24.09.2024 15:28

Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Konference-v-AV-CR-rozebira-soucasny-stav-moralky-ve-vede-a-spolecnosti/]
Konferenci v úterý 24. září zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová: „Dnešní doba je charakteristická rychlým, až překotným rozvojem různých technologií a naprosto bezprecedentním přístupem ke všem možným informacím. V takové společnosti a v takové době jsou principy, na kterých stojí vědecké bádání, to znamená objektivita, ale současně velká precisnost, transparentnost a etické jednání, velmi důležité.“ Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová uvádí multioborovou konferenci Vědecká integrita a úloha vědy. Ve vědeckém prostředí všude na světě se podle Evy Zažímalové setkáváme s případy, kdy jsou různě upravovány a zkreslovány výsledky výzkumu, jsou manipulována data a porušovány etické normy. Na etické pochybení vědce nebo vědkyně se ale stejně dříve nebo později přijde a pak poškozuje to celou vědu. Situaci rozhodně nepomáhá fakt, že se vědci cítí být pod tlakem, aby co nejvíce publikovali a že se klade větší důraz na kvantitu vědeckých výstupů než na jejich kvalitu. „Tuto konferenci jsme svolali právě proto, abychom mohli o těchto věcech diskutovat a pokusit se alespoň částečně najít cesty, jak posílit to, čemu říkáme vědecká integrita,“ doplnila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Úvodní řeči pronesli také předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Věra Kovářová a další hosté.

24.09.2024 10:21

Dnes začíná konference o současném stavu morálky ve vědě a společnosti

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Dnes-zacina-konference-o-soucasnem-stavu-moralky-ve-vede-a-spolecnosti/]
Vědecký výzkum, který má naplnit svůj smysl, tedy přispět k rozvoji společnosti, musí jít ruku v ruce nejen s objektivitou a poctivostí. Nezbytnou podmínkou je i dodržování etických norem, pravidel duševního vlastnictví nebo transparentnost ve využívání veřejných financí. Tyto klíčové zásady lze shrnout pod pojmem vědecká integrita, s nímž pracuje název konference. „Přednáška bude koncipována jako úvod do problematiky mravní integrity ve vědeckém prostředí, včetně terminologického vymezení etiky výzkumu a vědecké integrity,“ píše v anotaci k úvodní přednášce Renata Veselská. „Na mediálně známých kauzách zahraničních výzkumníků budou prezentovány důsledky jejich morálního selhání pro vědu jako takovou a bude rovněž provedeno srovnání s vybranými případy z českého prostředí,“ stojí dále v anotaci přednášky, kterou bioložka a bioetička nazvala Mravní integrita – úhelný kámen vědy. Úskalí spolupráce vědců a firem Jeden z tematických bloků se zaměří na téma spolupráce vědy s aplikační sférou. „Zatímco etika v akademické obci se zabývá otázkami duševního vlastnictví poměrně podrobně, podnikové koncepce nikoli. Zkušenosti ukazují, že korporace se ve vztahu k veřejnému výzkumu nechovají vždy eticky,“ zmiňuje v anotaci ke svému konferenčnímu příspěvku Josef Lazar, člen Vědecké rady AV ČR.  O zkušenostech se sdílením duševního vlastnictví výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou promluví také člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek a obecněji se o transferu znalostí v prostředí Akademie věd ČR vyjádří místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová.   Nové výzvy AI ve věděPoužívání nástrojů umělé inteligence ve vědě a výzkumu přináší nové etické výzvy, s nimiž se budou muset akademici vypořádat. I na toto téma se proto zaměřuje aktuální konference. „V referátu poukážeme na nově se ukazující potenciál umělé inteligence ve formě současných velkých jazykových systémů a na jejich kvalitativní posun od systémů generujících znalosti směrem k systémům generujícím umělou moudrost. To je velmi silný argument ve prospěch intenzivního výzkumu, rozvoje a využívaní takových systémů,“ slibuje v anotaci první z přednášejících tohoto bloku Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky AV ČR. „Pořád zde ale zůstává i stinná stránka týkající se dosažení souladu chování umělé inteligence s našimi hodnotami,“ píše tento vědec, rovněž člen Vědecké rady AV ČR, dále. V bloku věnovaném AI ve vědě vystoupí také Aleš Hampl z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR. Neetické jednání vědcůDo vlastních řad se podívají výzkumníci v tematickém bloku nazvaném Důsledky neetického jednání vědců, kterému bude předsedat Oldřich Tůma. Ze své pozice předsedy Komise pro etiku vědecké práce AV ČR přednese také příspěvek o zkušenostech z činnosti této komise. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že letos na jaře Akademický sněm AV ČR přijal přepracovaný Etický kodex vědecko-výzkumné činnosti v Akademii věd České republiky, který prošel rozsáhlejší revizí. Závěry pro vědu i pro státKulatý stůl, který se uskuteční v poslední den konference, shrne stanoviska, jež budou formulována závěrem jednotlivých bloků, a to ke konkrétním diskutovaným problémům. Tato stanoviska budou adresována jak vědecké komunitě, tak institucím státu. Celý program včetně seznamu přednášejících a jejich anotací je k dispozici na webových stránkách konference. Multioborovou konferenci Vědecká integrita a úloha vědy pořádá Vědecká rada Akademie věd ČR. O podobném tématu etiky jsme psali také v článku: V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu. Více informací k události najdete také v tiskové zprávě AV ČR. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Shutterstock

