdružujícím všechny, kdo se profesně zajímají o to, jak se v současnosti vztahujeme k dějinám. Na konferenci se tak setkávají akademici s pracovníky muzeí, učiteli, vysokoškolskými studenty nebo třeba zástupci neziskových organizací či umělci,“ říká vedoucí programového výboru Václav Sixta z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Stopy minulosti v krajině Konferenci zahájí Andrew Hoskins, světově uznávaný odborník na historickou paměť a její proměny pod vlivem technologického rozvoje z Glasgowské univerzity. Ve své přednášce se zaměří na to, jak digitální technologie ovlivní naše vzpomínky na válku na Ukrajině. V dalších panelech se mohou zájemci a zájemkyně těšit na diskuse o proměnách paměti, sporech o minulost či o tom, jak paměť na socialismus zprostředkovávají digitální média či muzejní expozice. Pozornost se ale zaměří také na konkrétní případy, které ukazují, jak lze pracovat se stopami minulosti v krajině, a na méně obvyklé projevy paměti, jako jsou opuštěné sportovní areály, vily německých továrníků nebo povinná vojenská služba či výzvy spojené s jejich odhalováním a zkoumáním. Součástí prvního dne bude také diskusní večer na téma Videohry a historie, který začne v 18 hodin v prostorách Muzea Ústí nad Labem. „Program je skutečně pestrý. Vybrané příspěvky nabízejí časově, prostorově, ale i metodologicky široké spektrum témat spojených s dějinami. Věřím, že každý, kdo se dějinami zabývá a má zájem o rozvíjení současných debat i kritické reflexe ve vztahu k paměti, si přijde na své,“ dodává členka programového výboru Renata Berkyová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Konference, kterou pořádají Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Historický ústav AV ČR, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Národní muzeum, Antikomplex, z.s., a Muzeum města Ústí nad Labem je otevřena všem, kteří se profesně věnují minulosti na akademické půdě i mimo ni. Více informací včetně programu a registrace je k dispozici na stránkách fóra Dějiny ve veřejném prostoru: https://forumdvp.ff.cuni.cz/. Mediálním partnerem konference je časopis Dějiny a současnost. Konference se koná s podporou Akademie věd ČR v rámci výzkumného programu Strategie AV21 „Město jako laboratoř změny; Stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“. Kontakt:Mgr. Václav Sixta, Ph.D.Filozofická fakulta Univerzity Karlovyvaclav.sixta@ff.cuni.cz Mgr. Renata BerkyováÚstav pro soudobé dějiny AV ČRberkyova@usd.cas.cz  TZ ke stažení zde.

