Klaveska.cz ~ Zprávy ze serveru 'Akademie věd ČR - tiskovky'Akademie věd ČR

23.05.2024 14:07

Jedenáct vědeckých osobností převzalo diplom vědeckého titulu „doktor věd“

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Jedenact-vedeckych-osobnosti-prevzalo-diplom-vedeckeho-titulu-doktor-ved/]
„Dnešní den je významný také pro mě a pro přítomné členy Akademické rady a Vědecké rady, protože nám dává příležitost poznat a pozdravit vynikající vědce a vědkyně, kteří nepochybně patří k elitě naší společnosti,“ řekla při slavnostním předávání diplomů předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Vědecký titul „doktor věd“ vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Zájem o získání titulu projevují i vědci mimo Akademii věd, jak z vysokých škol, tak z neuniverzitních pracovišť či zahraničí. Titul „doktor věd“ (nebo jeho anglický ekvivalent „Research Professor“) za jménem potvrzuje, že badatelé patří k vědecké špičce a předávají zkušenosti a znalosti dál, ať už k nastupujícím generacím, nebo veřejnosti. Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová při projevu k předávání diplomů titulu „doktor věd“ Vědecká poctivost a čest„Titul ‚doktor věd‘ znamená naprostou důvěryhodnost vědeckého chování, což zahrnuje zveřejňování pouze ověřených a dobře reprodukovatelných výsledků, za kterými si nositelé tohoto titulu stojí,“ dodala ve své projevu předsedkyně Akademie věd ČR. Vedle vědecké excelence mají podle předsedkyně Evy Zažímalové držitelé titulu „doktor věd“ schopnost obklopovat se studenty, kterým předávají své zkušenosti a znalosti. Pro špičkové badatele je zásadní uchovat si zvídavost a touhu objevovat. Vědecký titul „doktor věd“, ve zkratce „DSc.“, byl zřízen usnesením XXI. zasedání Akademického sněmu AV ČR dne 18. 12. 2002. Laudatio„Věda a výzkum jsou odvěkými hybateli pokroku a zdrojem hmotného i duševního bohatství lidské společnosti. Vzdělání, talent, píle a disciplína, stejně jako poctivost, pokora a ohleduplnost jsou cestou osobnostního rozvoje a růstu každého vědce. Získání prestižního vědeckého titulu doktor věd, udělovaného Akademií věd České republiky, je významným milníkem na této cestě,“ uvedl v proslovu za všechny oceněné Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Celý projev si můžete přečíst v přiloženém dokumentu ve formátu pdf. Laudatio za všechny nové držitele titulu přednesl Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Novým titulem DSc. (nebo Res. Prof.) za jménem se od nynějška pyšní tyto osobnosti: Doc. PhDr. Michal Bauer, Ph.D., DSc., Národohospodářský ústav AV ČR a CERGE-EI Michal Bauer je odborníkem na behaviorální ekonomii, rozvojovou ekonomii a experimentální ekonomii. Jeho výzkumy mapují, jakým způsobem ekonomické a psychologické faktory ovlivňují rozhodování. Mají odezvu i v zahraničí a publikovaly je nejen mezinárodní ekonomické časopisy s vysokým impakt faktorem, ale také vysoce prestižní vědecký časopis Nature (více informací v článku Lékaři vakcínám zcela věří. Kdyby to lidé věděli, nechali by se očkovat více). O výzkumu Michala Bauera jsme psali také v magazínu A / Věda a výzkum 3/2020: Doc. Ing. Petr Cintula Ph.D., DSc., Ústav informatiky AV ČR Petr Cintula se zabývá problémy logiky na pomezí matematiky a teoretické informatiky. Zabývá se abstraktní algebraickou logikou, substrukturální logikou a matematickou fuzzy logikou. Ve své disertaci významným způsobem navázal na teorie Petra Hájka, zakladatele fuzzy logiky. Zaměřil se v ní především na využití neklasické teorie „slabě-implikativní logiky“, konkrétněji na logické modelování ve vysoce formalizovaných situacích, v nichž je klasická binární logika nedostatečná či příliš vágní. Prof. RNDr. Oldřich Fatka, Ph.D., DSc., Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK Hlavním oborem zájmu Oldřicha Fatky je paleontologie, jmenovitě funkční morfologie, systematická klasifikace a paleoekologie různých skupin bezobratlých živočichů jako jsou trilobiti, ostnokožci a hyoliti. Zabývá se stratigrafií svrchního prekambria a spodního paleozoika. Je autorem téměř stovky knižních a časopiseckých publikací, účastnil se desítek expedic a exkurzí po celém světě. Mgr. Magdaléna Jacková, Ph.D., DSc., Ústav pro českou literaturu AV ČR Magdalena Jacková se věnuje literatuře a kultuře na českém území v raném novověku. Soustředí se především na drama vznikající mezi 16. až 18. stoletím. Její disertace vykresluje poetiku latinsky napsaných dramat s biblickou tematikou, které vznikly na českém území, zároveň však představují velmi specifický a pozoruhodný nadnárodní fenomén. A jako taková má tato disertace svou přitažlivost i pro širší evropskou badatelskou veřejnost. Ambicí Magdaleny Jackové je však rovněž učinit ten pozapomenutý kulturní jev také součástí české paměti. Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., DSc., Národohospodářský ústav AV ČR a CERGE-EI Hlavními obory zájmu Štěpána Jurajdy jsou ekonomie práce a ekonomie vzdělávání. Byl členem Národní ekonomické rady vlády, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Ve své disertaci se zaměřil na identifikační strategie v moderních válečných konfliktech za použití ekonomických metod k řešení otázek, které jsou důležité pro společenské a humanitní vědy. Vladimir Lotoreichik, Ph.D., DSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Vladimir Lotoreichik si získal renomé v analýze singulárních Schrödingerových a Dirakových operátorů a ve spektrální geometrii. Témata, jimž se věnuje, se týkají tvarové optimalizace a asymptotického chováni vlastních hodnot diferenciálních operátorů. Je autorem nebo spoluautorem více než 60 časopiseckých nebo sborníkových textů. Doc. Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D., DSc., Ústav přístrojové techniky AV ČR Vilém Neděla je odborníkem v oboru elektronové mikroskopie a více než 20 let pracuje na výzkumu a vývoji nových detektorů signálních elektronů. Pomocí matematicko-fyzikálních simulací také vyvíjí nové metody pro zobrazování elektricky nevodivých, často na radiační poškození vysoce citlivých vzorků ve vysokém rozlišení. RNDr. Gabriela Pavlínková, Ph.D., DSc., Biotechnologický ústav AV ČR Doktorka Pavlínková se zabývá specificky transkripční a epigenetickou regulací v embryonálním vývoji, molekulární genetice vývojových poruch, neuro-senzorickými poruchami a poruchami sluchu. Její disertační práce se věnuje molekulární genetice kongenitálních malformací poruch sluchu. Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. et Ph.D., DSc., Ústav pro českou literaturu AV ČR Petr Plecháč je badatelem v oblasti stylometrické analýzy a strojového učení, a to v kontextu české i světové literární vědy. Mezinárodního renomé dosáhl jeho výzkum, který za použití strojového učení a versologických charakteristik určil míru (spolu)autorství hry Jindřich VIII. Williama Shakespeara. Již dříve získal významná vědecká ocenění jako jsou Cena předsedy GA ČR, Prémie Otto Wichterleho či The Visegrad Group Academies Young Research Award. RNDr. Štěpán Sklenák, Ph.D., DSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Štěpán Sklenák je odborníkem v oboru teoretických výpočtů při výzkumu aktivních míst v zeolitových katalyzátorech. Obory jeho zájmu jsou modelování struktury, reaktivity, katalytické aktivity a vlastností zeolitů za využití kvantové chemie. Věnuje se struktuře a reaktivitě zeolitu z teoretického hlediska a přispěl k objasnění vlastností kationtů kovů v zeolitech s ohledem na jejich polohu. Jeho výzkum je kompetitivní ve světovém měřítku, za nějž obdržel řadu ocenění, např. národní cenu Česká hlava. Doc. PhDr. Lucie Storchová, Ph.D., DSc., Filosofický ústav AV ČR Lucie Storchová se zabývá humanistickou literaturou ve střední Evropě, intelektuálními dějinami raného novověku, komeniologií, cestopisnou literaturou v raném novověku a teorií historické vědy. Její práce má výrazný mezioborový charakter a je rozkročena mezi historickou antropologií, filologií a literární vědou. Témata, jimž se věnuje, jsou především učenecká komunikace, fungování literárních polí a přenosy vědění v univerzitním prostředí. Titul „doktor věd“ uděluje Akademie věd ČR na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení. Od roku 2003 bylo uděleno celkem 224 těchto titulů. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRText a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

