18.09.2024 08:49

Čeští vědci se podílejí na vytvoření genové databáze ohrožených druhů hub

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Cesti-vedci-se-podileji-na-vytvoreni-genove-databaze-ohrozenych-druhu-hub/]
Vědci v Mikrobiologickém ústavu AV ČR se konkrétně zaměřili právě na genomy ohrožených skupin hub. Evropský referenční genový atlas (ERGA) má zahrnovat většinu eukarytních organismů Evropy. Cílem pilotního projektu je porozumět biologii ohrožených druhů a získané informace využít v praxi. Výsledky publikoval v novém souboru výzkumných článků časopis npj Biodiversity. „Sekvenace genomů hub byla dosud vedena snahou podchytit druhy s potenciálním využitím v průmyslových technologiích (např. jejich enzymy v pracích prášcích) nebo ty významné pro fungování ekosystémů, zapomínalo se ale na houby ohrožené vyhubením. Náš ústav upozornil, že na rozdíl od obratlovců jsou ohrožené houby z hlediska genomiky neoprávněně mimo střed zájmu – přestože právě porozumění jejich biologii by nám mělo napovědět, jak pro ně vytvořit vhodné podmínky,“ říká Petr Baldrian, vedoucí projektu z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Mezi sekvenovanými druhy byla i houba Spongipellis delectans neboli plstnatec bukový, který roste vzácně na mrtvém i živém dřevě buku, a jejíž genom dává vědcům naději, že se podaří najít strategii pro její ochranu. „Sekvenace genomu houby Spongipellis delectans má z hlediska biologie spíše omezený význam. Máme ale jedinečnou možnost srovnání s genomy dalších dřevokazných hub, kterých je k dispozici několik set, a toto srovnání by nám mělo napovědět, proč je tento ikonický druh houby vzácný a proč ze středoevropských lesů ubývá,“ vysvětluje Petr Baldrian. Pilotní projekt ERGA položil základy pro budoucí výzkum a ochranu ohrožených druhů hub, který bude v konsorciu pokračovat. Získané poznatky také umožní navrhovat opatření, jež mohou významně přispět k ochraně těchto ohrožených druhů. „Advokáty“ studia hub „V rámci konsorcia ERGA budeme jistě pokračovat ve studiu genomů dalších ohrožených druhů hub, abychom na základě analýzy mohli doporučit opatření pro jejich ochranu, například drobné úpravy hospodářského využití lesa. Prostřednictvím ERGA chceme být „advokáty“ studia hub, které jsou z hlediska ochrany často opomíjeny,“ doplňuje Petr Baldrian. Projekt ERGA přináší nový inkluzivní a spravedlivý model geonomického výzkumu, který staví na spolupráci mezi vědci napříč Evropou a zajišťuje, že genomická data budou přístupná a využitelná pro ochranu biologické rozmanitosti. Výsledky pilotního projektu a zkušenosti z jeho realizace slouží jako vzor pro další rozvoj genomiky biodiverzity nejen v Evropě, ale i po celém světě. Kontakt: Nikola Vildová, MSc.PR koordinátorka MBÚ AV ČRnikola.vildova@biomed.cas.cz  prof. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D. Mikrobiologický ústav AV ČRpetr.baldrian@biomed.cas.cz

