21.06.2024 10:00

Medaile AV ČR převezmou dva biologové

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Medaile-AV-CR-prevezmou-dva-biologove/]
Ve dvoraně Akademie věd ČR převezmou z rukou předsedkyně AV ČE Evy Zažímalové čestné oborové medaile dva vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR – Jiří Nedoma, který zkoumá mikrobiální ekologii jezer a nádrží pomocí sofistikovaných vlastních metod, a hydrobiolog Jaroslav Vrba, jehož dlouholetým zájmem jsou šumavská jezera a jejich ekosystémy. Ceremoniál začíná v 11 hodin. Čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách Jiří Nedoma, CSc. (Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR) Jiří Nedoma začínal studiem fyziologie živočichů, ale později se specializoval na mikrobiální ekologii vody. Postupně řešil různé problémy, které posouvaly dopředu porozumění mikrobiální ekologii jezer a nádrží, pro což používal nejrůznější sofistikované metody. Řadu z nich sám vyvinul a úspěšně otestoval. Jeho práce získala široké uznání vědecké komunity. Například je zakladatelem využití analýzy obrazů pro zjišťování měření velikosti bakterií a řas, což vedlo k významnému posunu ve znalostech o fungování mikrobiálních společenstev a potravních vztahů. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. (Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR) Jaroslav Vrba patří mezi přední české hydrobiology s výrazným mezinárodním přesahem. Věnoval se například rozkladu organických látek a koloběhu fosforu ve vodních ekosystémech. Jeho vědecká práce je těsně spjata se šumavskými jezery, které stále zkoumá. Významně přispěl i k poznání fungování potravinových sítí v hypertrofních mělkých jezerech a rybnících. Dlouhá léta systematicky propojoval kolegy z oboru na české a mezinárodní úrovni, díky čemuž je považován za zakladatele dlouhodobého vědeckého výzkumu se zásadním významem pro vyhodnocení a predikci dopadů acidifikace nebo globální změny klimatu.

19.06.2024 10:00

Při ÚOCHB AV ČR vzniká nová firma působící na poli genové terapie

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Pri-UOCHB-AV-CR-vznika-nova-firma-pusobici-na-poli-genove-terapie/]
Na začátku celého příběhu je objev nových lipidických nanočástic s komiksovým jménem, za kterým stojí Dr. Petr Cígler a Dr. Klára Grantz Šašková z ÚOCHB. Jejich XMAN dokáže jako pomyslný kurýr bezpečně dopravit do buněk nukleové kyseliny. Od základních stavebních kamenů DNA až po dlouhé řetězce RNA. Potenciál takového molekulární přepravního zařízení přitom neustále roste, protože genová terapie se v poslední době rozvíjí raketovým tempem. Nukleové kyseliny lze totiž využít k potlačení nebo naopak k nahrazení či přímo k opravě chybné genetické informace, což umožňuje bojovat s dosud jen těžko léčitelnými chorobami. Významná je také jejich úloha v oblasti vývoje očkovacích látek. Netýká se to přitom jen vakcín cílených proti infekčním chorobám, ale i těch onkologických. Nová společnost Adalid Sciences má proto unikátní šanci zaujmout stálé postavení na globálním farmaceutickém trhu. A to i díky mimořádné podpoře, kterou prostředí ÚOCHB nabízí. Bez ní by nadějné objevy jen těžko přešly pověstné údolí smrti a dostaly příležitost proniknout do komerce. Profesionální zázemí poskytuje dceřiná transferová společnost ústavu IOCB Tech, která pomáhá nadějným vědeckým nápadům na svět. „Přímo v genech našeho ústavu je něco, co inspiruje kolegy nejen k vynikající vědě, ale také k aplikaci jejich výsledků v praxi. Daří se to už od 60. let minulého století. Léky Antonína Holého mají totiž své předchůdce, a doufejme i nástupce,“ připomíná ředitel ÚOCHB, prof. Jan Konvalinka a pokračuje: „Vážím si toho, že úspěšné firmy investují do moderních technologií, které mohou být prospěšné všem. Vklad ÚOCHB do tohoto podniku nespočívá jen v našem patentu, ale zahrnuje i brilantní vědce, kteří patří mezi to nejlepší, co může česká věda nabídnout.“ Investice, kterou Adalid od BTL získal, je v českých podmínkách výjimečná. Významný výrobce zdravotnických technologií přislíbil investovat částku v řádu stovek milionů korun. Technický ředitel BTL, Ing. Tomáš Drbal vysvětluje, proč se pro tento krok rozhodli: Skupina BTL patří mezi světovou špičku v několika medicínských oborech. Strategické investice do přidružených oblastí jako biotech a pharma proto souzní s vizí skupiny. Perspektiva oboru a produktu je pro nás velmi důležitá, ovšem ještě důležitější jsou lidé, kteří jej vyvíjejí. Kredibilita vědecké instituce, z níž do Adalidu přicházejí, stejně jako jejich odborné a osobnostní kvality, hrály při našem rozhodování o investici rozhodující roli.“ Adalid zakládají vědci z ÚOCHB, Klára Šašková, která se stala ředitelkou společnosti, a Petr Cígler. Vedle nich patří mezi zakladatele lékař František Sedlák. Klára Šašková přibližuje, proč má podle ní Adalid šanci prorazit: „Naší výhodou je, že nabízíme lipidické nanočástice, které mají oproti těm stávajícím výrazně lepší vlastnosti. Kromě toho, že naše částice vykazují vyšší účinnost, navíc nejsou toxické a organismy je dobře snášejí i po opakovaném podání. Teď nás čeká náročné preklinické testování a současně jednání s komerčními partnery, kteří hledají pro svou terapeutickou nukleovou kyselinu dopravní systém. Cílem je dostat naše produkty co nejdřív do klinických studií a stát se jedním z hlavních hráčů na světovém poli genové medicíny.“ Průlomový výzkum zveřejnil před třemi lety významný vědecký časopis Advanced Functional Materials, přičemž celou studii spolu s Klárou Šaškovou vedl Petr Cígler, vedoucí vědecké skupiny Syntetické nanochemie z ÚOCHB, který se věnuje vývoji funkčních přepravních systémů pro nukleové kyseliny dlouhodobě. Petr Cígler vysvětluje: „V případě XMANů se nám podařilo navrhnout rodinu molekul s výjimečnými chemickými i biologickými vlastnostmi. Základní strukturu jsme postupně dále upravovali, abychom její vlastnosti ještě vylepšili. Teď máme v rukou celou řadu unikátních látek, které tvoří s nukleovými kyselinami terapeuticky velmi aktivní nanočástice.“ Genová léčba nabízí terapeutické možnosti pro celou řadu neléčitelných onemocnění, přičemž mnoha lidem už pomáhá. Týká se to například pacientů se spinální mozkovou atrofií, vrozenými poruchami vidění, hemofilií či onkologickými onemocněními. Díky vědeckému pokroku svítá naděje milionům dalším, a to nejen těm se vzácným vrozeným onemocněním. Nová česká firma Adalid Sciences má nakročeno sehrát v tomto významném segmentu současné medicíny důležitou roli. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR / ÚOCHB (www.uochb.cz) je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie. Nedílnou součástí poslání ÚOCHB je přenos výsledků základního výzkumu do praxe. Důraz na mezioborové zaměření výzkumu ústí do řady aplikací v medicíně, farmacii a dalších odvětvích. KONTAKT PRO NOVINÁŘE: Veronika SedláčkováÚOCHB – Komunikaceveronika.sedlackova@uochb.cas.czmob: +420 602 160 135