22.05.2024 12:07

Jak usnadnit otevřené publikování? Tipy zazněly na semináři v Akademii věd

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Jak-usnadnit-otevrene-publikovani-Tipy-zaznely-na-seminari-v-Akademii-ved-00001/]
Systém, při němž jsou články či data vědců a vědkyň lehce přístupné, s sebou nese mnoho výhod. Těžit z něj mohou nejen badatelé, jejichž výsledky se tak dostanou k širšímu publiku a zvyšují například i citovanost, ale i společnost. Dostupnost dat totiž pomáhá ekonomickému rozvoji a podporuje inovace. Badatelé, jejichž výzkumy jsou financované z veřejných prostředků, tím také nechávají společnost nahlédnout, jaké výsledky tyto výzkumy přinášejí. Princip otevřenosti se prosazuje i v Akademii věd ČR. Vědci a vědkyně už běžně publikují v režimu Open Access, tento model navíc podporují i pracoviště při vydávání časopisů. Jak na „Semináři k Open Access a transformačním smlouvám“ zaznělo, z 65 časopisů, které vydávají pracoviště nebo se na nich podílejí, je v Open Access přístupná přibližně polovina. Akci inicioval a moderoval Jiří Homola z Akademické rady AV ČR. Věda jako byznysOdborné texty mají cenu zlata. A to doslova. „Vedle zbrojního a farmaceutického průmyslu je vydávání vědeckých časopisů nejlukrativnějším legálním byznysem,“ upozornil ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda. Vydavatelství si totiž nezřídka účtují vysoké částky za předplatné. K nim inkasují od autorů i poplatky v řádech až tisíců eur za otevřené zpřístupnění článku. Tomuto systému napomáhá také systém hodnocení a financování vědy, jak připomněl Jiří Homola: „Nejde jen o hodnocení výzkumných organizací. Mnoho poskytovatelů finančních prostředků totiž vyžaduje výsledky ve formě publikací. Vysoký podíl účelového financování a systém hodnocení, který zohledňuje množství publikačních výstupů, vytváří tlak na jejich produkci a vede k vysokým publikačním nákladům pro výzkumné instituce.“ Součástí Národní technické knihovny je Národní centrum CzechELib, které mimo jiné podporuje právě publikování v režimu otevřeného přístupu. Jeho vedoucí Jiří Jirát zdůraznil, že vynakládané částky se daří významně „krotit“ pomocí transformačních smluv. Ty se kolektivně uzavírají s vydavatelstvími. Prostřednictvím 14 smluv, které centrum uzavřelo, se podařilo za loňský rok ušetřit téměř 100 milionů korun. Mezi institucemi v konsorciu nechybějí ani pracoviště Akademie věd ČR. „Transformační smlouvy jsou vhodné k šetření prostředků. V konsorciálním přístupu je také síla, takže není vhodné ji tříštit tím, že se budeme individuálně domlouvat s vydavateli, “ doporučil Jiří Jirát. Ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda představil historii a současnost vědeckého publikování. Knihovna pro otevřenou věduPracovištím Akademie věd ČR s agendou spojenou s Open Access a Open Science pomáhá Knihovna AV ČR. Od roku 2022 má navíc specializované oddělení Open Science, které vede Jindřich Fejfar. Kromě toho, že Knihovna na webových stránkách zpřístupňuje vysvětlující informace o různých modelech otevřeného publikování, poskytuje pracovištím například konzultace a školení. „Letos v březnu se nám podařilo oddělení personálně posílit, takže budeme služby rozšiřovat,“ dodal Jindřich Fejfar. Knihovna AV ČR mimo jiné zprostředkovává službu AV ČR FAIR Wizard, která usnadňuje tvorbu data management plánu. „Vytvoření plánu, jenž popisuje, jak se bude s vědeckými daty nakládat, často požadují poskytovatelé financí. Vyžadují k nim ale zároveň otevřený přístup,“ podotkl Rudolf Sýkora, který má na starosti správu systému ASEP. Jeho součástí je repozitář plných textů ASEP, kam mohou zaměstnanci Akademie věd ČR ukládat své výstupy. „Knihovna rovněž nabízí bezpečné sdílení dat v institucionálním datovém repozitáři,“ doplnil. Podmínkou pro ukládání dat je uzavření smlouvy. Pracoviště, která mají zájem o ukládání dat do repozitáře, mohou kontaktovat Knihovnu AV ČR. Dosud smlouvu podepsalo 34 ústavů. Jak zdůraznil Jindřich Fejfar, požadavky vydavatelů i poskytovatelů financí na otevřenost výzkumných dat jsou ale různé, což leckdy může vést ke komplikacím. „Ze zkušeností doporučujeme pracovištím, aby zvážila zřízení pracovní pozice Open Access administrátora, který odpovídá za postup při otevřeném publikování, a zřízení relativně nové pozice Data Stewardů. Ti jsou odpovědní za správu výzkumných dat, jejich ukládání a kvalitu ve výzkumném týmu, nebo šířeji na celém pracovišti.“ Dále Jindřich Fejfar doporučil postupy publikování a správy dat uchopit koncepčně – interní politikou nebo metodikou. Zleva: Jindřich Fejfar, Rudolf Sýkora, Martin Svoboda, Jiří Jirát, Jiří Homola Do konce června se pro šetření CzechELib na žádost Rady pro výzkum, vývoj a inovace sbírají data pro finanční analýzu prostředků, které se v Česku vynakládají na otevřený přístup k vědeckým informacím. Jak připomněl Jindřich Fejfar, „tato data jsou důležitá nejen pro vyjednávání nových transformačních smluv, ale také pro kvalifikované rozhodnutí pracovišť, do kterých konsorcií se zapojit v blížícím se období.“ Více o Open Access a Open Science v Akademii věd ČR si přečtěte také v článku Brána vědy otevřená. Specializované oddělení pomáhá v Akademii s Open Science a rozhovoru s Jiřím Homolou z Akademické rady AV ČR. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

22.05.2024 11:07

Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologie-a-lekarske-vedy/Prodelali-jste-cerny-kasel-Prihlaste-se-do-unikatni-studie-ceskych-odborniku/]
Původcem vysoce nakažlivého onemocnění zvaného černý kašel nebo pertuse je bakterie Bordetella pertussis, která infikuje horní cesty dýchací. Množení bakterií v nosohltanu pak vede k rozvoji nemoci a k sestupu infekce do dolních cest dýchacích. U nejmladších, dosud neočkovaných dětí a také u kojenců může vyvolat závažný zápal plic s rizikem úmrtí. Je tedy velice důležité porozumět, jak imunitní systém zasahuje na sliznici dýchacích cest proti nákaze a jak může zabránit závažnému průběhu choroby a jejímu přenosu na jiné osoby. „O imunitní odpovědi na bakterii způsobující černý kašel v nosní sliznici je toho zatím známo jen velmi málo. Proto potřebujeme získat od dárců s nedávno diagnostikovaným onemocněním černým kašlem a z nenakažených kontrolních dárců imunitní buňky stěrem ze sliznice nosní dutiny. Získané buňky budeme posléze studovat pomocí nejmodernějších technik, které umožňují zkoumat identitu každé jednotlivé buňky,“ vysvětluje Ondřej Štěpánek, vedoucí laboratoře adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Cíle unikátní studie českých výzkumníků upřesňuje vedoucí laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů Mikrobiologického ústavu AV ČR Peter Šebo: „Chceme charakterizovat různorodost populací imunitních buněk zapojených do odpovědi člověka na infekci původcem černého kašle. Budeme zjišťovat, jak se liší jejich zastoupení mezi nedávno infikovanými pacienty a zdravými dobrovolníky. Výsledky z této studie přispějí k lepšímu pochopení úlohy jednotlivých typů imunitních buněk během infekce. To pak může významně přispět k vývoji nové generace účinnějších vakcín proti černému kašli, které kromě záchrany životů kojenců budou také bránit šíření infekce.“ Výzkum by měl přispět k vývoji účinnějších vakcín proti černému kašli. Studie je velmi důležitá pro pochopení, proč se i přes očkování mohou adolescenti stát přenašeči infekce původcem černého kašle. „Spolupráce akademických týmů s klinickým pracovištěm a praktickými lékaři může významně pomoci prohloubit poznání, jak se infekci černým kašlem bráníme. Věříme, že tyto poznatky pomohou vylepšit současné vakcíny i léčbu infekcí,“ dodává Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Zkušenosti z pandemie covidu-19 a experimentálních studiíPřestože se podobné studie celosvětově prováděly během nedávné pandemie viru SARS-CoV-2, imunitní odpověď sliznice dýchacích cest na jiné patogeny zůstává neprozkoumaná. Společný výzkum týmů zapojených v projektu Národního institutu virologie a bakteriologie nyní na modelu ukázal, že imunitní odpověď myší na infekci původcem černého kašle se velmi liší od odpovědi na infekci virem chřipky. „Prosíme občany starší patnácti let, kteří v nedávné době onemocnění černým kašlem prodělali nebo právě prodělávají, aby nám pomohli posunout hranice poznání toho, jak na černý kašel reaguje naše imunita. Odběr z nosu je rychlý a pouze mírně nepříjemný, podobně jako výtěry při nedávných covidových testech. Z etických důvodů nenabízíme žádnou finanční odměnu, ale po zpracování pošleme každému účastníkovi jeho výsledky s komentářem a poděkováním za pomoc vědeckému zkoumání. Protože nejvíce postiženou skupinou v současné epidemii jsou adolescenti ve věku patnácti až devatenácti let, středoškolákům potvrdíme omluvenku. Budeme vám velmi vděční za účast ve studii,“ vyzývá veřejnost Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Dobrovolníci, kteří onemocnění nedávno prodělali a jsou ochotni se do studie zapojit, se mohou přihlásit ZDE. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Shutterstock Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

