29.04.2024 17:07

Riziko šíření požáru bude v úterý až extrémní, varují odborníci

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Riziko-sireni-pozaru-bude-v-utery-az-extremni-varuji-odbornici/]
Vedle těchto oblastí je drtivá většina území Česka ve stupni středně vysokého rizika, lépe je na tom jen východní a severní Morava, západní Čechy a pohraniční horské oblasti. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe by se měl v úterý každý, kdo chce rozdělávat oheň, podívat na mapu a míru rizika a podle toho postupovat. „Buď si rozdělávání ohně rozmyslet a nepálit, a i pokud budou podmínky bezpečné a pálení ohně povolené, zalít po skončení ohniště dostatečným množstvím vody a dohlédnout na ně i další den. Riziko totiž zůstane vysoké i ve středu a ve čtvrtek. I když panuje jarní počasí a krajina je plná svěží zeleně, klame trochu tělem. Povrch půdy, loňské listy, tráva a mrtvé dřevo jsou na duben velmi suché. Ukazuje to síť 120 monitorovacích stanic FireRisk, které jsou umístěné na vybraných místech v lesích po celém Česku a jejichž data si lze zobrazit, i modelový odhad, který pokrývá celé území,“ řekl Trnka. I v zelené jarní krajině se může oheň vymknout kontrole kvůli kombinaci povrchového sucha, relativně nízké vlhkosti vzduchu, vysoké teplotě a zejména velmi čerstvému větru. Na webu FireRisk lze zobrazit jak vrstvu, která ukazuje riziko šíření požáru, tak také vrstvu, která ukazuje riziko vzniku požáru a která pracuje s vlhkostí paliva. V nejrizikovějších oblastech se pohybuje na velmi nízké úrovni mezi pěti a deseti procenty. Co přispělo k suché krajině a nezvykle vysokému riziku na konci dubna, vysvětlil klimatolog z CzechGlobe Pavel Zahradníček. „V březnu spadlo jen 60 procent srážek proti průměru a malé množství sněhu nemohlo dotovat krajinu vodou. Zároveň bylo celé období od února teplotně nadprůměrné, což pomohlo většímu vypařování a nástupu bleskového sucha,“ uvedl Zahradníček. Riziko šíření požárů nepoleví ani 1. května, naopak se ještě zvýší. Řada lidí se ve volném dnu vydá do přírody, podle Trnky je tak na místě velká opatrnost při zacházení s ohněm. Riziko poklesne až v pátek. „Tento týdne se budou maxima pohybovat mezi 22 a 25 stupni, což podpoří další vysychání potenciálního paliva. Do čtvrtka také předpokládáme větrnější počasí, v úterý s nárazy přes 15 metrů za vteřinu. Vítr bude silný hlavně na Českomoravské vrchovině a na Liberecku. Ve středu dokonce přes 20 metrů za vteřinu,“ řekl Zahradníček. Riziko sníží až déšť, který může přijít ve čtvrtek a především v pátek. Kontakt: prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.trnka.m@czechglobe.cz Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.zahradnicek.p@czechglobe.cz