16.10.2024 08:14

Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Prohlidky-laboratori-vystavy-a-science-shows.-Tyden-AV-CR-zverejnil-program/]
Jádrem festivalu Týden AV ČR jsou akce na jednotlivých akademických pracovištích, a to nejen v hlavním městě, ale také v Brně, Olomouci, Plzni, a dokonce v malých obcích jako je třeba Nový Knín ve středních Čechách. Vědci a vědkyně vezmou zájemce do svých laboratoří i do zákulisí a mluvit budou nejen o svém výzkumu. Festival totiž nabízí vědu, která je dostupná a srozumitelná každému. Bát se není třeba ani jaderné fyziky - výzkumné instituce v Řeži u Prahy připravily prohlídku jaderného reaktoru, urychlovače iontů a dalších zařízení, jejichž funkce je běžnému smrtelníkovi záhadou. „Festival Týden AV ČR chce poukázat na pestrost vědy a také trochu oslavit, čím vším už jednotlivé ústavy k poznání světa a společnosti přispěly,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Zároveň je to jedinečná možnost se dostat přímo tam, kde se věda ‚vaří‘, a nahlédnout expertům pod ruce.“ Malí návštěvníci si můžou vyzkoušet práci v chemické laboratoři. Kvantové počítače a gorily v mlzeTýden AV ČR si může do diáře zapsat i ten, kdo se zajímá o nejnovějších technologie kvantových počítačů. V hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze se koná přednáška Martina Friáka z Ústavu fyziky materiálů AV ČR na téma Kvantové počítače: naděje i hrozba. V Brně, přímo v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, se pak chystá Kvantová „kovárna“, akce určená i pro rodiny s dětmi, na které se návštěvníci dozvědí, jak se změnil vývoj nových materiálů od dob kovářů. Na akci navazuje science show. Kdo dává přednost živé přírodě, rozhodně by si neměl nechat ujít přednášku Barbory Červené z Ústavu biologie obratlovců AV ČR nazvanou: Gorily v mlze: Příběh ochrany lidoopů, který znají všichni. Anebo ne? Barbora Červená má vystudované veterinární lékařství a specializuje se na parazitologii primátů. Ve své přednášce bude mluvit nejen o parazitech goril, ale také o zážitcích z terénních výzkumů přímo v Africe. Velkou výhodou festivalu je možnost promluvit si přímo s vědci a zeptat se jich na jejich práci. Panelovky i podcastSoučástí Týdne Akademie věd jsou už tradičně panelové diskuze. O klimatické krizi budou ve středu 6. listopadu v sále kina Přítomnost v Praze 3 debatovat Pavel Krč z Ústavu informatiky AV ČR, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR a Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a CzechGlobe - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Téma toxicita kolem nás pak o den později, ve čtvrtek 7. listopadu, rozeberou Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Návštěvníci se mohou zúčastnit také živého nahrávání dvou podcastů. Jitka Kostelníková vyzpovídá v Podcastu Akademie věd Julii Chytilovou a Michala Bauera z CERGE-EI a FSV UK, jejichž výzkum se pohybuje na rozhraní ekonomie a psychologie. Podcast se za přítomnosti diváků bude natáčet v pondělí 4. listopadu v podvečer v historickém sále Národohospodářského ústavu AV ČR v ulici Politických vězňů v Praze. Koho zajímá chemie, může se přijít podívat na živé natáčení podcastu CHEmic s Veronikou Sedláčkovou, které je naplánováno na úterý 5. listopadu v 18 hodin v budově Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR na Flemingově náměstí v Praze. Vystoupí v něm Lubomír Rulíšek, který se věnuje výzkumu proteinů, a Pavel Majer, který je úspěšný ve vývoji látek s protirakovinnými účinky. Tradiční součástí Týdne AV ČR jsou přednášky, zejména ty dopolední navštěvují studenti v rámci výuky, v podvečer pak přicházejí lidé z širší veřejnosti. Zeptej se vědce! a mediální workshop Přímo v budově AV ČR na Národní třídě v Praze budou moci zájemci navštívit výstavu Cesta do historie, která umožňuje prozkoumat život středověké společnosti přes mobilní aplikaci. Nebudou chybět ani oblíbené besedy Zeptej se vědce, které se uskuteční v sobotu a v neděli 9. a 10. listopadu, a dvě science shows na téma zrak a klamy Nechte oklamat své smysly. Malí návštěvníci se pak můžou těšit na mediální workshop dětské televize ČT Déčko. Součástí Týdne AV ČR bude závěrečná konference Otevřené vědy - programu vědeckých stáží pro středoškoláky. Ten letos slaví 20 let, a i když se veřejnost konference zúčastnit nemůže, pravděpodobně se s některými nadanými studenty v budově na Národní potká. Týden Akademie věd ČR koordinuje Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR. Na organizaci festivalu se podílejí všechna pracoviště Akademie věd ČR. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Jana Plavec, Akademie věd ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