18.06.2024 17:00

Nová laboratoř se bude podílet na výrobě radiofarmak k léčbě rakoviny

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Nova-laborator-se-bude-podilet-na-vyrobe-radiofarmak-k-lecbe-rakoviny/]
Slavnostního otevření se zúčastnili mimo jiné předseda vlády ČR Petr Fiala, generální ředitel společnosti Eckert & Ziegler Radiopharma Lutz Helmke a předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která v úvodu poznamenala: „Nová laboratoř Ústavu jaderné fyziky AV ČR je dokonalým synonymem úspěšného transferu znalostí a technologií, na jedné straně špičkové znalosti a inovativní technologie, na druhé straně silné zázemí a podpora solidního investora.“ Premiér Petr Fiala ocenil zejména přínosy transferu technologií a znalostí do praxe a úspěšné propojování veřejného výzkumu a soukromé sféry. K nově otevřené laboratoři pak uvedl: „Téměř bych ji nazval laboratoří naděje, protože přináší naději tisícům pacientů, kteří bojují s rakovinou, a to i těm, jejichž léčba je v současné době obtížná, ne-li skoro nemožná. Rakovina je pro společnost obrovský problém a jakýkoli krok, který nás přiblíží k její cílenější léčbě, je potřeba podporovat.“ Slavnostního otevření se zúčastnili (zleva): Lutz Helmke, Ondřej Lebeda, Petr Fiala, Ondřej Svoboda a Eva Zažímalová. Spuštění předcházely dva roky spolupráce týmu špičkového experta na radionuklidy a zároveň vedoucího oddělení radiofarmak Ústavu jaderné fyziky AV ČR Ondřeje Lebedy s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma. Do vývoje přístrojů a technologie investovala firma 100 milionů korun. Laboratoř v Řeži bude po skončení testovacího provozu dodávat aktinium-225 německému partnerovi jako surovinu pro výrobu léčivých preparátů. Pro jeho přípravu se bude kromě nové laboratoře využívat jeden z urychlovačů částic, které patří k základním nástrojům výzkumu v jaderné fyzice. „Jsme hrdí, že můžeme spolupracovat s vynikajícími českými vědci na vývoji průlomové technologie výroby aktinia-225,“ zdůrazňuje Lutz Helmke. Dle jeho názoru toto partnerství podtrhuje úsilí firmy o inovace a pokrok v nukleární medicíně. V budoucnu se tak může podařit zpřístupnit aktinium-225 ve velkém měřítku a otevřít nové možnosti léčby rakoviny. Předseda vlády Petr Fiala ocenil zejména přenos znalostí a technologií do praxe. Co je aktinium-225Radionuklid aktinium-225 (225Ac) je jedním z nejslibnějších zdrojů tzv. záření alfa, jež se užívá k léčbě rakoviny. „Otázka jeho výroby je jedním z klíčových problémů nukleární medicíny, kterým se zabývají největší světová výzkumná centra. I když se v experimentální terapii ukazuje jeho potenciál, např. pro léčbu rakoviny prostaty, současné metody jeho přípravy zdaleka nevyhovují potřebám lékařské komunity,“ říká ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR Ondřej Svoboda. Aktinium-225 je schopno uvolnit vysokoenergetickou kaskádu částic s velmi krátkým doletem v tkáni, který je kratší než 0,1 mm. „To umožňuje zacílit vysoké dávky ničivé energie do malého objemu nádorových buněk, tedy i do mikrometastáz, s minimálním dopadem na okolní zdravou tkáň,“ vysvětluje Ondřej Lebeda. Jeho tým se přípravě zářičů alfa věnuje od konce devadesátých let. Od roku 2004 při ní spolupracuje s vědeckou skupinou Alfreda Morgensterna z Ústavu transuranových prvků v německém Karlsruhe. Dohodu o spolupráci uzavřel Ústav jaderné fyziky AV ČR se společností Eckert & Ziegler na přelomu dubna a května roku 2022. Německý partner se sídlem v Berlíně a výrobními kapacitami v Evropě i USA je jedním z klíčových výrobců lékařských radionuklidů a techniky v oblasti nukleární medicíny. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.  

