03.06.2024 08:49

Vysoká účinnost i kvalita. Projekt LasApp podpoří nejmodernější lasery

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vysoka-ucinnost-i-kvalita.-Projekt-LasApp-podpori-nejmodernejsi-lasery/]
Vynálezy vláknových a tenkodiskových laserů mění svět využití laserů. Ambicí projektu LasApp: Průlomové laserové technologie pro chytrou výrobu, vesmírné a biotechnologické aplikace, je získat pro Česko technologický náskok. Vláknové a tenkodiskové lasery se do značné míry doplňují. Zatímco vláknové lasery mají výhodu ve vysokém průměrném výkonu, v současnosti jsou nejvýkonnějšími lasery vůbec a pro svou nenáročnou údržbu jsou vysoce oblíbené hlavně ve strojírenství, tenkodiskové lasery dominují všude, kde je zapotřebí vysoce energetických pulzů, např. při laserovém vyklepávání povrchů pro zušlechťování materiálů v energetice nebo letectví. Precizně jemné i hrubě silné vláknové lasery Co se týká vláknových laserů, je za národní centrum vědecké kompetence již přes třicet let považován Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR (ÚFE AV ČR), který celý projekt koordinuje. Vysoká energetická účinnost vláknových laserů a kvalita výstupního svazku záření otevírá nové obzory v řadě oborů: od delikátních operací oka nebo ledvinových kamenů v lékařství, přes hrubou sílu řezání a sváření v průmyslu až po kosmický výzkum a obranné systémy. Tým Vláknových laserů ÚFE AV ČR navíc rozvíjí unikátní technologickou infrastrukturu pro přípravy aktivních vláken. „Původní metoda přípravy vláken dopováním nanočásticemi vyvinutá v ÚFE AV ČR se osvědčila i v projektu Evropské obranné agentury na vývoj laserového systému protidronové obrany nové generace. Potenciál těchto laserů je však více než o řád vyšší než současné rekordy a bez nalezení průlomových technologických řešení teoretických limitů nedosáhneme,“ uvádí koordinátor projektu Pavel Peterka z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR. „Místo současných 200–300wattových laserových systémů na pro oko bezpečnější vlnové délce kolem 2 mikrometrů (µm) bychom mohli dosáhnout laserů s výstupním výkonem několika kilowattů (kW). Jejich kombinací je pak možné vytvořit například obranné protidronové laserové systémy použitelné i pro ochranu kritických infrastruktur v městském prostředí. U současných obranných laserů na vlnové délce kolem 1 µm je totiž riziko poškození zraku odraženým světlem až o tři řády vyšší,“ dodává Pavel Peterka. Vědecká excelence ve spolupráci Projekt LasApp primárně rozvíjí stávající nejmodernější laserové technologie, v jejichž výzkumu patří Česká republika do světové špičky, a hledá pro ně zcela nové směry uplatnění, které mají potenciál poskytnout průlomová řešení v mezinárodním měřítku. Spolupracuje v něm šest partnerů. Kromě Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR v Praze se na projektu podílejí laserové Centrum HiLASE v Dolních Břežanech (Fyzikální ústav AV ČR), Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (centrum BIOCEV ve Vestci), Ústav přístrojové techniky AV ČR v Brně, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci a Ústav fyziky plazmatu AV ČR (centrum TOPTEC v Turnově). Rekordy a využití v praxi Vědci z laserového Centra HiLASE stavějí na předchozích průlomových výsledcích s laserem Bivoj, který využívá kryogenně chlazené deskové zesilovače. „Laser Bivoj pravidelně generuje energii 145 joulů (J) v pulzu trvajícím 10 nanosekund (ns) při opakovací frekvenci 10 hertzů (Hz) na vlnové délce 1030 nanometrů (nm). To nejen stále představuje světový rekord, ale také poskytuje skvělý nástroj pro pokročilé aplikace,“ říká Tomáš Mocek, vedoucí Centra HiLASE z Fyzikálního ústavu AV ČR. „Kromě toho rozšiřujeme pikosekundovou tenkodiskovou laserovou platformu PERLA do spektrální oblasti kolem 2 µm, což nám umožní realizovat v projektu LasApp vybrané vesmírné aplikace. Jako obvykle míříme vysoko,“ dodává Tomáš Mocek. „Náš tým se soustředí na inovativní využití laserových technologií v biomedicíně a biotechnologiích s důrazem na výzkum mikrobiálních biofilmů. Biofilmy, složitá společenstva mikroorganismů, představují významné kontaminanty v řadě průmyslových odvětví a