15.10.2024 15:07

Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Tyden-Akademie-ved-je-narez-ale-tesime-se-na-nej-rikaji-popularizatori-00001/]
Z každé vědní oblasti jsme vybrali jednoho popularizátora z Akademie věd ČR - Davida Píšu z Ústavu fyziky atmosféry, Oldřicha Hudečka z Ústavu organické chemie a biochemie a Pavlu Růžičkovou z brněnského Archeologického ústavu. Odpovídali na pět otázek: 1 - Co se vám vybaví, když se řekne Týden Akademie věd? Jak se zapojíte do festivalu v roli popularizátorů? 2 - Jak vypadají poslední týdny příprav na festival? 3 - Máte tipy pro kolegy a kolegyně z jiných pracovišť, jak popularizovat vaši vědní oblast? 4 - Jak vnímáte popularizaci nejen pro veřejnost, ale i v rámci Akademie věd ČR. Pomáhají vám velké akce jako Týden Akademie věd nebo Veletrh vědy k networkingu? 5 - Co by mohli organizátoři ze Střediska společných činností na festivalu změnit vylepšit? David Píša, Ústav fyziky atmosféry AV ČR 1 - Podzim, plno příprav a trochu stresu, které přecházejí do mírného očekávání pozitivních reakcí návštěvníku našich akcí. Vše končí sobotním večerem, kdy zavíráme areál a jsme spokojeně unavení. Po týdnu dvou se opět těšíme na další rok a další ročník. Do festivalu se zapojím v plné síle - v plánování, organizování, přednášení a popularizování. 2 -Lhal bych, kdybych řekl, že vše plánujeme s předstihem. Takovým pozdním výkopem bývá zveřejnění programu na webu festivalu. Na něj obvykle navazuje schůzka s kolegy z jednotlivých oddělení našeho ústavu a s kolegy ze sousedních pracovišť, Geofyzikálního a Astronomického ústavu, protože festival organizujeme společně v našem spořilovském areálu. Děláme to tak už spoustu let. Jde o obohacující spolupráci napříč obory, které se dají spojit krásnou linkou bádání od středu Země až ke vzdáleným galaxiím. 3 -Každý obor má specifika, a proto musíme najít věci, které zaujmou a zároveň přiblíží daný výzkum. Pro každý obor jde něco vymyslet. U nás se vždy snažíme vytvářet expozice a experimenty, které odrážejí, čím se zabýváme. Nejsem totiž úplně příznivcem prvoplánové zábavy, která sice návštěvníky přitáhne, ale nemá se samotným oborem nebo výzkumem příliš společného. Chápu ale, že je stále složitější lidi zaujmout natolik, abyste jim stihli předat podstatné informace. Potřebujeme mít něco, na co si mohou lidé sáhnout nebo s čím si pohrát. Pomáhá začlenit další vjemy, které stojí v naší digitálně uspěchané době trochu v pozadí. Prostě výzkum formou hry a zábavy, kdy se nenuceně zapojí i hlava. 4 -Popularizaci dávám prakticky stejnou váhu jako samotnému výzkumu. Jedno bez druhého nemůže fungovat. Zmíněné popularizační akce jsou primárně určené pro veřejnost, takže při nich čas na kvalitní networking většinou nemáme. Za ta léta se už ale s mnohými kolegy známe, takže se samozřejmě nějaká interakce uskuteční. Pokud je čas, vždy rád navštívím „konkurenční“ expozice, abych se inspiroval. Týden Akademie věd se u nás ale odehrává většinou pouze v našem kampusu, takže se potkáváme ve stále stejném složení. 5 -Podpory z jeho strany si velice vážíme. Propagaci v takové šíři bychom nezvládli. Vylepšení by ale snesla aplikace na zadávání programu, protože samotné plnění je trochu zdlouhavé. Také zveřejnění programu v polovině října je poměrně pozdě. Každopádně je důležité vytrvat a přizpůsobovat se době, která se stále dynamicky vyvíjí. Stálo by za to popřemýšlet o návratu delšího formátu, jako měl někdejší Týden vědy a techniky - tedy dva týdny. Počet akcí roste a návštěvníci se často musejí obtížně rozhodovat, kam jít a kam ne. Proto se snažíme naše výzkumy popularizovat i mimo festivaly. Oldřich Hudeček, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR 1 -Upřímně? Vybaví se mi dvanáct hodin v práci šest dní v týdnu, hodně lidí, docela dost stresu a vypité kávy a velká zodpovědnost. Také ale spokojené tváře všech, kteří k nám zavítají na festival, nadšení kolegové a kolegyně, kreativita, zápal a hlavně věda! Osobně se zapojím tak, že s pomocí mnoha dalších lidí vymyslím program a vše v Ústavu organické chemie a biochemie zorganizuji. Následně na vše dohlížím, provázím, ukazuji, školím, odučím laborky, užívám si to - a pak jedu na dovolenou. 2 -Přípravy u nás začínají pozvolna už zhruba dva měsíce před začátkem festivalu. Akce, které měly loni úspěch, zopakujeme, a k tomu se pokaždé snažíme přidat různé novinky, které pobaví nejen lidi zvenčí, ale i nás. Obvykle míváme na každý den jiný program, poslední tři roky nabízíme i speciální akce různým znevýhodněným skupinám lidí, které oslovujeme napřímo a program jim připravujeme na míru. A poslední týden před startem je klid a vše vesměs připraveno. To proto, že pak je to nářez! 3 -V Ústavu organické chemie a biochemie se těší velké oblibě Dny otevřených dveří pro školy. Během nich k nám v jeden den zavítají stovky studentů a studentek z celého Česka na vědecké exkurze. Nahlédnou do výzkumných laboratoří a zábavnou formou se dozvědí mnoho informací, které obohatí jejich znalosti ze školy. Podobné exkurze mohou studenty a studentky ovlivnit i při výběru střední či vysoké školy. V sobotu nabízíme podobný program i veřejnosti. Takovou aktivitu může udělat snad každý ústav, nehledě na vědní oblast. 4 -Veletrh vědy si bez networkingu snad ani nelze představit. Zejména proto, že jsme spolu všichni tři dny „zavřeni“ v obřích halách. Vzhledem k frmolu tam člověk ve výsledku moc času na pořádný networking ale nemá. Do Týdne Akademie věd se u nás zapojují stovky kolegů a kolegyň, takže jde o obrovský vnitro-ústavní networking, což je skvělé. Myslím ale, že jsou jednotlivé ústavy stále velmi málo propojeny a že pořádná akce, která by to napravila, v současnosti chybí. 