18.06.2024 15:00

Nová laboratoř testuje originální technologii pro výrobu radionuklidu

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Nova-laborator-testuje-originalni-technologii-pro-vyrobu-radionuklidu/]
Laboratoř v Řeži bude po skončení testovacího provozu dodávat aktinium-225 německému partnerovi jako surovinu pro výrobu léčivých preparátů. Pro přípravu aktinia-225 se bude kromě nové laboratoře využívat jeden z urychlovačů částic, které patří k základním nástrojům výzkumu v jaderné fyzice. Slavnostního otevření laboratoře se zúčastnili mimo jiné předseda vlády ČR Petr Fiala, generální ředitel společnosti Eckert & Ziegler Radiopharma Lutz Helmke a předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. „Nová laboratoř Ústavu jaderné fyziky AV ČR je myslím dokonalým synonymem úspěšného transferu znalostí a technologií: na jedné straně špičkové znalosti a inovativní technologie, na druhé straně silné zázemí a podpora solidního investora,“ uvádí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Radionuklid aktinium-225 (225Ac) je jedním z nejslibnějších zdrojů tzv. záření alfa, jež se užívá k léčbě rakoviny. „Otázka jeho výroby je jedním z klíčových problémů nukleární medicíny, kterým se zabývají největší světová výzkumná centra. I když se v experimentální terapii ukazuje jeho potenciál, např. pro léčbu rakoviny prostaty, současné metody jeho přípravy zdaleka nevyhovují potřebám lékařské komunity,“ říká Ondřej Svoboda, ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Aktinium-225 je schopno uvolnit vysokoenergetickou kaskádu částic s velmi krátkým doletem v tkáni, který je kratší než 0,1 mm. „To umožňuje zacílit vysoké dávky ničivé energie do malého objemu nádorových buněk, tedy i do mikrometastáz, s minimálním dopadem na okolní zdravou tkáň,“ vysvětluje Ondřej Lebeda, vedoucí oddělení radiofarmak Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Jeho tým se přípravě zářičů alfa věnuje od konce 90. let. Od roku 2004 při ní spolupracuje s vědeckou skupinou Alfreda Morgensterna z Ústavu transuranových prvků v německém Karlsruhe. Dohoda o spolupráci mezi Ústavem jaderné fyziky AV ČR a společností Eckert & Ziegler Radiopharma byla uzavřena na přelomu dubna a května 2022, jednání o projektu započala už v září 2021. Společnost Eckert & Ziegler Radiopharma se sídlem v Berlíně a výrobními kapacitami v Evropě i USA je jedním z klíčových výrobců lékařských radionuklidů a techniky v oblasti nukleární medicíny. „Jsme hrdí na to, že můžeme spolupracovat s vynikajícími českými vědci na vývoji této průlomové technologie výroby aktinia-225,“ zdůrazňuje Lutz Helmke, generální ředitel společnosti Eckert & Ziegler Radiopharma. „Toto partnerství podtrhuje naše úsilí o inovace a pokrok v nukleární medicíně. Těšíme se, že se nám podaří zpřístupnit aktinium-225 ve velkém měřítku a otevřít tak nové možnosti léčby rakoviny,“ dodává. Kontakt:David ŠebekÚstav jaderné fyziky AV ČRsebek@ujf.cas.cz+420 724 159 433 TZ ke stažení zde

18.06.2024 09:00

Objevitel buněk klíčových po imunitu míří do Prahy

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Objevitel-bunek-klicovych-po-imunitu-miri-do-Prahy/]
Shimon Sakaguchi z výzkumného centra při Univerzitě v Osace se proslavil zejména objevem tzv. regulačních T-buněk, jejichž existence byla dlouhá léta sporná. Dnes víme, že jsou nezbytné pro správné fungování imunity a hrají klíčovou roli v celé řadě procesů. Pomáhají udržovat toleranci těla vůči vlastním tkáním a zabraňují autoimunitě tím, že regulují nebo tlumí imunitní odpověď. Regulační T-buňky sehrávají důležitou roli také při nádorových onemocněních nebo u infekčních chorob a moderní imunologie je bez jejich znalosti jen stěží představitelná. Sakaguchiho poznatky jsou však zároveň hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi již nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filozofy. Jeho návštěva se uskuteční v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který vede Martin Zach z Filosofického ústavu Akademie věd a který sdružuje odborníky z obou oblastí. Sakaguchi se ve své veřejné přednášce v Praze (čtvrtek 20. června) zaměří na proměnu chápání imunologické tolerance, která hraje zásadní roli v transplantační medicíně, při autoimunitních, infekčních a nádorových onemocněních, ale třeba i v těhotenství. V přednášce vzdá hold také Milanu Haškovi, spolu-objeviteli imunologické tolerance. Spolu s dalšími vědci se zúčastní specializovaného workshopu (pátek 21. června) a oficiální program následně uzavře setkáním se studenty. Profesor Shimon Sakaguchi působí jako imunolog při Immunology Frontier Research Center (IFReC) na Univerzitě v Osace. Je znám především pro objev regulačních T-buněk a popis jejich role v imunitním systému, což má zásadní využití např. při léčbě rakoviny a autoimunitních onemocnění. Je nositelem mnoha prestižních ocenění (Cena Roberta Kocha, Cena Paula Ehrlicha a Ludwiga Darmstaedtera) a je uváděn mezi potenciálními kandidáty na Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. O projektu Imunita a biologická resilience: konceptuální rámec Letos zahájený mezioborový projekt dr. Martina Zacha (Filosofický ústav AV ČR) podpořený Grantovou agenturou ČR má přispět k současným debatám v oblasti filosofie vědy. Ta v praxi klade důraz na pečlivé objasňování a analýzu pojmů a skutečných vědeckých praktik, snaží se identifikovat vědecké problémy a přispět k jejich řešení pomocí filosofických metod. Přesnější objasnění pojmu biologické odolnosti může přispět např. k lepšímu pochopení infekčních onemocnění jako je covid-19. Na projektu se částečně podílí Ústav molekulární genetiky AV ČR a rozvijí se spolupráce s filosofickými a imunologickými centry v zahraničí. Kontakt pro médiaJana ŘíhováFilosofický ústav AV ČRrihova@flu.cas.cz