jsou vážným zdrojem infekcí. Identifikace takových laserově upravených povrchů, které efektivně potlačí tvorbu biofilmů, je naším primárním cílem. Klíčovým předpokladem úspěchu je i výzkum základních principů tvorby biofilmů a lepší pochopení dynamiky jejich rozvoje,“ uvedla Zdena Palková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Centru BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum AV ČR a UK) ve Vestci. „Věřím, že náš odborný příspěvek v oblasti využití senzoriky, zpracování signálů, daty řízené optimalizace či strojového učení a AI významně pomůže k naplnění ambiciózních cílů našeho společného projektu,“ říká Jan Kočí, vedoucí výzkumného směru Systémová integrace z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL.  „V ÚPT připravujeme novou, vlastní verzi hybridního svařování Laser – MIG. Jedná se o svařování elektrickým obloukem v ochranné atmosféře, která se ukazuje perspektivní i pro navařování zušlechťujících materiálů a potenciálně pro 3D tisk kovů. Prvotní experimenty prokazují, že tato technologie kromě zvýšení rychlosti, a tedy i efektivnosti, může nabídnout i další technologické a ekonomické benefity,“ představuje spolupráci na projektu Libor Mrňa, vedoucí skupiny Laserové technologie, oddělení Koherenční optiky, Ústavu přístrojové techniky AV ČR.  Více než 60 let špičkové laserové tradice Významná bude široká spolupráce s dalšími pracovišti v ČR, včetně ČVUT, protože projekt LasApp má ambici vytvořit distribuovanou infrastrukturu, která by pokryla a koordinovala výzkum a vývoj v oblasti špičkových laserových technologií jak ve výzkumu pokročilých laserových zdrojů záření, tak jejich potenciálního využití pro chytré zpracování a zušlechťování materiálů pro cirkulární ekonomiku, vesmírné a biomedicínské aplikace. Efektivita současných investic do infrastruktury tak bude navazovat na předchozí období. „Projekt LasApp zahrnuje pracoviště, která v letech 1962–1963 sestavila a zprovoznila první československé lasery a současně i nyní patří mezi vůdčí pracoviště v oboru laserových technologií u nás i v mezinárodním měřítku. V ÚFE se zaměříme na výzkum speciálních optických vláken pro vláknové lasery, zejména nových typů aktivních vláken, vláken se vzduchovými otvory pro plynové lasery a pro přenos vysokých výkonů záření. Budeme se zabývat jejich využitím v nových typech vláknových laserů a v dalších aplikacích,“ uvedl koordinátor projektu Pavel Peterka z ÚFE. Projekt LasApp má návaznost na loni dokončený program Strategie AV21 s názvem Světlo ve službách společnosti, který koordinovalo Centrum HiLASE a tým ÚFE AV ČR měl na starosti problematiku bezpečnosti obyvatelstva a kritických infrastruktur. Nesoupeřit, spolupracovat. S podporou EU Projekt LasApp uspěl v konkurenci 66 projektů přihlášených do výzvy Špičkový výzkum v OP JAK. Tato výzva je zaměřená na podporu výzkumu s potenciálem excelentních výsledků uplatnitelných v praxi. Celkově bylo podpořeno 26 projektů v hodnotě 12,2 miliardy korun. Víceletý OP JAK spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V programovém období 2021–2027 čerpá OP JAK peníze z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Jedná se o 90 miliard korun, z toho 43 mld. je určených na podporu výzkumu a vývoje, 19 mld. na podporu vysokých škol a 28 mld. na regionální školství. Peníze jsou určené excelentním výzkumným týmům, které pomůžou českým vědeckým institucím prohloubit vztahy se zahraničním partnery, a současně dostávají svého druhu nový nástroj, jak kompetici nahradit kooperací. Důležitým cílem výzvy je totiž překonání fragmentarizace českého výzkumného prostředí. Více informací: doc. Ing. Pavel Peterka, Ph.D.Ústav fotoniky a elektroniky AV ČRpeterka@ufe.cz Ing. Tomáš Mocek, Ph.D.Fyzikální ústav AV ČR – Centrum HiLASEtomas.mocek@hilase.cz prof. RNDr. Zdena Palková, CSc.Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy – Centrum BIOCEVzdenap@natur.cuni.cz doc. RNDr. Libor Mrňa, Ph.D.Ústav přístrojové techniky AV ČRmrna@isibrno.cz Ing. Jan Kočí Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TULjan.koci@tul.cz   Ing. Vít Lédl, Ph.D.Ústav fyziky plazmatu AV ČR – Centrum TOPTECledl@ipp.cas.cz