5 -Osobně bych uvítal, kdyby měl Týden Akademie věd nějaké společné téma, které je ale nadčasové a dokáže spojit všechny vědní oblasti. Zároveň by mělo reflektovat současné dění a nálady ve společnosti či aktuální problémy. Možná by to mohlo vést k větší popularizační spolupráci mezi ústavy, k vytvoření multidisciplinární sítě. Každý ústav by měl třeba jen jednu speciální tematickou položku v programu, viděli bychom ale různé úhly pohledu a přístupy k dané problematice. A to by se mi líbilo moc, protože věda se bez mezioborové spolupráce dělat nedá.Pavla Růžičková, Archeologický ústav AV ČR, Brno1 - Archeologický ústav, kde působím, se do Týdne Akademie věd zapojuje už od jeho počátků, kdy byl Týdnem vědy a techniky. Mohu tak sledovat, jak se každoročně vyvíjí a rozrůstá. Jako popularizátorka vědy se vždy snažím být mostem mezi veřejností a vědci. Mojí hlavní úlohou je uchopit vybrané téma, aby zaujalo různé cílové skupiny - od žáků základních škol až po dospělé, kteří mají hlubší zájem o vědu. Snažím se, aby každá akce, kterou připravujeme, měla nejen zajímavý obsah, ale i interaktivní prvky, díky nimž si návštěvníci z festivalu odnesou co nejvíce. Spolu s kolegyní, která se mnou popularizaci vědy v ústavu zajišťuje, organizujeme program a provádíme skupiny návštěvníků na Dnech otevřených dveří. 2 -Na programu se podílíme přednáškami a akcemi - a to nejen v Brně, ale i na našich detašovaných pracovištích na Moravě a ve Slezsku. Pro školy a veřejnost jsme několik let pořádali osvědčenou prohlídkovou trasu naším pracovištěm v Brně. S každým rokem nabízela stanoviště stále zajímavější novinky a lepší nápady, což mělo za následek, že jsme často bojovali s časem prohlídky. Letos jsme proto zvolili užší téma: „Detektorové hledání - užitečné či škodlivé?“. Detektory kovů se stávají stále populárnějšími, a proto věříme, že téma zaujme nejrůznější návštěvníky. V regionální spolupráci krajů a ústavů Akademie věd a v projektech občanské vědy jsme dosud přednášky na toto téma směřovali především k dospělým posluchačům. Letos jsme si ale dali za cíl přiblížit jej i školám, což je sice náročné, ale o to zajímavější výzva. Najít správný způsob, jak určité téma prezentovat dětem a studentům, vyžaduje spoustu příprav a nápadů. Před Týdnem Akademie věd jsme proto uspořádali několik brainstormingových schůzek a s kolegy a kolegyněmi jsme promýšleli, jakým způsobem téma zpracovat. Během příprav se náš tým vždy stmelí a spolupráce se prohlubuje. Vědci se mohou podívat se na svá témata jinýma očima, zjistit, co návštěvníky zajímá a jakým způsobem by mohli odborné poznatky co nejlépe předat. Zjednodušování složitých vědeckých sdělení je pro ně často nové, ale obohacující. Následné přípravy zahrnují například vytvoření výstavy archeologických nálezů, příprava materiálu, ukázky v laboratořích a odborné prezentace, ale také tvorbu posterů a propagačních materiálů, které zajímavě přiblíží dané téma. Předchozí projekty a akce nám umožňují některé podklady „recyklovat“ a využít je i při příležitostech, jako je Týden Akademie věd. Jakmile máme vše připravené, rozesíláme pozvánky školám a intenzivně zveme veřejnost na sociálních sítích. Jsme rádi, že o naše akce je každý rok velký zájem, a těší nás, když naše budova ožije návštěvníky, kteří se chtějí dozvědět něco nového. 3 -Vedle Týdne Akademie věd oslovujeme veřejnost i během dalších událostí, jako je například Veletrh vědy, Festival vědy v Brně nebo prostřednictvím Návštěvnického centra Mušov - Brána do Římské říše. V něm prezentujeme naše výstupy formou přednášek, workshopů, výstav, víkendových akcí či velkého historického festivalu. V programu Věda vševědaspolupracujeme s ústavy Akademie věd a snažíme se propojit naše výzkumná témata a výsledky předat rozmanitými formami veřejnosti. Veřejnost oslovujeme různými způsoby - od formálních přednášek po hravé aktivity, které často zahrnují zapojení všech smyslů. Letos jsme například mohli nabídnout veslování repliky římské říční lodi ze čtvrtého století. Nejlépe se osvědčuje, když si návštěvníci mohou něco vyzkoušet nebo zažít na vlastní kůži. Tyto zážitky si totiž lidé pamatují nejdéle a nejvíce je inspirují k dalšímu zájmu o vědu. 4 -Rozhodně nám pomáhají. Uvedené akce jsou styčným bodem mezi pomyslnými světy vědy, jednotlivých oborů a veřejností. Díky nim jsme našli společnou řeč s vědci a vědkyněmi z jiných oborů, inspirovali se v jejich odborné i popularizační činnosti a získali množství kontaktů, podnětů a nápadů pro naši odbornou i organizační praxi. Vlastně i díky „networkingu“ a především práci Střediska společných činností jsme se například dopracovali až k návštěvě prezidenta Petra Pavla s první dámou v Návštěvnickém centru Mušov - Brána do Římské říše. To v nás zanechalo velmi silný zážitek. 5 -Naše zkušenost se Střediskem společných činností je skvělá - jeho podpora je neocenitelná nejen během Týdne Akademie věd. Letos jsme nově zkusili registraci návštěvníků přes web, což pro školní skupiny může být náročnější, pokud je zveřejnění informací pozdější. I s tím si ale dokážeme poradit. Přivítali bychom však třeba možnost, abychom měli trička s motivem Týdne Akademie věd bez konkrétního data, aby je šlo využít i na jiných akcích během roku. Těšíme se na další ročník a na nové zážitky, které nám přinese. Atmosféru festivalu Týden Akademie věd si připomeňte ve fotogalerii níže. Text: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, archiv Davida Píši, Dajana Kolářová, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, archiv Pavly Růžičkové Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

