09.09.2024 14:49

Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/chemicke-vedy/Novy-vodikovy-elektrolyzer-uklada-energii-z-obnovitelnych-zdroju/]
Elektrolyzér s rychlým náběhem výroby vodíku vyvinula výzkumná skupina laserové chemie Ústavu chemických procesů AV ČR. Nová technologie pomůže snížit uhlíkovou stopu a optimalizovat náklady na energii a na rozdíl od svých komerčně vyráběných předchůdců nabízí mnoho výhod. „Patří mezi ně extrémně rychlý náběh provozu, nízké instalační náklady, škálovatelný modulární design nebo energeticky efektivní využití zdroje elektrické energie. Samozřejmostí je vysoká flexibilita a rychlá reakce na přebytky energie v elektrické síti,“ popisuje přednosti zařízení jeden z autorů Vladislav Dřínek z Ústavu chemických procesů AV ČR. Elektrolyzér dokáže dodávat vodík s plným výkonem za méně než tři minuty od svého spuštění a využívá kombinaci alkalické technologie za použití iontově-selektivní membrány. „Tato membrána, vyvinutá a produkovaná v České republice, umožňuje rychlý náběh elektrolýzy. Ten je rozhodující pro udržení stability sítě a využití obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny v době, kdy do sítě dodávají nadbytečnou energii,“ vysvětluje výzkumník. Podle jeho kolegy Jana Storcha z výzkumné skupiny pokročilých materiálů a organické syntézy lze patentově chráněný elektrolýzní systém využít k transformaci zachyceného oxidu uhličitého na organické produkty, které se snadno uplatní v chemickém průmyslu i energetice. Autorský tým z Ústavu chemických procesů AV ČR s prototypem nového elektrolyzéru Ekologicky i ekonomicky výhodnéTechnologie cílí především na energetické společnosti a průmyslové podniky, které hledají efektivní způsoby, jak snížit svou uhlíkovou stopu a optimalizovat náklady na energii. Je také vhodná pro stabilizaci sítě v důsledku výkyvů produkce energie z obnovitelných zdrojů. „Dále je určena pro všechny organizace a podniky, které chtějí přispět k ochraně životního prostředí a využívat pokročilé technologie pro udržitelnost,“ upřesňuje Vladislav Dřínek. Na vývoji nového zařízení se mimo jiné podíleli také Pavel Dytrych a Radek Fajgar z výzkumné skupiny laserové chemie. Podle jejich názoru umožňuje elektrolyzér provozovatelům dosáhnout značných úspor zejména díky své vysoké účinnosti a nízkým instalačním nákladům. Z laboratoře do praxePracoviště již podalo mezinárodní patentové přihlášky k ochraně vyvinutého know-how. Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR nyní hledají partnera, který by buď odkoupil licenci na toto řešení, nebo se společně s autory podílel na založení spin-off firmy pro další rozvoj technologie. S uvedením zařízení na trh jim pomáhají specialisté z Centra transferu AV ČR (CETAV). CETAV nabízí akademickým pracovištím celou škálu služeb od pomoci při zajištění financování přes správu duševního vlastnictví až po marketing a komunikaci výsledků. Za cíl si klade propojení vědeckých pracovišť s investiční či podnikatelskou sférou. Centrum podpoří úspěšný vstup vynálezu na trh a postará se o vytvoření komunikační strategie cílící na potenciální investory. V případě vodíkového elektrolyzéru se zaměří zejména na společnosti specializující se na energetické technologie a průmyslové aplikace, a to nejen na tuzemské, ale i zahraniční, kde je o podobné novinky z oblasti obnovitelných zdrojů rovněž velký zájem. „Tyto technologie jsou opravdu atraktivní jak pro průmyslové partnery, tak pro investory. Proto budeme strategii komercializace elektrolyzéru s Ústavem chemických procesů dále upřesňovat. Může se jednat o realizaci podnikatelského záměru formou spin-off, případně o spolupráci s velkou firmou na bázi licence,“ dodává Martin Smekal, který je vedoucím CETAV. Zavedení této novinky se tak může stát významným krokem v boji proti klimatickým změnám a pomoci k dosažení dlouhodobých cílů ochrany životního prostředí. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.  