22.05.2024 10:07

Vědci a lékaři zahájili unikátní studii černého kašle a hledají pacienty

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vedci-a-lekari-zahajili-unikatni-studii-cerneho-kasle-a-hledaji-pacienty/]
Původcem vysoce nakažlivého onemocnění dýchacích cest zvaného černý kašel nebo pertuse je bakterie Bordetella pertussis, která infikuje horní cesty dýchací. Množení bakterií v nosohltanu pak vede k rozvoji onemocnění a k sestupu infekce do dolních cest dýchacích. U nejmladších, ještě neočkovaných dětí a také kojenců může vyvolat závažný zápal plic s rizikem úmrtí. Proto je velice důležité porozumět, jak imunitní systém zasahuje na sliznici dýchacích cest proti nákaze a jak může zabránit závažnému průběhu onemocnění a jeho přenosu na jiné osoby. „O imunitní odpovědi na bakterii způsobující černý kašel v nosní sliznici je toho zatím známo jen velmi málo. Proto potřebujeme získat od dárců s nedávno diagnostikovaným onemocněním černým kašlem a z nenakažených kontrolních dárců imunitní buňky stěrem ze sliznice nosní dutiny. Získané buňky budeme posléze studovat pomocí nejmodernějších technik, které umožňují zkoumat identitu každé jednotlivé buňky,“ vysvětluje Ondřej Štěpánek, vedoucí Laboratoře adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „Cílem studie je charakterizovat různorodost populací imunitních buněk zapojených do odpovědi člověka na infekci původcem černého kašle. Budeme zjišťovat, jak se liší jejich zastoupení mezi nedávno infikovanými pacienty a zdravými dobrovolníky. Výsledky z této studie přispějí k lepšímu pochopení úlohy jednotlivých typů imunitních buněk během infekce. To pak může významně přispět k vývoji nové generace účinnějších vakcín proti černému kašli, které kromě záchrany životů kojenců budou také bránit šíření infekce,“ doplňuje Peter Šebo, vedoucí Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů z Mikrobiologického ústavu AV ČR. „Studie je velmi důležitá pro pochopení, proč se přes očkování mohou adolescenti stát přenašeči infekce původcem černého kašle. Spolupráce akademických týmů s klinickým pracovištěm a praktickými lékaři může významně pomoci prohloubit poznání, jak se infekci černým kašlem bráníme. Věříme, že tyto poznatky pomohou vylepšit současné vakcíny i léčbu infekcí,“ dodává Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Zkušenosti z pandemie covid-19 a experimentálních studií Přestože se podobné studie celosvětově prováděly během nedávné pandemie viru SARS-CoV-2, imunitní odpověď sliznice dýchacích cest na jiné patogeny zůstává neprozkoumaná. Společný výzkum týmů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR v rámci projektu Národního institutu virologie a bakteriologie nyní ukázal, že imunitní odpověď myší na infekci původcem černého kašle se velmi liší od odpovědi na infekci virem chřipky. Vědci proto nyní hledají dobrovolníky, kteří onemocnění černým kašlem nedávno prodělali a jsou ochotni přispět k unikátní studii, jak na tuto infekci imunitní systém lidí reaguje. Dobrovolníci se mohou hlásit do studie na webové stránce, kde se dozví všechny informace: https://cerny-kasel.img.cas.cz. „Prosíme občany starší 15 let, kteří v nedávné době onemocnění černým kašlem prodělali nebo právě prodělávají, aby nám pomohli posunout hranice poznání toho, jak na černý kašel reaguje naše imunita. Odběr z nosu je rychlý a pouze mírně nepříjemný, podobně jako výtěry při nedávných covidových testech. Z etických důvodů nenabízíme žádnou finanční odměnu, ale po zpracování pošleme každému účastníkovi jeho výsledky s komentářem a poděkováním za pomoc vědeckému zkoumání. Protože nejvíce postiženou skupinou v současné epidemii jsou adolescenti ve věku 15–19 let, středoškolákům potvrdíme omluvenku. Budeme vám velmi vděční za účast ve studii,“ vyzývá veřejnost Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Více informací o studii, možnostech přihlášení i bezpečnosti osobních dat naleznete ZDE. Kontakt: Mgr. Petr Solil, DiS.petr.solil@biocev.eu Doplňující informace: Stránky výzkumné skupiny P. Šeba: ZDE Stránky výzkumné skupiny O. Štěpánka: ZDE Stránky Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN: ZDE Stránky Národního institutu virologie a bakteriologie: ZDE Studie je součástí výzkumného záměru projektu financovaného Národním institutem virologie a bakteriologie (Program Exceles LX22NPO5103, financováno Evropskou unií, Next Generation EU).

22.05.2024 08:07

Jedenáct vědců obdrží diplom prestižního titulu "doktor věd"