24.09.2024 10:21

Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Priority-verejnych-vydaju-srovnani-zemi-EU/]
Podle posledních dostupných statistik z roku 2022 se intenzita veřejných výdajů – jako podíl výdajů na HDP – v České republice nacházela 10 % pod průměrem zemí EU a mírně pod průměrem území EU. To ČR řadí zhruba do středu zemí EU. Výdajová intenzita v ČR výrazně převyšuje průměr EU v oblastech Rekreace, kultury a náboženství; Ochrany životního prostředí; Vězeňství; Ekonomických záležitostí a zdraví, ale výdajově významnější z nich jsou pouze dvě poslední. „Vyšší intenzita výdajů oblasti Ekonomické záležitosti je v ČR ovlivněna dotacemi na obnovitelné zdroje energie (OZE), intenzivnějším dotováním železniční a silniční dopravy, a do jisté míry vyššími investicemi do dopravní infrastruktury, dané snahou uzavírat infrastrukturní mezeru,“ vysvětluje autor studie Daniel Münich. Naopak intenzitu výrazně pod průměrem EU v ČR v roce 2022 vykazovaly oblasti Sociální ochrana; Bydlení a občanská vybavenost; Obrana a Všeobecné veřejné služby. Oblast Sociální ochrany se v ČR nachází výrazně pod průměrem EU. Tato oblast zahrnuje výdaje na Důchody, Podporu rodin a dětí, Nezaměstnanost, Bydlení a prevenci Sociálního vyloučení. „Na velmi nízké intenzitě českých výdajů na Sociální ochranu se podepisuje především nízká intenzita výdajů na důchody a na nezaměstnanost. Jistou roli hraje doposud poměrně příznivá demografická situace v ČR, která se však bude ve výhledu zhoršovat,“ doplňuje Daniel Münich. Mezinárodně srovnatelné údaje o intenzitě veřejných výdajů za roky 2023–2024 nejsou v současnosti ještě k dispozici. Průměrné hodnoty za EU se ale v čase příliš nemění. Na základě znalostí rozpočtových výdajů v ČR v letech 2023–2024 lze základní směry vývoje ČR vůči EU odhadovat zhruba takto: Konsolidační úsilí po roce 2022 intenzitu celkových veřejných výdajů v ČR v letech 2023–2024 ještě o něco sníží. Dá se očekávat výrazný nárůst intenzity českých výdajů na Obranu, ale k podobnému vývoji dojde i v průměru zemí EU. V oblasti Sociální ochrany v ČR zřejmě také dojde k jistému nárůstu intenzity s ohledem na vysoké tempo valorizace důchodů a nárůst počtu důchodců v důsledku nárůstu předčasných odchodů do důchodu. K výraznějšímu poklesu výdajové intenzity zřejmě dojde v oblastech Vzdělání a Výzkumu a vývoje, protože tempo růstu těchto položek v ČR v letech 2023–2024 výrazně zaostávalo za růstem nominálního HDP. V diskusích o výdajových prioritách českých veřejných rozpočtů mnohdy není zřejmé, čím jsou priority určovány a přehlíží se předchozí vývoj výdajů, jejich výchozí úroveň a reálné potřeby. Navýšení výdajů pak namnoze bývají výsledkem tlaků zájmových skupin a hrozeb směrem k politické reprezentaci, spíše než výsledkem dobře informovaných diskusí a záměrů. Tato studie umožňuje posoudit výdajové priority v ČR, relativně i absolutně, na základě posledního dostupného srovnání se zeměmi EU a střednědobých změn po roce 2015. Policy brief je dostupný na https://idea.cerge-ei.cz/. Vznikl s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde. Kontakt na autora:Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz Administrativní kontakt pro média:Eva Peňázová, eva.penazova@cerge-ei.cz