09.09.2024 12:42

Akademie věd ocenila čtyři vědce medailemi

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Akademie-ved-ocenila-ctyri-vedce-medailemi/]
Roman Holec je historikem Slovenské akademie věd, který do historiografie vnesl nové interpretační roviny i nová témata. Obdržel čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách. Čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách převzal Pavel Janoušek z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Jeho jméno je spojené s velkými kolektivními publikacemi, například se Slovníkem českých spisovatelů od roku 1945. Biolog Jan Lepš z Biologického centra AV ČR je průkopníkem dlouhodobých vegetačních experimentů, z nichž některé patří mezi nejdéle trvající experimenty na světě. Obdržel čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Čestnou oborovou medailí Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách ocenila Akademie věd dlouholetou práci Petra Štěpánka, který se věnuje fyzikální chemii polymerních systémů a jejich aplikaci. Medailonky oceněných Prof. PhDr. Roman Holec, DrSc. Roman Holec je renomovaným slovenským historikem, který se zaměřuje na hospodářské a sociální dějiny, dějiny šlechty a environmentální dějiny. Působí ve Slovenské akademii věd a také jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Bratislavě. Svou prací vnesl do studia historie nové interpretační roviny v oblastech zemědělské revoluce nebo environmentalismu. Zároveň ve slovenské historiografii otevřel i úplně nová témata, jako je výzkum šlechty a různých sociálních vrstev. Je aktivním členem odborných komisí i redakčních rad odborných časopisů a autorem desítek monografií a studií. Prof. PhDr. Pavel Janoušek, DSc., Ústav pro českou literaturu AV ČR Pavel Janoušek je výraznou osobností současné literárněvědné bohemistiky, která posledních více než 30 let pomáhala utvářet výzkumnou činnost Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Jako hlavní redaktor je spojen zejména se dvousvazkovým Slovníkem českých spisovatelů od roku 1945 či kolektivní publikací Dějiny české literatury 1945–1989. Za poslední kolektivní projekt Dějiny české literatury v protektorátu Čechy a Morava (2022) získal Cenu nakladatelství Academia pro knihu roku. Působil také jako ředitel ústavu a jako člen Akademické rady Akademie věd ČR. V současné době je nositelem Akademické prémie. Prof. RNDr. Jan Lepš, CSc., Entomologický ústav Biologického centra AV ČR Ekologie rostlinných společenstev i studium společenstev hmyzu vždy zajímalo Jana Lepše z Biologického centra AV ČR. Jako ekolog a biostatistik významně formoval jejich vývoj i rozvoj biostatistických metod v ČR a stal se průkopníkem dlouhodobých vegetačních experimentů, jež manipulují rostlinná společenstva. Některé z experimentů Jana Lepše jsou nejdéle trvajícími experimenty svého druhu na světě. Jan Lepš se rovněž podílel na založení a provozu české výzkumné stanice na Papui Nové Guineji, která zkoumá druhovou rozmanitost vegetace a hmyzu v ekosystému tropického lesa. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc., Ústav makromolekulární chemie AV ČR Petr Štěpánek se věnuje fyzikální chemii polymerních systémů, jejich struktuře a dynamice, a to zejména v technických a biologických aplikacích (rozpustné polymery, micelární systémy atp.). Zaměřuje se také na fyzikálně-chemickou charakterizaci polymerních systémů. Dvaadvacet let vedl oddělení Nadmolekulárních polymerních systémů, které dosáhlo mezinárodně oceňovaných výsledků, a vychoval 14 doktorandů z ČR i zahraničí. Petr Štěpánek také inicioval spolupráci s výzkumnými institucemi v Jižní a Střední Americe a v roce 2022 byl spolupředsedou kongresu Evropské polymerní federace.

09.09.2024 09:35

Krajské rozpočty pod drobnohledem

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Krajske-rozpocty-pod-drobnohledem/]
Podíváme-li se na krajské rozpočty v České republice, příjmy 13 krajů v roce 2023 představovaly 120 mld. Kč a jejich výdaje 109 mld. Kč, což představuje zhruba 1,6 % HDP. Do analýzy není zahrnuta Praha, která plní specifickou roli kraje i obce zároveň, ani účelově vázané transfery ze státního rozpočtu. Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů stanovuje rozpočtové určení daní (RUD). Systém RUD určuje, jak velký podíl z výnosu vybraných daní dostanou kraje, obce a stát. Studie ukazuje přerozdělovací charakter distribuce krajských příjmů skrze RUD (před i po navržené změně), kdy jsou podporovány disproporčně více kraje s nižším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Kraje s vyšším HDP na obyvatele pak hospodaří v průměru se srovnatelnými, až menšími rozpočty na obyvatele než kraje s nižším HDP na obyvatele. Podobně jsou zvýhodňovány spíše kraje s menším počtem obyvatel na úkor těch větších. V přepočtu na obyvatele dosud ze systému RUD získávají nejvíce kraje Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Naopak nejméně prostředků na obyvatele dostávají kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Mezi kraji jsou zároveň v příjmech z RUD na obyvatele velké rozdíly: kraj Vysočina dnes dostává příjmy z RUD na obyvatele v téměř dvojnásobné výši jako Jihomoravský kraj. „Pro takto velké rozdíly mezi kraji nevidím dobré důvody“ poznamenává spoluautor studie Petr Janský. Vláda letos schválila novelu zákona o RUD na základě návrhu Asociace krajů ČR a čeká ji zřejmě schvalování v Parlamentu. „V navržených změnách systému RUD jsou dlouhodobě fixní podíly nahrazeny variabilním mechanismem na základě měnících se krajských charakteristik. To je podle nás krok dobrým směrem. Za úvahu by ale stálo do systému doplnit i motivační prvky, které by kraje motivovaly např. k podpoře větší ekonomické aktivity na jejich území, umísťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb. Parametry současného návrhu revize RUD zřejmě nebudou kraje motivovat k žádoucím změnám,“ komentuje novelu zákona o RUD spoluautor studie Daniel Kolář. Analýza ukazuje, jak by nový systém změnil krajské příjmy z RUD na obyvatele. Například Pardubický a Olomoucký kraj dnes dostávají z RUD zhruba průměrné příjmy na obyvatele, ale v případě navrhované změny by Pardubický kraj dostával výrazně více a Olomoucký kraj naopak méně. Příjmy mají vzrůst nejvíce Pardubickému, ale také Zlínskému, Libereckému či Karlovarskému kraji. Naopak by klesly kraji Ústeckému, který patří k nejchudším (měřeno pomocí HDP na obyvatele). Hlavním poraženým vlivem těchto změn by byl kraj Moravskoslezský, jehož již dnes nízké příjmy z RUD by dále poklesly (o zhruba 700 Kč na obyvatele). Studie se zaměřuje také na krajské výdaje. Struktura krajských netransferových výdajů, kde mají kraje prostor pro zohlednění vlastních priorit, je následující: Zhruba sedmina krajských výdajů jde do školství, a doplňuje tak transferové financování ze státního rozpočtu. Na výstavbu a údržbu silniční sítě vynakládají kraje 12–25 % svých celkových výdajů, na zajištění veřejné dopravy 16–31 %. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou v tomto ohledu poměrně velké. Dalšími významnými výdaji krajů jsou zdravotnictví (8–17 %), veřejná správa (7–12 %) a kultura (515 %). Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde. Kontakt na autory studie: Petr Janský, petr.jansky@fsv.cuni.czDaniel Kolář, daniel.kolar@fsv.cuni.cz