17.09.2024 17:28

V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/V-Praze-se-sesli-experti-na-etiku-vedy.-Jednim-z-temat-byla-role-AI-ve-vyzkumu/]
Evropská síť ENRIO vznikla v roce 2008 a k dnešnímu dni ji tvoří 31 členských organizací z 23 evropských zemí. Českou republiku v ní od roku 2015 zastupuje Komise pro etiku vědecké práce AV ČR, jíž předsedá Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který je zároveň současným prezidentem ENRIO. ENRIO obdobná setkání pořádá vždy dvakrát do roka - na jaře a na podzim. Sestává z konferenční části se dvěma až třemi přednáškami a následnými debatami na aktuální a důležitá témata etiky výzkumné práce. Součástí setkání jsou ale i organizační záležitosti - vzájemné informování o evropských projektech jednotlivých členských organizací nebo o činnosti výboru. Etika AI ve výzkumu„Tentokrát nejvíce rezonovala přednáška o možnostech a úskalích používání umělé inteligence ve výzkumu, kterou přednesl významný expert Tomáš Foltýnek z Masarykovy univerzity,“ řekl Oldřich Tůma. Předseda Komise pro etiku vědecké práce AV ČR a prezident ENRIO Oldřich Tůma při své úvodní řeči ve čtvrtek 12. září 2024 v Praze Využívání nástrojů umělé inteligence ve vědě a výzkumu je podle slov Tomáše Foltýnka nevyhnutelné a děje se už v dnešní době. „Budoucnost je mnohem blíže, než jsme si kdy mysleli,“ uvedl ve své prezentaci. Příkladem může být zpracování velkých datových souborů, překlady a redigování vědeckých texů, tvorba abstraktů pomocí AI a podobně. Nelze vyloučit ale ani celé vědecké projekty zpracované kompletně umělou inteligencí - už v současnosti je k dispozici nástroj The AI Scientist (AI vědec), který údajně umí generovat nové vědecké poznatky (od prvního nápadu, přes rešerše, experimenty, ověření až po sepsání vědeckého článku), to vše za pouhých patnáct dolarů. Jak se k těmto možnostem postavit z etického hlediska? Bude nutné podobné nástroje nějak regulovat? O tom všem se bude muset vést podle Tomáše Foltýnka debata. Používání AI nástrojů s sebou totiž nese nové výzvy - nakolik a jakým způsobem ve vědecké práci přiznat a označit použití jednotlivých nástrojů AI? A můžeme jim vůbec věřit, když víme, že se například některé jazykové modely nezřídka dopouštějí nepřesností či dokonce fabulací? Je vhodné tyto nástroje v současné vědě používat? Součástí programu setkání odborníků z evropské sítě ENRIO byla i návštěva knihovny Strahovského kláštera. Etický kodex pro českou věduDalším důležitým tématem oblasti vědecké integrity je důraz na ochranu klimatu a environmentální stránku vědy. Právě tento aspekt nově přibyl také v Etickém kodexu vědecko-výzkumné činnosti v Akademii věd České republiky, který nedávno prošel rozsáhlejší revizí. „Zaměstnanec AV ČR neplýtvá materiálními zdroji a energiemi, snaží se omezovat klimatickou a ekologickou stopu své činnosti,“ píše se v Etickém kodexu, schváleném letos na jaře Akademickým sněmem Akademie věd ČR. „Kodex byl přepracován opravdu důkladně, diskuse nad jeho úpravami zabraly Komisi pro etiku vědecké práce dlouhé měsíce. Mnohé body předchozího znění byly zpřesněny, rozšířeny či doplněny. Některá témata se v kodexu objevila zcela nově, například ohled na ekologickou stopu bádání, problematika autorství a spoluautorství nebo nepřípustnost jednání dotýkajícího se fyzické či psychické integrity spolupracovníků,“ zmínil Oldřich Tůma. Dodržování etických pravidel ve výzkumu v celé jejich šíři je podle Oldřicha Tůmy nezbytnou součástí fungování akademických pracovišť i práce jednotlivých badatelů. Většina regulí se odvozuje od obecných pravidel etiky a morálky a jejich dodržování by mělo být samozřejmé (nepřípustnost falšování dat, plagiátorství, nevhodné chování na pracovišti - ať už jde o bossing, nebo genderově motivované obtěžování). „Přesto dává smysl a je užitečné, aby tato pravidla byla přesně a komplexně formulována a byla součástí pracovního řádu jednotlivých pracovišť. Aby tedy zaměstnanci, i z formálního hlediska, byli povinni taková pravidla znát a respektovat,“ dodal Oldřich Tůma. Etický kodex vědecko-výzkumné činnosti v Akademii věd České republiky je dostupný zde. Se složením Komise pro etiku vědecké práce AV ČR je možné se seznámit zde. O evropské síti institucí vědecké integrity ENRIO informují její webové stránky. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jaroslav Hudec, Miroslav Zdík Jordánek a Alžběta Rákosová Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