01.06.2024 20:42

Skončil Veletrh vědy 2024. Letošní ročník přilákal rekordní počet návštěvníků

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Skoncil-Veletrh-vedy-2024.-Letosni-rocnik-prilakal-rekordni-pocet-navstevniku/]
Letošní ročník Veletrhu vědy se nesl v duchu motta S vědou mě baví svět a letošní nabídka expozic byla opravdu pestrá. „Veletrh vědy pokaždé nabízí výběr ze všech vědních oblastí pod jednou střechou – ať už vás zajímá chemie, fyzika, vesmír, zvířata, rostliny, nebo třeba hudba, každý si určitě najde své. Chtěli jsme proto, aby se různorodost expozic, doprovodného programu i nadšení kolegů z celé Akademie odrazily v přiléhavém mottu,“ řekla za organizátory ředitelka Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR Kateřina Sobotková. Veletrh vědy se poprvé konal v roce 2015 a úspěšně se rozvíjel až do covidové pandemie. Od roku 2022 už ale opět láká návštěvníky, a to ve stále větším počtu. Zatímco před pandemií se rekord z roku 2019 pohyboval někde kolem 30 tisíc návštěvníků, letošní účast se odhaduje na více než 58 tisíc lidí. Ve čtvrtek a pátek běžně praskají haly ve švech zejména dopoledne, kdy přicházejí školáci a studenti v rámci výuky, v sobotu veletrh navštěvují hlavně rodiny s dětmi. Konkrétně letošní sobota 1. června navíc připadla na Den dětí a jelikož venku pršelo, veletržní haly byly doslova přeplněné zájemci o vědecká dobrodružství. Ve čtvrtek a pátek navštěvují veletrh převážně školy, v sobotu pak rodiny s dětmi. Kvízy, soutěže i had na krkuA na co lákal letošní, již osmý ročník festivalu? Návštěvníci si mohli složit svou vlastní lidovou píseň nebo báseň, poměřit svou intelektuální výbavu se schopnostmi umělé inteligence, otestovat se na zábavných i mírně zneklidňujících psychologických hádankách nebo se dozvědět, co o nich samotných vypovídá obsah odpadkového koše, který ráno vynesli! Velký zájem vyvolaly přírodovědné stánky. Například u expozice Spolku Darwin si lidé mohli pohladit agamu, dát si na dlaň exotického pavouka nebo kolem krku velkou užovku červenou. Hned vedle se nacházel stánek České společnosti pro ochranu netopýrů, která s sebou měla na ukázku hned dva živé létavé savce. Někteří návštěvníci projevili obzvlášť velkou odvahu, třeba když se mazlili s hady nebo pavouky. Velcí i malí návštěvníci měli také možnost vyzkoušet své znalosti v bezpočtu kvízů – třeba z matematiky a fyziky nebo lingvistiky. U stánku Orientálního ústavu AV ČR se dokonce sobotní návštěvníci mohli naučit základy korejštiny.   Všichni vystavovatelé, ať už vědci či vědkyně z různých ústavů AV ČR a univerzit, pracovníci ZOO Praha, zaměstnanci ostravského superpočítačového centra IT4Innovations, vysokoškolští učitelé a výzkumníci, vývojáři soukromých společností nebo popularizátoři vědy, ochotně odpovídali na zvídavé otázky návštěvníků. Science show i tradiční panelové diskuze s Václavem MoravcemStánky s expozicemi doplnila vědecká představení pro školy, panelové diskuze, přednášky, workshopy a besedy – to vše v multimediálním sále s obří obrazovkou o rozloze 80 m2. Nechyběly ani oblíbené science show – zábavné experimenty doprovázené výbuchy, ohněm a dýmem. Panelové diskuze moderované Václavem Moravcem se letos věnovaly umělé inteligenci, problematice slovanství či kvalitě života ve městech. Program v Keplerově sále byl tradičně velmi bohatý a nabídl přednášky, diskuze i science shows. Co nového přinesl letošní ročník?K vystavovatelům, kteří na letošním Veletrhu vědy vystavovali poprvé, patří např. společnost ORLEN Unipetrol, která představila auto na vodíkový pohon. Premiérově se na veletrhu představil také Kriminalistický ústav Policie ČR, který návštěvníky seznámil s „neviditelnými svědky zločinu“, tzv. mikrostopami. Návštěvníci veletrhu měli také poprvé možnost spatřit římský stan, a to díky expozici brněnských archeologů z Archeologického ústavu AV ČR. Součástí programu byly rovněž diskuzní pořady spjaté s výzkumem mladých nadějných vědců: Vědecká zastávka a Zeptej se vědce live!. Na Veletrhu vědy se také nahrával naživo další díl Podcastu Akademie věd a chemického podcastu CHEmic. Velký úspěch měl tzv. Science point, otevřený konferenční prostor, který posluchačům nabídl přednášky na nejrůznější témata. Návštěvníci veletrhu se například dozvěděli, zda dokážeme v budoucnu osídlit planetu Mars či zda jsou kvantové počítače nadějí, nebo hrozbou. Velký divácký zájem si vysloužila i témata jako světelné znečištění a genová terapie. Text: Václav Jindřich, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (více fotografií ve fotobance Zonerama)

31.05.2024 16:35

Setkání s vědci, besedy, science shows. V Letňanech se koná Veletrh vědy

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Setkani-s-vedci-besedy-science-shows.-V-Letnanech-se-kona-Veletrh-vedy/]
Hlavní myšlenkou Veletrhu vědy je zažít a objevovat, že výzkum není nuda v pracovnách nebo laboratořích. Návštěvníci si můžou osobně sáhnout na periodickou tabulku prvků složenou z reálných vzorků nebo otestovat chuť nejdražší a nejtěžší vody. Můžou se taky posadit k laboratorním pipetám či astronomickým dalekohledům, proplést se laserovým bludištěm, zkoumat želvušky nebo dokonce pilotovat stíhačku!   „Veletrh vědy má být interaktivní a zábavný, přestože některá témata jsou náročná na pochopení,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, která festival od roku 2015 pořádá. „Chceme ukázat, že věda je všude kolem nás, ačkoli si to ne vždy uvědomujeme. A také co všechno díky vědě a výzkumu máme a mít ještě můžeme.“ Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová s novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem na Veletrhu vědy Aktuální výzvy, paranormální jevy a přírodaDo blízkého kontaktu s faunou a flórou se zájemci dostanou na více místech – v mobilní laboratoři Biologického centra AV ČR, ve stáncích Botanického ústavu AV ČR nebo ZOO Praha. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti vezme návštěvníky na cestu za tajemstvími lesa a Česká společnost pro ochranu netopýrů přivezla ochočené handicapované netopýry. A co třeba paranormální výzva na vědeckém veletrhu? Zástupci Českého klubu skeptiků Sisyfos předvádějí experimenty, jež na první pohled „prokazují“ existenci paranormálních jevů. Při bližším zkoumání se však prokáže, jak dobře se dá s podobnými experimenty manipulovat. Přednášky, debaty i osobní hovoryVeletrh vědy nabízí unikátní příležitost setkat se přímo s vědci a vědkyněmi. Ať už na stáncích, během debat nebo po přednáškách. V Keplerově sále se konají přednášky Města pro život? nebo Bohové a démoni a chybět nebude (v sobotu) ani oblíbený projekt Zeptej se vědce! Live. Odborníci budou například odpovídat na otázky, jak funguje vesmír, k čemu slouží imunitní systém či jak si efektivně zařídit bydlení, aby nám neunikalo teplo domova. Další možnost popovídat si s experty a rozšířit obzory o zajímavá témata mají návštěvníci v Science Pointu, sále, který je vestavěný do vstupní haly veletrhu. Na rozdíl od Keplerova sálu není na tento program nutná rezervace. Děláme z toho vědu!Do pořádání Veletrhu vědy se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, které samy o sobě pokrývají velkou část přírodních, technických, humanitních a společenských oborů, ale také univerzity,  firmy a další vědecké instituce. Českou metropoli budou reprezentovat Univerzita Karlova či VŠCHT Praha. Ostravská univerzita ukazuje svět nanostruktur či modré světlo, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně představuje robotické systémy a virtuální realitu. Nechybí Slovenská akademie věd a Univerzita Pavla Jozefa Šafárika z Košic. Nabídka expozic se každoročně rozšiřuje. „Máme velkou radost, že díky rostoucímu počtu vystavovatelů můžeme ukázat někdy i nečekané podoby, které věda a její výsledky mají. Ne každého hned napadne, jakou roli hraje výzkum v klubu skeptiků Sisyfos nebo v projektu Paměť národa. Stejně tak může někoho překvapit, že na Veletrhu vědy může navštívit jaderný reaktor nebo nakouknout do vodíkového auta,“ říká Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, které největší vědeckou událost v České republice organizuje. Veletrh vědy se koná v PVA EXPO Praha od 30. května do 1. června 2024 od 10 do 18 hodin a je přístupný zdarma. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Jana Plavec, Akademie věd ČR