09.09.2024 08:35

Rychlý vodíkový elektrolyzér může přinést revoluci v energetické stabilitě

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Rychly-vodikovy-elektrolyzer-muze-prinest-revoluci-v-energeticke-stabilite/]
Nový elektrolyzér, který vyvinula Výzkumná skupina laserové chemie Ústavu chemických procesů AV ČR (ÚCHP AV ČR) a na jehož cestě na trh spolupracuje s Centrem transferu Akademie věd (CETAV), na rozdíl od svých komerčně vyráběných předchůdců nabízí řadu výhod. „Patří mezi ně bezkonkurenčně rychlý náběh provozu, nízké instalační náklady, škálovatelný modulární design nebo energeticky efektivní využití zdroje elektrické energie. Samozřejmostí je vysoká flexibilita a rychlá reakce na přebytky energie v elektrické síti,“ popisuje Vladislav Dřínek z Ústavu chemických procesů AV ČR, jeden z autorů elektrolyzéru. Elektrolyzér dokáže dodávat vodík s plným výkonem za méně než tři minuty od svého spuštění a využívá kombinaci alkalické technologie za použití iontově-selektivní membrány. „Tato membrána, vyvinutá a produkovaná v České republice, umožňuje rychlý náběh elektrolýzy. Ten je rozhodující pro udržení stability sítě a využití obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny v době, kdy do sítě dodávají nadbytečnou energii,“ vysvětluje Vladislav Dřínek. Technologie slibuje kromě zajištění stabilní energie také snížení uhlíkové stopy, což odpovídá energetickým prioritám EU. „Patentově chráněný elektrolýzní systém lze využít k transformaci zachyceného oxidu uhličitého na organické produkty, které se snadno uplatní v chemickém průmyslu i energetice,“ upřesňuje Jan Storch z ÚCHP AV ČR. Ekologicky i ekonomicky výhodné Technologie je určena především pro energetické společnosti a průmyslové podniky, které hledají efektivní způsoby, jak snížit svou uhlíkovou stopu a optimalizovat náklady na energii. Je také vhodná pro stabilizaci sítě v důsledku výkyvů produkce energie z obnovitelných zdrojů. „Dále je určena pro všechny organizace a podniky, které chtějí přispět k ochraně životního prostředí a využívat pokročilé technologie pro udržitelnost,“ upřesňuje jeden z autorů tohoto elektrolyzéru Vladislav Dřínek. „Nový elektrolyzér umožňuje provozovatelům dosáhnout značných úspor díky své vysoké účinnosti a nízkým instalačním nákladům,“ potvrzují Pavel Dytrych a Radek Fajgar, kteří také stáli u zrodu tohoto vynálezu v ÚCHP AV ČR. Z laboratoře do praxe: cílem je komercializace Ústav již podal mezinárodní patentové přihlášky k ochraně vyvinutého know-how. Vědci z ÚCHP AV ČR společně se specialisty z CETAV nyní hledají partnera, který by buď odkoupil licenci na toto řešení, nebo se společně s původci podílel na založení spin-off firmy pro další rozvoj technologie. Za možné partnery vědci považují společnosti specializující se na energetické technologie a průmyslové aplikace. Zavedení této technologie se může stát významným krokem vpřed v boji proti klimatickým změnám a pomoci k dosažení dlouhodobých cílů ochrany životního prostředí. Kontakt: Ing. Jan Storch, Ph.D.Ústav chemických procesů AV ČRvýzkumná skupina laserové chemiestorchj@icpf.cas.cz Špičkový elektrolyzér Zařízení pro rychlý náběh výroby vodíku, přeměnu oxidu uhličitého na organické látky a ukládání energie. Snadné rozšíření elektrolyzéru s možností generace vodíku a/nebo redukce CO2 podporuje přechod na nízkoemisní energetické zdroje. Ústav chemických procesů AV ČR Ústav chemických procesů AV ČR je veřejná výzkumná instituce se zaměřením na výzkum v oblasti chemie, nových materiálů a řadou inženýrských oborů. Vedle systematického základního výzkumu se věnuje i výzkumu aplikovanému. Mezi úspěchy pracoviště patří vývoj nových materiálů pro energetiku a technologie pro čistou výrobu chemikálií. Centrum transferu AV ČR Centrum transferu AV ČR (CETAV) je odborný útvar, který se zabývá nabídkou výsledků vědecké činnosti do praxe. Nabízí celou škálu služeb od pomoci při zajištění financování přes správu duševního vlastnictví až po marketing a komunikaci výsledků. CETAV si klade za cíl propojit vědecká pracoviště s investiční či podnikatelskou scénou. Pracovníci CETAV podpoří úspěšný vstup vynálezu na trh, nabídnou odborné zkušenosti i obchodní kontakty. Například pomohou připravit žádost o dotaci z projektu PRAK (Programu rozvoje aplikací a komercializace AV ČR). Pokud vědci peníze získají, použijí je především na rozšíření patentové ochrany vynálezu a na přípravu a založení spin-off společnosti. Současně se marketingový tým CETAV postará o vytvoření komunikační strategie cílící na potenciální investory. Centrum nabízí také pomoc při obchodním vyjednávání. Kontakt: Martin Smekalvedoucí Centra transferu AV ČR (CETAV)smekal@ssc.cas.cz