16.09.2024 08:49

Jak v budoucnu nasytit lidstvo? Čeští vědci hledají řešení, představí výsledky

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Jak-v-budoucnu-nasytit-lidstvo-Cesti-vedci-hledaji-reseni-predstavi-vysledky/]
Zajištění dostatku potravin pro budoucnost je jednou z nejvýznamnějších výzev současnosti. Vyžaduje spolupráci mezi vědci, politiky, zemědělci, průmyslem a veřejností. Chronickou podvýživou trpí na světě 800 milionů lidí a tento počet se stále zvyšuje. Nedostatek základních potravin může na globální úrovni způsobit růst cen a inflaci, politickou nestabilitu, válečné konflikty a migraci. Koordinátor výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR proto ocenil, že Akademie věd ČR podpořila program zaměřený právě na tento problém. Podle něj se totiž riziko budoucího hladomoru podaří odvrátit jen tehdy, pokud se zemědělská produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí. „Musíme začít co nejdříve využívat pokročilé technologie, které umožní udržitelným způsobem produkovat dostatek kvalitních potravin.“ „Významným nástrojem, který zvýší efektivitu šlechtění, je využití nejnovějších molekulárních technik. Plodiny nové generace budou mít stabilní výnos i za nepříznivých podmínek a budou odolné vůči chorobám a škůdcům, což umožní snižovat v zemědělství spotřebu chemikálií. V neposlední řadě bude díky těmto moderním technikám možné získat plodiny s vyšším obsahem zdraví prospěšných látek,“ vysvětluje Jaroslav Doležel. Program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 je rozdělen do devíti tematických oblastí, z nichž každá přinesla konkrétní výsledky. Zároveň se snaží o co nejrychlejší přenos nových poznatků do praxe – díky tomu vznikly mimo jiné už tři aplikační laboratoře. Výzkumníci v programu spolupracují s firmami, šlechtiteli i se státní sférou. Systémy včasné výstrahy proti výkyvům počasí Klimatická změna má značný dopad na zemědělství a přináší mnoho výzev. Extrémní meteorologické jevy mohou podle klimatologa Zdeňka Žaluda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR poškodit úrodu. „Přibývá tropických dnů, přívalových srážek i jarních mrazů. Pro počasí přestávají platit tradiční vzorce, což velmi negativně ovlivňuje zemědělství.“ „Proto jsme začali budovat systémy včasné výstrahy proti negativním dopadům počasí, jako jsou například intersucho.cz, agrorisk.cz nebo firerisk.cz, které umožňují zemědělcům rychleji a lépe reagovat na změny počasí a šíření škůdců. Zemědělci mají o naše systémy výstrah velký zájem,“ říká Zdeněk Žalud.  Zdravá půda a netradiční hnojiva Pro produkci potravin je nezbytná zdravá půda. Nešetrné způsoby jejího obdělávání, zvýšené srážky a silné větry mohou způsobit snížení její kvality, degeneraci a erozi. Těmto negativním procesům je nutné včas předcházet. „Je velmi důležité zvyšovat obsah organické hmoty v půdě. V našem programu jsme proto aktivně testovali různé varianty organických hnojiv a půdních doplňků, například biouhlu, kompostu, exopolysacharidů či hydrolyzátu z odpadů, které mají potenciál zlepšit kvalitu půdy či snížit její kontaminaci toxickými prvky,“ vysvětlila Veronika Jílková z Biologického centra AV ČR. Při produkci potravin vzniká často těžce zpracovatelný odpad, kterého není jednoduché se zbavit. V České republice se například ročně vyprodukuje na 100 tisíc tun peří. Ústavu chemických procesů AV ČR se podařilo vyvinout metodu, která tento obtížný odpad přeměňuje na hydrolyzát. Ten podporuje například růst rostlin a významně zlepšuje půdní mikrobiom, který je nezbytnou součástí zdravé půdy. Omezení plýtvání a samozásobitelství Celosvětový problém představuje i plýtvání potravinami, které zvyšuje tlak na produkci potravin. Podle údajů OSN se každý rok vyhodí až třetina všech celosvětově vyprodukovaných potravin, což představuje 1,3 miliardy tun. Toto množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí. Tématu se věnuje výzkumný program dlouhodobě. „Zaměřujeme se na postoje Čechů k plýtvání, na odhalení jeho hlavních příčin, ale i na nákupní a spotřebitelské chování ve vztahu k potravinám. Získáváme tak relevantní data a informace pro Českou republiku, které následně můžeme analyzovat a porovnávat. Jde o jediný veřejně dostupný a důvěryhodný zdroj dat o této problematice v ČR,“ říká Naděžda Čadová ze Sociologického ústavu AV ČR. Opakované zařazování vybraných témat do dotazníkových šetření poskytuje výzkumníkům jedinečnou možnost zachytit proměny v postojích české veřejnosti k tomuto tématu. K větší soběstačnosti přispívá i samozásobitelství potravinami. Čeští zahrádkáři dokážou vyprodukovat až pětinu ovoce a zeleniny. Ústav geoniky AV ČR spolupracuje s místními samosprávami a podílí se na konkrétních geografických analýzách a typologii zahrádkářských osad. Mikrořasy jako potravina budoucnosti Obsah živin v potravinách má velký vliv na lidské zdraví. V této souvislosti je velmi slibný výzkum mikrořas, které jsou bohaté na bílkoviny a antioxidanty. Vědecký tým Ondřeje Prášila z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR vyšlechtil novou řasu, žlutou chlorellu, která je mimořádná kvůli vysokému obsahu žlutého barviva luteinu. Ten například pomáhá snižovat projevy věkem podmíněné degenerace sítnice oka. Třeboňští vědci se také zabývali hledáním nových kmenů mikrořas s obsahem dalších účinných látek pro léčbu nespecifických zánětů střev a podporu střevního mikrobiomu.   Potraviny a jejich vliv na zdraví Strava úzce souvisí i s mikrobiotou, která přímo ovlivňuje lidské zdraví.  Složení a kvalita potravin je zásadní také při vývoji a průběhu některých autoimunitních a nádorových chorob. Tomuto tématu se věnuje tým Heleny Tlaskalové-Hogenové z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který spolupracuje s lékaři i pacientskými organizacemi. Nejzajímavější výsledky výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 představí vědci na konferenci, která se koná 16. září 2024 od 14 do 17 hodin v sále č. 205 Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Akce je určena pro veřejnost, vstup je zdarma, registrace není nutná.  Výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 funguje pět let. Za tu dobu přinesl zásadní úspěchy. Do programu jsou zapojeni odborníci z Ústavu experimentální botaniky, Ústavu výzkumu globální změny, Biofyzikálního ústavu, Biologického centra, Mikrobiologického ústavu, Ústavu chemických procesů, Sociologického ústavu a Ústavu geoniky. Jednotlivá pracoviště intenzivně spolupracují s firmami, šlechtiteli, zemědělskými podniky, státní správou, univerzitami, ministerstvy, lékařskými, pacientskými i neziskovými organizacemi. https://www.potravinyav21.cz/ Strategie Akademie věd ČR reaguje na aktuální společenské výzvy promyšlenou formulací výzkumných programů založených na spolupráci oborů a institucí při jejich řešení. Výzkumné programy Akademie věd ČR jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Výzkumné programy jsou navrhovány a formulovány po dohodě vedení Akademie věd s řediteli pracovišť s přihlédnutím k trendům světové vědy, společenské relevanci a Národním prioritám orientovaného výzkumu. https://strategie.avcr.cz/ Kontakt: Ing. Radoslava Kvasničkováprojektová manažerkaPotraviny pro budoucnost Strategie AV21 Ústav experimentální botaniky AV ČRkvasnickova@ueb.cas.cz 