24.09.2024 08:56

Bělozubku tmavou budou na podzim na Chebsku opět monitorovat vědecké týmy

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Belozubku-tmavou-budou-na-podzim-na-Chebsku-opet-monitorovat-vedecke-tymy/]
Tým bude mít základnu opět v Nebanicích, které se nacházejí na nejvýchodnějším okraji rozšíření bělozubky tmavé. „Letos budeme mít v terénu tři týmy. Budeme objíždět už známé lokality z minulých let, kde jsme výskyt bělozubky tmavé potvrdili, ale rovněž se budeme snažit co nejvíce zaměřit na nové lokality v nejvýchodnější části areálu výskytu. V každé lokalitě zůstaneme tři odchytové noci, abychom maximalizovali přesnost odchytů,“ vysvětluje Alena Fornůsková, vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zapojení veřejnosti se vyplatí Loni na podzim vědci vybídli zájemce z řad veřejnosti, aby se do projektu zapojili. Některé druhy rejskovitých totiž rády využívají lidských sídel k přečkání nepříznivého období zimy. Lidé se tak s nimi mohou setkat od podzimu do jara i u sebe doma. Během několika měsíců se badatelům se svými nálezy ozvalo přes 200 lidí z různých částí České republiky. V drtivé většině případů šlo opravdu o rejsky a bělozubky. Nejčastějším druhem byla bělozubka šedá, která se vyskytuje téměř po celé republice. Bělozubku tmavou lidé našli kolem Chebu, Aše a v Nebanicích. „Mezi nálezy se ale objevovaly i vzácnější druhy, jako je rejsek malý či rejsec menší. Z obce Pohořany dokonce nálezci zaslali foto a následně i vzorek ocásku vzácného rejska horského,“ říká Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary. „Právě v případě zajímavých nálezů nebo pokud si nejsme jistí určením druhu na základě fotografie, žádáme veřejnost i o zaslání vzorku tkání. Nálezci pošleme předplacenou obálku se zkumavkami s lihem, do kterých pak stačí odstřihnout kousek ocásku z uhynulého zvířete. Hodně nás překvapuje ochota lidí ve výzkumu pomoci. Takto získané vzorky jsou pro nás totiž velmi cenné. Sami, bez pomoci veřejnosti, bychom je v tomto rozsahu nebyli schopni získat,“ zdůrazňuje Jan Matějů. Sardinkové pasti sklaply Vědci k odchytům používají živochytné pasti, které vnadí sardinkami. Pasti jsou bezpečné jak pro odchycená zvířata, tak pro domácí mazlíčky. „Pasti umisťujeme ke stěnám domů, ke kamenným zídkám a na břehy potoků. Tedy ke koridorům, kudy se bělozubky tmavé nejčastěji pohybují v okolí lidských obydlí. Někdy je pro nás nečekané, kde všude se s nimi setkáme,“ popisuje Joëlle Goüy de Bellocq, vědkyně z ÚBO AV ČR odpovědná za vedení projektu. Snad největším překvapení vědcům poskytla malebná upravená zahrádka v moderní zástavbě uprostřed Chebu. „Do této lokality jsme přišli díky výzvě o pomoc veřejnosti při mapování.  Ozval se nám pán, že bělozubku tmavou našel na chodníku před domem, zvíře nám vyfotil, ale pak ho vyhodil. Přijeli jsme tam, a když jsme viděli malou zahrádku u domu, říkali jsme si, že to je bez šance a že bělozubku nejspíš odněkud přinesla kočka. Nastražili jsme tehdy snad jen pět pastí, víc se jich na zahrádku ani nevešlo. A odchytili jsme rovnou dvě bělozubky tmavé a k tomu navíc i jednu bělozubku bělobřichou,“ vypráví Iva Holásková, studentka Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity, která se do výzkumu zapojila v rámci své bakalářské práce. Výzva pro zapojení veřejnosti tak stále platí. Více informací zde. Monitoring je součástí tříletého projektu, který financuje Akademie věd ČR v programu regionální spolupráce. Zaměřuje se na intenzivní mapování rozšíření nového druhu savce bělozubky tmavé (Crocidura russula) v Chebské pánvi České republiky. Partnerem projektu je Muzeum Karlovy Vary. Cílem je zjistit aktuální areál rozšíření bělozubky tmavé v západních Čechách, preference stanovišť a nároky, případně další aspekty jejího života a rovněž, jak na příchod nové bělozubky reagují rezidentní druhy rejsků a bělozubek. Kontakt pro média: Alena Fornůsková, fornuskova@ivb.cz Jan Matějů, HonzaMateju@seznam.cz