06.09.2024 10:49

Simulovaná vesmírná mise PROMISE pošle českého astronauta do izolace a na Měsíc

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Simulovana-vesmirna-mise-PROMISE-posle-ceskeho-astronauta-do-izolace-a-na-Mesic/]
Jaké psychologické rysy jsou důležité pro člověka ve vesmíru? Co všechno je nutné sledovat a ověřit? Psychologický výzkum je jednou z důležitých součástí mise PROMISE, kterou zajišťuje program Akademie věd Vesmír pro lidstvo a která je součástí projektu Česká cesta do vesmíru. Mezi další výzkumné části mise patří měření kosmického záření, expertiza vzorků, jež posádka „jako“ nasbírá na povrchu Měsíce, nebo dopad mikrogravitace na vývoj buněčných organismů. Vědci pomáhali také vytvořit virtuální realitu měsíčního povrchu, na který posádka o víkendu vstoupí. „Mise je organizována a zaměřena na popularizaci kosmického výzkumu napříč obory: vzdělávání, vývoj, inovace, včetně podpory českého kosmického průmyslu, hospodářství a ekonomiky,“ říká Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR, jedna z organizátorek PROMISE. „Analogické mise jsou nezastupitelným testovacím krokem na cestě člověka do vesmíru.“ „Chceme ale také ukázat na význam takzvaných analogických misí, které jsou nezastupitelným testovacím krokem na cestě člověka do vesmíru. Umožňují zevrubné testování experimentů, systémů podpory života, skafandrů a robotiky, komunikace, zdokonalování technologií i studium různých faktorů pro výzkumníky,“ popisuje vědkyně. Akce se zúčastní také ministr dopravy Martin Kupka, do jehož gesce národní projekt Česká cesta do vesmíru patří. Na Měsíci, ale stále na Zemi Posádku simulované mise tvoří bojový pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda, konstruktér Matyáš Šanda a odborník na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník. Společně stráví 48 hodin v izolaci v areálu ČVUT nazývaném Hydronaut. Během „letu na Měsíc“ je navíc čeká řada experimentů, např. čichové, ale i měření radiace, experimenty týkající se vývoje organismů v mikrogravitaci apod. Součástí mise bude také izolovaný výstup na povrch Měsíce s pomocí virtuální reality, kde posádka nasbírá geologické vzorky. Mise PROMISE se odehraje v unikátním tréninkovém centru Little Moon City Prague (LMCP) v areálu ČVUT v pražských Dejvicích. Tvoří ho hlubinný habitat Hydronaut H03 DeepLab, řídící centrum Mission Control Center a prostor pro simulaci extravehikulárních aktivit (EVA Area), tedy vesmírných aktivit mimo tuto lokalitu. „Analogické mise s různým zaměřením (technické, tréninkové, operační simulace) jsou běžným a nezastupitelným milníkem na cestě do vesmíru. V České republice bylo pořádáno takových misí několik, například už v roce 1988 analogická mise Štola 88. Určitým unikátem jsou ale podvodní analogické mise, nejvíce jich má za sebou právě hybridní ponorka Hydronaut,“ popisuje Iva Poláčková Šolcová. Zapojí se i veřejnost Hlavní program mise se rozdělí do dvou částí - vědecké a popularizační. Díky popularizační části, kterou zajišťuje Vědecké studio LMCP, může i veřejnost na sociálních sítích sledovat prezentace vědeckých projektů a firem zapojených do kosmického výzkumu. Součástí mise PROMISE bude vědecké studio, v němž vystoupí Jiří Svoboda a Pavel Suchan (oba z Astronomického ústavu AV ČR), Petr Brož (Geofyzikální ústav AV ČR), Oldřich Zahradníček a Iva Ambrožová (oba z Ústavu jaderné fyziky AV ČR), Iva Poláčková Šolcová a Lukáš Hejtmánek (oba z Psychologického ústavu AV ČR) a další. Moderované rozhovory pokryjí témata od analogických misí, zpožďování komunikace, přes představení České cesty do vesmíru a české stopy ve vesmíru po