13.09.2024 08:21

Top devět vyšehradských objevů představuje nová výstava

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Top-devet-vysehradskych-objevu-predstavuje-nova-vystava/]
Už sto let archeologové soustředěně zkoumají prostor Vyšehradu. Za tu dobu si připsali mnoho nálezů, přičemž těch top devět přibližuje panelová výstava Devět nejvýznamnějších archeologických objevů na Vyšehradě. Všechny prezentované objevy pocházejí z jihozápadní části lokality, kde stála středověká akropole – vnitřní opevněné jádro hradu. „Cílem této výstavy je představit hlavní archeologické objevy učiněné na tomto místě a stručně poukázat, jak nám pomáhají porozumět jeho někdejší důležitosti. Zároveň jsou vyšehradské objevy důležité i pro poznání evropských panovnických dvorů,“ říká Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, autor výstavy. Středověká panovnická sídla Vyšehrad je veřejnosti znám především jako místo spjaté se starými českými pověstmi nebo jako park pro odpočinek uvnitř historické Prahy. Ve skutečnosti však tato skála nad Vltavou ukrývá pozůstatky významného centra středověkého českého státu, založeného Přemyslovci – rodem nejstarších českých panovníků. Na Vyšehradě se dochovaly pozůstatky tří fází středověkých panovnických sídel, vždy na ploše téměř tří hektarů a (nejen) s kostely. Výstava představuje například nejstarší kostel, který měl na svou dobu velké rozměry (ca 300 m2) a neobvyklý tvar a zřejmě nějakou evangelizační úlohu. Dílny na výrobu stříbra a zlatých šperků zase dokazují, že Přemyslovci měli přístup ke stříbrné rudě a výrobu drahých šperků pod přímou kontrolou, což jim pomáhalo formovat ekonomické i sociální vztahy. Jeden z devíti objevů také připomíná, za na místě ikonické katedrály sv. Petra a Pavla stála původně románská bazilika s délkou 53 metrů, která už ve své době měla plnit významnou sakrální i reprezentační funkci. Dětský hrob z pravěku i románské sarkofágy Vyšehrad ale osídlili lidé už dávno před Přemyslovci – archeologové našli základy chat a dalších objektů z doby před zhruba 5000 lety (3800–2700 př. Kr.). Objevili také hrob tří- až čtyřletého dítěte. Pak ale bylo pravděpodobně celé místo až do roku 950 p. Kr. neosídlené. Jako pohřebiště si Vyšehrad vybrali nakonec i někteří Přemyslovci, jak ukazuje další z top devítky nálezů – románské sarkofágy. Známé jsou dva a dokládají pohřbívání panovníků mimo Pražský hrad. „Kromě historického významu pro Českou republiku, funguje Vyšehrad jako laboratoř pro testování mocenských znaků v archeologii. Jedná se o důležité artefakty, které dokládají přítomnost elit a jak se tyto elity v dané době a na daném místě projevovaly,“ vysvětluje výběr prezentovaných témat Ladislav Varadzin. Venkovní panelová výstava vznikla ve spolupráci s Národní kulturní památkou Vyšehrad u příležitosti výročí systematických archeologických vykopávek na Vyšehradě zahájených v roce 1924. Je přístupná volně od 13. září do 4. října v blízkosti Purkrabství. Nová vstupní expozice s umělou inteligencí Návštěvníci se zároveň můžou začít těšit na novou výstavu v prostorách Vyšehradu. Národní kulturní památka Vyšehrad plánuje celkovou rekonstrukci expozice mapující historické podoby Vyšehradu. „Archeologické památky na Vyšehradě jsou veřejnosti zatím vcelku skryté. Proto se je snažíme prezentovat, ať už v rámci komentovaných prohlídek nebo nového informačního systému a digitálního audioprůvodce. Nová stálá expozice, na které s Ladislavem Varadzinem od začátku spolupracujeme, bude pomyslným vyvrcholením našeho úsilí připomenout mimořádný význam středověkého Vyšehradu,“ popisuje Petr Kučera, ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad. V prostoru Gotického sklepa bude umístěna stavebně-historická část expozice, která je založená na fyzických modelech Vyšehradu z několika časových období. Prostor Prachárny se bude věnovat fenoménu legend jako nástroje k formování společnosti. Předpokládá se zde využití umělé inteligence, která by měla komunikovat s návštěvníky. Expozice si klade za cíl oživit prostor bývalého královského okrsku a pracuje s fragmenty zdejších palácových staveb. Předpokládaná realizace je v letech 2025–2026. Kontakt: Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D.Archeologický ústav AV ČR, Prahavaradzin@arup.cas.cz Ing. arch. Petr Kučera, Ph.D.Národní kulturní památka Vyšehradkucera@praha-vysehrad.cz