23.09.2024 17:35

V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/matematika-fyzika-a-informatika/V-Praze-odstartovala-nejvetsi-mezinarodni-konference-o-materialovem-modelovani/]
Největší mezinárodní konference svého druhu se zaměří zejména na vývoj nových numerických modelů, jejich počítačové implementace a využití pro pochopení vztahů mezi mikrostrukturou materiálů a jejich fyzikálními vlastnostmi. „Tyto studie probíhají od prostorové úrovně srovnatelné s meziatomárními vzdálenostmi o délkách menších než jedna miliardtina metru až po makroskopicky pozorovatelné jevy na vzdálenostech v řádech centimetrů,“ popisuje organizátor konference Roman Gröger z Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Mimo oblasti materiálů na bázi kovů a keramik probíhá v poslední době aktivní výzkum i na poli optimalizace funkčních vlastností nanostruktur, materiálů pro uchovávání a přeměnu energie, polovodičů, magnetických materiálů, multiferoik a také biomateriálů pro využití v medicíně. O všech těchto disciplínách bude na konferenci řeč. Poprvé se na ní také uskuteční speciální sympozia na téma využití strojového učení, umělé inteligence a kvantových počítačů. Konferenci zahájil Roman Gröger z Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Z českých spíkrů na akci promluví například odborník na altermagnetismus a nekonvenční magnetismus Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR, o jehož výzkumu jsme nedávno psali v akademickém časopise A / Magazín. Na konferenci vystoupí také Bob Coecke, hostující vědecký pracovník kanadského Perimeter Institute for Theoretical Physics a emeritní profesor Wolfson College na University of Oxford. Přednáška s kytarou„Jde o jednu z nejvýraznějších osobností v oblasti teorie simulací na kvantových počítačích. Bob Coecke je spoluautorem tří knih, v nichž vysvětluje složité počítání na kvantových počítačích pomocí jednoduchých obrázků. Je také vášnivý muzikant, o čemž se účastníci na vlastní uši přesvědčí v závěru jeho přednášky, kdy zahraje na elektrickou kytaru,“ líčí Roman Gröger. Německý vědec Ralf Drautz během úvodní přednášky V programu konference jsou také dvě sympozia na oslavu celoživotních děl dvou důležitých vědců, kteří mají vazbu na Českou republiku. Prvním z nich je nedávno zesnulý francouzský badatel Ladislas Kubin, druhým je pak český rodák působící v USA Vaclav Vitek, jedna z nejvýznamnějších žijících osobností v oblasti počítačových simulací na světě. „Konference má mimo jiné přispět ke zviditelnění Akademie věd ČR a tuzemské vědy v zahraničí. O českém materiálovém výzkumu se totiž zatím ve světě ví velmi málo,“ dodává Roman Gröger. Akce je podle něj významná také tím, že jde o vůbec první konferenci organizovanou pod nově vzniklou mezinárodní společností International Society of Materials Modeling (ISMM). Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