17.06.2024 09:00

Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Astronomicky-ustav-je-jiz-70-let-soucasti-Akademie-ved/]
Astronomický ústav je jednou z nejstarších vědeckých institucí v českých zemích. Je totiž přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, založené při jezuitské koleji na Starém městě pražském. Historie Astronomického ústavu se začíná psát spolu se stavbou astronomické věže pražského Klementina, která byla dokončena v roce 1722. Z iniciativy pátera Josepha Steplinga byla v roce 1751 (či 1752) v Klementinu oficiálně ustavena Astronomická observatoř a po vzniku Československého státu byla v roce 1918 převedena na nově zřízenou Státní hvězdárnu Československou. Mezitím v roce 1898 zakládá továrník Josef Jan Frič v Ondřejově u Prahy soukromou hvězdárnu, kterou vybavil řadou přístrojů vlastní výroby. Mimo jiné zde byla zřízena první československá stanice pro příjem přesných časových signálů. O deset let později věnuje Frič svou observatoř státu pro potřeby University Karlovy, využívána a spravována je však Státní hvězdárnou. V roce 1950 je ze Státní hvězdárny vytvořen Ústřední ústav astronomický, který se o tři roky později při vzniku Československé akademie věd (ČSAV) rozpadá na dvě samostatná pracoviště, a to Astrofyzikální observatoř ČSAV (Ondřejov) a Laboratoř pro měření času ČSAV (Praha). Konečně v roce 1954 jsou tyto dvě instituce rozhodnutím III. valného shromáždění Československé akademie věd opět sloučeny a vzniká tak Astronomický ústav ČSAV se sídlem v Praze a odděleným pracovištěm v Ondřejově.  1751 – vznik Astronomické observatoře v Klementinu  1898 – založení soukromé hvězdárny Josefa Friče v Ondřejově  1918 – ustavení Státní hvězdárny Československé  1928 – darování ondřejovské hvězdárny státu  1940 – vystěhování Státní hvězdárny z Klementina a přesunutí na Vinohrady do Budečské ulice č. 6  1950 – vytvoření Ústředního ústavu astronomického ze Státní hvězdárny  1953 – rozdělení Ústředního ústavu astronomického na Astrofyzikální observatoř ČSAV a Laboratoř pro měření času ČSAV  1954 – sloučení dvou pracovišť ČSAV a vznik Astronomického ústavu Československé akademie věd se sídlem v Praze v Budečské ulici  1993 – přenesení sídla ústavu z Prahy do Ondřejova  2007 – změna právní formy na veřejnou výzkumnou instituci (v. v. i.)  2024 – 70 let Astronomického ústavu v Akademii věd Ředitel Astronomického ústavu AV ČR Michal Bursa shrnuje současný stav: „Dnes je Astronomický ústav vedoucí vědeckou institucí v oblasti astronomie a astrofyziky v České republice. Náš odborný výzkum se soustředí na fyziku Slunce, horkých hvězd, extrasolárních planet, malých těles Sluneční soustavy, černých děr a galaxií. Ve všech těchto oborech provádíme výzkum na špičkové mezinárodní úrovni a některé naše výzkumné skupiny jsou jedny z nejlepších na světě. Na webu asu70.cz se můžete v krátkém filmu podívat, čím se zabýváme a jak to u nás vypadá.“ Další informace: asu70.cz, zde si můžete například prohlédnout postupné budování ondřejovské observatoře od roku 1949 až do dnešních dní z ptačí perspektivy. www.asu.cas.cz – web Astronomického ústavu AV ČR https://asu.cas.cz/historie - více o historii ústavu Kontakt: Pavel Suchantiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČRsuchan@astro.cz