30.05.2024 14:28

Setkání s vědci, besedy i science shows. V Letňanech začal festival Veletrh vědy

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Setkani-s-vedci-besedy-i-science-shows.-V-Letnanech-zacal-festival-Veletrh-vedy/]
Hlavní myšlenkou Veletrhu vědy je zažít a objevovat, že výzkum není nuda v pracovnách nebo laboratořích. Návštěvníci si můžou osobně sáhnout na periodickou tabulku prvků složenou z reálných vzorků nebo otestovat chuť nejdražší a nejtěžší vody. Můžou se taky posadit k laboratorním pipetám či astronomickým dalekohledům, proplést se laserovým bludištěm, zkoumat želvušky nebo dokonce pilotovat stíhačku! „Veletrh vědy má být interaktivní a zábavný, přestože některá témata jsou náročná na pochopení,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, která festival od roku 2015 pořádá. „Chceme ukázat, že věda je všude kolem nás, ačkoli si to ne vždy uvědomujeme. A také co všechno díky vědě a výzkumu máme a mít ještě můžeme.“ Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová s novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem na Veletrhu vědy Aktuální výzvy, paranormální jevy a přírodaDo blízkého kontaktu s faunou a flórou se zájemci dostanou na více místech - v mobilní laboratoři Biologického centra AV ČR, ve stáncích Botanického ústavu AV ČR nebo ZOO Praha. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti vezme návštěvníky na cestu za tajemstvími lesa a Česká společnost pro ochranu netopýrů přivezla ochočené handicapované netopýry. A co třeba paranormální výzva na vědeckém veletrhu? Zástupci Českého klubu skeptiků Sisyfos předvedou některé experimenty, jež na první pohled „prokazují“ existenci paranormálních jevů. Při bližším zkoumání se však prokáže, jak dobře se dá s podobnými experimenty manipulovat. Skeptikové budou také hovořit o častých mýtech, dezinformacích nebo klamných alternativních metodách. Přednášky, debaty i osobní hovoryVeletrh vědy nabízí unikátní příležitost setkat se přímo s vědci a vědkyněmi. Ať už na stáncích, během debat nebo po přednáškách. V Keplerově sále se budou konat přednášky Města pro život? nebo Bohové a démoni a chybět nebude ani oblíbený projekt Zeptej se vědce! Live. Odborníci budou například odpovídat na otázky, jak funguje vesmír, k čemu slouží imunitní systém či jak si efektivně zařídit bydlení, aby nám neunikalo teplo domova. Další možnost popovídat si s experty a rozšířit obzory o zajímavá témata mají návštěvníci v Science Pointu, sále, který je vestavěný do vstupní haly veletrhu. Na rozdíl od Keplerova sálu není na tento program nutná rezervace. Děláme z toho vědu!Do pořádání Veletrhu vědy se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, které samy o sobě pokrývají velkou část přírodních, technických, humanitních a společenských oborů, ale také univerzity, firmy a další vědecké instituce. Českou metropoli budou reprezentovat Univerzita Karlova či VŠCHT Praha. Ostravská univerzita ukáže svět nanostruktur či modré světlo, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně představí robotické systémy a virtuální realitu. Chybět nebude Slovenská akademie věd a Univerzita Pavla Jozefa Šafárika z Košic. Nabídka expozic se každoročně rozšiřuje. „Máme velkou radost, že díky rostoucímu počtu vystavovatelů můžeme ukázat někdy i nečekané podoby, které věda a její výsledky mají. Ne každého hned napadne, jakou roli hraje výzkum v klubu skeptiků Sisyfos nebo v projektu Paměť národa. Stejně tak může někoho překvapit, že na Veletrhu vědy může navštívit jaderný reaktor nebo nakouknout do vodíkového auta,“ říká Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, které největší vědeckou událost v České republice organizuje. Veletrh vědy se koná v PVA EXPO Praha od 30. května do 1. června 2024 od 10 do 18 hodin a je přístupný zdarma. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Jana Plavec a Romana Kovácsová, Akademie věd ČR