23.09.2024 09:07

Etika ve vědě a ve společnosti: Vědecká rada pořádá konferenci o úloze vědy

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Etika-ve-vede-a-ve-spolecnosti-Vedecka-rada-porada-konferenci-o-uloze-vedy/]
Vědecký výzkum, který má naplnit svůj smysl, tedy přispět k rozvoji společnosti, musí jít ruku v ruce nejen s objektivitou a poctivostí. Nezbytnou podmínkou je i dodržování etických norem, pravidel duševního vlastnictví nebo transparentnost ve využívání veřejných financí. Tyto klíčové zásady lze shrnout pod pojmem vědecká integrita, s nímž pracuje název konference. Veřejnost vnímá práci vědců a vědkyň v první řadě skrze průlomové výsledky. Etické parametry a morální hodnoty jako by stály mimo centrum pozornosti.  „Vědecká pochybení, etické prohřešky, někdy podvody či jiné manipulace se nevyhýbají ani světu vědy a výzkumu. Vědecká komunita by ale problémy tohoto druhu měla být s to sama pojmenovat, analyzovat jejich příčiny a důsledky a také být hybatelem jejich řešení,“ říká Karel Eliáš, právník, vědec a člen Vědecké rady AV ČR a zároveň iniciátor a autor koncepce konference. Konference Vědecká integrita a úloha vědy pořádaná ve dnech 24.–26. září se proto zaměří v prvé řadě na reflexi současného stavu morálky ve vědě a šířeji i ve společnosti. Dotkne se ale též praktických aspektů, jako jsou spolupráce vědy s aplikační sférou, působení vědců a vědkyň ve veřejném prostoru nebo dopady systémů hodnocení a financování na vědeckou práci. „Věda byla odjakživa budována na vzájemné důvěře výzkumníků, protože vědec nemá jinou možnost než se spolehnout na své předchůdce i kolegy, vycházet z jejich výsledků a navazovat na ně. Mravní integrita, tedy osobní poctivost výzkumníků, je proto úhelným kamenem vědy, bez níž se celá stavba sesype,“ zdůrazňuje bioložka a bioetička Renata Veselská, členka národních i mezinárodních grémií pro etiku ve vědě, která vystoupí s úvodní přednáškou konference. Příspěvky přednesou tři desítky řečníků z pracovišť Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Univerzity Pardubice, Jihočeské univerzity, University Cardiff, Trnavské univerzity, vědeckých center CEITEC a TOPTEC, centra CETAV, České televize a společnosti Bioethics Consulting. Expertní závěry pro akademickou obec i stát Jedním ze silných témat, na něž se konference zaměří, je i pronikání nových technologií a tlak komerčních subjektů při transferu znalostí a technologií. Dalším zásadním tématem je problém případných manipulací se vzorky, který je navíc eskalován možným zneužitím moderních metod ve vědě a výzkumu. Každý z devíti programových bloků zakončí diskuse a formulace závěrů k dané oblasti. Na závěr konference se uskuteční kulatý stůl. „Cílem kulatého stolu je shrnout stanoviska a eventuální doporučení, jež budou formulována jako výsledek diskusí všech devíti bloků, do nichž je konference rozčleněna,“ uvádí Pavel Baran, předseda Vědecké rady AV ČR. Podaří-li se na jednání kulatého stolu konsenzuálně formulovat doporučující stanoviska, pak tato stanoviska budou adresována jak vědecké komunitě, tak rovněž institucím státu. „Jsem realista, doporučení sama o sobě nejsou samospásná, nezaručují řešení problémů, ale mohou stimulovat hlubší sebereflexi samotné vědecké komunity. Mohla by také motivovat k úpravě kodexů, které nastavují pravidla chování ve vědě a výzkumu“, podotýká Pavel Baran. Více informací:https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/odborne-konference/konference-vedecka-integrita-a-uloha-vedy   Kontakt:RNDr. Jana Cmarková, Ph.D.Sekretariát Vědecké rady AV ČR+420 221 403 386cmarkova@kav.cas.cz TZ ke stažení zde.