29.04.2024 14:07

Unikátní školicí videa chrání před genderově podmíněným násilím

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Unikatni-skolici-videa-chrani-pred-genderove-podminenym-nasilim/]
Genderově podmíněné násilí je závažný celospolečenský problém, který je přítomný napříč společenskými vrstvami. Nevyhýbá se ani akademickému prostředí, jak dokazuje například nedávná studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet. Podle dosud nejrozsáhlejšího celoevropského průzkumu UniSAFE nahlásily zkušenost s genderově podmíněným násilím v akademickém prostředí dvě ze tří osob. Z výzkumu UniSAFE dále vyplývá, že mezi univerzitami a výzkumnými pracovišti přetrvává nízká informovanost o problému, chybí systematické vzdělávání a podpůrné nástroje navržené pro řešení jednotlivých incidentů. Jedním z hlavních problémů je samotná identifikace problému a ochota ho nahlásit. Nezisková organizace Genderové informační centrum NORA proto iniciovala projekt Prevence genderově podmíněného násilí v pracovním prostředí veřejných výzkumných institucí a univerzit v ČR, který získal financování z Norských fondů. Ve spolupráci s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vznikla unikátní školicí videa a testovací dotazníky, které se zaměřují na zvyšování schopnosti zaměstnanců a zaměstnankyň akademických a výzkumných institucí včasně rozpoznat a reagovat na genderově podmíněné násilí na pracovišti. „Díky školicím videím jsme schopni institucím nejen poskytnout prevenci genderově podmíněného násilí, ale také jim umožnit získávat anonymní data, která potvrzují či vyvracejí určité fenomény. Tyto informace jim mohou sloužit k doložení pokroku při řešení problematiky, což je často klíčovou součástí opatření k dosažení genderové rovnosti, jež mají instituce ve svých plánech,“ řekla Eva Lukešová, ředitelka neziskové organizace NORA. Školicí videa zdarma Školicí materiál je volně k dispozici online na webu organizace Genderové informační centrum NORA ve dvou jazykových variantách, české a anglické, školicí videa jsou navíc opatřena dotazníky. Zabývají se deseti nejčastějšími fenomény, jakými jsou psychické formy násilí, sexuální obtěžování, diskriminace a znevýhodnění v průběhu akademické kariéry. Dále se zaměřují na méně rozpoznatelná témata, jako je genderově senzitivní vyjadřování a genderová dimenze v obsahu výzkumu. Po zhlédnutí každého videa následuje testovací část, která je součástí připojeného dotazníku. Školení testuje znalost před i po jeho dokončení. Zaměstnavatelé získají přehled, co všechno zaměstnanci o tématu vědí, jestli znají konkrétní opatření ve své instituci, metodiky a platná nařízení, jestli vědí, kdo odpovídá za řešení problému, nebo jaké jsou možnosti anonymního nahlášení problému atp. Školicí videa zařazují instituce do svých interních plánů školení Videa vznikala ve spolupráci všech tří institucí. Genderové informační centrum NORA je autorem obsahu videí a celé ideje školení. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského a Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem jsou instituce, které do projektu vkládaly zkušenost přímo z pozice akademických pracovišť. Díky tomu se u nich videa testovala a následně upravila. Výsledná videa jsou k dispozici od března 2024 a dosud byla nabídnuta s doporučením desítkám dalších institucí v České republice, zejména univerzitám a výzkumným institucím, ale také dalším organizacím, které se zabývají genderovou tematikou.  „Těší nás pozitivní ohlasy z jiných institucí, které potvrzují, že školení v genderově podmíněném násilí v akademickém prostředí opravdu chybí a je o ně zájem. Věříme, že se nám podařilo velmi závažné téma zpracovat citlivou formou a že videa poslouží ke zvýšení povědomí v této problematice,“ uvedla Zuzana Musilová, řešitelka projektu v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. „Jsme rádi, že jsme mohli být součástí projektu, ve kterém jsme vytvořili praktické a hmatatelné výstupy. Vymyslet příběh, napsat scénář a vše sdělit ve tříminutovém videu je poměrně náročný proces, podobně jako přijetí genderové problematiky. Věříme, že výslednými videy přispějeme k zvýšení povědomí a možným změnám v rovných příležitostech a sociálním bezpečí,“ dodala Hana Galiová z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Kontakt: Ing. Zuzana Musilová, Ph.D.Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČRzuzana.musilova@jh-inst.cas.cz MgA. Bc. Eva LukešováGenderové informační centrum NORAeva.lukesova@gendernora.cz Mgr. et Mgr. Hana GaliováUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labemhana.galiova@ujep.cz