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Jedenact-vedcu-obdrzi-diplom-prestizniho-titulu-doktor-ved/]
Vědecký titul vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Zájem o získání titulu projevují i vědci mimo Akademii věd, jak z vysokých škol, tak z neuniverzitních pracovišť či ze zahraničí. Titul „doktor věd“ (nebo jeho anglický ekvivalent „Research Professor“) za jménem totiž potvrzuje, že badatelé patří k vědecké špičce a předávají zkušenosti a znalosti dál. Titul uděluje Akademie věd ČR na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení. Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise pro obhajoby, jejichž členy jsou specialisté z pracovišť AV ČR a vysokých škol a nejméně tři oponenti z České republiky i ze zahraničí. Akademie věd ČR usiluje o právní zakotvení tohoto vědeckého titulu v legislativě České republiky. Od roku 2003 bylo uděleno 224 těchto titulů. Pravidla udělování vědeckého titulu „doktor věd“ a další informace jsou umístěny na webových stránkách AV ČR na adrese: http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/vedecky-titul-dsc./. Více informací: Mgr. Dajana VasiljevićováSekretariát Vědecké rady AV ČR+420 221 403 565vasiljevicova@kav.cas.cz TZ ke stažení Noví nositelé titulu „doktor věd“: Doc. PhDr. Michal Bauer, Ph.D., DSc., pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR a CERGE-EI, který obhájil disertaci nazvanou „Anti-social behavior and Discrimination: Selected topics“. Práci obhájil před komisí Ekonomie a získal vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“. Docent Michal Bauer je předním českým odborníkem na behaviorální ekonomii, rozvojovou ekonomii a experimentální ekonomii. Jeho výzkumy mapují, jakým způsobem ekonomické a psychologické faktory ovlivňují rozhodování. Mají odezvu zejména v zahraničí a publikovaly je přední mezinárodní ekonomické časopisy s vysokým impakt faktorem, a dokonce i nejprestižnější vědecký časopis Nature. Teorií docenta Bauera si vědecká komunita velmi cení, umožňují pochopit komplexní společenské problémy současnosti, jako jsou chudoba, nerovnosti, diskriminace či válečné konflikty. Jím navržená řešení mají potenciál ovlivňovat nejen ekonomický vývoj, ale i celospolečenské dění. Doc. Ing. Petr Cintula Ph.D., DSc., pracovník Ústavu informatiky Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Logic and Implication: An Introduction to the General Algebraic Study of Non-classical Logics“. Práci obhájil před komisí Matematické struktury a získal titul „doktor fyzikálně-matematických věd“. Docent Petr Cintula se zabývá problémy logiky na pomezí matematiky a teoretické informatiky. Je mezinárodně uznávaným odborníkem, jehož výzkum je charakteristický mimořádně širokým záběrem; zejména v oblastech abstraktní algebraické logiky, substrukturální logiky a matematické fuzzy logiky. Vysoce ceněna je jeho schopnost abstrahovat mimořádně komplexní problematiku neklasických logik. Docent Cintula ve své disertaci významným způsobem navázal na teorie Petra Hájka, zakladatele fuzzy logiky. Zaměřil se v ní především na využití neklasické teorie „slabě-implikativní logiky“, konkrétněji na logické modelování ve vysoce formalizovaných situacích, v nichž je klasická binární logika nedostatečná či příliš vágní. Prof. RNDr. Oldřich Fatka, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který obhájil svoji disertaci „Exceptionally preserved Cambrian and Ordovician fossils in the Barrandian area“. Práci obhájil před komisí Geologické vědy a získal titul „doktor geofyzikálně-geologických věd“. Hlavními oborem jeho zájmu je paleontologie, jmenovitě funkční morfologie, systematická klasifikace a paleoekologie různých skupin bezobratlých živočichů jako jsou trilobiti, ostnokožci a hyoliti. Zabývá se stratigrafií svrchního prekambria a spodního paleozoika. Je autorem téměř stovky knižních a časopiseckých publikací, účastnil se desítek expedic a exkurzí po celém světě. Disertační práce pana profesora Fatky se věnuje výjimečně zachovalým fosiliím kambria a ordoviku. Vysoce ceněn byl zejména jeho celostní přístup od stratigrafie až po diagenezi a mimořádná erudice v této problematice. Jeho výzkum je postaven na nejmodernějších metodických přístupech za užití všech dostupných přístrojových technik. Mgr. Magdaléna Jacková, Ph.D., DSc., pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, která obhájila disertaci nazvanou „Komedie nové a duchovní. Raně novověké biblické drama v českých zemích“. Práci obhájila před komisí Bohemistika a získala titul „doktor filologických věd“. Doktorka Magdalena Jacková je výraznou a v české literární vědě mimořádnou badatelskou osobností, věnující se problematice literatury a kultury na českém území v raném novověku. Soustředí se především na problematiku dramatu vznikajícího mezi 16. až 18. stoletím, od barokní latinsky psané tvorby až k českému dramatu v čase předbělohorském. Je přitom schopna kombinovat náhledy literárněvědné, vycházející z náročné filologické a historické analýzy, opírající se o znalost příslušných jazyků, s pohledem teatrologickým. Tedy s ohledem na to, pro jaký typ adresátů sledované divadelní hry vznikaly a jak se tehdy i hrály. Její disertace vykresluje poetiku latinsky napsaných dramat s biblickou tématikou, které vznikly na českém území, zároveň však představují velmi specifický a pozoruhodný nadnárodní fenomén. A jako taková má tato disertace svou přitažlivost i pro širší evropskou badatelskou veřejnost. Ambicí Magdaleny Jackové je však rovněž učinit ten pozapomenutý kulturní jev také součástí české paměti. Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., DSc., pracovník Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky a CERGE-EI, který obhájil disertaci nazvanou „Estimating causal relationships using historical data from 20th-century wars“. Práci obhájil před komisí Ekonomie a získal titul „doktor sociálních a humanitních věd“. Profesor Jurajda je předním českým ekonomem, jehož hlavními obory zájmu jsou ekonomie práce a ekonomie vzdělávání. Odborníci oceňují jeho multidisciplinární přístup a schopnost dosahovat vynikajících výsledků v širokém okruhu vzájemně se prolínajících problematik od dopadů minimální mzdy, přes změny ve mzdové struktuře, po přenos hodnot mezi generacemi nebo genderové rozdíly a dopady válečných konfliktů. Profesor Jurajda byl členem Národní ekonomické rady vlády, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Ve své disertaci se profesor Jurajda zaměřil na měření a identifikační strategie v moderních válečných konfliktech za použití ekonomických metod k řešení otázek, které jsou důležité pro společenské a humanitní vědy. Vladimir Lotoreichik, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Optimization and asymptotics of eigenvalues for differential operators with surface interactions“. Práci obhájil před komisí Jaderná, subjaderná a matematická fyzika a získal titul „doktor fyzikálně-matematických věd“. Doktor Lotoreichik je mezinárodně uznávaný odborník v matematické fyzice, který si získal výrazné renomé v analýze singulárních Schrödingerových a Dirakových operátorů a ve spektrální geometrii. Obory jeho zájmu jsou spektrální geometrie, operátorová teorie a matematická fyzika. Témata, jimž se věnuje, se týkají zejména tvarové optimalizace a asymptotického chováni vlastních hodnot diferenciálních operátorů. Je autorem nebo spoluautorem více než 60 časopiseckých nebo sborníkových textů. Jednotícím tématem disertační práce pana doktora Lotoreichika jsou tzv. povrchové interakce, (fyzikální) izoperimetrické nerovnosti týkající se vlastních čísel diferenciálních operátorů ke geometrickým veličinám. Doc. Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Advanced enviromental scaning electron microscopy“. Práci obhájil před komisí Elektrotechnika, elektronika a fotonika a získal titul doktor technických věd. Docent Vilém Neděla je mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru elektronové mikroskopie a více než 20 let pracuje na výzkumu a vývoji nových detektorů signálních elektronů. Pomocí matematicko-fyzikálních simulací také vyvíjí nové metody pro zobrazování elektricky nevodivých, často na radiační poškození vysoce citlivých vzorků ve vysokém rozlišení. Je zakladatelem dvou laboratoří, autorem řady vědeckých metod a hlavním organizátorem jedné z nejprestižnějších vzdělávacích akcí v oboru, Podzimní školy elektronové mikroskopie. Ve své disertaci se zaměřil na problematiku pokročilé environmentální rastrovací elektronové mikroskopie ESEM, konkrétně detekci signálních elektronů, výzkumu nových detekčních principů a vývoji nových detektorů elektronů. Současně ve své práci představil vývoj nové metody korelativní světelné elektronové mikroskopie. RNDr. Gabriela Pavlínková, Ph.D., DSc., pracovnice Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky, která obhájila disertaci nazvanou „Molecular mechanisms in the development and function of auditory neurons“. Práci obhájila před komisí Biomedicína a získala vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“. Doktorka Pavlínková je výraznou vědeckou osobností v oblasti neurověd. Zásadní je její významný vědecký přínos pro specificky transkripční a epigenetické regulace v embryonálním vývoji, molekulární genetika vývojových poruch, neuro-senzorické poruchy, poruchy sluchu a patofyziologické mechanismy odpovědi na onemocnění cukrovkou. K těmto a dalším neurovědním tématům publikovala řadu zásadních prací v prestižních mezinárodních časopisech a výrazně tak přispěla k rozvoji vědění v této oblasti. Vede také úspěšnou vědeckou Laboratoř molekulární patogenetiky. Disertační práce doktorky Pavlínkové se zabývá molekulární genetikou kongenitálních malformací poruch sluchu. Zejména se věnovala vývoji neurálních a senzorických progenitorů ve vnitřním uchu a tonotopické organizaci sluchového systému, molekulární diverzity a funkci sluchových neuronů. Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. et Ph.D., DSc., pracovník Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Quantitative Analyses of Poetic Texts“. Práci obhájil před komisí Bohemistika a získal titul „doktor filologických věd“. Doktor Petr Plecháč je významným badatelem v oblasti stylometrické analýzy a strojového učení, a to v kontextu české i světové literární vědy. Hlavními oblastmi jeho zájmu jsou kvantitativní výzkum básnických textů a problematika určování autorství. Mezinárodního renomé dosáhl jeho výzkum, který právě za použití strojového učení a versologických charakteristik určil míru (spolu)autorství hry Jindřich VIII. Williama Shakespeara. Doktor Plecháč patří ke světové špičce versologie, stylometrie a počítačového zpracování literárních textů. Jeho práce jsou vysoce citovány v domácích i zahraničních časopisech. Získal významná vědecká ocenění jako jsou Cena předsedy GA ČR, Prémie Otto Wichterleho či The Visegrad Group Academies Young Research Award. Je rovněž dlouholetým členem Pražského lingvistického kroužku. Jeho disertace představuje pilotní studii kvantifikační analýzy verše a je milníkem analyzujícím tvorbu poetického korpusu českého verše, způsobů jeho anotace a rozvoje dalších atribučních analýz. RNDr. Štěpán Sklenák, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Aktivní místa v zeolitových katalyzátorech. DFT přístup“. Práci obhájil před komisí Fyzikální chemie a získal titul „doktor chemických věd“. Doktor Štěpán Sklenák je mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru DFT teoretických výpočtů při výzkumu aktivních míst v zeolitových katalyzátorech. Obory jeho zájmu jsou modelování struktury, reaktivity, katalytické aktivity a vlastností zeolitů za využití kvantové chemie a metod DFT fyziky pevných látek. Věnuje se struktuře a reaktivitě zeolitu z teoretického hlediska a přispěl k objasnění vlastností kationtů kovů v zeolitech s ohledem na jejich polohu. Jeho výzkum je kompetitivní ve světovém měřítku, za nějž obdržel řadu ocenění, např. národní cenu Česká hlava. Disertační práce doktora Sklenáka, která je zásadní pro transfer znalostí v průmyslu, je zaměřena na výpočty DFT a popis kyselých, resp. redoxních vlastností studovaných katalyzátorů na bázi zeolitů. Doc. PhDr. Lucie Storchová, Ph.D., DSc., pracovnice Filosofického ústavu Akademie věd České republiky, která obhájila disertaci nazvanou „Bohemian school humanism and its editorial practices (ca. 1550-1610)“. Práci obhájila před komisí Klasická studia a získala vědecký titul „doktor filologický věd“. Docentka Storchová se zabývá humanistickou literaturou ve střední Evropě, intelektuálními dějinami raného novověku, komeniologií, cestopisnou literaturou v raném novověku a teorií historické vědy. Její práce má výrazný mezioborový charakter a je rozkročena mezi historickou antropologií, filologií a literární vědou. Témata, jimž se věnuje, jsou především učenecká komunikace, fungování literárních polí a přenosy vědění v univerzitním prostředí. Publikovala sedm samostatných knižních monografií (z toho dvě v zahraničí), vydala více než padesát samostatných studií a je hlavní editorkou svazku Companion to Central and Eastern European Humanism věnovaného českým zemím (De Gryuter 2020). Disertační práce docentky Storchové se věnuje klasickým textům v literárním poli z okruhu pražské univerzity mezi lety 1550-1620. V obecné rovině je věnována intelektuálním dějinám, novolatinské literatuře a trans/kulturní výměně v raném novověku.