15.10.2024 13:07

Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Na-obloze-muzeme-pozorovat-nejvyraznejsi-kometu-od-roku-1997/]
Přibližně 1–2 hodiny po západu Slunce můžeme kometu pozorovat nízko nad obzorem v místech, kde předtím zapadalo Slunce, nalevo od jasné hvězdy Arcturus. Zdobí ji přibližně 10° dlouhý ohon, což odpovídá délce pěsti při natažené ruce nebo 20 průměrům měsíčního úplňku. Zároveň je třeba zmínit, že média často uvádějí chybný údaj, že tato kometa má periodu 80 000 let. Ve skutečnosti se jedná o novou kometu z Oortova oblaku, což znamená, že v blízkosti Slunce je úplně poprvé, a dle aktuální dráhy ji gravitace planet po tomto průletu nasměruje na mezihvězdnou dráhu – tedy ji vystřelí do mezihvězdného prostoru, ze kterého se už nevrátí. Chybný údaj o periodě patrně pochází z blogu NASA, který má sice velkou autoritu, ale často obsahuje nepřesnosti způsobené snahou psát působivé články pro laiky. U této komety můžeme pozorovat i další zajímavost – zatímco kometa vychází na večerní obloze, na ranní obloze se stále daří fotit její prachový ohon. To bylo způsobeno tím, že 9. října kometa prošla téměř přesně mezi Zemí a Sluncem. Prachový ohon se za kometou roztahuje do tvaru „vějíře“ a vlivem této geometrie se díváme na vějíř shora. Jeden okraj vějíře je již na večerní obloze a míří od Slunce, zatímco jeho hrana se táhne přes kometu k Slunci, kde je pozorovatelný na koronografu sondy SOHO a také na ranní obloze, kde ho lze zachytit jen z velmi tmavých oblastí a pouze fotograficky. Odtamtud bude pomalu mizet, jak se bude celý přetáčet na večerní oblohu. Podobný efekt bylo možné spatřit při předposledním návratu komety Halley v roce 1910. Pozorovatelnost komety očima skončí zhruba za 1 až 2 týdny, jelikož se vzdaluje od Země i od Slunce a rychle slábne. Další informace a také čtenářskou fotogalerii najdete na https://www.astro.cz/clanky/multimedia/fotogalerie-c-2023-a3-tsuchinshan-atlas-velka-kometa-2024.html. Kontakt: Pavel SuchanAstronomický ústav AV ČRsuchan@astro.cz