26.04.2024 13:00

Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Celit-genderove-podminenemu-nasili-v-akademickem-prostredi-pomuze-nove-skoleni-00001/]
Genderově podmíněné násilí není problémem jen soukromé sféry, ale také veřejné – tedy i výzkumných a vzdělávacích institucí. V akademickém prostředí v Česku jde ale o otázku poměrně nezpracovanou. Podle výzkumu UniSAFE se s genderově podmíněným násilím v akademickém prostředí setkaly téměř dvě ze tří osob. Nejčastěji s psychickým násilím (57 %) a sexuálním obtěžováním (31 % – tedy jedna ze tří osob). Násilí jsou přitom častěji vystaveny ženy (66 %). Kromě genderu patří mezi ohrožující faktory i sexuální orientace, zdravotní znevýhodnění nebo etnicita. Pokud se znevýhodnění násobí, riziko výskytu násilí se zvyšuje. Prožité násilí se odráží v psychickém zdraví a fungování v zaměstnání i při studiu. Negativní zkušenosti s různými formami násilí mají dopad na vnímání pocitu bezpečí a důvěry. Zároveň ovlivňuje nejen ty, kteří jej zažívají, ale i rodinu, přátele, kolegy a kolegyně. Vliv má i na vnímání instituce, protože výskyt genderově podmíněného násilí o ní vytváří negativní obraz. Michaela Svatošová Z dat UniSAFE bohužel vyplývá, že se výzkumná pracoviště i univerzity potýkají s nízkou informovaností, co genderově podmíněné násilí je, jak ho identifikovat i řešit. I proto se drtivá většina případů nenahlásí, což přispívá k tabuizaci a bagatelizaci závažného celospolečenského problému. Dokud není pozděŘešit výskyt násilí bychom neměli až v situaci, kdy jsme mu vystaveni/y nebo kdy se objeví v našem blízkém okolí první případ. Násilí naopak musíme předcházet, kolegy a kolegyně o jeho podobách informovat a nabízet řešení. Tento apel směřuje nejen k jednotlivcům, ale měly by ho vyslyšet hlavně samotné instituce. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR chtěl na absenci preventivních opatření v prostředí vědy, výzkumu a vzdělávání reagovat. Proto jsme se zapojili s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem do projektu Prevence genderově podmíněného násilí v pracovním prostředí veřejných výzkumných institucí (v. v. i.) a univerzit v ČR. Iniciovala ho nezisková organizace NORA a financovaly Norské fondy. Nejdůležitějším výstupem projektu jsou školicí materiály. Konkrétně jde o deset videí, které jsou propojené s testovacími dotazníky. Určené jsou hlavně k proškolení zaměstnanců a zaměstnankyň veřejných výzkumných institucí a univerzit v ČR. Každé video se zaměřuje na jiné téma a zasazuje ho do kontextu genderově podmíněného násilí. Videa představují fyzické i psychické formy násilí, nastiňují ale i hůře rozpoznatelné fenomény: ekonomické násilí, genderové předsudky, genderově vyvážené vyjadřování nebo genderovou dimenzi v obsahu výzkumu. Informováním o podobách genderově podmíněného násilí by se totiž akademické prostředí mohlo stát více bezpečným a férovým místem, které respektuje rovné příležitosti pro všechny. Školení vznikala postupně v několika fázích od počátku projektu v roce 2022. Finální materiál lze využívat od března 2024. Náš ústav spolupracoval na scénářích k videím, tvorbě dotazníků, a především se podílel na pilotním testování, které se uskutečnilo také na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Díky ohlasům z testování jsme upravili dotazníky, zpřesnili modelové situace a doplnili chybějící informace. Následně jsme pomáhali vypracovat i metodický pokyn, který popisuje, jak mohou školení využít instituce i jednotlivci. Naši spolupráci završuje šíření školicího materiálu na akademická pracoviště. Chceme, aby se školení ujala v takové míře, jako je tomu u školení „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“. Od začátku dubna 2024 jsme proto materiály rozeslali desítkám institucí, které informaci šíří dál. Vítané proškoleníReakce na materiály jsou velmi pozitivní. Moc nás těší, že instituce vítají existenci školení a ochotně přeposílají naši nabídku dál. Dobré ohlasy máme i na jeho formu: „Moc díky za informace, momentálně řešíme potřebu nějakého rozumného způsobu, jak naše pracovníky v této problematice proškolit. Ta videa jsou moc dobrá, děkuji ještě jednou za zaslání. Určitě je rádi využijeme.“/ „Zatím jsem si prošla první sadu videí, některé dotazníky a metodický pokyn a jsem nesmírně vděčná za tuto iniciativu a její výsledek. Videa i dotazníky mi přijdou srozumitelné a dobře postavené, doufám, že budou mít úspěch.“ Některá témata videí jsou náročnější, a proto vyvolávají očekávaně kritičtější reakce – například genderově senzitivní jazyk a vyjadřování. Genderově podmíněnému násilí jsou v akademickém prostředí častěji vystaveny ženy. Jak na věcPro absolvování školení stačí, když rozešlete zaměstnancům a zaměstnankyním odkazy na videa. U nich najdou dotazníky. Správné odpovědi si ověří sami po jejich vyplnění a odeslání. Genderové informační centrum Nora nabízí i další možnosti, jak s dotazníky pracovat – a to ve formě mapování, sběru dat a jejich analýzy. Školení testuje znalosti před jeho dokončením i po něm. Zaměstnavatelé tak získají přehled, jaké mají kolegové a kolegyně povědomí o tématu, ale také ověří jejich znalosti konkrétních opatření. Třeba jestli vědí, na koho se obrátit, pokud vyvstane problém, jaké existují metodiky a nařízení platné pro jejich řešení, jaké mají možnosti včasného řešení i nápravy a podobně. Školicí materiál je zdarma přístupný v českém i anglickém jazyce. Součástí je i Metodický pokyn pro implementaci školicích balíčků, který vysvětluje, jak s dotazníky a videi pracovat a jak při zavádění nástroje na pracovišti postupovat. Text: Michaela Svatošová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČRFoto: Shutterstock; archiv Michaely Svatošové