21.05.2024 12:07

Biosmršť 2024 – letošní mapování nepůvodních druhů se blíží

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Biosmrst-2024-letosni-mapovani-nepuvodnich-druhu-se-blizi/]
Odborníci na biologické invaze opět spojí síly s veřejností, aby společně zmapovali rozšíření vybraných nepůvodních druhů na území České republiky, s důrazem na jejich výskyt v chráněných oblastech. V minulých dvou ročnících přispěli dobrovolníci téměř sedmi stovkami pozorování o 29 ze 41 vybraných nepůvodních rostlin a živočichů. Vědci tak získali cenné informace o šíření i výskytu druhů, které jsou v ČR již invazní či by se jimi mohly stát v budoucnu. Všechna ověřená pozorování navíc automaticky putovala do nálezové databáze ochrany přírody (NDOP) a posloužila tak nejen vědcům, ale i ochráncům přírody. Do Biosmrště se může zapojit kdokoli. Stačí si nainstalovat do telefonu aplikaci iNaturalist a zaznamenat do ní svá pozorování. Aplikace zároveň slouží jako pomocník pro určení pozorovaného organismu. Pro vybrané skupiny lze využít specializované aplikace, kterými jsou například Raci v ČR či Avif (ptáci), nebo platformu NAJDI.JE (nepůvodní bezobratlí). Pozorování lze zadávat také přímo přes webové rozhraní na inaturalist.org. Pro tento rok je připraveno několik novinek. Mezi sledovanými druhy se nově objevuje sršeň asijská. Ta byla na našem území poprvé pozorována loni v říjnu. „Bohužel se nejednalo o ojedinělý výsadek, i letos už máme jedno pozorování. Právě v případě tohoto druhu je přitom velice důležité jedince včas zpozorovat, aby bylo možné provést okamžitý zásah a zabránilo se tak dalšímu šíření. Každé další pozorování tak bude ohromně cenné,“ říká Jiří Skuhrovec, entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a jeden z hlavních koordinátorů Biosmrště. Dalším novým sledovaným druhem je kosatec krvavý. Ten na území ČR zplaňuje nejméně od roku 2003 a může představovat nebezpečí pro náš původní kosatec sibiřský. Na lokalitách, kde se oba druhy vyskytují, může docházet k mezidruhovému křížení a oslabení původních populací kosatce sibiřského. Ten je v České republice silně ohroženým druhem a byl pro letošní rok vyhlášen Českou botanickou společností rostlinou roku. Jeho výskyt na našem území je také předmětem cíleného mapování. Organizátoři v tomto roce chtějí více zapojit učitele základních a středních škol a vedoucí přírodovědných kroužků. Pro jejich svěřence (ale i jednotlivce) je připravena soutěž. Cílem je zaznamenat co nejvíce mapovaných druhů. Pro vítěze jsou připraveny drobné věcné ceny, předplatné přírodovědných časopisů a přírodovědné exkurze s výkladem do Průhonického parku, který je Národní kulturní památkou a památkou zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. „Někteří učitelé si stěžují, že mají studenti mobilní telefony stále v ruce a tráví příliš času online. Nová doba si však žádá nové přístupy - mobily, vybavené fotoaparátem, GPS a připojením na internet mohou být efektivním pomocníkem i při výuce. Zejména pak u projektů občanské vědy, kde je potřeba jednoduše a rychle zaznamenat data v terénu. Kromě jiných pozitiv mohou projekty občanské vědy u žáků a studentů vzbudit a dále formovat zájem o vědu a výzkum, a to již od útlého věku,” říká spoluorganizátorka Biosmrště Kateřina Štajerová z Botanického ústavu AV ČR. Do minulého ročníku mapování se zapojilo téměř 200 dobrovolníků, kteří zaznamenali celkem 425 údajů. „V minulém roce veřejnost nejčastěji posílala údaje o výskytu pajasanu žláznatého a slunéčka východního. Často také pozorovali husici nilskou a lupinu mnoholistou, která na konci května akorát kvete. Jedná se o dobře rozpoznatelné druhy, nicméně s aplikací iNaturalist se nemusíte bát mapovat ani méně známé nebo snadno zaměnitelné druhy. Jednotlivé záznamy ověřují experti, kteří případné chyby opraví. Lze jim to usnadnit tím, že pořídíte fotografií několik – v případě rostlin jde nejen o celkový pohled, ale i detaily jednotlivých částí,“ uzavírá Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR. Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba čtrnáct tisíc nepůvodních druhů. Invazní jsou pak ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví. Odhaduje se, že invazní druhy způsobují celosvětově ztráty ve výši 10 bilionů korun ročně. Biosmršť 2024 je součástí evropského „Bioblitzu” (jako „Bioblitz” jsou označovány krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti rostlin či živočichů), jehož první ročník byl organizován v rámci COST projektu Alien CSI a jenž i letos bude současně probíhat v několika evropských zemích. V Česku jsou hlavními organizátory akce vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Akce je podpořena i některými vědeckými společnostmi, například Českou společností ornitologickou, Českou společností entomologickou, a Českou botanickou společností, které v době konání akce organizují i odborné vycházky. Na akci se bude podílet i Česká společnost pro ekologii, Agentura ochrany přírody a krajiny, Národní muzeum, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ministerstvo životního prostředí a projekty Přírodovědci.cz a Badatelé. Více informací včetně seznamu nepůvodních druhů v ČR naleznete na biosmrst.cz. Kontakt: Jiří SkuhrovecVýzkumný ústav rostlinné výrobyjirislavskuhrovec@gmail.com Kateřina ŠtajerováBotanický ústav AV ČR katerina.stajerova@ibot.cas.cz Pavel PipekBotanický ústav AV ČRpavel.pipek@ibot.cas.cz