prezentaci experimentů se světelným znečištěním, fyziologií a měření fyziologických proměnných v kosmu. Trénink organizuje Akademie věd prostřednictvím programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo s partnery tohoto programu, jimiž jsou projekt Hydronaut, ČVUT, Planetum, Česká vesmírná aliance a mnoho dalších. Program se zaměřuje na propojení kosmického výzkumu s praktickými aplikacemi pro každodenní život i propagaci vesmírného výzkumu ve společnosti. Realizaci PROMISE podpořil Nadační fond IOCB Tech. Kontakt: doc. Iva Poláčková ŠolcováPsychologický ústav AV ČRPolackova@praha.psu.cas.cz Miloš ČihákPR manažer mise PROMISEpr@hydronaut.eu Česká cesta do vesmíru Mise PROMISE je dalším milníkem národního projektu Česká cesta do vesmíru, jehož cílem je zapojit Českou republiku do globálních vesmírných aktivit a podpořit domácí kosmický průmysl, hospodářství a ekonomiku, vzdělávání v oblastech STEM, vývoj, výzkum a multioborový transfer znalostí. Vize „České cesty do vesmíru“ zahrnuje nejen vzdělávací, vědecký a technologický rozvoj, ale i přípravu českých astronautů na mise v hlubokém vesmíru. Na realizaci mise PROMISE se podílí Ministerstvo dopravy České republiky. Inovativní prostředí a ambiciózní cíle Mise PROMISE bude probíhat v unikátním tréninkovém centru LMCP, které tvoří hlubinný habitat Hydronaut H03 DeepLab, řídící centrum Mission Control Center a prostor pro simulaci extravehikulárních aktivit (EVA Area). Hlavní program mise se rozdělí do dvou částí - vědecké a popularizační. LMCP se nachází v areálu ČVUT v pražských Dejvicích. Významná mezinárodní účast Účast na misi PROMISE plánují také zástupci společnosti Axiom Space, kteří budou přítomni při oficiálním zahájení v pátek 6. září. Little Moon City Prague (LMCP)LMCP je komplexní tréninkové centrum na ČVUT v Praze-Dejvicích, které vzniklo v roce 2023 přemístěním habitatu Hydronaut H03 DeepLab z jeho původní lokace pod hladinou zatopeného lomu do suchého doku v kampusu ČVUT. LMCP poskytuje prostředí pro simulovaný výzkum v extrémních podmínkách a je pravidelně využíváno pro vědecké mise a tréninky astronautů. Partneři mise PROMISE: Mise PROMISE je realizována díky spolupráci s klíčovými partnery z akademického, veřejného i soukromého sektoru. Zajišťují odbornou podporu, technologické inovace a nezbytné zázemí pro úspěšnou realizaci mise. Akademie věd ČR Akademie věd ČR se podílí na vědecké části mise v rámci Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. V projektu PROMISE vědci participují zejména na psychologickém výzkumu, realizacích virtuálního povrchu Měsíce a geologické expertize spojené se sběrem vzorků během simulovaných extravehikulárních aktivit. Její odborníci a odbornice spolupracují také na měření kosmického záření apředpovědi kosmického počasí, měření světelného znečištění nebo dopadu mikrogravitace na embryo, mentální vývoj a další, což jsou klíčové aspekty pro dlouhodobé mise ve vesmíru. Vesmír pro lidstvo se zaměřuje na propojení kosmického výzkumu s praktickými aplikacemi pro každodenní život. Během mise PROMISE vědci představí nejenom své nejnovější projekty, ale také přiblíží, jak mohou vesmírné technologie přispět k řešení globálních výzev. Partneři PROMISE: Planetum, Vzdělávací kancelář ESA ESERO, Pražský inovační Institut, ADVACAM s.r.o., Spacemanic s.r.o., ViewSonic Czech Republic PROMISE je důležitým krokem v přípravě na budoucí kosmické lety a zvyšuje povědomí o českém přínosu k mezinárodnímu vesmírnému výzkumu, zejména v kontextu plánovaného letu majora Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), který je naplánován v horizontu pěti let.