26.04.2024 10:00

Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Otevrelo-se-centrum-pro-nova-leciva-00001.-Prinasi-nadeji-i-pacientum-s-rakovinou/]
„Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, centra, jako je Pharmtheon, nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z excelentních výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce dosud chyběla. Jsem proto rád, že se podařilo naši myšlenku dovést až do finále,“ komentuje ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka. Dodává, že otevřením centra navazuje pracoviště na předchozí úspěchy ústavu v medicinálních aplikacích. Transfer technologií dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. V Česku se podle ní ovšem příliš nedaří přenášet vynikající vědecké výsledky do praxe. „V mnoha oborech máme špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto u nás vzniká v porovnání s vyspělými státy jen málo firem založených na vědeckém poznání,“ říká. Věří, že centrum Pharmtheon pomůže situaci zlepšit. Slavnostní otevření centra Propoj a panujCentrum se nyní chystá vyvíjet látky, jež sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Jde o částečně opomíjenou, ale aktuální oblast. Mutace totiž stojí za vznikem rezistence na některá léčiva, která se používají v chemoterapii onkologických pacientů. „Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady s podporou převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí, které spojuje expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení, proto považuji za klíčové. To je hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ vysvětluje iniciátor založení centra Martin Fusek. Pro vývoj nových léků musíme pochopit mechanismus, jak onemocnění vzniká, a následně se ho pokusit ovlivnit léky. Pokud se podaří nalézt látky, které mohou na některý z patologických procesů příznivě zapůsobit na buněčné úrovni, je nutné je v preklinickém výzkumu optimalizovat co do účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a dalších vlastností. Procesu se říká translační výzkum. Pharmtheon nabídne translačnímu výzkumu profesionální zázemí pro efektivnější spolupráci všech zapojených složek, takže umožní i vznik lepších výsledků. Centrum je součástí rodiny IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávyFoto: Shutterstock; Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