12.09.2024 13:42

Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Stahni-apku-a-projdi-se-stredovekou-Prahou-na-vystave-Cesta-do-historie-00001/]
„Jirko, zapiš si to do deníku!“ zní nadšený hlas jednoho z účastníků výpravy, v níž se čtveřice zvídavých kluků vydává v dřevěné loďce na dobrodružnou cestu proti proudu času. Populární film Karla Zemana z padesátých let 20. století nepřestává fascinovat ani v současnosti - vědce a vědkyně nevyjímaje. Po vzoru legendární Cesty do pravěku připravili Archeologický ústav AV ČR, Praha, a Historický ústav AV ČR výstavu, jejímž prostřednictvím se ocitnete v předhusitské Praze a prozkoumáte ulice, budovy i každodenní život obyvatel v pěti tematických okruzích. Namísto pramičky vám v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze postačí chytrý telefon a stažená mobilní aplikace. K dispozici je na App Store, Google Play nebo přes QR kód, stáhnout si ji můžete i přímo na výstavě. „Výstava přibližuje naši minulost a zároveň ukazuje, jak se moderní historické vědy prolínají s digitálními technologiemi. Věda o historii a archeologický výzkum se tak mohou stát srozumitelnější,“ řekl na vernisáži 11. září 2024 místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek a dodal, že právě v tomto přístupu vidí šanci pro popularizaci: „Jedním z úkolů našich pracovišť je přispívat ke vzdělávání a informování naší společnosti - a čím jiným začít nežli poznáváním naší historie poutavě a moderně.“Vernisáž zahájil místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Zažít středověk v telefonuJedním z hlavních prvků výstavy je virtuální rekonstrukce středověké Prahy podle Tomkova plánu města. Můžete tak porovnat, jak se Praha vyvíjela od 15. století až do současnosti, a objevit architektonické proměny a historické milníky, které formovaly město do jeho současné podoby. Rekonstrukce se opírají o vědecké poznatky a využívají nejnovější digitální technologie, aby přinesly co nejvěrohodnější pohled na minulost. Prostřednictvím 3D modelů zažijete například stísněné podmínky středověkých horníků při těžbě stříbra a dalších rud. „V modelech jsme odvedli velké množství práce a výzkumu,“ přiblížil Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a spoluautor výstavy. „Nejde jen o kutnohorskou štolu, ale celý rekonstruovaný důlní areál na Buchbergu u Přibyslavi na Vysočině, který patří mezi nejlépe dochované důlní areály. Vycházeli jsme z výsledků několikaletého nedestruktivního výzkumu. Vytvořené modely a data jsme využili i při rekonstrukcích dalších hornických lokalit v Čechách i v Německu,“ zdůrazňuje Jan Mařík. Ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, Jan Mařík, spoluator výstavy. Výstava ale nezůstává jen u historických míst, která existovala. Díky novým technologiím prozkoumáte i stavby, které nakonec nevznikly - například telčskou jezuitskou kolej nebo premonstrátskou kanonii v Nové Říši. Objekty, které se dochovaly pouze ve formě plánů a konceptů, zrekonstruovali odborníci v digitální podobě. Ředitel Historického ústavu AV ČR Martin Holý v této souvislosti vyzdvihl, že historiografie, která se zakládá na studiu pramenů, i archeologie, jež stojí na terénních výzkumech, zaznamenaly v posledních desetiletích velký rozvoj: „ Umožnily ho digitální technologie a nové metody rekonstruování událostí minulosti jsme společně využili i při přípravě vizualizací a 3D modelů.“ Výstava mimo jiné představuje digitalizovanou genealogickou a topografickou kartotéku Augustina Sedláčka, která zahrnuje téměř 411 tisíc online přístupných lístků. Další z autorek výstavy Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR vysvětlila, že obsáhlé dílo známé jako Hrady, zámky a tvrze království Českého je významným zdrojem pro odborníky i laickou veřejnost i v současnosti: „Digitalizace umožňuje, aby návštěvníci viděli minulost způsobem, který byl dříve nemyslitelný - mnoho archivních dokumentů se totiž v průběhu 20. století zničilo nebo ztratilo.“ Eva Doležalová zmínila také literární postavu pana Broučka, kterého jeho autor, spisovatel Svatopluk Čech, poslal na cestu časem do patnáctého století: „Podobně jako pan Brouček můžeme na výstavě zažít cestu do historie a vidět, jak se žilo ve středověku, například očima moderního urbanisty.“ Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, jedna z autorek výstavy. Výprava se zastávkou na Týdnu Akademie vědExpozice Cesta do historie „propluje“ i popularizačním festivalem Týden Akademie věd, který se koná od 4. do 10. listopadu 2024. Během něho čekají studenty a studentky komentované prohlídky. Zprostředkují jim rozšířenou verzi rekonstrukcí a vizualizací historických lokalit a nálezů - a tedy i hlubší pochopení historie a významu vědeckého bádání. Na výstavu, kterou organizačně připravilo Středisko společných činností AV ČR, se můžete vypravit od 12. září do 10. listopadu 2024 každý všední den od 10:00-18:00 hod. v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze. Vstup je zdarma, mobil s sebou. Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

12.09.2024 11:42

A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/A---Magazin-o-vyuziti-svetla-rostlinnych-hormonech-a-ohrozenem-syckovi/]
3/2024 (verze k listování)3/2024 (verze ke stažení) Hlavní téma pokrývají tři samostatné články: Světlo – Jak si posvítit na neviditelné (str. 18–27) Text pojednává o vývoji unikátního holografického endoskopu, který v posledních letech vyvíjí Tomáš Čižmár se svými týmy z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Leibnizova institutu fotonických technologií v německé Jeně. Druhá část článku pak rozebírá téma nanofluidní rozptylové mikroskopie, jíž se věnuje Barbora Špačková z Fyzikálního ústavu AV ČR, vedoucí Dioscuri centra pro jednomolekulární optiku.   Inspirace žralokem (str. 28–33) Šupiny žraloků odolné vůči bakteriím, přilnavá chodidla gekonů nebo lotosové listy, po nichž stéká voda. Příroda vymýšlí geniální povrchy. Můžeme je napodobit? Ano, díky laserovému mikroobrábění, které úspěšně rozvíjí Petr Hauschwitz z Centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR. Když je světla moc (str. 34–37) Narušuje přirozený biorytmus, kazí spánek a působí deprese i jiné nemoci. Přemíra světla škodí lidém, zvířatům i rostlinám. Skutečná tma se stává nedostatkovým zbožím, které musíme chránit. Jednou z osobností, která neúnavně bojuje proti světelnému znečištění v Česku, je Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.  Výběr další článků: Za vším hledej hormon (str. 38–43) – Před suchem, mokrem ani býložravcem rostliny neutečou. Přesto stále existují, množí se a prospívají. Mají totiž dokonalé stratégy přežití – fytohormony. Věnují se jim vědci v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Konkrétně v olomoucké laboratoři růstových regulátorů, kterou vede Ondřej Novák, umějí stanovit koncentraci více než 100 fytohormonů ve velmi malém množství vzorku, a to v nepředstavitelně nízkých koncentracích.  ROZHOVOR: Pozorná divačka minulosti (str. 44–51) – Veronika Pehe z Ústavu soudobých dějin AV ČR toužila jako teenagerka po kariéře filmařky. Nakonec filmy ani seriály netočí, ale zkoumá. V lecčem totiž podle ní fungují jako svědectví své doby. Co všechno může tuzemská polistopadová tvorba prozradit o tom, jak se proměňovala naše společnost po roce 1989? FOTOSTORY: Sýčci v ohrožení (str. 52–57) – Sýček obecný (Athene noctua) je jedním z našich nejohroženějších druhů ptáků. Přitom ještě na začátku 20. století patřil mezi běžné obyvatele venkovské krajiny. O záchranu populace sýčků na našem území se dlouhodobě snaží Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Cesta k šetrnosti (str. 58–63) – Potraviny končící v koši a litry kohoutkové vody, které nám doslova protečou mezi prsty. Proč některé domácnosti plýtvají a jiné se naopak chovají šetrně? Lze se na problematiku spotřeby podívat z nové perspektivy? Více v textu o projektu RESOURCE (Research on Environmental Sustainability and on the Use of Resources in Central European Households), který díky podpoře Akademické prémie rozvíjí Petr Jehlička z Etnologického ústavu AV ČR. Ubytko pro dělníky (str. 64–69) – Byly rozesety po celých českých zemích, občas i v místech, kde bychom je vůbec nehledali. Dělnické kolonie hrály v procesu urbanizace a industrializace zvlášť v průmyslových regionech naprosto zásadní roli. Výzkumně se jim věnuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu a archivu AV ČR. Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