13.06.2024 15:49

Dvě desítky mladých vědkyň a vědců převzaly Prémii Otto Wichterleho

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Dve-desitky-mladych-vedkyn-a-vedcu-prevzaly-Premii-Otto-Wichterleho/]
„Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy,“ říká Eva Zažímalová, která v roli předsedkyně Akademie věd ČR uváděla předávání Prémií Otto Wichterleho naposledy. Příští rok už připadne tato role novému šéfovi instituce, kterého letos v prosinci vybere Akademický sněm. Prémie se udělovaly ve třech hlavních vědeckých oblastech (oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a chemických věd a konečně oblast humanitních a společenských věd). Diplomy laureátům předávali místopředsedové zmíněných vědních oblastí Ilona Müllerová, Zdeněk Havlas a Ondřej Beránek. Seznam letošních laureátů a laureátek: Lenka Kubíčková, Fyzikální ústav AV ČRStuduje základní vlastnosti magnetických materiálů, např. tzv. frustrovaných magnetů nebo koordinačních sloučenin s přechodnými kovy. Věnuje se také oblasti nanočástic, které mají aplikační potenciál třeba jako kontrastní látky v medicíně. Částečně se specializuje na experimentální metody, které využívají atomová jádra jako vysoce citlivé lokální sondy. Na projekt, v němž slouží frustrované magnetické látky ke zkapalňování vodíku pomocí magnetokalorického jevu, získala Lenka Kubíčková grant Marie Skłodowska-Curie Postdoctoral Fellowship s akronymem FRUMALIQ, jenž absolvovala v německé Mohuči. Za vysokou kvalitu práce mladou vědkyni už během doktorského studia ocenilo Velvyslanectví Francie v Praze Becquerelovou cenou a následně získala i Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Lenka Kubíčková z Fyzikálního ústavu AV ČR Orsolya Molnárová, Fyzikální ústav AV ČRVěnuje se fyzice moderních kovových materiálů, fyzikální metalurgii, struktuře pevných látek a elektronové mikroskopii. Soustředí se na studium mikrostruktur a mechanických vlastností vzorků připravených intenzivní plastickou deformací či práškovou metalurgií z vybraných slitin a významně se podílí na studiu deformačních procesů v materiálech s tvarovou pamětí. Pomocí rekonstrukcí martenzitických mikrostruktur v plasticky deformovaných vláknech NiTi objevila Orsolya Molnárová se svými kolegy nový mechanismus deformace. Oceněná vědkyně se ve Fyzikálním ústavu AV ČR významně podílí na výzkumu skupin materiálů s řízenou mikrostrukturou a funkčních materiálů a kompozitů. Orsolya Molnárová z Fyzikálního ústavu AV ČR Jan Pinc, Fyzikální ústav AV ČRZabývá se kovovými materiály, které jsou schopné se postupně rozložit v lidském těle - dají se tak uplatnit třeba při léčbě komplikovaných zlomenin u dětských pacientů, u nichž by dlouhodobější fixace mohla vést k trvalé deformaci kostí. Při studiu těchto materiálů využívá Jan Pinc modelování a 3D tisk speciálních cel pro in-vitro testy s cílem minimalizovat testování na zvířatech, nebo modely umělé inteligence pro vyhodnocování dat. Soustavně rozvíjí spolupráci se zahraničními partnery a domácími výrobci kovových implantátů a snaží se o mezioborové propojení znalostí v oblasti implantologie. Popsal mechanismus degradačního chování slitin na bázi Zn-Mg, který byl zveřejněn v prestižním časopise Bioactive Materials. Jan Pinc z Fyzikálního ústavu AV ČR Shelja Sharma, Ústav fyziky plazmatu AV ČRVědkyně indického původu vyvíjí nové nanomateriály, které úspěšně otestovala pro detekci iontů těžkých kovů a pro odstranění nebezpečných chemických látek. Má odborné znalosti v oblasti katalytické syntézy a charakterizace, vlastností povrchů materiálů a v pokročilých analytických technikách, které využívají fluorescenční snímací metody. Zaměřuje se na posouvání hranic v oblasti chemických věd, k čemuž přispívá vlastním inovativním výzkumem. Její motivace pramení z nadšení pro řešení environmentálních problémů prostřednictvím aplikací pokročilých materiálů a katalytických procesů. Absolvovala stáž na britské University of Hull a vyučovala na indické Chandigarh University. V Ústavu fyziky plazmatu AV ČR působí od roku 2022. Shelja Sharma z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Ľubica Vetráková, Ústav přístrojové techniky AV ČRVěnuje se environmentální elektronové mikroskopii, která umožňuje zobrazování vzorků s obsahem vody v jejich přirozeném stavu bez vysušení a pokovení. Pomocí této techniky studuje strukturu ledu, jeho dynamické proměny a vlastnosti v něm zmrzlých nečistot. Nedávné výsledky jejího výzkumu například dokládají, že hlavním zdrojem slaných aerosolů v polárních oblastech nejsou ledové květy, jak se dlouho předpokládalo, ale navátý lehce slaný sníh. Jeho sublimací při velmi nízkých teplotách vznikají malé částice soli, které mohou být vzneseny do atmosféry, stát se aerosoly a ovlivňovat regionální i globální klima. Ľubica Vetráková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR Štěpán Timr, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČRZabývá se počítačovými simulacemi proteinů a dalších biomolekul. Zajímá ho, jak fungují buněčné metabolické procesy a jak probíhá jejich regulace. Výzkum Štěpána Timra se pohybuje na rozhraní biologie, chemie, fyziky a informatiky. Vede skupinu, která se zaměřuje na enzymy glykolytické dráhy, jež má klíčové postavení v metabolických procesech, neboť tvoří výchozí bod pro mnoho dalších pochodů v buňce. Snaží se propojit detailní popis jednotlivých molekul s celkovým modelem dané metabolické dráhy. Vyvinul sadu nástrojů k analýze molekulárních simulací. Mimo jiné popsal, jak se molekulární shlukování projevuje na stabilitě proteinů. Přispěl i ke zkoumání vztahu mezi pohyby proteinů a buněčnou smrtí zapříčiněnou teplem. Úzce spolupracuje s třemi experimentálními skupinami v USA a Německu a na rozvoj svého týmu získal od Akademie věd ČR před dvěma lety také prémii Lumina quaeruntur (podívejte se na jeho videomedailonek). Štěpán Timr z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Erik Andris, Ústav organické chemie a biochemie AV ČRKombinuje hluboké znalosti organické chemie se zálibou v teoretické a počítačové chemii. Díky výpočtovému „screeningu“ se mu podařilo předpovědět existenci železičitých komplexů v singletovém spinovém stavu. Následně je potvrdil experimentem, který sám připravil. Navázal tím na svou doktorskou práci, v níž zkoumal právě komplexy železa s důrazem na jejich unikátní spektroskopii. Za tuto práci získal Cenu Zdeňka Hermana. Erik Andris z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Daniel Bím, Ústav organické chemie a biochemie AV ČRKombinuje experimentální výzkum s pokročilými metodami teoretické chemie. Věnuje se udržitelnosti v chemickém průmyslu, jednak záchytu oxidu uhličitého ze vzduchu z důvodu snižování emisí a negativního dopadu na životní prostředí, jednak fotoredoxní katalýze s využitím komplexů niklu, které mohou v budoucnu nahradit procesy na bázi toxických těžkých kovů, jako je například palladium nebo platina. Daniel Bím z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Škerlová, Ústav organické chemie a biochemie AV ČRPo doktorském studiu biochemie strávila dva roky jako postdoktorandka na Stockholmské univerzitě v týmu Påla Stenmarka, který se zaměřuje na výzkum botulotoxinů. Podílela se zde na objasnění struktury nových neurotoxinů a získala zkušenosti s kryoelektronovou mikroskopií, technikou, která má v současné strukturní biologii mimořádný význam. Nyní působí ve skupině Pavlíny Maloy Řezáčové a je součástí týmu, který se zabývá detailním pochopením molekulárních mechanismů různých biologických procesů. Jana Škerlová využívá rentgenovou krystalografii a kryoelektronovou mikroskopii ke studiu interakcí proteinů s DNA a RNA nebo s malými molekulami při vývoji léčiv. Jana Škerlová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Dmytro Didukh, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČRNe všichni živočichové potřebují k rozmnožování jedince dvou pohlaví. U některých si samičky vystačí samy, obecně se taková zvířata označují jako asexuální. Dmytro Didukh studuje, jak funguje nepohlavní rozmnožování u různých skupin hybridních obratlovců, jako jsou žáby, ryby a plazi, u nichž samičky k reprodukci nevyužívají genetický materiál samců. Zjistil například, že hybridní samičky umí vyladit produkci svých pohlavních buněk tak, aby „vytvářely“ vajíčka se stejným genetickým materiálem, jaký mají jejich matky - víceméně se klonují. Zjistil, že nepříbuzné asexuální skupiny sekavců a gekonů vykazují podobné