25.04.2024 09:00

Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti

[https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/vedy-o-zemi/Jak-predpovedet-blesk-Pomoci-by-mohl-i-model-elektrizace-oblacnosti/]
Vypadal jako běžná dětská hračka, drak, kterého děti pouštějí do vzduchu, když na podzim hodně fouká. Na vrcholku konstrukce ale měl připevněný asi třicet centimetrů dlouhý drát s hrotem napojený na konopný provaz a rukojeť s hedvábným lankem – na něm byl přivázaný kovový klíč. Experimentální drak, který do bouřkového oblaku vypustil 10. června 1752 Benjamin Franklin, zafungoval. Skutečně k sobě přilákal bleskový výboj, sjel po mokrém provázku a zamířil do nachystané leidenské láhve, jež v 18. století sloužila jako nástroj pro experimenty s elektřinou. Přestože Benjamin Franklin pocítil při kontaktu s provázkem jiskření, nebezpečný pokus ve zdraví přežil a dnes je považován za jednoho z prvních vynálezců bleskosvodu (dalším je mimochodem český katolický kněz a přírodovědec Prokop Diviš, který se bleskům věnoval zhruba ve stejnou dobu). Byl to právě Franklinův pokus s drakem, který se v historii fyziky zmiňuje jako milník v poznání elektrické podstaty blesku. Podle dnešních poznatků je blesk komplexem elektrostatických výbojů, jenž vzniká mezi centry kladných a záporných elektrických nábojů v oblacích nebo mezi oblakem a zemským povrchem. Skládá se z několika elektrostatických výbojů těsně za sebou, v průměru bývají tři až čtyři, ale mohou se vyskytnout i blesky s desítkami výbojů (vícenásobné blesky). Vědec, politik a jeden ze zakladatelů USA Benjamin Franklin vypustil v červnu 1752 pokusného draka do bouřkového oblaku. Rodné místo bleskůVětšinou vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho z letní oblohy – jedná se o typický velmi vysoký huňatý oblak, který se roztahuje do velkých výšek. V našich zeměpisných šířkách roste zpravidla do 5 až 12 tisíc metrů, výjimečně až do 15 kilometrů. Pro vznik elektrického výboje je důležité, aby oblak obsahoval různé částice, takzvané hydrometeory, kterými jsou vodní kapky, krupky, ledové krystalky a další, a také přechlazenou vodu. Těžší částice propadávají do nižších hladin oblačnosti a narážejí přitom do lehčích, nesených vzduchem. Tím si vyměňují náboj. Následně se v takovém oblaku vytvářejí centra opačné polarity – obecně se dá říct, že v jeho dolní části se nachází centrum záporného náboje, v horní části naopak centrum kladného.    Nicméně ve skutečnosti je rozložení center komplikovanější a přesný proces elektrizace oblaku dosud není zcela vědecky objasněný. „Víme, že ke vzniku blesku je zapotřebí separace náboje a dostatečně silné elektrické pole. Pro lepší pochopení celého procesu jsme vyvinuli model elektrizace oblačnosti,“ uvádí Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Cílem výzkumu vědecké skupiny, jíž je Jana Popová součástí, je přispět k přesnějším předpovědím počasí. Dnešní metody poznání umožňují meteorologům zjistit, kdy a zhruba kde budou panovat podmínky pro vznik konvektivních bouří, potažmo bouřek. V reálném čase pak dokážou podle směru větru a dalších aspektů určit, kudy se bouřková oblačnost bude posouvat. Jestli ale bouřlivé počasí vyprodukuje blesky, kolik jich bude a kde uhodí, to se konstatovat nedá. Jana Popová působí v oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. (CC) Od klimatologie k fyzice atmosféryBouřky ji fascinovaly od malička. Ostatně stejně jako i jiné přírodní jevy – zejména sopky. Původně dokonce přemýšlela, že by se věnovala právě jim. Cesty osudu ji ale zavedly k jinému živlu, i když neméně nebezpečnému. Ani k bleskům se ale nedostala úplně přímo. Když se Jana Popová, tehdy ještě Minářová, na gymnáziu rozhodovala, kam dál, zvolila si studium geografie se specializací na klimatologii. Zaujala ji problematika silných srážek a právě tu si vybrala jako téma pro následné doktorské studium. Jelikož z dvojjazyčného česko-francouzského gymnázia uměla výborně francouzsky, rozhodla se pro doktorát „pod dvojím vedením“ (francouzsky co-tutelle). Školitele tak měla jak českého, na Univerzitě Karlově v Praze, tak francouzského – na Univerzitě ve Štrasburku. Ve Francii a později také v Německu absolvovala několik stáží, všechny zaměřené na klimatologii s orientací na výzkum extrémních srážek. Přímo k bouřkám a konkrétně bleskům se Jana Popová