12.09.2024 10:35

Konference představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Konference-predstavila-vize-bezpecnejsiho-prostredi-ve-vede-i-na-univerzitach/]
„Svou roli ve vytváření sociálního bezpečí hraje každý z nás. Vedoucí pracovníci a pracovnice a vrcholový management ale mají zvláštní odpovědnost za to, aby instituce, které řídí, byly bezpečné a zajišťovaly důstojnost a respekt pro všechny. Řízení není o kontrole, ale o nastavování hodnot a vizí. A je též o institucionální odvaze řešit náročné problémy,“ upozornila v zahajovacím proslovu vedoucí NKC – gender a věda Marcela Linková.  Úvodní řeč o nutnosti proaktivně řešit genderově podmíněné násilí pronesla Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z MŠMT, Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů, a Ondřej Beránek, místopředseda AV ČR. Vystupující první debaty, ombudsosoby či ochránci a ochránkyně práv na vysokých školách či ústavech AV ČR, vyzdvihli pozitivní posuny v poslední době, a to zejména vliv přijímání plánů genderové rovnosti nebo motivaci pracovišť získat granty či ocenění, které ve svých pravidlech vyžadují uplatňování genderové rovnosti a aktivního řešení genderově podmíněného násilí. Pro efektivnější budování sociálního bezpečí by však potřebovali větší podporu ze strany vedení institucí, kteří často vnímají zřízení pozic ombudsosob a přijetí plánu genderové rovnosti za dostatečné. „Ocenil bych veřejnou kampaň, ve které by vedení institucí i další stakeholdeři podpořili nulovou toleranci násilí,“ zmínil ombudsman Petr Šimon ze Západočeské univerzity. Druhá diskuse dala prostor osobám z řad studentstva i začínajícím vědkyním, aby sdíleli svůj pohled na problematiku z perspektivy osob, které jsou v závislé a podřízené pozici strany. Účastnictvo panelu upozornilo na nerovnováhu moci, která je často v rukou osob, jež nevnímají sociální bezpečí jako svojí prioritu. Diskutujícím chybí aktivní řešení, které není pouze formální; ale také řešení podpory postižených či trans osob.  Problém, na kterém se shodlo široké spektrum vystupujících ze všech panelů, tkví v limitovaných kapacitách a pravomocích ombudsosob. „Jestliže daný člověk pracuje na fakultě tři hodiny týdně, musíme velmi zvažovat, jestli má cenu ho naším problémem zatěžovat,“ zpřesnilo členstvo crip kolektivu a studující FaVU Eri Mrtva. V symbolické rovině pak vnímají všichni diskutující jako absolutní minimum používat nejen při výuce genderově senzitivní jazyk, který má reálný dopad na budování inkluzivnějšího prostředí. A dále v tom, aby zátěž řešení spadala na vedení institucí, nikoliv na studující či začínající vědkyně a vědce samotné. V závěrečném panelu přislíbila i budoucí podporu aktivního řešení genderově podmíněného násilí Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z MŠMT Wildová, která v závěrečném panelu zmínila i další finanční podporu pro vysoké školy v rámci programu podpory rozvoje vysokého školství. Pro účely konference NKC – gender a věda připravilo minimální standard, který byl široce konzultován s klíčovými orgány a organizacemi již před konferencí. Vystupující ve všech panelech zdůraznili důležitost takových standardů jako inspirace a základu pro koordinaci vysokých škol a zdůraznili provázanost jednotlivých doporučení. Akce se konala pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České konference rektorů a Akademie věd České republiky. Národní konference NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR jsou bienálně organizované události, které se zaměřují na téma genderové rovnosti ve výzkumu a vysokém školství. Jejich cílem je diskutovat vývoj situace v ČR a kroky a opatření směřující ke zlepšování pracovních podmínek z hlediska genderové rovnosti. Kontakt:Barbora Schneiderovámanažerka komunikace NKC – gender a věda+420 602 340 883barbora.schneiderova@soc.cas.cz TZ ke stažení zde.