změny v produkci pohlavních buněk, které jim pomáhají předcházet neplodnosti. Dmytro Didukh z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR Maria-Cecilia Chiriac, Biologické centrum AV ČRVědkyně rumunského původu zkoumá nově popsanou fyziologickou skupinu bakterií Candidatus Patescibacteria a jejich neobvyklé životní projevy. Tato skupina s redukovaným genomem pokrývá zhruba 20 % celkové bakteriální diverzity. Organismy se vyznačují minimální metabolickou kapacitou a přežívají většinou parazitováním na jiných prokaryotech. Maria-Cecilia Chiriac zkoumá rozmanitost a biosyntetické dráhy těchto bakterií žijících ve sladkovodních jezerech za využití metody hloubkového metagenomického sekvenování. Byla také první, která použila metodu CARD - FISH na environmentálních vzorcích, aby bylo možné tyto mikroby pozorovat v jejich přirozeném prostředí. Maria-Cecilia Chiriac z Biologického centra AV ČR Galina Prokopchuk, Biologické centrum AV ČRPůvodně vystudovala biofyziku, během doktorátu se pak nadchla pro zobrazovací metody od světelné až po elektronovou mikroskopii, které jí umožnily nahlížet do mikrosvěta. Poté se začala zabývat biologií mořských prvoků, zejména málo zkoumanými diplonemami, jež se hojně vyskytují v planktonu. Nabyté technické i metodologické znalosti jí umožnily získat nebývale komplexní pohled a nové poznatky o těchto prvocích. K výzkumnému týmu Julia Lukeše se připojila v květnu 2016, těsně před dokončením doktorského studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Studijní stáže absolvovala na Kalifornské univerzitě v Santa Barboře (USA), Univerzitě v Oxfordu (Velká Británie) a Windsorské univerzitě (Kanada). Galina Prokopchuk z Biologického centra AV ČR Tomáš Štětina, Biologické centrum AV ČRZkoumá, jak se hmyz vyrovnává s chladem. S vědeckou kariérou začal už během bakalářského a magisterského studia, kdy přispěl k článku, který publikoval prestižní časopis PNAS. Navrhl a realizoval metodu pozorování pomocí termokamery, kterou zkoumal, jak mráz prostupuje do buněk i tkáně v jejich okolí u larev octomilky. Během doktorského studia implementoval pokročilé metody molekulární fyziologie - transkriptomiky a metabolomiky - pro studium rezistence hmyzu proti nízkým teplotám. Později se mu podařilo prokázat, že jednu z klíčových rolí v odolnosti proti chladu, mrazu a poškozením, které způsobují, hrají mitochondrie. Tomáš Štětina z Biologického centra AV ČR Vojtěch Tláskal, Biologické centrum AV ČRZabývá se bakteriemi, které ovlivňují koloběh prvků v životním prostředí. Během doktorského studia zkoumal mikrobiom rozkládajícího se dřeva stromů v evropských lesích. Popsal mikroorganismy (bakterie a houby), které rozkládají organické sloučeniny ve dřevě na jednodušší látky, a objasnil tak důležité souvislosti o koloběhu uhlíku v lese. Prokázal také aktivitu bakterií, které ve dřevě zadržují dusík, a tím obohacují lesní půdu o tento nedostatkový prvek. Jeho práce tak má velký význam pro modelování toků uhlíku a dusíku v přírodních lesích. Objevil v půdě nové druhy bakterií, které identifikoval jako volně žijící předky bakterií, jež dnes známe z hmyzích hostitelů, např. mouchy tse-tse nebo nosatců. Rodiče Vojtěcha Tláskala z Biologického centra AV ČR Zuzana Štípková, Ústav výzkumu globální změny AV ČRZaměřuje se na příčiny druhové rozmanitosti orchidejí, mimo jiné je autorkou podrobné analýzy vývoje biodiverzity pozemních druhů těchto rostlin v tuzemsku za posledních 150 let. Detailně studovala i vliv agrární politiky komunistického období na pokles rozmanitosti těchto druhů orchidejí ve střední a východní Evropě, včetně porovnání s vývojem v západní Evropě. Soustředí se i na tropické druhy orchidejí v Jižní Americe, především v Kolumbii a Ekvádoru. Dalším jejím oborem je studium růstu populací ve vztahu predátor/kořist, a to především u invazních druhů slunéček. Zde se mimo jiné podílela na vyvrácení široce rozšířeného tvrzení o jednom invazivním druhu slunéček, který měl potlačovat místní druhy; tvrzení bylo ale založeno na chybných statistických analýzách. Zuzana Štípková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Kristýna Bašná, Sociologický ústav AV ČRZkoumá korupci (nejen) v české státní správě v mezinárodním měřítku. Její práce má značný celospolečenský dopad a data získaná během výzkumu přispívají i k tvorbě legislativních opatření. Spolupracovala například s Ministerstvem spravedlnosti na vytvoření Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026. Je také členkou vládních poradních komisí. Na badatelské zájmy, mezi něž patří i sociální nerovnosti, vzdělávání a sociální politika, navazuje i jako občanka - prosazuje transparentnost státní správy a účastnila se úspěšného soudního případu k transparentnosti institucí (žaloba na Kancelář prezidenta republiky, 2018-2020). Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR Eva Balounová, Ústav státu a práva AV ČROd roku 2020 působí v Centru pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva AV ČR a je jednou z předních odbornic na klimatické právo v Česku. Specializuje se zejména na mezinárodní a evropské klimatické právo, klimatické soudní spory, klimatické zákony či letectví. Studovala na Univerzitě Karlově a na Islandské univerzitě v Reykjavíku. Je spoluautorkou knihy Klimatické právo, publikuje v řadě prestižních vědeckých časopisů a účastní se mnoha mezinárodních projektů. V roce 2023 obdržela ocenění Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Poslechněte si epizodu Podcastu Akademie věd s Evou Balounovou. Eva Balounová z Ústavu státu a práva AV ČR Michaela Žáková, Historický ústav AV ČRJejí bádání se soustředí na dějiny šlechtických elit, genderu nebo filantropie. Upozorňuje na lesk a bídu neprovdaných šlechtičen nebo na ženy, které usedaly za volant v pionýrském období automobilismu. Zajímají ji ale také dějiny každodennosti v 19. století. Tato témata vědkyně přiblížila nejen v řadě odborných studií, ale i v několika monografiích. Za knihu Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě získala v roce 2022 Cenu Josefa Pekaře za nejlepší monografii v oboru českých dějin pro autory do 35 let. Aktivně se účastní grantových projektů (Šlechta bez monarchie. Staré elity v posthabsburské střední Evropě (1918-38) Grantové agentury ČR nebo České století motorismu (NAKI II) Ministerstva kultury ČR). Věnuje se také popularizaci vědy. O jejím výzkumu jsme si povídali v Podcastu Akademie věd v epizodě Vítr ve vlasech. O dámském automobilismu s Michaelou Žákovou. O knize Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě si přečtěte článek v časopise A / Věda a výzkum 2/2022. Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR Kristýna Kaucká, Masarykův ústav a Archiv AV ČRPřestože se zaměřuje především na hospodářská a environmentální témata, výsledky její práce často přesahují do více oborů. Její inovativní přístup při zpracovaní témat je činí srozumitelnými i široké veřejnosti. Momentálně vede projekt Grantové agentury ČR Environmentální strategie urozených velkostatkářů při transformaci krajiny. Vichřice a kůrovec v oblasti „Böhmerwald“ 1868-1929, který má velký potenciál výrazně obohatit aktuální diskuzi o ochraně lesních porostů na území České republiky. Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Martin Zach, Filosofický ústav AV ČRJako filozof se možná trochu netradičně věnuje medicínskému tématu, konkrétně imunologii. Soustředí se mimo jiné na koncept tolerance onemocnění nebo na interakci mezi imunitním systémem a jinými fyziologickými systémy. Za jednu ze svých publikací, která přinesla nový pohled na vědecké modelování prostřednictvím studia mechanismů v nádorové imunologii a která vyšla v nejprestižnějším časopise v oboru filozofie vědy - The British Journal for the Philosophy of Science, získal vloni Cenu Akademie věd ČR. Tato práce byla přitom vůbec první případ, kdy se někomu s českou afiliací podařilo v tomto časopise s osmdesátiletou historií publikovat výsledky svého výzkumu. Absolvoval stáže na London School of Economics a na univerzitách v Helsinkách a Bordeaux. Martin Zach z Filosofického ústavu AV ČR Co je Prémie Otto WichterlehoOcenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená. Prémie ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho, vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Více informací o Prémii Otto Wichterleho naleznete v příslušné rubrice našeho webu. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