dostala až na konci doktorského studia, kdy dostala nabídku na práci v oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Jak dnes vzpomíná, posunu v oboru určitě nelituje. Výzkum bleskových výbojů jí nabízí velké množství výzev a pořád je v něm co objevovat. Předchozí studium klimatologie a vědomosti získané v cizině jí navíc poskytují široký rozhled a potřebný nadhled. „Zkušenosti ze zahraničí jsou k nezaplacení. Musela jsem si poradit s nečekanými situacemi a poznala jsem úplně jiný přístup ke studiu i vědecké práci,“ říká Jana Popová, která v červnu 2023 převzala prestižní Prémii Otto Wichterleho, již Akademie věd ČR uděluje mladým perspektivním vědkyním a vědcům.  Bouřky na Hromové hořeVýzkumná práce Jany Popové se větví dvěma základními směry. Prvním je shromažďování a analýza dat z měřicích přístrojů na meteorologické observatoři Milešovka na stejnojmenné hoře. Druhým směrem je vývoj a zdokonalování počítačového modelu elektrizace oblačnosti, který dokáže simulovat vznik a chování blesků. Milešovka je dominantou Českého středohoří. Díky unikátní poloze je skvělým místem pro pozorování počasí. Nepřehlédnutelné dominantě Českého středohoří Milešovce se před více než sto lety, kdy na vrcholu vznikla meteorologická observatoř, běžně říkalo Donnersberg neboli Hromová hora. Vítr tam prý nefouká jen asi osm dní v roce, nádherný výhled do okolí často zahaluje mlha a kopec jako osamělá dominanta vysloveně přitahuje blesky. K výzkumu bouřek ideální podmínky. „Zajímáme se o bouřky, které se vyskytují přímo na Milešovce i v jejím okolí. Sledujeme je prostřednictvím dvou radarů, jeden nám podává detailní informaci o oblaku přímo nad radarem, druhý poskytuje prostorová data v okolí,“ popisuje Jana Popová. Radar METEK vypadá jako bílá kovová bedna zhruba velikosti ledničky s vertikálně zaměřenou nepohyblivou anténou. Říká se mu také oblačný profiler, protože měří oblačnost v úzkém vertikálním profilu (a to až do výšky 14 km) – výsledkem jeho měření je časový průřez oblakem nad Milešovkou, respektive nad radarem. „Oblačný profiler je velmi citlivý na částečky obsažené v oblaku. Proměří, jestli se v oblaku nacházejí kroupy, krupky, ledové krystalky, sníh anebo déšť a jak jsou rozvrstvené. Pro nás je to důležité z toho pohledu, že právě některé tyto částečky, zejména ledové krystalky a krupky, jsou klíčové pro vznik blesku,“ vysvětluje Jana Popová. Takový obrázek složení oblaku nad Milešovkou ale neposkytuje prostorový přehled o bouřce. „Proto jsme před pár lety pořídili druhý radar, který disponuje pohyblivou anténou a umí proměřovat atmosféru v různých elevačních úhlech,“ dodává. Jedná se o srážkový radar FURUNO instalovaný v listopadu 2020 na vrcholu vyhlídkové věže na Milešovce ve výšce 860 metrů. Současné nastavení radaru má dosah 30 km. Kombinací informací z obou radarů, z nichž každý zpracovává jiné charakteristiky oblačnosti, se vědci například snaží objasnit, v čem se liší bouře doprovázené blesky od bouří, které přinášejí pouze srážky. Srovnávají také, v čem jsou jiné bouřky přímo na Milešovce od těch, které zuří několik kilometrů od kopce. Na dřevěném podstavci stojí oblačný profiler METEK Mira 35c, který měří oblačnost v úzkém profilunad radarem. Výsledkem je časový průřez oblakem nad Milešovkou. Druhým důležitým přístrojem provýzkum Jany Popové je srážkový radar FURUNO, který je možné zahlédnout nahoře na věži. (CC) Jak se modeluje bleskDruhou větví výzkumné práce Jany Popové je spolupráce na vývoji už zmiňovaného modelu elektrizace oblačnosti, jehož hlavním autorem je numerický matematik Zbyněk Sokol. Jde o specializovaný software, který umožňuje explicitně popsat proces elektrizace v simulovaném („ideálním“) bouřkovém oblaku. Program vznikl už před pár lety a postupně se upravuje, zpřesňuje a vylepšuje, aby dokázal simulovat také reálné bouře. Důležitým krokem v jeho vývoji bylo navázání spolupráce s tchajwanským odborníkem v oblasti oblačné mikrofyziky Pao-Kuan Wangem z Academia Sinica. Ten je autorem komplexního modelu oblačnosti, který dokáže modelovat oblak až do vyšších vrstev na pomezí troposféry se stratosférou. Díky němu je možné sledovat, co se děje v oblaku při bouřích, jaká se objevují proudění a turbulence a podobně. Český submodel elektrizace oblačnosti se do něj podařilo inkorporovat. „Nazývá se CEMW – od anglického Cloud Electrification