23.09.2024 09:07

V úterý začíná konference o současném stavu morálky ve vědě a společnosti

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/V-utery-zacina-konference-o-soucasnem-stavu-moralky-ve-vede-a-spolecnosti/]
Vědecký výzkum, který má naplnit svůj smysl, tedy přispět k rozvoji společnosti, musí jít ruku v ruce nejen s objektivitou a poctivostí. Nezbytnou podmínkou je i dodržování etických norem, pravidel duševního vlastnictví nebo transparentnost ve využívání veřejných financí. Tyto klíčové zásady lze shrnout pod pojmem vědecká integrita, s nímž pracuje název konference. „Přednáška bude koncipována jako úvod do problematiky mravní integrity ve vědeckém prostředí, včetně terminologického vymezení etiky výzkumu a vědecké integrity,“ píše v anotaci k úvodní přednášce Renata Veselská. „Na mediálně známých kauzách zahraničních výzkumníků budou prezentovány důsledky jejich morálního selhání pro vědu jako takovou a bude rovněž provedeno srovnání s vybranými případy z českého prostředí,“ stojí dále v anotaci přednášky, kterou bioložka a bioetička nazvala Mravní integrita – úhelný kámen vědy. Úskalí spolupráce vědců a firem Jeden z tematických bloků se zaměří na téma spolupráce vědy s aplikační sférou. „Zatímco etika v akademické obci se zabývá otázkami duševního vlastnictví poměrně podrobně, podnikové koncepce nikoli. Zkušenosti ukazují, že korporace se ve vztahu k veřejnému výzkumu nechovají vždy eticky,“ zmiňuje v anotaci ke svému konferenčnímu příspěvku Josef Lazar, člen Vědecké rady AV ČR.  O zkušenostech se sdílením duševního vlastnictví výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou promluví také člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek a obecněji se o transferu znalostí v prostředí Akademie věd ČR vyjádří místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová.   Nové výzvy AI ve věděPoužívání nástrojů umělé inteligence ve vědě a výzkumu přináší nové etické výzvy, s nimiž se budou muset akademici vypořádat. I na toto téma se proto zaměřuje aktuální konference. „V referátu poukážeme na nově se ukazující potenciál umělé inteligence ve formě současných velkých jazykových systémů a na jejich kvalitativní posun od systémů generujících znalosti směrem k systémům generujícím umělou moudrost. To je velmi silný argument ve prospěch intenzivního výzkumu, rozvoje a využívaní takových systémů,“ slibuje v anotaci první z přednášejících tohoto bloku Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky AV ČR. „Pořád zde ale zůstává i stinná stránka týkající se dosažení souladu chování umělé inteligence s našimi hodnotami,“ píše tento vědec, rovněž člen Vědecké rady AV ČR, dále. V bloku věnovaném AI ve vědě vystoupí také Aleš Hampl z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR. Neetické jednání vědcůDo vlastních řad se podívají výzkumníci v tematickém bloku nazvaném Důsledky neetického jednání vědců, kterému bude předsedat Oldřich Tůma. Ze své pozice předsedy Komise pro etiku vědecké práce AV ČR přednese také příspěvek o zkušenostech z činnosti této komise. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že letos na jaře Akademický sněm AV ČR přijal přepracovaný Etický kodex vědecko-výzkumné činnosti v Akademii věd České republiky, který prošel rozsáhlejší revizí. Závěry pro vědu i pro státKulatý stůl, který se uskuteční v poslední den konference, shrne stanoviska, jež budou formulována závěrem jednotlivých bloků, a to ke konkrétním diskutovaným problémům. Tato stanoviska budou adresována jak vědecké komunitě, tak institucím státu. Celý program včetně seznamu přednášejících a jejich anotací je k dispozici na webových stránkách konference. Multioborovou konferenci Vědecká integrita a úloha vědy pořádá Vědecká rada Akademie věd ČR. O podobném tématu etiky jsme psali také v článku: V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Shutterstock