20.05.2024 15:00

Elektronika budoucnosti i nanosvět molekul: Centra Dioscuri zahajují provoz

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Elektronika-budoucnosti-i-nanosvet-molekul-Centra-Dioscuri-zahajuji-provoz/]
Program Dioscuri zaručuje vědcům a vědkyním autonomii a flexibilitu, velkou vědeckou svobodu a napojení na mezinárodní výzkumné sítě. Zaměřuje se především na vynikající začínající výzkumné pracovníky s mezinárodním přesahem. „Pokud chcete dosahovat skvělých výsledků ve vědě, musíte měnit perspektivy, a s tím se pojí i to, že musíte změnit prostředí,“ vyzdvihl důležitost mezinárodních zkušeností současných vědců a vědkyň předseda Společnosti Maxe Plancka Patrick Cramer. Vědeckou mobilitu i v zemích střední a východní Evropy výrazně podporuje Evropská unie. „Ani dvacet let jejím rozšíření ovšem excelence ve výzkumu není v rámci Evropského výzkumného prostoru rovnoměrně rozložena,“ dodal Patrick Cramer s tím, že právě program Dioscuri je jedním z nástrojů, které mají pomoci rozdíly v podmínkách pro vědu vyrovnat. „Věda v posledních desetiletích výrazně těžila z možností, které jí Evropa nabízí. Jedním z příkladů je také Evropskou unií podporovaná mobilita mezi jejími členskými státy a další atraktivní programy financování,“ řekl prezident Společnosti Maxe Plancka Patrick Cramer. Nahlédnout do molekulNanooptička Barbora Špačková plánuje své Centrum jednomolekulární optiky otevřít 1. července letošního roku. Jeho cílem bude vyvinout sadu nástrojů pro studování života na molekulární úrovni. Úspěchu v programu Dioscuri si vědkyně velmi považuje. „Je to určitě obrovská příležitost. Nastavení grantu je neuvěřitelně štědré, a navíc poskytuje skutečně velkou svobodu. Prostředky použiju především na založení vlastního týmu a díky pomoci mého domovského ústavu založíme i nové laboratoře,“ říká výzkumnice. Po studiích na ČVUT v Praze a působení na Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR pokračovala ve vědecké kariéře na Chalmers University of Technology ve Švédsku. Díky stipendiu Marie Skłodowské-Curie se v roce 2022 vrátila do Čech a nastoupila do Fyzikálního ústavu AV ČR. „Zabývám se nanooptikou, což je koukání na hodně malé věci. V Centru Dioscuri budeme zkoumat život na molekulární úrovni, biomolekulární procesy a molekulární transporty, chceme se přitom zaměřit na biomedicínské aplikace,“ přiblížila Barbora Špačková. Barbora Špačková z Fyzikálního ústavu AV ČR Elektronika budoucnostiHelena Reichlová vede Dioscuri centrum pro spinkaloritroniku a magnoniku. Pod těmito složitými názvy se skrývají dvě skupiny efektů, které mají za cíl řešit rostoucí energetickou náročnost informačních technologií. „Počet informací a dat exponenciálně roste a stejně tak narůstá i energetická náročnost informačních technologií, což je problém, který by se měl řešit,“ říká badatelka. Jednou z cest je zkoušet objevit nové principy vedoucí k přenosu a zpracování informace – třeba pomocí vlny spinů elektronů, jíž se říká magnon. „Vlna spinů může fungovat pro přenos informace místo dosud používaných pohybujících se elektronů. Pokud tedy potřebujeme přenést informaci z místa A do místa B, může elektron sedět na místě a pouze předávat informaci tím, že se kontrolovaně naklápí jeho spin,“ vysvětluje Helena Reichlová. Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu AV ČR Po studiích Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy strávila část doktorského studia na Ohio State University, poté působila pět let v Drážďanech. V roce 2022 se vrátila do Česka a nastoupila do Fyzikálního ústavu ČR. Dioscuri centrum otevřela v října 2023. Více se o výzkumu Heleny Reichlové dozvíte v našem rozhovoru v A / Magazínu nebo si poslechněte epizodu Podcastu Akademie věd. Jak porazit metabolické chorobyPeter Fabian, vedoucí Centra Dioscuri pro biologii kmenových buněk a metabolických onemocnění, chce se svou výzkumnou skupinou zkoumat lidské dědičné choroby pomocí zvířecích modelů (především ryb zebřiček). „Může to znít poněkud zvláštně, ale lidé a zebřičky mají sedmdesát procent stejných genů. Více než osmdesát procent lidských genů, o nichž je známo, že souvisejí s lidskými chorobami, má svůj protějšek u zebřiček. Sdílíme nejen geny, ale také všechny primární tkáně a orgány,“ vysvětlil Peter Fabian. Jeho Dioscuri centrum vzniká na Masarykově univerzitě v Brně, na které vědec působí od roku 2022. Předtím strávil pět let na postdoktorském pobytu na University of Southern California v USA. Peter Fabian z Masarykovy univerzity v Brně Česko je pro vědce atraktivní Helena Reichlová, Barbora Špačková a Peter Fabian se v první výzvě programu Dioscuri dokázali prosadit v konkurenci 30 dalších uchazečů. Komise vybírala z velmi rozmanitého souboru přihlášek. Více než polovina uchazečů se nenarodila v České republice a téměř třetina neměla k tuzemsku žádný předchozí vztah. Tato čísla naznačují, že se naše země stává poměrně atraktivním místem pro výzkum a vědce ze zahraničí. Program Dioscuri se navíc může opřít o dobré jméno Společnosti Maxe Plancka, která využívá osvědčené a inovativní strategie podpory mladých výzkumných pracovníků na jejich cestě k vědecké excelenci a nezávislosti. V příštích letech vznikne na českých hostitelských institucích až pět center vědecké excelence Dioscuri. Centra budou financována částkou 1,5 milionu eur po dobu pěti let, náklady si dělí německé Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Hostitelské instituce (v tomto případě Fyzikální ústav AV ČR a Masarykova univerzita) poskytují vybavení potřebné pro výzkum i další finanční zdroje a nabízí řediteli/ředitelce centra dlouhodobou perspektivu. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: René Volfík pro Fyzikální ústav AV ČR