13.06.2024 12:49

Apokalypsa získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy 2023

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Apokalypsa-ziskala-1.-misto-v-soutezi-Nejkrasnejsi-ceske-knihy-2023/]
Katalog „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích byl koncipován jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě, která probíhala v Západočeské galerii v Plzni od října 2023 do března 2024. Kolektiv autorů z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR se na výstavě i v katalogu zabýval širokou škálou inspirací biblickým textem Zjevení sv. Jana, zvaným Apokalypsa, ve výtvarném umění, hudbě a literatuře v českých zemích od středověku až do současnosti. Slavnostní vyhlášení soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2023 proběhlo ve středu 12. června na půdě Technologického centra Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Odborná komise se v hodnocení zaměřuje na celkový design knihy, písmo, obálku, ilustrace a propojení výtvarné stránky s textem. Katalog „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích zpracovaly zkušené a nejednou oceněné grafičky Adéla Svobodová a Tereza Hejmová, se kterými Západočeská galerie v Plzni nespolupracovala poprvé. Adéla Svobodová je podepsána například nad katalogy k výstavám Kubišta – Filla. Plzeňská disputace; Z akademie do přírody, společně pak vytvořily publikaci k výstavám Jdi na venkov! a Palmy na Vltavě. „Západočeská galerie v Plzni je jedinou krajskou galerií v ČR, která má statut výzkumné organizace. Tomu je přizpůsobena také naše výstavní a publikační dramaturgie, zaměřená na velké badatelské projekty, které realizujeme ve spolupráci s předními odbornými pracovišti v ČR. Výsledkem tohoto úsilí je i publikace …a viděl jsem nové nebe a novou zemi. Apokalypsa a umění v českých zemích, kterou naše instituce připravila k vydání ke stejnojmenné výstavě ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR. Nicméně náš hlavní dík patří oběma autorkám grafického designu Tereze Hejmové a Adéle Svobodové, kterým vděčíme za originální podobu této publikace,“ shrnuje ředitel Západočeské galerie v Plzni  Roman Musil. Spolupráce mezi Západočeskou galerií v Plzni a Ústavem dějin umění AV ČR je dlouhodobou záležitostí a přinesla již řadu úspěšných výstavních a knižních projektů. „Je radost spolupracovat s profesionálním a spolehlivým partnerem, od kterého přesně víte, co očekávat. Západočeská galerie je jedním z nich. Zároveň je skvělé realizovat krásné publikace s profesionálními, kreativními a komunikaci otevřenými grafičkami, k nimž Adéla Svobodová a Tereza Hejmová jednoznačně patří,“ podotýká ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter. Ukázka z oceněného katalogu k výstavě „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích  „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích Autoři: Lenka Bydžovská, Sylva Dobalová, Stanislava Fedrová, Tadeáš Kadlec, Kateřina Kubínová, Martin Mádl, Pavla Machalíková, Mahulena Nešlehová, Lenka Panušková, Milada Studničková, Štěpán Vácha, Tomáš Winter Editoři: Kateřina Kubínová, Pavla Machalíková, Tomáš Winter Nakladatel: Západočeská galerie v Plzni ve spolupráci s Artefactum Grafická úprava: Tereza Hejmová, Adéla Svobodová Tisk: Tiskárna Helbich, Brno Vazba: měkká Rok vydání: 2023 Počet stran: 319 O soutěži: Soutěž Nejkrásnější české knihy roku každoročně pořádají Ministerstvo kultury ČR a Památník národního písemnictví / Muzeum literatury. V soutěži o nejlepší knižní design je hodnoceno grafické, ilustrační a polygrafické zpracování knih vydaných v českých nakladatelstvích a vytištěných v českých tiskárnách vždy za poslední kalendářní rok (rozhoduje údaj v tiráži). Oceněné knihy jsou prezentovány v Muzeu literatury, na veletrhu Svět knihy, festivalu LITR Olomouc, přehlídce Designblok, na výstavách v Moravské galerii v Brně, v Husitském muzeu v Táboře, v Českých centrech atd. Také se účastní soutěže o nejlepší knižní design světa (Best Book Design from all over the World), mezinárodních veletrhů a výstav.