29.05.2024 13:21

V Českých Budějovicích lidé napočítali 857 druhů zvířat a rostlin

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/V-Ceskych-Budejovicich-lide-napocitali-857-druhu-zvirat-a-rostlin/]
Do City Nature Challenge se celkem zapojilo 690 měst z 51 zemí ze všech 7 kontinentů. Více než 83 tisíc pozorovatelů vyfotografovalo přes 2,43 milionu organismů, které byly zařazeny do 65 682 druhů. Během akce lidé pozorovali 3940 ohrožených druhů a mnoho dalších vzácných zvířat, rostlin a hub. Mezi nimi byla například modrá mořská hvězdice na korálovém útesu Galapág, největší žijící a kriticky ohrožený druh lemura indri na Madagaskaru, pavouk slíďák jedovatý, živící se ropuchami v Brazílii a dále třeba ohrožená užovka hladká v rakouských Alpách. Zcela nejúspěšnějším městem letošní výzvy byla bolivijská metropole La Paz s neuvěřitelnými 165 839 pozorováními. Vůbec nejpozorovanějším druhem jak globálně, tak i v Českých Budějovicích byla kachna divoká (33 pozorování). Mezi další nejčastěji focené druhy na území Českých Budějovic pak patřily rozrazil rezekvítek, zvaný bouřka (33), sedmikráska obecná (31), popenec obecný (28) a hluchavka bílá (23), z živočichů to byly kos černý (22), ruměnice pospolná (21) a labuť velká (17). Účastníkům výzvy se v Českých Budějovicích podařilo zachytit i vzácnější a ohrožené druhy, a to zejména v lokalitě Vrbenských rybníků. Mezi ptáky to byli kriticky ohrožený kolpík bílý (vyfocen 4x), polák velký (5x), čejka chocholatá (3x), kvakoš noční (1x), potápka černokrká (3x) či zrzohlávka rudozubá (6x). Mezi vzácnějšími rostlinami pak figurují např. orchidej prstnatec májový (2x), ostřice vyvýšená (5x), ocún jesenní (4x) nebo masožravá vodní rostlina bublinatka jižní (2x). Budějovičtí pozorovatelé fotografovali také celou řadu invazních druhů. Mezi ně patří např. hmyzí škůdce zavíječ zimostrázový, slunéčko východní, které se v České republice šíří od roku 2006, či ryba slunečnice pestrá, která byla zachycena v nádrži Bagr v lesoparku Stromovka. Z invazních rostlin to byly např. javor jasanolistý, který se rychle a snadno šíří, křídlatka česká, což je kříženec křídlatky japonské a křídlatky sachalinské, který byl poprvé popsán v roce 1983, dále pak netýkavka malokvětá, která je dokonale uzpůsobena k šíření semen a rychlost jejího rozšiřování se může pohybovat až kolem 24 km za rok. Do výzvy se v Českých Budějovicích zapojilo celkem 80 lidí. Průměrně každý pozorovatel vyfotil 37 pozorování. Zcela nejaktivnějším pozorovatelem byl uživatel „paddingtonfamily“ s 431 pozorováními a 277 zaznamenanými druhy. Gratulujeme k neuvěřitelnému výkonu! V rámci České republiky se naše město umístilo na 4. místě. V počtu pozorování zvítězil letošní nováček soutěže, Ostrava, s více než 19,5 tisíci pozorování, na druhém místě skončila Praha (19 138 pozorování), třetí bylo Brno (4 169 pozorování). Uherské Hradiště si připsalo 1115 pozorování a Veselsko 385. City Nature Challenge v Českých Budějovicích organizovalo již po třetí Biologické centrum AV ČR. Je skvělé, že jsme spolu se všemi účastníky mohli přispět k jedinečnému souboru dat pozorování městské přírody a podpořit tak ekologické povědomí a důležitost ochrany našeho přírodního prostředí pro budoucí generace. Výsledky v Českých Budějovicích detailně na iNaturalist Výsledky v České republice Výsledky svět bez Ameriky Výsledky severní a jižní Ameriky Kachna divoká, CC BY-SA Kontakt: Mgr. Daniela Procházkováreferentka publicity, Biologické centrum AV ČRdaniela.prochazkova@bc.cas.cz

29.05.2024 10:07

Setkání s vědci, besedy i science shows. Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Setkani-s-vedci-besedy-i-science-shows.-Ve-ctvrtek-zacina-Veletrh-vedy/]
Hlavní myšlenkou Veletrhu vědy je zažít a objevovat, že výzkum není nuda v pracovnách nebo laboratořích. Návštěvníci si budou moct osobně sáhnout na periodickou tabulku prvků složenou z reálných vzorků nebo otestovat chuť nejdražší a nejtěžší vody. Můžou se taky posadit k laboratorním pipetám či astronomickým dalekohledům, proplést se laserovým bludištěm, zkoumat želvušky nebo dokonce pilotovat stíhačku!   „Veletrh vědy má být interaktivní a zábavný, přestože některá témata jsou náročná na pochopení,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, která festival od roku 2015 pořádá. „Chceme ukázat, že věda je všude kolem nás, ačkoli si to ne vždy uvědomujeme. A také co všechno díky vědě a výzkumu máme a mít ještě můžeme.“ Aktuální výzvy, paranormální jevy a přírodaDo blízkého kontaktu s faunou a flórou se zájemci dostanou na více místech – v mobilní laboratoři Biologického centra AV ČR, ve stáncích Botanického ústavu AV ČR nebo ZOO Praha. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti vezme návštěvníky na cestu za tajemstvími lesa a Česká společnost pro ochranu netopýrů přiveze ochočené handicapované netopýry s sebou. A co třeba paranormální výzva na vědeckém veletrhu? Zástupci Českého klubu skeptiků Sisyfos předvedou některé experimenty, jež na první pohled „prokazují“ existenci paranormálních jevů. Při bližším zkoumání se však prokáže, jak dobře se dá s podobnými experimenty manipulovat. Skeptikové budou také hovořit o častých mýtech, dezinformacích nebo klamných alternativních metodách. Přednášky, debaty i osobní hovoryVeletrh vědy nabízí unikátní příležitost setkat se přímo s vědci a vědkyněmi. Ať už na stáncích, během debat nebo po přednáškách. V Keplerově sále se budou konat přednášky Města pro život? nebo Bohové a démoni a chybět nebude ani oblíbený projekt Zeptej se vědce! Live. Odborníci budou například odpovídat na otázky, jak funguje vesmír, k čemu slouží imunitní systém či jak si efektivně zařídit bydlení, aby nám neunikalo teplo domova. Další možnost popovídat si s experty a rozšířit obzory o zajímavá témata mají návštěvníci v Science Pointu, sále, který je vestavěný do vstupní haly veletrhu. Na rozdíl od Keplerova sálu není na tento program nutná rezervace. Děláme z toho vědu!Do pořádání Veletrhu vědy se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, které samy o sobě pokrývají velkou část přírodních, technických, humanitních a společenských oborů, ale také univerzity,  firmy a další vědecké instituce. Českou metropoli budou reprezentovat Univerzita Karlova či VŠCHT Praha. Ostravská univerzita ukáže svět nanostruktur či modré světlo, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně představí robotické systémy a virtuální realitu. Chybět nebude Slovenská akademie věd a Univerzita Pavla Jozefa Šafárika z Košic. Nabídka expozic se každoročně rozšiřuje. „Máme velkou radost, že díky rostoucímu počtu vystavovatelů můžeme ukázat někdy i nečekané podoby, které věda a její výsledky mají. Ne každého hned napadne, jakou roli hraje výzkum v klubu skeptiků Sisyfos nebo v projektu Paměť národa. Stejně tak může někoho překvapit, že na Veletrhu vědy může navštívit jaderný reaktor nebo nakouknout do vodíkového auta,“ říká Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, které největší vědeckou událost v České republice organizuje. Veletrh vědy se koná v PVA EXPO Praha od 30. května do 1. června 2024 od 10 do 18 hodin a je přístupný zdarma. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Veletrh vědy