20.05.2024 13:00

Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologicko-ekologicke-vedy/Svuj-svatek-slavi-i-vcely.-Jaka-je-role-opylovacu-v-krajine-a-co-je-ohrozuje/]
Kdyby ze světa zmizely včely, zbývaly by lidstvu jen čtyři roky života. Tento alarmující výrok se připisuje Albertu Einsteinovi. Co ovšem proslulý fyzik věděl o hmyzích opylovačích? A opravdu někdy něco takového řekl? Ani na jednu z uvedených otázek nemůžeme dát uspokojivou odpověď. Neexistuje totiž žádný důkaz, že by tuto premisu Einstein opravdu vyslovil. Co však víme, je skutečnost, že se tvrzení nijak nezakládá na pravdě a ať už je jeho autorem kdokoli, roli včel v systému pěstování zemědělských plodin (a tudíž i přežití lidstva) značně nadhodnotil. „Toto tvrzení je sice proslulé, ale nepodložené. Nehledě na to, že jej často využívají různá včelařská lobby k propagaci vlastních zájmů a manipulaci se společenským míněním, čímž se mu přikládá jiná váha, než by měla,“ říká Radmila Čapková Frydrychová z Biologického centra AV ČR. Podle jejího názoru je na problematiku třeba nahlížet v celém kontextu. Mohli bychom si položit podobnou otázku jako v úvodu – co ví jihočeská vědkyně o hmyzích opylovačích? Zcela jistě mnohem více než Albert Einstein. Působí totiž jako vedoucí laboratoře výzkumu telomer v Entomologickém ústavu, kde se zabývá zejména výzkumem hmyzích telomer – sekvencemi DNA, které se nacházejí na konci chromozomu a tvoří jakýsi obranný mechanismus celistvosti genetické informace v každé buňce. Navíc je hlavní řešitelkou projektu s názvem Opylovači v zemědělské krajině, který spadá pod výzkumný program Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny. Spolupracuje na něm také Mikrobiologický ústav AV ČR. Už v dobách antiky byla včela symbolem pracovitosti, poslušnosti, umu, spořádanosti či čistoty. Největším zázrakem těchto stvoření však byla podle antických autorů produkce medu, který je dobrý pro lidi i pro bohy. Včela jako indikátor znečištění krajinyVčela je hlavním opylovačem zemědělských plodin a díky své provázanosti s krajinou se stává také přímým indikátorem chemického znečištění krajiny. Cílem projektu je vypracovat postupy, které prokážou intoxikaci včel insekticidy. V současné době jsou totiž hlavní příčinou otravy včel pesticidy. Hrají v zemědělské výrobě nezastupitelnou roli, nicméně jejich používání je často neúměrné, což mimo jiné vede ke zbytečnému zatěžování životního prostředí, snižování biodiverzity a intoxikaci necílových organismů – například právě včely medonosné. Při ochraně plodin proti škodlivým organismům patří chemické způsoby, takzvané chemické pesticidy k nejpoužívanějším. Dokážou ochránit zemědělské plodiny téměř před všemi původci chorob, škůdci a plevely, přičemž jejich úloha v efektivním zemědělství je klíčová. Problémem však je jejich nadužívání a s ním spojená neúměrná zátěž v daném ekosystému. Dobrou zprávou ovšem je, že v Evropské unii náleží Česká republika podle informací Ministerstva zemědělství v jejich využívání k podprůměru. Podle mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství používají tuzemští zemědělci aktuálně průměrně 1,39 kilogramu účinné látky na hektar. Pro porovnání: Nizozemsko 10,82 kilogramu, Kypr 9,24 kilogramu a Rakousko 4,03 kilogramu. Z čísel evropského statistického úřadu Eurostat dokonce vyplývá, že mezi roky 2011 a 2020 v České republice prodej pesticidů klesl nejvíce, a to o 38 %. Podíváme-li se na další evropské státy: v Lotyšsku vzrostl ve stejném období o 77 % a v Rakousku o 61 %. Srovnání napříč zeměmi Evropské unie tedy naznačuje, že se aplikace chemických pesticidů v zemědělství nadhodnocuje, což je jedním z důvodů, proč se evropští představitelé rozhodli jejich používání razantněji regulovat. Moderní zemědělství stále častěji využívá nové technologie, které chrání životní prostředí a přispívají k vyšším výnosům. Jednou z nich jsou drony. Pomáhají odhalovat přehnojená či vysušená místa na poli a postřiky dokážou při aplikaci zacílit lépe než těžká technika. Škodlivé pesticidyV čem tkví jejich nebezpečí? Největším problémem je kumulace pesticidů a jejich metabolitů v životním prostředí a jejich přenos do celého ekosystému, například potravním řetězcem, a také chronická zátěž organismů velmi nízkými, takzvanými podprahovými dávkami těchto látek. „Přítomnost pesticidů o podprahových koncentracích nemusí být na první pohled zjevná. Podle platné legislativy může být i tolerována. Nicméně i podprahové koncentrace, pokud daná látka působí na organismus chronicky, na něj mohou mít negativní dopad, a to se týká i zdraví či reprodukce člověka,“ vysvětluje Radmila Čapková Frydrychová. Vystavení účinkům nadměrného množství chemických pesticidů může u lidí způsobit například různá neurodegenerativní onemocnění (Parkinsonova a Alzheimerova choroba), rakovinu, ale také narušení hormonální rovnováhy. Připisován je jim též vysoký krevní tlak, cukrovka, problémy s reprodukcí, poruchy nálady, úzkosti či deprese. V důsledku těsné provázanosti včely medonosné se zemědělskou krajinou ohrožuje nadužívání chemických pesticidů či nedodržování správného postupu při jejich aplikaci zdravotní stav včelstev. Přímé otravy mají za následek úhyn jednotlivých včel či fatální kolapsy celých včelstev. Problémem jsou ale také subletální efekty. Ty se projevují jejich sníženou zdravotní kondicí a sníženým rozvojem. Také je třeba brát v potaz chronickou kumulaci pesticidů nejen ve včelstvech, ale i úlech a včelích produktech, jako jsou med a vosk. Když jsou včely vystaveny nižším dávkám pesticidů či chronické zátěži, dochází u nich k řadě fyziologických změn – v chování, pohybové aktivitě, metabolismu či komunikaci. „Vzhledem k tomu, že jsou včely eusociální organismy, a tedy existenciálně spjaté se svým společenstvím, změny na úrovni jednotlivců se promítají do jejich kolektivního chování v celém společenství, a značně tak ovlivňují celkové nastavení a chod včelstva,“ doplňuje Radmila Čapková Frydrychová. Projekt využívá k monitoringu zátěže životního prostředí pesticidy právě včelu medonosnou, a sice několik markerů, které na fyziologické či biochemické úrovni odrážejí subletální působení stresových faktorů. „Jedná se o kombinaci několika přístupů. Předně pomocí speciálních senzorů, které máme namontované v úlech, sledujeme vibroakustické, tedy zvukové signály ve včelstvech a hledáme spojitosti v odchylkách těchto signálů s působením stresových faktorů, jako jsou pesticidy,“ říká vědkyně. Jako pilotní experimenty využívají badatelé laboratorní pokusy, kdy na včely aplikují nízké dávky pesticidů a pak sledují jejich vibroakustickou odezvu. Biochemickými metodami dále měří dávku daného pesticidu ve včelách a rovněž hladiny stresových markerů, jako je adipokinetický hormon, což je hmyzí stresový hormon, či hladinu markerů oxidačního stresu. K čemu budou výsledky výzkumného projektu v budoucnu sloužit? „Chceme vyvinout nové přístupy pro inteligentní monitoring včelstev. Někteří včelaři jej už využívají. Pomocí mobilní aplikace v telefonu či počítači mohou stavy včelstev vzdáleně a kontinuálně sledovat,“ shrnuje Radmila Čapková Frydrychová badatelské záměry probíhajícího projektu. Technologie může být dále užitečná při záchytu suspektních případů pesticidových intoxikací včelstev, což může využít například státní správa. Nejvýznamnější ideou celého projektu je však využití přístupu k monitoringu celého ekosystému, kdy – nadneseně vyjádřeno – bude včelstvo takovým reportérem zdravotního stavu krajiny. S opylováním pomáhá také vítrNa celém světě se jako potrava používá více než tři tisíce druhů rostlin, z nichž pouze tři sta se cíleně pěstuje jako zemědělské plodiny. Z těchto tří stovek jen dvanáct plodin poskytuje z celosvětového pohledu zhruba 90 % potravy. Jsou to rýže, pšenice, kukuřice, čirok, proso, žito, ječmen, brambory, sladké brambory, maniok, banány a kokosové ořechy. „Obiloviny jsou větrosprašné či samosprašné, kokosové ořechy jsou částečně opylovány větrem a částečně hmyzem, ostatní se množí asexuálně,“ vysvětluje Radmila Čapková Frydrychová a dodává, že pro dvě třetiny světové populace (zejména z jihovýchodní Asie) je základní stravou rýže. Větrosprašné jsou rovněž trávy, které vytvářejí podklad potravy pro dobytek. „Na druhou stranu sedmdesát pět procent druhů zemědělských plodin je alespoň částečně závislých na živočišných opylovačích, jako jsou zejména hmyzí opylovači, netopýři a ptáci,“ říká vědkyně. Jejich ekonomický přínos je pro celosvětovou zemědělskou produkci vyčíslen na 235 až 577 miliard amerických dolarů za rok. Mezi nejčastější hmyzí opylovače řadíme například čmeláky. Drtivá většina opylovačů je zastoupená hmyzem – jde především o hmyz blanokřídlý, dvoukřídlý, můry a motýly, brouky a třásnokřídlé. Hlavní skupinu hmyzích opylovačů tvoří různé včelí druhy, kterých je přibližně dvacet tisíc a podílejí se na jedné třetině rostlinné produkce. „Včela medonosná je tedy pouze jedním z těchto druhů. Navíc skutečná role jednotlivých živočišných opylovačů v zemědělské produkci je i v současné době do značné míry nejasná,“ podotýká Radmila Čapková Frydrychová. Další otázkou je, jakou roli zastává včela medonosná při opylování v přirozených ekosystémech a jaký je její vliv na udržení přírodní rozmanitosti neboli biodiverzity. Její význam pro opylování obecně v krajině či přírodě je podle vědkyně zhruba obdobný, jako je tomu v případě jiných hmyzích opylovačů: „Z celkového hlediska bych včelu medonosnou v její úloze k udržení krajiny či přírody nijak neupřednostňovala. Možná platí dokonce opačný pohled – že neúměrné stavy včelstev, takzvané převčelení, uměle vedené člověkem, mohou teoreticky snižovat biodiverzitu hmyzích opylovačů, jako jsou různé druhy včel, čmeláků či dalších blanokřídlých, ale také motýlů, much či brouků.“ Ačkoli je platnost hodnocení významu včel pro existenci lidstva tak, jak jej údajně vyřkl věhlasný fyzik, značně diskutabilní, rozhodně to nijak nesnižuje přínos a užitek, které včely pro člověka mají, a úctu, již by kultivovaná lidská společnost měla chovat nejen ke včelám, ale k celé přírodě. Právě na její ochranu se zaměřují i cíle výzkumných programů Strategie AV21. S ohledem na celospolečenskou diskuzi o využití pesticidů v zemědělské praxi, jejich vlivu na životní prostředí i zdraví člověka je komplexní monitoring zamoření včel, ale také celé krajiny pesticidy velmi žádoucí. OMEZOVÁNÍ PESTICIDŮ PODLE EVROPSKÉ UNIE Právní dokumenty Evropské unie definují pesticidy jako látky, které se používají k potlačení, vymýcení a prevenci organismů, které jsou považovány za škodlivé. Zahrnují přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky, což jsou látky či směsi určené k hubení, odpuzování nebo omezování škodlivých organismů, jako jsou například viry, bakterie, plísně, hmyz, myši či potkani. Návrh Evropské komise z roku 2022 chce snížit užívání pesticidů o 50 % do roku 2030. Přísnější pravidla například nařizují, aby zemědělci uplatňovali integrovanou ochranu rostlin založenou na alternativních ekologických metodách prevence a ochrany před škůdci. Dále uvádějí povinnost vést evidenci užívaných pesticidů či zcela zakazují jejich aplikování v citlivých oblastech, jako je městská zeleň, veřejné parky, hřiště, školy, rekreační a sportovní plochy či další ekologicky choulostivé oblasti, které mají být zachovány pro ohrožené opylovače. Text je převzatý z časopisu A / Magazín (dříve A / Věda a výzkum), který vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz. 4/2023 (verze k listování)4/2023 (verze ke stažení) Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Shutterstock Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