05.09.2024 15:21

Rezervace velkých kopytníků v Milovicích získala ekologického Oscara

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Rezervace-velkych-kopytniku-v-Milovicich-ziskala-ekologickeho-Oscara/]
Rezervace v Milovicích je prvním místem na světě, kde společně žijí všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy – zubr evropský, kůň divoký a pratur. Na začátku vypustili ochranáři na 40hektarovou plochu v Milovicích 15 koní divokých. Od té doby se projekt rozšířil na celkem 17 lokalit o ploše 756 hektarů, na nichž žije více než 282 kopytníků. Od počátku se projektu účastnili vědci z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. „Rychle se ukázalo, že do té doby u nás nevídaná metoda péče o krajinu pomocí takzvané přirozené pastvy divokých velkých kopytníků funguje lépe než dosavadní postupy založené na technických zásazích jako kosení a pastva domácích zvířat,“ říká biolog Miloslav Jirků. Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích Ekologický OscarPrestižní ocenění E.ON Energy Globe se udílelo 31. srpna 2024 na Ekofestivalu v Brně. Z rukou generální ředitelky skupiny E.ON v České republice Claudie Viohl jej přebíral ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. „Velice si vážíme toho, že nás odborná porota vybrala z více než sto šedesáti projektů mezi šest finalistů. Už to je pro nás velký úspěch,“ uvedl Dalibor Dostál. Zároveň řekl, že jej velmi těší velká podpora veřejnosti, která je pro zachování celého projektu klíčová. „Nebýt jí, milovická rezervace, která je dlouhodobě vystavena různým tlakům, by už pravděpodobně neexistovala,“ doplnil Dalibor Dostál. Na Ekofestivalu v Brně získala totiž rezervace nejen hlavní ocenění od poroty, ale také Cenu sympatie od diváků. Oprava napajedlaS prvním místem v soutěži je spojená finanční odměna půl milionu korun. „V nejbližší době nás čeká generální rekonstrukce nejstaršího napajedla v rezervaci za více než šest set tisíc korun. Díky získané odměně pokryjeme většinu těchto nákladů,“ podotkl Dalibor Dostál. Na podporu projektů návratu velkých kopytníků může veřejnost přispět i prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz. Projekt milovické rezervace se již několika významnými cenami pyšní – mimo jiné Cenou Josefa Vavrouška nebo cenou Hvězda udržitelnosti. Přečtěte si naši reportáž z návštěvy rezervace v Milovicích: Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.  

05.09.2024 13:07

ÚOCHB AV ČR získává další ERC grant

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/UOCHB-AV-CR-ziskava-dalsi-ERC-grant/]
Oceněný Paiotiho projekt se jmenuje AtropShape: Catalytic Atroposelective Synthesis for Revealing Elusive Bioactive Conformations and Shapes („AtropShape: Katalytická atroposelektivní syntéza pro odhalení nepolapitelných bioaktivních konformací a tvarů) a zaměřuje se na tvorbu syntetických molekul s unikátním prostorovým uspořádáním. Cílem je odhalit látky, které můžou posloužit jako základ nových léků či biologických nástrojů. Skupina Dr. Paiotiho se soustředí konkrétně na vývoj syntetických metod a strategií vhodných pro přípravu tzv. atropisomerů. To jsou molekuly charakterizované neobvyklými trojrozměrnými strukturami. Díky své jedinečnosti vykazují unikátní biologické vlastnosti. Vědci z ÚOCHB se pokoušejí objevit molekulu, která by se vázala na biologický cíl, na nějž zatím žádná molekula nestačila. To je klíčové pro vývoj nových léčebných postupů. Projekt, který už dřív podpořila také Grantová agentura ČR, se snaží zodpovědět základní otázku: Jak různé molekulární formy interagují s biologickými receptory. Jestliže si tyto receptory představíme jako zámky v lidském těle, tak molekuly fungují jako klíče, které do zámků zapadají. Pokud zapadnou opravdu pevně, můžou ovlivňovat biologické procesy, a dokonce léčit patologické stavy. Paulo Paioti vysvětluje: „Zaměřujeme se na nové metody syntézy tří různých tříd atropisomerů. Projekt nejen posune vpřed chemickou syntézu, ale má i potenciál ovlivnit vývoj léčiv. Můžeme tak přispět k udržitelnějším chemickým procesům a možná i k objevu nových léků proti různým nemocem, včetně rakoviny a infekcí způsobených rezistentními patogeny.“ „Grant ERC pro Paula Paiotiho je dalším příkladem úspěšné strategie UOCHB vybírat velmi pečlivě ty nejlepší mladé vědce. Chemika pro pozici, kterou nyní zastává Paulo, jsme hledali tři roky. Našim cílem je poskytnout vědeckým nadějím nějaké peníze do začátku, a hlavně svobodu v bádání. To vše proto, aby mohli předvést to nejlepší“ říká ředitel ústavu prof. Jan Konvalinka.  Paulo Paioti vystudoval chemii v Brazílii, doktorát získal v USA a své postdoktorandské období prožil ve Franci. Nyní vede v ÚOCHB svou vlastní vědeckou skupinu. Zisk ERC Starting grantu je skutečným úspěchem, což dosvědčují dostupná čísla. Celkem se o něj ucházelo skoro tři a půl tisíce evropských projektů a uspělo jen něco málo přes 14 %. Evropská výzkumná rada je elitní grantovou organizací EU, která vznikla v roce 2007. Finanční podporu uděluje v kategoriích přírodních, fyzikálních, technických, společenských a humanitních věd. Na ERC Starting granty jde letos 780 milionů eur, celkový rozpočet v letech 2021 až 2027 je 16 miliard eur. Podle statistik získává podporu stále víc žen vědkyň. Letos se jedná o 44 % z celkového počtu úspěšných žadatelů, zatímco vloni jich bylo o procento méně a před dvěma lety 39 %. Kontakt: Veronika SedláčkováÚOCHB – Komunikace)veronika.sedlackova@uochb.cas.cz