12.09.2024 08:28

Expozice zve k prozkoumání života středověké společnosti. Přes mobilní aplikaci

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Expozice-zve-k-prozkoumani-zivota-stredoveke-spolecnosti.-Pres-mobilni-aplikaci/]
Na začátku výstavy nazvané Cesta do historie si příchozí nainstalují do mobilních telefonů speciální aplikaci. Ta je v expozici rozčleněné na pět částí propojí prostřednictvím značek s existujícími digitálními modely, detailními mapami a záznamy, shromážděnými mnohaletou výzkumnou prací vědců a vědkyň z Historického ústavu AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Virtuálně se budou moci například projít předhusitskou Prahou, a to v Tomkově plánu Prahy, který umožňuje porovnat vývoj města od 15. století až do současnosti. Prostřednictvím 3D modelů si budou moci představit stísněné podmínky středověkých horníků při těžbě stříbra a dalších rud. „V modelech je odvedeno obrovské množství práce a výzkumu,“ přibližuje Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a jeden z autorů výstavy. „Není to jen kutnohorská štola, ale celý rekonstruovaný důlní areál na Buchbergu u Přibyslavi na Vysočině, který patří mezi nejlépe dochované důlní areály nejen na území ČR. Vychází z výsledků několika let nedestruktivního výzkumu a vytvořené modely a data se použila také při rekonstrukcích dalších hornických lokalit v Čecháchi v Německu,“ zdůrazňuje archeolog. Poznat i to, co se nikdy nepostavilo Nové technologie umožňují virtuální přenos do míst běžně veřejnosti nedostupných, poznat starší podobu dnes modernizovaných staveb, či dokonce staveb nikdy nerealizovaných. Takovými jsou i telčská jezuitská kolej a premonstrátská kanonie v Nové Říši, které mohou návštěvníci poznat jen díky 3D modelům.   Vžít se do mravenčí práce historika zase návštěvníkům umožní plně digitalizovaná genealogická a topografická kartotéka Augustina Sedláčka, která zahrnuje téměř 411 000 on-line přístupných lístků. „Hrady, zámky a tvrze království Českého je dodnes vyhledávané dílo a studijní materiál odbornou i laickou veřejností. Digitalizované kartotéky ale obsahují také informace z některých archivních dokumentů, které se ztratily nebo byly během 20. století zničeny,“ upozorňuje Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, další autorka výstavy. Cílem výstavy je ukázat metody moderní historické vědy a jejích výstupů za použití současných technologií. „Představujeme proto nejen dílčí projekty dvou prestižních vědeckých institucí Akademie věd, ale chceme poukázat též na význam digital humanities, tedy moderní digitální technologie ve službách humanitních věd, v jejich širších souvislostech historického a archeologického výzkumu,“ zdůrazňuje historička Eva Doležalová. Výstava Cesta do historie je otevřena od 12. září do 11. listopadu 2024 každý všední den od 10.00 do 18.00 hodin. Součástí výstavy bude v rámci Týdne Akademie věd (4.–10. listopadu 2024) série komentovaných prohlídek určených zejména pro školy, při nichž bude prezentována širší verze rekonstrukcí a vizualizací historických lokalit a nálezů.   Adresa: Galerie Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1Autoři výstavy: Kateřina Bobková-Valentová, Eva Doležalová, Ondřej Hnilica, Ivan Klíma, Kateřina Kleinová, Jan Mařík, Jitka Močičková, Eva Semotanová, Robert Šimůnek, Jiří UngerArchitektonický návrh výstavy: Libor KrištůfekGrafické zpracování: Milan KrištůfekVýstavu zorganizovaly Archeologický ústav AV ČR, Praha, Historický ústav AV ČR a Středisko společných činností AV ČR. TZ ke stažení zde. Kontakt:PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.Historický ústav AV ČRdolezal@hiu.cas.cz Mgr. Jan Mařík, Ph.D.Archeologický ústav AV ČR, Prahamarik@arup.cas.cz