28.05.2024 11:07

Výzkum, na který si sáhnete. Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vyzkum-na-ktery-si-sahnete.-Ve-ctvrtek-zacina-Veletrh-vedy/]
Kde si sáhnout na periodickou tabulku prvků složenou z reálných fyzických vzorků nebo otestovat chuť nejdražší a nejtěžší vody? Na Veletrhu vědy! Zájemci se tam také můžou posadit k laboratorním pipetám, k astronomickým dalekohledům, proplést se laserovým bludištěm, zkoumat želvušky, pilotovat stíhačku a mnoho dalšího. „Veletrh vědy má být interaktivní a zábavný, přestože některá témata jsou náročná na pochopení,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, instituce, která Veletrh vědy od roku 2015 pořádá. „Chceme ukázat, že věda je všude kolem nás, ačkoli si to ne vždy uvědomujeme. A co všechno díky vědě a výzkumu máme a mít ještě můžeme.“ Aktuální výzvy, paranormální jevy a příroda Na dotek fauně a flóře se zájemci dostanou opět na více místech – v mobilní laboratoři Biologického centra AV ČR, ve stáncích Botanického ústavu AV ČR nebo ZOO Praha. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti vezme zájemce na cestu za tajemstvími lesa a Česká společnost pro ochranu netopýrů přiveze ochočené handicapované netopýry s sebou. A co třeba paranormální výzva na vědeckém veletrhu? Zástupci Českého klubu skeptiků Sisyfos předvedou některé experimenty, jež na první pohled „prokazují“ existenci paranormálních jevů, ale při bližším zkoumání doloží, jak dobře se dá s podobnými experimenty manipulovat. Mluvit budou také o častých mýtech, dezinformacích nebo klamných alternativních metodách. Jako červená nit se veletrhem vinou ukázky toho, že věda pomáhá odpovídat na těžké otázky současnosti, které vůbec nemusejí být teoretické nebo „zavřené“ v laboratoři. Přednášky, debaty i osobní hovory Veletrh vědy také nabízí unikátní příležitost se pobavit přímo s odborníky. Ať na stáncích, během debat nebo po přednáškách. V Keplerově sále se zájemci mohou hlásit například na přednášky Města pro život? nebo Bohové a démoni a nechybí oblíbený projekt Zeptej se vědce! Live, během kterého skupina odborníků bude odpovídat na otázky: jak funguje vesmír? A co imunitní systém? Jak si efektivně zařídit bydlení, aby nám neunikalo teplo domova? Další možnost si popovídat s experty a rozšířit si obzory o zajímavá témata mají návštěvníci v Science Pointu, v sále, který je vestavěný do vstupní haly veletrhu. Na rozdíl od Keplerova sálu není na tento program nutná rezervace. Děláme z toho vědu! Do Veletrhu vědy se zapojují nejen ústavy AV ČR, které samy o sobě pokrývají velkou část přírodních, technických, humanitních i společenských oborů, ale také univerzity, organizace a firmy. Nechybí Univerzita Karlova, VŠCHT, Ostravská univerzita ukáže svět nanostruktur či modré světlo, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně představí robotické systémy a virtuální realitu. Letos se opět účastní Slovenská akademie věd a nově Univerzita Pavla Jozefa Šafárika z Košic. Každý rok se také rozšiřuje nabídka expozic. „Máme velkou radost, že díky stále více vystavovatelům můžeme ukazovat někdy i nečekané podoby, které věda a její výsledky mají. Ne každého hned napadne, jakou roli hraje výzkum v klubu skeptiků Sisyfos nebo v projektu Paměť národa. Stejně tak může někoho překvapit, že na Veletrhu vědy může navštívit jaderný reaktor nebo nakouknout do vodíkového auta,“ říká Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, které veletrh organizuje. Veletrh vědy se koná v PVA EXPO Praha, je otevřený od 30. května do 1. června od 10 do 18 hodin a přístupný zdarma. Kontakt: Václav JindřichDivize vnějších vztahů SSČ AV ČRjindrich@ssc.cas.cz