15.10.2024 09:49

Rychlejší a účinnější léčba závažných chorob díky vědcům z ÚOCHB AV ČR

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Rychlejsi-a-ucinnejsi-lecba-zavaznych-chorob-diky-vedcum-z-UOCHB-AV-CR/]
Moderní medicína se snaží nasadit proléčiva, tedy látky, které se metabolicky mění v samotné léčivo až v těle, tak, že se aktivují na vybraném místě, např. blízko rakoviny. Tenhle proces není jednoduchý, protože proléčiva mají tendenci spustit svou funkci na nejrůznějších místech. Proto zasáhly do hry tzv. aktivátory, které celý proces usnadňují. K ‚rozbalení‘ proléčiva v organismu se v takovém případě používá specifická chemická reakce. Dosud užívaná generace aktivátorů je ovšem pomalá a neúčinná. Molekula léčivé látky se uvolní zpravidla až za několik hodin a organismus z ní dokáže využít jen zhruba 60 %. Vědecký tým z ÚOCHB ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni vlastnosti aktivátorů výrazně vylepšuje. „Naše nejnovější generace aktivátorů umožňuje stoprocentní uvolnění léčiva, a to ve velmi krátkém čase, během zhruba půl hodiny,“ popisuje Milan Vrábel a dodává: „Vyšší rychlost a účinnost jsme dokázali na několika příkladech buněčných in vitro experimentů.“ Na užití aktivátorů proléčiv pracuje nejen základní výzkum, ale i farmaceutický průmysl. Hotová je první fáze klinických testů. Ačkoliv se jedná o počáteční nedokonalé verze aktivátorů, ukazuje se, že tento koncept v lidském organismu funguje. Pokud se i díky výzkumu z ÚOCHB podaří vlastnosti molekul vylepšit, na dosah je efektivnější léčba různých nemocí, včetně rakoviny. Výzkum vznikl mimo jiné díky podpoře Národního ústavu CarDia z programu Exceles financovaného EU a také v rámci projektu NETPHARM, který je rovněž spolufinancovaný z evropských peněz. Kromě toho šla podpora i z národních zdrojů. Vedle Grantové agentury ČR se podílel také Rakouský vědecký fond. Původní články: Rahm, M.; Keppel, P.; Dzijak, R.; Dračínský, M.; Šlachtová, V.; Bellová, S.; Reyes-Gutiérrez, P. E.; Štěpánová, S.; Raffler, J. E.; Tloušťová, E.; Mertlíková-Kaiserová, H.; Mikula, H.; Vrabel, M. Sulfonated Hydroxyaryl-Tetrazines with Increased pKa for Accelerated Bioorthogonal Click-to-Release Reactions in Cells. Angew. Chem. Int. Ed. 2024, e202411713. https://doi.org/10.1002/anie.202411713 Wilkovitsch, M.; Kuba, W.; Keppel, P.; Sohr, B.; Löffler, A.; Kronister, S.; Fernandez del Castillo, A.; Goldeck, M.; Dzijak, R.; Rahm, M.; Vrabel, M.; Svatunek, D.; Carlson, J.; Mikula, H. Transforming Aryl-Tetrazines into Bioorthogonal Scissors for Systematic Cleavage of trans-Cyclooctenes. Angew. Chem. Int. Ed. 2024, e202411707. https://doi.org/10.1002/anie.202411707 Kontakt: Veronika SedláčkováÚOCHB – Komunikaceveronika.sedlackova@uochb.cas.cz

15.10.2024 08:49

Festival Týden AV ČR ukáže zákulisí pracovišť, nejnovější výzkum i současné výzvy

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Festival-Tyden-AV-CR-ukaze-zakulisi-pracovist-nejnovejsi-vyzkum-i-soucasne-vyzvy/]
Jádrem festivalu Týden AV ČR jsou akce v jednotlivých pracovištích – vědci vezmou zájemce do svých laboratoří i do zákulisí a mluvit budou nejen o svém výzkumu. Festival totiž nabízí vědu, která je dostupná a srozumitelná každému. Ani rodiny s dětmi se nemusí bát třeba jaderné fyziky – výzkumné instituce v Řeži u Prahy připravily prohlídku jaderného reaktoru, urychlovače iontů a dalších zařízení, jejichž funkce je běžnému smrtelníkovi záhadou. „Festival Týden AV ČR chce poukázat na pestrost vědy a také trochu oslavit, čím vším už jednotlivé ústavy k poznání světa a společnosti přispěly,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR. „Zároveň je to jedinečná možnost se dostat přímo tam, kde se věda ‚vaří‘, a nahlédnout expertům pod ruce.“ Návštěvníci se můžou těšit třeba na tajemný termohydraulický stend, v Centru instrumentálních technik Ústavu anorganické chemie AV ČR zase na materiály, které umí ulevit životnímu prostředí. Zkrátka, očekávat lze cokoli z desítek přednášek, workshopů, ale i her, výstav nebo science shows. Úspěchy, trendy, výzvy i krize Program festivalu postihuje kromě novinek i témata, která lidi „pálí“. Nabízí například přednášky Kvantové počítače: naděje i hrozba, ale také Gorily v mlze: Příběh ochrany lidoopů, který znají všichni, nebo Nanosvět přírody „očima“ elektronů. Aktuální budou i panelové diskuze v kině Přítomnost na téma toxicita (aneb kde všude jsou chemikálie) nebo klima (co nás čeká a jak si pomoci). Do těchto diskuzí s odborníky se veřejnost může zapojit na místě i v online streamu. Zeptej se vědce! a mediální workshop Nejnovější úspěchy vědců a vědkyň i aktuální trendy a posuny ve vědecké práci představí festival nejen v ústavech AV ČR, ale také v budově na Národní v Praze – v centrále Akademie věd. Kromě přednášek zde budou moci zájemci navštívit výstavu Cesta do historie, která umožňuje prozkoumat život středověké společnosti přes mobilní aplikaci. Nebudou chybět ani oblíbené besedy Zeptej se vědce, dvě science shows na téma zrak a klamy a mediální workshop ČT:D pro děti. Součástí Týdne AV ČR bude závěrečná konference Otevřené vědy – programu vědeckých stáží pro středoškoláky. Ten letos slaví 20 let, a i když se veřejnost konference zúčastnit nemůže, pravděpodobně se s některými nadanými studenty v budově na Národní potká. Do programu festivalu se kromě pracovišť AV ČR a vysokých škol zapojily i další výzkumné ústavy. Vstup na všechny akce je zdarma, některé vyžadují předchozí rezervaci. Více informací a také možnost vyhledávání v programu naleznete na webu https://www.tydenavcr.cz/. Kontakt: Václav Jindřichjindrich@ssc.cas.cz777 039 234