20.05.2024 10:00

Biosmršť 2024 – letošní mapování nepůvodních druhů se blíž

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Biosmrst-2024-letosni-mapovani-nepuvodnich-druhu-se-bliz/]
Odborníci na biologické invaze opět spojí síly s veřejností, aby společně zmapovali rozšíření vybraných nepůvodních druhů na území České republiky, s důrazem na jejich výskyt v chráněných oblastech. V minulých dvou ročnících přispěli dobrovolníci téměř sedmi stovkami pozorování o 29 ze 41 vybraných nepůvodních rostlin a živočichů. Vědci tak získali cenné informace o šíření i výskytu druhů, které jsou v ČR již invazní či by se jimi mohly stát v budoucnu. Všechna ověřená pozorování navíc automaticky putovala do nálezové databáze ochrany přírody (NDOP) a posloužila tak nejen vědcům, ale i ochráncům přírody. Do Biosmrště se může zapojit kdokoli. Stačí si nainstalovat do telefonu aplikaci iNaturalist a zaznamenat do ní svá pozorování. Aplikace zároveň slouží jako pomocník pro určení pozorovaného organismu. Pro vybrané skupiny lze využít specializované aplikace, kterými jsou například Raci v ČR či Avif (ptáci), nebo platformu NAJDI.JE (nepůvodní bezobratlí). Pozorování lze zadávat také přímo přes webové rozhraní na inaturalist.org. Pro tento rok je připraveno několik novinek. Mezi sledovanými druhy se nově objevuje sršeň asijská. Ta byla na našem území poprvé pozorována loni v říjnu. „Bohužel se nejednalo o ojedinělý výsadek, i letos už máme jedno pozorování. Právě v případě tohoto druhu je přitom velice důležité jedince včas zpozorovat, aby bylo možné provést okamžitý zásah a zabránilo se tak dalšímu šíření. Každé další pozorování tak bude ohromně cenné,“ říká Jiří Skuhrovec, entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a jeden z hlavních koordinátorů Biosmrště. Dalším novým sledovaným druhem je kosatec krvavý. Ten na území ČR zplaňuje nejméně od roku 2003 a může představovat nebezpečí pro náš původní kosatec sibiřský. Na lokalitách, kde se oba druhy vyskytují, může docházet k mezidruhovému křížení a oslabení původních populací kosatce sibiřského. Ten je v České republice silně ohroženým druhem a byl pro letošní rok vyhlášen Českou botanickou společností rostlinou roku. Jeho výskyt na našem území je také předmětem cíleného mapování. Organizátoři v tomto roce chtějí více zapojit učitele základních a středních škol a vedoucí přírodovědných kroužků. Pro jejich svěřence (ale i jednotlivce) je připravena soutěž. Cílem je zaznamenat co nejvíce mapovaných druhů. Pro vítěze jsou připraveny drobné věcné ceny, předplatné přírodovědných časopisů a přírodovědné exkurze s výkladem do Průhonického parku, který je Národní kulturní památkou a památkou zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. „Někteří učitelé si stěžují, že mají studenti mobilní telefony stále v ruce a tráví příliš času online. Nová doba si však žádá nové přístupy - mobily, vybavené fotoaparátem, GPS a připojením na internet mohou být efektivním pomocníkem i při výuce. Zejména pak u projektů občanské vědy, kde je potřeba jednoduše a rychle zaznamenat data v terénu. Kromě jiných pozitiv mohou projekty občanské vědy u žáků a studentů vzbudit a dále formovat zájem o vědu a výzkum, a to již od útlého věku,” říká spoluorganizátorka Biosmrště Kateřina Štajerová z Botanického ústavu AV ČR. Do minulého ročníku mapování se zapojilo téměř 200 dobrovolníků, kteří zaznamenali celkem 425 údajů. „V minulém roce veřejnost nejčastěji posílala údaje o výskytu pajasanu žláznatého a slunéčka východního. Často také pozorovali husici nilskou a lupinu mnoholistou, která na konci května akorát kvete. Jedná se o dobře rozpoznatelné druhy, nicméně s aplikací iNaturalist se nemusíte bát mapovat ani méně známé nebo snadno zaměnitelné druhy. Jednotlivé záznamy ověřují experti, kteří případné chyby opraví. Lze jim to usnadnit tím, že pořídíte fotografií několik – v případě rostlin jde nejen o celkový pohled, ale i detaily jednotlivých částí,“ uzavírá Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR. Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba čtrnáct tisíc nepůvodních druhů. Invazní jsou pak ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví. Odhaduje se, že invazní druhy způsobují celosvětově ztráty ve výši 10 bilionů korun ročně. Biosmršť 2024 je součástí evropského „Bioblitzu” (jako „Bioblitz” jsou označovány krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti rostlin či živočichů), jehož první ročník byl organizován v rámci COST projektu Alien CSI a jenž i letos bude současně probíhat v několika evropských zemích. V Česku jsou hlavními organizátory akce vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Akce je podpořena i některými vědeckými společnostmi, například Českou společností ornitologickou, Českou společností entomologickou, a Českou botanickou společností, které v době konání akce organizují i odborné vycházky. Na akci se bude podílet i Česká společnost pro ekologii, Agentura ochrany přírody a krajiny, Národní muzeum, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ministerstvo životního prostředí a projekty Přírodovědci.cz a Badatelé. Více informací včetně seznamu nepůvodních druhů v ČR naleznete na biosmrst.cz. Kontakt: Jiří SkuhrovecVýzkumný ústav rostlinné výrobyjirislavskuhrovec@gmail.com Kateřina ŠtajerováBotanický ústav AV ČR katerina.stajerova@ibot.cas.cz Pavel PipekBotanický ústav AV ČRpavel.pipek@ibot.cas.cz

KLÁVESKA.cz

Zprávy ze serveru 'Akademie věd ČR - tiskovky'Akademie věd ČR - tiskovky