24.05.2024 14:07

Začíná dostavba Pražského okruhu, lokalitu prozkoumají archeologové

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/historicke-vedy/Zacina-dostavba-Prazskeho-okruhu-lokalitu-prozkoumaji-archeologove/]
Po novém úseku okruhu, který spojuje dálnici D1 s Běchovicemi, by se motoristé měli projet na přelomu let 2027/2028. Předcházet tomu ovšem budou archeologické práce, neboť stavba by jinak mohla nenávratně zničit unikátní informace o naší minulosti. Přímo v terénu, nedaleko dálničního sjezdu u Modletic, kudy trasa povede, představili na tiskovém brífinku 24. května 2024 postup prací ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík a generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Každá stavba kritické dopravní infrastruktury zasáhne do krajiny a ze zákona jí musí předcházet záchranný archeologický výzkum, který může doplnit mnoho zajímavých informací o historii lokality. Odborníci se na něj připravují dopředu důkladným prozkoumáním terénu a rešeršemi. „Zahájení záchranného archeologického průzkumu je významný milník dostavby Pražského okruhu. Souběžně pracujeme na tom, abychom v případě příznivých okolností nejlépe ještě do konce letošního roku mohli zahájit samotnou stavbu,“ uvádí Radek Mátl. Tiskového brífinku se zúčastnili (zprava): ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík, generální ředitel ŘSD Radek Mátl, akci moderoval vedoucí oddělení komunikace ŘSD Jan Rýdl. Metropole dostavbu obchvatu akutně potřebuje a největší radost z něj budou mít pochopitelně motoristé. Zkrátka ovšem nepřijdou ani zástupci české vědy. Jak uvádí Jan Mařík, každá dálnice znamená obrovský zásah do krajiny, ale přináší na druhou stranu spoustu zajímavých nálezů. Jako příklad uvádí neolitickou studnu, kterou archeologové odkryli v roce 2018 ve východních Čechách u Ostrova na Chrudimsku při stavbě dálnice D35. Studna je více než 7 tisíc let stará a je nejstarší dosud nalezenou dřevěnou konstrukcí na světě. Archeologové neskrývají naději, že podobné nálezy pokrývající období od pravěku do vrcholného středověku, objeví i v této lokalitě. Největší část by měly tvořit zlomky keramiky, zvířecí kosti, artefakty z výbavy hrobů apod. Vše začíná příjezdem těžké techniky„Stavebníci této fázi říkají studie archeologických rizik, archeologové mluví spíše o archeologickém potenciálu, ale je to totéž – potřebujeme důkladně zmapovat, co můžeme při záchranném archeologickém výzkumu v terénu čekat,“ vysvětluje Jan Mařík a dodává, že odborníci fyzicky zachrání zejména movité nálezy. Informace o nemovitých nálezech se překlápí do podoby fotografické, kresebné a geodetické terénní dokumentace, případně dnes populární 3D dokumentace. Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha Akce začíná příjezdem těžké techniky, která pod dohledem odborníka sejme vrstvu ornice. Potom už nastupuje ruční práce mnoha různých profesí odborníků – archeologů, geologů, archeobotaniků, archeozoologů či chemiků. Archeologové budou výzkumy představovat při speciálních příležitostech veřejnosti v terénu a později formou výstav. Zpracované nálezy následně poputují do krajských muzeí. „Vnímáme, že to, co objevíme, má i význam společenský. Archeologické nálezy jsou součástí vytváření lokálních identit a jsou důležité pro lidi, kteří v daném místě bydlí,“ říká Jan Mařík. Záchranný archeologický výzkum vedou pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče Středních Čech a Osina Archeo. Zhotovitelem zemních prací je společnost Okrouhlický, s. r. o. Více informací naleznete v tiskové zprávě AV ČR. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Markéta Wernerová a Jana Plavec (portrét), Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