14.10.2024 11:07

Mýty a fakty o Keltech a Germánech provede nový kurz. Zdarma

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Myty-a-fakty-o-Keltech-a-Germanech-provede-novy-kurz.-Zdarma/]
Germáni a zejména Keltové jsou velmi populární. Pojí se s nimi mnohé legendy. Co když ale je všechno trochu jinak? Předně jsou obě skupiny považovány za etnika, přičemž se archeologové, historikové, lingvisté a další badatelé spoléhají při určování etnicity Keltů a Germánů na antické písemné prameny. Problém ale je, že definic etnika je mnoho a žádná není obecně platná. A kdoví, jak etnikum (jestli vůbec) chápali a vnímali antičtí autoři… Co všechno se o Germánech a Keltech tedy ví? Jsou Češi opravdu potomci Keltů? V čem nám pomůže podívat se na Germány například jako na velryby či špenát? A proč se z učebnic a naučných knih stále dozvídáme informace, které už mnoho let neplatí? V unikátním kurzu pro širokou veřejnost toto téma shrnuje Vladimír Salač z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Vysvětluje, kdo vlastně Keltové a Germáni byli, z jakých pramenů čerpáme a co si myslíme, že víme. Věnuje se také pojmům etnikum či národ a odpovídá na otázku, zda se Keltové či Germáni dají takto označovat. Odkud jsou Keltové? Nejen archeologové doufají, že čím je písemný pramen starší, tím lépe umožňuje poznat počátky Keltů a Germánů. Nejstarší dochovaný písemný pramen zmiňující Kelty představují zlomky tří vět Hekataia Milétského, sepsané okolo roku 500 př. Kr. „Význam pojmu Keltové není u Hekataia zřejmý, nelze doložit, že označuje etnikum. Hekataios zmiňuje Kelty při francouzském pobřeží Středozemního moře, jeho údaje ale nijak nedokládají jejich přítomnost ve střední Evropě,“ popisuje nejstarší zmínku o Keltech Vladimír Salač z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Za nejstarší informaci o Keltech ve střední Evropě se považuje Hérodotova zmínka, že Dunaj pramení v zemi Keltů, zaznamenaná po r. 450 př. Kr. „Hérodotos ovšem zároveň tvrdí, že Keltové žijí za Héraklovými sloupy (Gibraltar) a sousedí s nejzápadnějším evropským lidem Kynésii. Není zřejmé, zda Hérodotos věděl, kde Dunaj pramení,“ uvádí na pravou míru další fakta Vladimír Salač. „Hérodotova zpráva nemůže být dokladem přítomnosti Keltů ve střední Evropě v 5. stol. př. Kr.“ Kurz si užijí odborníci i laikové První část kurzu tvoří anketa na téma, co se lidem vybaví, když se řekne Keltové nebo Germáni. Následující dvě části se v detailu zaměří na oba pojmy – Keltové i Germáni. Poslední, čtvrtá část se věnuje pojmům etnikum či národ a zda se Keltové či Germáni dají takto označovat. A proč bychom měli psát slova keltové a germáni s malými písmeny. Díky kurzu budou účastníci vybaveni k mnohým debatám – ať už ve škole, v práci, v hospodě nebo na sociálních sítích. „Když se setkáte s nějakým mýtem, rozeznáte ho a budete schopni s podporou argumentů schopni uvést informace na pravou míru. A to i přesto, když se ostatní budou odkazovat na různé články, encyklopedie nebo i odborné knihy,“ popisuje výstup kurzu Vladimír Salač. MOOC kurz MOOC je zkratka pro Massive Open Online Course, což je formát online vzdělávacích kurzů, které jsou přístupné široké veřejnosti. Jsou otevřené tisícům až desetitisícům účastníků (proto masivní), obvykle zdarma (tudíž otevřené), vždy plně online a zahrnují učební plán, studijní materiály včetně videolekcí, interaktivní úkoly, diskuze, testy a závěrečné hodnocení (kurz). Po úspěšném absolvování kurzu mohou účastníci obdržet certifikát, který potvrzuje jejich získané znalosti a dovednosti. Kurz Naši Keltové a Germáni podpořily Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni a výzkumný program Anatomie evropské společnosti v rámci Strategie AV21 Akademie věd České republiky. S přípravou a realizací kurzu pomáhal tým oddělení Celoživotního a distančního vzdělávání ZČU. Kurzem a rozhovorem provází herec Daniel Možnar. Kurz Naši Keltové a Germáni je zcela zdarma. Kontakt: doc. PhDr. Vladimír Salač, CSc.Archeologický ústav AV ČR, Prahasalac@arup.cas.cz