Model, dvojité vé na konci pak odkazuje k profesoru Wangovi. Model umí simulovat bleskové výboje v ideální bouři,“ přibližuje Jana Popová. Zajímavou výzvou jsou přitom netradiční blesky, třeba ty, které se nečekaně objevují v bouřích v zimním období. Zimní blesky a další lahůdky Nejvhodnější podmínky pro vznik bouřek u nás panují v létě, zejména v červnu a červenci. Tehdy je vzduch u zemského povrchu nejteplejší a obsahuje nejvíce vlhkosti. V zimě bouřky, respektive blesky vznikají jinak a svou roli přitom hraje dynamika proudění vzduchu. Některé děje v atmosféře mohou vést k situacím, kdy je vzduch, který se drží při zemi, prudce vytlačován do výšky. To se stává například u studených front, které mají podobu čela studeného vzduchu, jenž se podsouvá směrem pod původní, teplejší vzduch a prudce jej zvedá do výšky. Zároveň ve výšce existují další mechanismy, které vzduch z nižších vrstev nasávají do vyšších. Kombinace těchto i dalších vlivů pak může vést k tomu, že i přes absenci horkého a dusného vzduchu, jaký známe z léta, přijde bouřka s blesky třeba v lednu nebo únoru. Dochází k tomu sice zřídka, ale prakticky každý rok se u nás nějaká zimní bouřka vyskytne. V populárně-naučné meteorologické literatuře se dočteme například o bouřce z 3. ledna 2018. V odpoledních hodinách tehdy přes naše území přecházela studená fronta spojená s tlakovou níží nad Severním mořem. Už od ranních hodin, kdy se fronta nacházela ještě nad Belgií a Nizozemskem, její postup doprovázely bouřky. Nezvykle aktivní pak byly nad Německem – síť detektorů tam tehdy zaznamenala téměř 11 tisíc výbojů blesku! Milešovka se dříve nazývala Donnersberg, česky Hromová hora. (CC) Zimní bouřka se prokazatelně na našem území vyskytla také 4. února 2022. K velké radosti Jany Popové jeden z blesků uhodil přímo do observatoře na Milešovce a poskytl jí tak unikátní data k výzkumu. „Zimní bouře se chovají velmi odlišně od letních. V létě může dosahovat bouřkový oblak cumulonimbus i patnácti kilometrů, zatímco při této zimní bouřce jsme mu naměřili jen přibližně tři kilometry,“ zmiňuje. Namodelovat takový pro badatele ne zrovna ideální blesk v programu CEMW se zdálo zpočátku nemožné. Oblak není tak vysoký, jak by měl být, a nábojová struktura nemusí dosahovat potřebných intenzit. Nakonec se to vědcům podařilo, i když trochu oklikou (museli v systému namodelovat zvláštní horkou bublinu vzduchu, aby vybudili výstupné pohyby, což se děje při letních bouřích). Případovou studii analýzy zimního blesku sepsali do formy odborného článku, který na začátku září 2023 vyšel v Quarterly Journal of the Royal Meteorological Society. Nebezpečná oblačná elektřina Poznatky o tomto netradičním blesku doplní řadu dalších dílčích zjištění, na nichž pracují odborníci na výzkum bouřek po celém světě. Ve svém důsledku se snad i díky aktuální práci Jany Popové a jejích kolegů podaří postupně vylepšovat operativní modely předpovědi počasí. Jakmile to umožní dokonalejší výpočetní technika, budou tak meteorologové v budoucnosti schopni vydávat mnohem přesnější varování před blesky. I když na podobně převratná zjištění, která učinili před třemi stovkami let Benjamin Franklin a Prokop Diviš, si ještě lidstvo bude muset pravděpodobně chvíli počkat. RNDr. Jana Popová, Ph.D.Ústav fyziky atmosféry AV ČR V letech 2002–2008 absolvovala bilingvní francouzsko-českou sekci Gymnázia Jana Nerudy v Praze. Vystudovala fyzickou geografii a geoekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Doktorský titul získala jak na své české alma mater, tak na univerzitě ve Štrasburku, kde se zabývala klimatologií. Od roku 2017 pracuje v oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kde se zaměřuje na výzkum blesků, zejména modelování výbojů v atmosféře. Byla na stážích v Německu, Nizozemsku a Francii. Od roku 2020 vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK meteorologii, klimatologii a fyzickou geografii a vede závěrečné práce. V červnu 2023 obdržela prestižní Prémii Otto Wichterleho pro mladé talentované vědce. Text vyšel v časopise A / Magazín: Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Shutterstock, Wikimedia Commons, Jana Plavec (Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR), Lukáš Ronge (Ústav fyziky atmosféry AV ČR) Text a fotografie označené (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