20.09.2024 12:08

Už za pár dní začíná konference o současném stavu morálky ve vědě a společnosti

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Uz-za-par-dni-zacina-konference-o-soucasnem-stavu-moralky-ve-vede-a-spolecnosti/]
Vědecký výzkum, který má naplnit svůj smysl, tedy přispět k rozvoji společnosti, musí jít ruku v ruce nejen s objektivitou a poctivostí. Nezbytnou podmínkou je i dodržování etických norem, pravidel duševního vlastnictví nebo transparentnost ve využívání veřejných financí. Tyto klíčové zásady lze shrnout pod pojmem vědecká integrita, s nímž pracuje název konference. „Přednáška bude koncipována jako úvod do problematiky mravní integrity ve vědeckém prostředí, včetně terminologického vymezení etiky výzkumu a vědecké integrity,“ píše v anotaci k úvodní přednášce Renata Veselská. „Na mediálně známých kauzách zahraničních výzkumníků budou prezentovány důsledky jejich morálního selhání pro vědu jako takovou a bude rovněž provedeno srovnání s vybranými případy z českého prostředí,“ stojí dále v anotaci přednášky, kterou bioložka a bioetička nazvala Mravní integrita – úhelný kámen vědy. Úskalí spolupráce vědců a firem Jeden z tematických bloků se zaměří na téma spolupráce vědy s aplikační sférou. „Zatímco etika v akademické obci se zabývá otázkami duševního vlastnictví poměrně podrobně, podnikové koncepce nikoli. Zkušenosti ukazují, že korporace se ve vztahu k veřejnému výzkumu nechovají vždy eticky,“ zmiňuje v anotaci ke svému konferenčnímu příspěvku Josef Lazar, člen Vědecké rady AV ČR.  O zkušenostech se sdílením duševního vlastnictví výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou promluví také člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek a obecněji se o transferu znalostí v prostředí Akademie věd ČR vyjádří místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová.   Nové výzvy AI ve věděPoužívání nástrojů umělé inteligence ve vědě a výzkumu přináší nové etické výzvy, s nimiž se budou muset akademici vypořádat. I na toto téma se proto zaměřuje aktuální konference. „V referátu poukážeme na nově se ukazující potenciál umělé inteligence ve formě současných velkých jazykových systémů a na jejich kvalitativní posun od systémů generujících znalosti směrem k systémům generujícím umělou moudrost. To je velmi silný argument ve prospěch intenzivního výzkumu, rozvoje a využívaní takových systémů,“ slibuje v anotaci první z přednášejících tohoto bloku Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky AV ČR. „Pořád zde ale zůstává i stinná stránka týkající se dosažení souladu chování umělé inteligence s našimi hodnotami,“ píše tento vědec, rovněž člen Vědecké rady AV ČR, dále. V bloku věnovaném AI ve vědě vystoupí také Aleš Hampl z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR. Neetické jednání vědcůDo vlastních řad se podívají výzkumníci v tematickém bloku nazvaném Důsledky neetického jednání vědců, kterému bude předsedat Oldřich Tůma. Ze své pozice předsedy Komise pro etiku vědecké práce AV ČR přednese také příspěvek o zkušenostech z činnosti této komise. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že letos na jaře Akademický sněm AV ČR přijal přepracovaný Etický kodex vědecko-výzkumné činnosti v Akademii věd České republiky, který prošel rozsáhlejší revizí. Závěry pro vědu i pro státKulatý stůl, který se uskuteční v poslední den konference, shrne stanoviska, jež budou formulována závěrem jednotlivých bloků, a to ke konkrétním diskutovaným problémům. Tato stanoviska budou adresována jak vědecké komunitě, tak institucím státu. Celý program včetně seznamu přednášejících a jejich anotací je k dispozici na webových stránkách konference. Multioborovou konferenci Vědecká integrita a úloha vědy pořádá Vědecká rada Akademie věd ČR. O podobném tématu etiky jsme psali také v článku: V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Shutterstock