14.10.2024 08:07

Dostatek potravin, kosmický výzkum a tvorba veřejných politik

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Dostatek-potravin-kosmicky-vyzkum-a-tvorba-verejnych-politik/]
Strategií AV21 Akademie věd ČR reaguje na aktuální společenské výzvy formulací výzkumných programů, založených na spolupráci oborů a institucí při jejich řešení. Podílejí se na nich nejen pracoviště Akademie věd, ale i partneři z vysokých škol, podnikatelské sféry, státní a regionální správy či ze zahraničních výzkumných skupin a organizací. „Mottem Strategie AV21 je špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Právě věda pomáhá lidstvu reagovat na aktuální problémy a otázky, které dnešní svět klade. Mohou se týkat zajištění dostatku kvalitních potravin, zapojení se do kosmických projektů nebo hodnocení dopadu veřejných politik na oblasti, jako jsou daně, stárnutí populace a migrace,“ říká předseda Rady Strategie AV21 Jiří Plešek. Vesmír pro lidstvo Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR představí program Vesmír pro lidstvo, který posiluje zapojení Akademie věd České republiky do kosmického výzkumu, a to včetně vazeb na průmysl, vzdělávání a propagaci. Výzkumné zaměření programu odráží vědecké cíle hlavních vesmírných misí Evropské kosmické agentury (ESA) a Evropské jižní observatoře (ESO). Ty zahrnují výzkum Slunce a Sluneční soustavy, Země a jejího okolí, hvězd a exoplanet nebo galaxií, ale i vývoj nových kosmických technologií a vědeckých přístrojů. Řešitelé programu usilují o co nejširší využití členství v mezinárodních vědeckých organizacích a pomáhají realizovat plnohodnotnou účast Česka na prvotřídních projektech týkajících se výzkumu vesmíru. Zapojují se i do rychle se rozvíjejícího národního kosmického programu, včetně snahy o let českého astronauta do vesmíru, pro který připravují vhodné vědecké experimenty. Potraviny pro budoucnost Jeden hlavních z cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, což je vymýcení hladu a zajištění přístupu všem k bezpečné a výživné stravě, nebude splněn. Chronickou podvýživou přitom trpí 800 milionů lidí a dvě miliardy lidí jsou ohroženy nedostatkem vitaminů a mikroelementů. Nedostatek základních potravin na globální úrovni vede k růstu cen, inflaci a může způsobit politickou nestabilitu, válečné konflikty a migraci. Snaha o zajištění dostatku kvalitní stravy naráží na velké překážky. Mezi ty hlavní lze zahrnout růst světové populace, úbytek zemědělské půdy a změnu klimatu. Výzkumný program Potraviny pro budoucnost, kterého se účastní osm ústavů AV ČR a koordinuje jej Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, přispívá k řešení této velké úlohy. Zvýšení zemědělské produkce mají pomoci nové generace plodin se stabilním výnosem i za nepříznivých podmínek. Řešitelé programu také ověřili aplikace různých variant organických hnojiv a půdních doplňků a zaměřili se i na téma plývání potravinami nebo výzkum mikrořas. Společnost v pohybu a veřejné politiky Daniel Münich z Národohospodářského ústavu AV ČR představí nejdůležitější výsledky programu, který poslední léta svými výzkumy přispíval k informování veřejnosti a tvůrců veřejných politik o podstatě řady fenoménů v současné české společnosti. Výstupy se týkaly i nových etických otázek a dopadů veřejných politik v oblastech, jako jsou vzdělávání (algoritmy přijímaček na střední školy), trh práce a daňový a sociální systém (dopady daňových reforem a rodinné politiky), demografického stárnutí (odchody do důchodu), bydlení (nájemní bydlení) a migrace. Objasněny budou specifické aspekty úspěšného transferu výzkumných poznatků do praxe, především v oblasti tvorby veřejných politik. Důležité bude i upozornění na dlouhodobě slabá místa v tomto procesu a návrh, jak tyto problémy řešit do budoucna. Více informací na: https://strategie.avcr.cz.