13.06.2024 11:49

Tři vědkyně z Akademie věd získaly cenu L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Tri-vedkyne-z-Akademie-ved-ziskaly-cenu-LOreal-UNESCO-Pro-zeny-ve-vede/]
Podíl žen ve vědeckém výzkumu v České republice je stále velmi nízký, dosahuje pouhých 28 procent. „S cílem vyvážit nerovnoměrné zastoupení pohlaví a vytvořit prostředí, které reflektuje plný potenciál vědeckých kapacit, investujeme finančně a mediálně do podpory žen ve vědě pomocí našeho talentového programu. Tímto krokem usilujeme o vyváženější a inkluzivnější výzkumnou komunitu, což přinese prospěch nejen samotným ženám, ale celé společnosti,“ říká generální ředitelka společnosti L’Oréal Česká republika Brigitte Streller. Oceněné badatelky získají finanční odměnu 200 tisíc korun. Laureátkami 18. ročníku talentového programu L’Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě jsou: Mikrobioložka Kateřina Kopalová z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR Zabývá se sladkovodními řasami rozsivkami, konkrétně z oblasti Antarktidy. Ty zde tvoří základ místních potravních sítí a díky svým specifickým vlastnostem slouží často jako vynikající bioindikátory životního prostředí. Jejich studium tak přispívá k lepšímu poznání taxonomie, ekologie, evoluce a biogeografie mikroorganismů. Díky vzorkům křemičitých schránek dokáže Kateřina i z mrtvých organismů popsat dobu a charakter prostředí, ve kterém žily. Při postupujícím odledňování antarktické oblasti se tak svou prací snaží odhadnout, jak by oblast mohla vypadat v budoucnu. Výsledky jejích studií se zmiňují v mnoha vědeckých publikacích a za svou činnost získala kromě mezinárodních ocenění i prestižní Bolzanovu cenu UK. Mikrobioložka Kateřina Kopalová pravidelně cestuje do antarktického terénu, aby v něm studovala sladkovodní mikroskopické řasy - rozsivky. Krystalografka Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů. K rozluštění jejich krystalové struktury využívá metodu rentgenové difrakce (o této metodě jsme psali v A / Magazínu 2/2023). V poslední době se Monika Kučeráková zaměřuje na náročnější klastrové molekuly atomů kovů, např. stříbra nebo mědi. Tyto klastry s vysokým počtem atomů reprezentují nově vznikající materiály, které s sebou nesou mnoho výzev - ať jde o poznání jejich molekulární struktury, fyzikálních vlastností nebo jejich vzájemného vztahu. Za svou práci byla oceněna před dvěma lety Prémií Otto Wichterleho, kterou Akademie věd ČR uděluje talentovaným mladým vědcům a vědkyním. Monika Kučeráková je matkou čtyř dětí, s manželem vychovávají sedmiletá dvojčata a další dvě děti ve věku pět let a tři roky. „Jestli máte dvě děti, nebo čtyři, zase tak velký rozdíl není. Je ale náročné vždy se znovu vrátit po každém porodu do práce,“ vysvětluje vědkyně v rozhovoru pro web Fyzikálního ústavu AV ČR. Zásadní podíl na tom, že se jí podařilo nepřerušit vědeckou kariéru, má podle ní její manžel. Ten s ní sdílí péči o děti rovným dílem, což umožnilo oběma pokračovat v profesních kariérách. Dokonce společně zvládli i Moničin půlroční postdoktorandský pobyt v zahraničí, který se uskutečnil deset měsíců po porodu třetího dítěte. Monika Kučeráková se zabývá krystalografií a strukturní analýzou pomocí rentgenové difrakce, vyřešila stovky krystalových struktur a pomáhá také s rozvojem krystalografického výpočetního systému, programu Jana2020, vyvinutého v oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu AV ČR. Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Stěžejní je pro ni téma interakce hmyzožravých predátorů a kořisti a následný dopad jejich vztahů na ekosystémy. Experimentům se věnuje nejen v laboratoři, ale i v terénu na různých místech světa, včetně Papuy-Nové Guiney. Studuje například, jak ptáci utvářejí populace členovců, a jak společenstva členovců ovlivňují hmyzožravé predátory. Její výzkum zahrnuje rozsáhlé experimenty a simulace v různorodých prostředích včetně tropických lesů. Svým komplexním přístupem analyzuje možný dopad vymizení hmyzožravých predátorů na ekosystémy, a to i v souvislosti s klimatickými a environmentálními změnami. V roce 2018 získala prestižní startovací grant Evropské výzkumné rady (ERC) a ve stejném roce Prémii Otto Wichterleho. O její práci jsme si s ní povídali v rozhovoru v časopise A / Věda a výzkum 4/2018. Ekoložka Kateřina Sam svým studiem zásadně přispívá k poznatkům o možných důsledcích vymizení predátorů z ekosystémů. Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory vědkyň. Od svého vzniku se postupně rozšířil do mnoha států světa a vyznamenal více než 4400 žen ze 140 zemí.  V České republice byl projekt realizován poprvé v roce 2006 a každoročně oceňuje nadějné vědkyně vybrané odbornou porotou. Soutěž je zároveň podpořena spoluprací s Akademií věd ČR. Od zahájení projektu v České republice získala toto ocenění již padesátka talentovaných vědkyň, jež si mezi sebou rozdělily částku ve výši 11 milionů korun. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Nadace L’Oréal Foto: Nadace L’Oréal

13.06.2024 07:49

Prémie Otto Wichterleho pro rok 2024

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Premie-Otto-Wichterleho-pro-rok-2024/]
Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená. „Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo na 520 laureátů a laureátek. Profily oceněných v tiskové zprávě