24.05.2024 10:07

Začala dostavba Pražského okruhu, na místě jsou archeologové

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Zacala-dostavba-Prazskeho-okruhu-na-miste-jsou-archeologove/]
„Zahájení záchranného archeologického průzkumu je významný milník dostavby Pražského okruhu. Souběžně pracujeme na tom, abychom v případě příznivých okolností nejlépe ještě do konce letošního roku mohli zahájit samotnou stavbu,“ popisuje generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl. „Již v závěru loňského roku jsme zahájili výběrové řízení na zhotovitele stavby, abychom jej mohli mít vysoutěženého ještě v letošním roce. Ze zkušeností víme, že u takto velké a náročné stavby je výběrové řízení na zhotovitele dlouhé a náročné. Všechny kroky pečlivě koordinujeme a jsme na ně připraveni, protože v tuto chvíli neexistuje podlé mého názoru v republice důležitější komunikace než úsek Pražského okruhu D1 - Běchovice,“ doplňuje Radek Mátl. Trasa této chybějící části Pražského okruhu vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé už od pravěku. Na místo proto jako první nastupují odborníci k záchrannému archeologickému výzkumu. Každá stavba kritické dopravní infrastruktury zasáhne do krajiny a ze zákona jí musí předcházet záchranný archeologický výzkum, který může doplnit mnoho informací o naší minulosti. Odborníci se na něj připravují dopředu důkladným prozkoumáním terénu a rešeršemi. „Stavebníci této fázi říkají studie archeologických rizik, archeologové mluví spíše o archeologickém potenciálu, ale je to totéž – potřebujeme důkladně zmapovat, co můžeme při záchranném archeologickém výzkumu v terénu čekat,“ vysvětluje Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR. Na základě mapování, které zahrnuje geofyzikální povrchový průzkum, sběry i archivní rešerše z okolních lokalit, odborníci rozdělili chybějící část Pražského okruhu do pěti úseků a 26 částí. Experti budou zkoumat celou trasu tohoto úseku dostavby Pražského okruhu v různé intenzitě podle archeologického potenciálu, který vytipovala přípravná fáze výzkumu pomocí zjišťovacího archeologického průzkumu,  geofyzikální prospekce pro archeologii a počítačových modelů. „Fyzicky zachráníme zejména movité nálezy. Informace o nemovitých nálezech se překlápí do podoby fotografické, kresebné a geodetické terénní dokumentace, případně dnes populární 3D dokumentace,“ dodává Jan Mařík. Záchranný archeologický výzkum začíná příjezdem těžké techniky, která sejme pod dohledem expertů vrstvu ornice. Potom už nastupují ruční práce mnoha různých profesí odborníků – archeologů, geologů, archeobotaniků, archeozoologů či chemiků. Výzkum vedou pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče Středních Čech a Osina Archeo. Průběžné informování a výstavy Archeologové i ŘSD ČR plánují představovat průběžné výsledky a nálezy výzkumu při speciálních příležitostech veřejnosti v terénu a později formou výstav. Zpracované nálezy pak poputují do krajských muzeí. ŘSD ČR ve spolupráci s archeology také bude pravidelně na svých sociálních sítí zveřejňovat videa a fotky z probíhajícího výzkumu. „Vnímáme, že to, co objevíme, má i význam společenský. Archeologické nálezy jsou součástí vytváření lokálních identit a jsou důležité pro lidi, kteří v daném místě bydlí,“ doplňuje Jan Mařík. Dostavba Pražského okruhu Dostavba Pražského okruhu se během své přípravy musela a musí vypořádat s řadou otázek ze strany dotčených obcí a městských částí. Ty se týkají zejména samotné trasy či podoby komunikace. ŘSD ČR proto aktivně přistupuje k diskusi se zástupci samospráv a různých zájmových spolků. Intenzivně s nimi jedná a hledá kompromisní řešení. Dostavba chybějícího úseku Pražského okruhu spojující dálnici D1 s Běchovicemi je jednou hlavních priorit v oblasti výstavby kritické dopravní infrastruktury vzhledem k tomu, že tato stavba má zcela zásadní význam pro celou Českou republiku. Potřebné kroky činí ŘSD ČR také v případě severních částí dostavby Pražského okruhu, tedy mezi Ruzyní a Březiněvsí. V loňském roce požádalo Ministerstvo životního prostředí o vydání stanoviska EIA na jednotlivé etapy. „Věřím, že jsme schopni dokončit severní část Pražského okruhu nejpozději do deklarovaného termínu dokončení dálniční sítě v ČR, tj. těsně po roce 2030,“ uzavírá Radek Mátl. Kontakty: Jan MaříkArcheologický ústav AV ČR, Prahamarik@arup.cas.cz Jaroslav ŘídkýArcheologický ústav AV ČR, Praharidky@arup.cas.cz Jan RýdlŘeditelství silnic a dálnicjan.rydl@rsd.cz

23.05.2024 15:07

Candáti na Lipně překvapili odborníky, třeli se opakovaně

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Candati-na-Lipne-prekvapili-odborniky-treli-se-opakovane/]
Vědci s rybáři sledovali výtěr candáta a líhnutí jiker na Lipně během dubna a května. Jaro mělo poměrně netypický teplotní průběh: v prvním období panovalo teplé počasí a vysoké teploty přes 15 stupňů Celsia. Tohoto období využili zejména candáti v zátoce Hadí luka, která je zároveň chráněnou rybí oblastí ČRS. Postupně candáti obsadili 14 z 15 instalovaných hnízd.  Po 17. dubnu došlo k prudkému ochlazení, které „zmrazilo“ tření na celé nádrži. Další vytřená hnízda našli odborníci až 1. května, po zlepšení počasí na konci dubna. Většina snůšek jiker v zátoce Hadí luka přečkala v pořádku chladné období a vylíhla se v první dekádě května. „Velmi zajímavým jevem byla skutečnost, že na již natřená hnízda přibývaly během inkubace nové jikry a některá hnízda byla dokonce nově osazena čerstvými jikrami poté, co se předchozí várka jiker úspěšně vylíhla. Tato pozorování nabourávají tradiční představu, že se na hnízdě vytírá jeden pár candátů a po výtěru samec pouze hlídá snůšku,“ říká vedoucí výzkumného projektu Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Ke tření candáta tedy zjevně dochází opakovaně. „Zjištění dobře koresponduje s naším dřívějším objevem několika velikostních skupin, kohort, plůdku candáta. Ukazuje se, že různé roky mají různou úspěšnost různě starého plůdku candáta, v některých letech převažují „trpasličí“ kohorty z pozdních výtěrů, v jiných letech naopak dominuje plůdek z jarního výtěru,“ vysvětluje Jan Kubečka. Z dosavadních údajů je patrné, že nejlépe se rozmnožují candáti v Hadí zátoce. Z ostatních 46 umělých hnízd, rozmístěných v nádrži, samci obsadili jen 5 kusů Osud letošního plůdku candáta budou vědci pozorovat i dále. V polovině června budou sledovat všechny vylíhnuté larvy a plůdek jako takzvaný ichthyoplankton. Skutečnou sílu nastupujícího ročníku a podíly jednotlivých velikostních kohort plůdku se pak dozvědí během průzkumu pelagického plůdkového společenstva koncem srpna. Candát obecný patří k nejvyhledávanějším dravcům z hlediska sportovního rybolovu a v lipenské nádrži byl velmi početný ještě v posledních dvou dekádách 20. století. Od roku 2005 jeho množství v nádrži významně pokleslo. Rybáři s pomocí hydrobiologů proto pravidelně sledují rybí společenstvo Lipna s cílem zjistit příčiny úbytku candáta a zavést opatření k zajištění stability jeho populace. Detailněji k vývoji populace candáta v Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou několikrát týdně kontrolovat jejich hnízda Kontakt: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČRkubecka@hbu.cas.cz  Odborné publikace Jůza, T. Mrkvička, T., Blabolil1, P., Čech, M., Peterka, J., Vašek, M., Kubečka, J. 2013. Occurrence of age-0 dwarf pikeperch in late summer – an overlooked phenomenon in reservoirs. Journal of Fish Biology, 83, 1444–1452.  doi:10.1111/jfb.12229