05.09.2024 10:56

Vědci Botanického ústavu AV ČR pomáhají navrátit rozmanitost českým loukám

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vedci-Botanickeho-ustavu-AV-CR-pomahaji-navratit-rozmanitost-ceskym-loukam/]
Původní louky se spoustou kopretin, zvonků, pryskyřníků, chrastavců a dalších oku lahodících tradičních druhů jsou dnes doslova raritou. Většina českých luk byla v minulosti přeměněna v pole nebo vyhnojena do té míry, že tyto krásné druhy vymizely. Část luk byla opuštěna a zarostla náletovými dřevinami.  Kvůli intenzivnímu zemědělství tak většinu tradičních pestrobarevných luk najdeme pouze v přírodních rezervacích, výjimečně také u drobných hospodářů nebo nadšenců, kteří jsou o ně ochotni pečovat a spokojit se s nižší produkcí sena. V poslední době se ale čím dál víc objevují snahy tradiční louky a travní porosty s kvetoucími bylinami obnovit, často za pomoci osevních směsí. Až na výjimky tyto směsi pocházejí z několika málo zdrojů, respektive oblastí, a nezohledňují možné lokální rozdíly populací vysévaných druhů. „Stejně jako mají jednotlivé kraje svou kulturu projevující se v lidových krojích, písních a zvycích, mají i své specifické odrůdy, které v dané oblasti dobře prosperují. Totéž platí i pro luční byliny, kdy se v rámci zcela běžných druhů vyvinuly populace specifické pro jednotlivé regiony,“ říká Hana Skálová z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR. Mnohá území mají populace s vlastnostmi, které pravděpodobně odpovídají místním podmínkám i migračním cestám, kterými se rostliny šířily a dosud šíří. Zanesení cizího osiva tak snadno může vyústit v zánik těchto adaptovaných populací. Jejich vymizení může vést k ještě většímu úbytku jednotlivých druhů, a tím i k ohrožení dalších organismů, které jsou na tyto luční druhy vázané.  Ve výsledku tak může dobrá snaha pomoci loukám celému lučnímu ekosystému spíše uškodit. Nejspolehlivějším a také poměrně jednoduchým způsobem, jak zjistit lokální rozdíly mezi populacemi, je analýza jejich DNA. Nový projekt vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR a jejich kolegů navazuje na práci německých botaniků, kteří zjistili, že populace významných lučních druhů nejsou na území Německa geneticky identické. V rámci nového výzkumu budou čeští botanici analyzovat vzorky dvou desítek vybraných druhů, které jsou typické pro tradiční květnaté louky. Vzorky rostlin budou rovnoměrně sebrány na území celé České republiky na místech přibližně 20 km od sebe. Následně vědci vytvoří mapy genetické struktury jednotlivých druhů.    Stejně jako v Německu lze čekat, že některé druhy jsou geneticky homogenní po celé ČR, zatímco jiné vykazují výrazné regionální rozdíly. Na základě těchto výsledků budou vytvořena doporučení pro osevní směsi, které zohlední původ rostlin. Očekává se, že se tyto směsi budou pro různé oblasti lišit tak, aby co nejvíce zohledňovaly regionální vlastnosti, resp. genetické rozdíly.  Vědci mají za to, že jejich výsledky povedou k obnově a udržení druhové diverzity českých luk, což je klíčové pro zachování našeho přírodního a kulturního dědictví i podporu biodiverzity. Dobrá kondice našich luk není důležitá jen pro jednotlivé luční druhy, ale i pro celý luční ekosystém, kde všechno souvisí se vším. Na kvetoucí byliny je navázáno množství opylovačů i dalšího hmyzu, mezi kterým je třeba jmenovat např. rychle mizející motýly. Druhová pestrost se odráží v dobré kondici půdních mikroorganismů, které jsou nezbytné pro zdárné fungování půdních procesů. Na přítomnost lučních bylin je vázáno i velké množství ptáků a savců, kteří v jednolité agrární krajině trpí a jejich výskyt klesá. Jedná se například o sýčka obecného, vázaného na tradiční krátkostébelné louky, nebo zajíce polního, který na tradičních květnatých loukách nachází potravu. Vědci na tématu pracují v rámci projektu „Genetická variabilita běžných lučních rostlin v České republice jako podklad pro regionalizaci osevních směsí a trvale udržitelnou podporu druhové diverzity“, který je podporován Technologickou agenturou České republiky. Kontakt: RNDr. Hana Skálová, CSc.Botanický ústav AV ČROddělení ekologie invazíhana.skalova@ibot.cas.cz