20.09.2024 11:07

Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Projekt-PragMatika-zpristupni-svet-genialniho-polyhistora-Bernarda-Bolzana/]
Dílo pražského rodáka a polyhistora Bernarda Bolzana (*1781) je ústředním tématem projektu PragMatika, který se zaměřuje na šíření a rozvoj matematických znalostí a postupů v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století. Badatelský tým kolem filosofa a historika vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu Akademie věd se v něm věnuje výzkumu institucí, společností i významných jednotlivců, kteří matematické postupy předávali a šířili ve výuce. Zajímá se však i o další aktéry, kteří sehráli klíčovou roli při ustanovování matematických praktik jako norem, ať už šlo o císařské úřady, církev, šlechtu nebo aristokracii. Vznik a šíření zmíněných postupů chce projekt popsat v širším kontextu, a především pak vybudovat a zpřístupnit archiv, který bude obsahovat Bolzanovy rukopisy, jím publikovaná díla i související sekundární literaturou. Přes 36 tisíc stran Bolzanových dopisů, poznámek, záznamů přednášek i studijních výsledků z dob učencových studií uchovává v současné době pražské Muzeum literatury. Právě tyto dokumenty budou postupně digitalizovány a katalogizovány a stanou se nedílnou součástí vznikajícího Bolzanova archivu. Zájemci v něm naleznou také georektifikované mapy českých zemí 18. a 19. století nebo 3D modely míst, kde učenec působil. Jejich porovnání s aktuálními mapami poskytne přehledný obraz o proměně města během Bolzanova života. Přístup do archivu bude pro uživatele volný. Pokročilejší možnosti vyhledávání, zejména pro badatele, budou dostupné na základě registrace, což tvůrcům projektu poskytne přehled o využití dat jinými výzkumníky. Ke zpřístupnění archivu v plánovaném rozsahu má dojít během následujících dvou let. Konference a výstava Bernard Bolzano polyhistor Ukázka starých tisků z Bolzanovy sbírky bude pro nedočkavé zájemce připravena už příští týden. V rámci projektu PragMatika se ve dnech 23.-24. září uskuteční v Akademickém konferenčním centru v Praze konference Bernard Bolzano polyhistor. Jejím cílem je představit výzkum zasazující Bolzanovy práce do celkového kontextu a propojit všechny, kdo se o jeho dílo zajímají. Bolzana představí nejen jako významného matematika a logika, ale přiblíží také například jeho teologické postoje nebo učencův pohled na estetiku. Současně s konferencí bude zahájena i stejnojmenná výstava starých tisků z Bolzanovy sbírky. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout od 23. září do 23. října v knihovně Filosofického ústavu Akademie věd, Jilská 3, Praha, a sice každý všední den od 12:00 do 15:00 hodin. Zájemcům přiblíží jak Bolzanovy přetištěné vlastní rukopisné texty, tak texty o něm nebo s Bolzanem související. Jste srdečně zváni. Projekt PragMatika Elíase Fuentese Guilléna, v jehož rámci Bolzanův archiv vzniká, podpořila Grantová agentura ČR prostřednictvím grantu Junior Star. Kontakt: Jana ŘíhováFilosofický ústav AV ČRrihova@flu.cas.cz

19.09.2024 12:56

Nová vědecká stavebnice AlbiLAB vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Nova-vedecka-stavebnice-AlbiLAB-vyvinuta-s-vedci-Botanickeho-ustavu-AV-CR/]
Stavebnice přibližuje fascinující svět rostlin dětem, -náctiletým i hravým dospělým řadou vědeckých pokusů. Mohou si vyzkoušet, jak rostlina roste v různých podmínkách, regulovat její růst barvou či intenzitou světla, délkou dne a noci, skladbou živin v půdě, kompetičním prostředím nebo experimentovat s fotosyntézou či hydroponií.   „Botanická stavebnice AlbiLAB odhaluje, jak příroda funguje, co rostliny potřebují a jak můžeme ovlivnit jejich životaschopnost. Pomohli jsme sestavit řadu experimentů s huseníčkem rolním, který má rychlý životní cyklus a pro pokusy je ideální. Doufáme, že stavebnice pomůže rozvíjet vědomosti o přírodě, podpoří u dětí chuť k samostatnému bádání a snad i probudí zájem o přírodní vědy v nastupující generaci vědců,“ říká botanik Vít Latzel, který se za Botanický ústav AV ČR na vývoji stavebnice podílel. Základní stavební prvek celé stavebnice je kostka s integrovanými magnety a elektronikou, obsahující wi-fi modul. Elektroniku je možné připojit na mobilní telefon nebo PC a v rámci dosahu wi-fi sítě sledovat její aktuální nastavení. V budoucnu by mělo být možné stavebnici na dálku nejen sledovat (za pomocí mobilního telefonu a webové kamery), ale také ovládat. Sada je navržena tak, aby obsahovala co nejvíce možností rozšíření a lze ji kombinovat s některými částmi jiných elektronických stavebnic. Lze ji obohatit doplňky jako vlhkoměr, teploměr, větráček, automatický závlahový systém apod. Albi plánuje uvést i další varianty této modulární stavebnice z různých vědních oborů (chemie, fyzika) zároveň spojených s neodmyslitelnou zábavou (promítačka), aby si každý mohl vytvořit unikátní vědeckou stanici podle svých zájmů. AlbiLAB je určena pro děti od 14 let, je vhodná také pro pokusy ve školních a zájmových skupinách pro děti 8+. Více na albilab.cz. Kontakt: RNDr. Vít Latzel, Ph.D.                                                  Mirka Dvořáková Oddělení populační ekologie                                      PR & Marketing Manager vit.latzel@ibot.cas.cz                                       miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz Stavebnice AlbiLAB. FOTO: Albi