11.09.2024 13:42

Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Vychazi-vzpominkova-kniha-Jiriho-Grygara-vsimaveho-pozorovatele-hvezd-i-zivota/]
Kmotry knihy byli jeho spolupracovníci a přátelé Zdeněk Mikulášek a Norbert Werner. „Pro mě to bude vždycky Jura, nezlobte se,“ smál se profesor astrofyziky z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Zdeněk Mikulášek. Jiří Grygar byl jeho školitelem a vždy mu byl velkou inspirací. „Oceňuji nejen jeho odborné znalosti, ale také jeho názory a pevné morální zásady. Svým charismatem dokázal téměř nemožné, povznést astronomii na vyšší úroveň poznání u většího množství lidí. Byl to právě Jura Grygar, kdo mnohé mladé lidi pozval do říše vědění o astronomii a přírodních věd,“ řekl na křtu publikace Zdeněk Mikulášek. Jedním z těch, kdo se Jiřím Grygarem nechali zlákat do světa astronomické vědy, byl i druhý z kmotrů, Norbert Werner. „Jsem důkazem, že nebyl jen pozorovatelem, ale také aktivním hybatelem, který měl na život některých z nás skutečně obrovský vliv,“ vzpomínal na křtu slovenský astrofyzik, který dnes působí v brněnském Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Jiřího Grygara poprvé osobně potkal někdy v polovině devadesátých let na popularizační přednášce v rodné Rožňavě. Přestože neměl štěstí na fyzikáře ve škole, astronomie ho velmi bavila a byla to právě osobnost Jiřího Grygara, která nasměrovala celé jeho další působení. „Že dnes před vámi stojím jako profesor astrofyziky, je jeho zásluha,“ dodal Norbert Werner. Uprostřed stojí jeden z kmotrů knihy Zdeněk Mikulášek, vpravo se usmívá Norbert Werner. Věčný pozorovatel Jiří Grygar poděkoval za milá slova kmotrům knihy i početným hostům za jejich účast. Knihu ochotně všem zájemcům podepisoval. Jako správný pozorovatel ale zůstal spíše v pozadí událostí a žádný velký proslov z jeho strany nepřišel. Vše, co chtěl, sepsal do svých obsáhlých vzpomínek, které nyní putují ke čtenářům. „Mé přání stát se hvězdářem se po určitých peripetiích splnilo. Naučil jsem se pozorovat a pozorování zpracovávat; opravdu to funguje. Teď se mi ta schopnost pozorování hodí, když se chci věnovat popisu světa lidí, které zase lze pouze pozorovat. Je mimořádně obtížné ovlivnit chování nebo názory větší skupiny lidí, ale pozorovat je a vyvodit z toho nějaká poučení pro sebe a spřízněné duše bych rozhodně chtěl,“ píše v úvodu autor knihy.     Jiří Grygar se narodil v roce 1936. Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci nastoupil do Stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově, kde se zabýval výzkumem zákrytových dvojhvězd. Následně působil ve Fyzikálním ústavu ČSAV, později AV ČR. Několikrát byl oceněn za popularizaci vědy – v roce 1996 organizací UNESCO, v roce 2012 Akademií věd a v roce 2016 vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Veřejnost jej dobře zná jako autora mnoha populárních a vzdělávacích knih o vesmíru a jako průvodce legendárním televizním seriálem Okna vesmíru dokořán.      Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

10.09.2024 14:35

Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Ctyri-badatele-kteri-posouvaji-hranice-vedy-prevzali-oborove-medaile-AV-CR-00001/]
Odhodlání a kreativita laureátů podle Evy Zažímalové inspirují další badatele. „Jejich úspěchy nejsou jen výsledky souhrnu znalostí, ale i touhy překračovat hranice známého,“ vyzdvihla na ceremoniálu a dodala, že základem vědy nejsou tvrdá data, ale schopnost o nich přemýšlet, což ocenění splňují. Eva Zažímalová Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědáchRoman Holec ze Slovenské akademie věd se věnuje zejména slovenským a středoevropským dějinám 19. a 20. století se zaměřením na hospodářské a sociální dějiny, dějiny šlechty a enviromentální dějiny. Vyučuje také na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. „Je historikem, který nevidí dějiny černobíle,“ poznamenal Stanislav Holubec z Historického ústavu AV ČR, který badatele na medaili navrhl. Práce Romana Holce poskytuje materiál pro různé interpretace a teoretické koncepty a otevírá nová témata slovenské historiografie. Historik je také členem redakčních rad některých periodik, které vydávají ústavy Akademie věd ČR. Zleva Eva Zažímalová, Roman Holec a místopředseda AV ČR Ondřej Beránek Čestná oborová medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědáchPráci Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR ocenila Akademie věd ČR už dříve například Akademickou prémií. Patří k nejvýraznějším osobnostem české literárněvědné bohemistiky a spolupracoval na publikacích o české literatuře dvacátého století. Ty významně profilovaly výzkum v jeho domovském pracovišti. „V Ústavu pro českou, tehdy světovou literaturu AV ČR, působí od roku 1981 – nejprve jako stážista, aspirant a vědecký pracovník, poté se stal zástupcem ředitele a posléze ředitelem,“ připomněla jeho kolegyně Kateřina Piorecká. Prozatím posledním projektem, s nímž je spojený, jsou Dějiny české literatury v protektorátu Čechy a Morava z roku 2022, které získaly Cenu Nakladatelství Academia jako kniha roku. Pavel Janoušek Čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědáchJan Lepš z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR patří k mezinárodně uznávaným ekologům a biostatistikům. Některé z jeho experimentů jsou nejdéle běžícími experimenty svého druhu na světě. Podílel se také i na založení české výzkumné stanice na Papui Nové Guineji. Kromě vědecké práce vychovává badatele na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ekologovy zásluhy vyzdvihl jeho kolega František Krahulec: „Do založení Přírodovědecké fakulty se i sám zapojil. Podařilo se mu s ostatními kolegy vytvořit pracoviště, která převyšuje mnohé jiné fakulty Jihočeské univerzity i ty na starších vysokých školách.“ Eva Zažímalová, Jan Lepš a člen Akademické rady AV ČR David Honys Čestná oborová medaile Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědáchPetr Štěpánek působí v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR už od roku 1977. Věnuje se fyzikální chemii polymerních systémů, jejich struktuře a dynamice, zejména v technických a biologických aplikacích. Po dvacet dva let stál v čele oddělení nadmolekulárních polymerních systémů, jež pod jeho vedením dosáhlo světově uznávaných výsledků. Mimo to inicioval spolupráci se zahraničními institucemi a organizoval mezinárodní konference. „Je nejen vynikajícím vědcem. Jde mu také o rozvoj ústavu, k němuž významně přispívá,“ vyzdvihl ředitel pracoviště Jiří Kotek. Petr Štěpánek Více informací o čestných medailích naleznete na webových stránkách AV ČR. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.