05.09.2024 09:49

Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-predstavila-Akcni-plan-k-reforme-hodnoceni-vyzkumu-v-AV-CR-00001/]
Akademie věd ČR podepsala smlouvu Agreement on Reforming Research Assessment (ARRA) v listopadu 2022. Přidala se tak ke koalici signatářů Coalition for Advancing Research Assessment (CoARA). S mnoha závazky, které tím do roku 2027 přislíbila plnit, AV ČR již řadu let souzní, budou proto dalším přínosným impulsem pro rozvoj systému hodnocení pracovišť AV ČR. Z desatera povinností jsou čtyři klíčové (tzv. core): 1) uznávat rozmanitost příspěvků, které výzkumná činnost produkuje a jimiž naplňuje potřeby společnosti; 2) zakládat hodnocení na kvalitativních měřítkách, v nichž ústřední roli hraje informované peer review; 3) opustit nevhodné používání publikačních metrik v hodnocení; 4) nevyužívat mezinárodní žebříčky pro hodnocení organizací. Akční plán podpoří kvalitní vědu„Pravidelné hodnocení výzkumu je důležité. Pracovištím Akademie věd a jejich týmům se snažíme zprostředkovat kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Nechceme, aby naši vědci a vědkyně měli pocit, že jejich kvalitní práci kvalitně nezhodnotíme,“ uvedl Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci. Akční plán podrobně charakterizuje jednotlivé aktivity, které povedou k naplnění závazků ARRA, ale také identifikuje cíle, které budou mít potenciálně největší dopad na další rozvoj kvality hodnocení. Dokument navíc popisuje specifické výzvy pro prostředí Akademie věd ČR, jež je třeba při reformě zohlednit: od legislativního rámce a národní metodiky hodnocení přes různorodost pracovišť a vědeckých týmů včetně interdisciplinárního výzkumu až po zvyšování kvality výzkumu, mezinárodní konkurenceschopnosti a kultivaci prostředí v souladu s dlouhodobými prioritami instituce. Věnuje se také hledání rovnováhy mezi přínosy a náklady na hodnocení. Akční plán a dopad implementovaných aktivit se posoudí při pravidelné reflexi hodnocení AV ČR po jeho ukončení. Přečtěte si také: Akademie věd ČR se připojila ke koalici pro reformu hodnocení výzkumu Připravili: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Shutterstock Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

03.09.2024 08:56

Riziko šíření požáru je v ČR velké a trvá nezvykle dlouho

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Riziko-sireni-pozaru-je-v-CR-velke-a-trva-nezvykle-dlouho/]
Vliv na to, že nyní hrozí v české krajině vysoké riziko šíření požárů, má více faktorů. „Díky deštivému jaru a průměrnému létu máme relativně bujnou sezonní vegetaci v podrostu, například v podobě trav. Ty nyní dozrály a uschly, nebo začínají usychat,“ řekl Miroslav Trnka. Několik týdnů po sobě také, obzvláště na jižní Moravě, pršelo jen málo a jemné palivo, tedy drobné větve a mrtvá biomasa v bylinném patru, je suché. „Podle dat z našich 125 stanic se vlhkost tenkého mrtvého dřeva pohybuje pod 15 procenty, na řadě míst dokonce pod deseti procenty,“ doplnil vědec. Tyto faktory v kombinaci s větrným počasím začínajícího podzimu znamenají neobvykle setrvalé riziko především na jižní Moravě a také ve středních Čechách. Většinou přitom trvá tak velké riziko dva až tři dny a pak je vystřídá příznivější počasí. „Aktuální předpověď zejména pro východ republiky signalizuje, že vysoké stupně rizika šíření požárů mohou trvat až do soboty a nemusí ustoupit ani na počátku příštího týdne. Data ukazují, že o něco dříve by riziko mohlo klesnout v západní části České republiky,“ uvedl Miroslav Trnka. Významně se riziko zvýšilo v posledním týdnu, kdy v Česku pršelo jen málo a lokálně a teploty přesahovaly na většině území často 30 stupňů. Podobné horké a suché počasí má trvat ještě několik dnů. „Proudí k nám horký vzduch od jihu,“ shrnul po řadu dnů neměnnou situaci klimatolog z CzechGlobe Pavel Zahradníček. Podle Trnky je při pohledu na mapy, které vznikají jako součást projektu Clim4Cast, zřejmé, že Česko je součástí většího regionu, který v současnosti trpí značným suchem. „Stejné problémy mají i další regiony, které jsou blíže jižní Moravě,“ poukázal Trnka. Jsou však i další regiony v Evropě, které jsou na tom ještě výrazně hůře, ať už jde o centrální část Balkánského poloostrova, Španělsko či Ukrajinu. Sucho a požáry letos trápily i Středomoří, ovšem ne nijak dramaticky víc než v minulosti. „Jiné bylo, že velké požáry zachvátily hustě obydlenou oblast okolo Atén. Sezóna požárů však ještě neskončila a je brzo hodnotit, jaká je proti těm minulým,“ řekl Trnka. Aktuální předpověď portálu FireRisk Kontakt: prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobetrnka.m@czechglobe.cz