24.04.2024 16:56

Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Identita-vesmir-a-houby-00001.-Koordinatori-Strategie-AV21-predstavili-nove-programy/]
V červnu příštího roku uplyne deset let od doby, kdy se spustil první program Strategie AV21 neboli Strategie Akademie věd pro 21. století. Zakládá se na interdisciplinaritě a spolupráci nejen mezi ústavy Akademie věd ČR. Jak zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, právě provazování oborů je ve vědě zásadní. „Řešení současných problémů nenalezneme v jednom vědním oboru. Potřebujeme interdisciplinární přístup,“ upozornila a dodala: „Vyjít z ‚oborové bubliny‘ přináší skvělé výsledky.“ Její slova potvrzuje i dobrá pověst, kterou si Strategie AV21 u partnerských organizací i veřejnosti vybudovala. Mezioborová spolupráce přináší výsledky i při žádostech o grantovou podporu. Vloni jich programy vykázaly celkem 87. „A mají výbornou úspěšnost, šedesát tři procent. Prosadily se i ve větších mezinárodních programech,“ vyzdvihl člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek, který má Strategii AV21 v gesci. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová Vesmír pro lidstvoProgram navazuje na stejnojmenný ukončený projekt. „Chtěli jsme ho rozšířit o další ústavy, kosmický výzkum totiž zahrnuje spousty aktivit. Proto jsme přišli i s novými tématy,“ vysvětlil koordinátor Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR. Projekt nejenže rozvíjí poznání o vesmíru, ale také pomáhá zpřístupňovat českému průmyslu unikátní zakázky – například i účastí na mezinárodních misích. Kosmickému výzkumu se navíc otevírají další příležitosti. „Evropská kosmická agentura vybrala do záložního týmu českého astronauta. Na vesmírné stanici by mohl provádět ‚české‘ experimenty,“ uvedl Jiří Svoboda a doplnil, že z programu vzešlo několik návrhů, co by v takovém případě mohlo kosmický výzkum obohatit. Identity ve světě válek a krizí„Vybírali jsme téma s dostatečně rozsáhlým potenciálem, jež by šlo pojmout interdisciplinárně, a zároveň aktuální, abychom odpovídali na otázky, které v současném světě rezonují,“ shrnul koordinátor programu Martin Klečacký z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Téma identity jako mnohovrstevnatého fenoménu podle něj tyto cíle naplňuje. Program se věnuje jak situaci za hranicemi, tak i poměrům v Česku a výzvám, jimž musí společnost čelit.  Zabývá se ale nejen výzkumem formování národních, regionálních či skupinových identit a společenských a politických důsledků těchto procesů, ale i například otázkou propagandy a její role v konstrukci obrazu nepřítele. Chce tak přispět k lepší orientaci veřejnosti i veřejných činitelů v krizích různého typu. Houby jako nové hrozby a příležitostiVýznam houbových onemocnění v posledním desetiletí stále narůstá – zabíjejí nyní více než například malárie. Netýkají se však jen lidí, ale také živočichů a rostlin. Houby se zároveň mohou využívat v lécích, jak zdůraznil Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který program koordinuje. „Patogeny se stávají rezistentními. Proto hledáme nová léčiva z hub. Vybrali jsme si přehlížené druhy, u nichž chceme identifikovat látky, které produkují.“ Vědci a vědkyně budou hledat jejich využití například při léčbě rakoviny, neurodegenerativních onemocnění i antibakteriálních a antimykotických infekcí. Téma houbaření lze podle Miroslava Kolaříka dobře uchopit i popularizačně – například zpřístupněním vědeckých postupů amatérským mykologům. „Plánujeme také vydat vůbec první atlas mikroskopických hub,“ dodal. IStrategii AV21 má v gesci Jiří Plešek. Strategie AV21 letos hospodaří s částkou 120 milionů korun, přičemž rozpočet na jeden program činí 7,6 milionu. Desáté výročí oslaví příští rok výstavou v Galerii Věda a umění. „Otevřeme ji od září do listopadu a spojíme s přednáškami. Propojí se i s festivalem Týden Akademie věd,“ nastínil plány Jiří Plešek. Více informací o nových programech se dozvíte také z rozhovorů s koordinátory. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jan Martínek, Kancelář AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

24.04.2024 16:56

V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/V-Praze-se-otvira-high-tech-centrum-pro-nova-leciva/]
Na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kam se přesune preklinický výzkum s cílem přiblížit nadějné molekuly blíž vývoji důležitých léků. „Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, tak centra, jako je Pharmtheon, nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z řady excelentních vědeckých výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce pohříchu chybí. Jsem moc rád, že se podařilo myšlenku Pharmtheonu dovést až do finále. Je vlastně naší povinností navázat na předchozí úspěchy ústavu v oblasti medicinálních aplikací,“ komentuje ředitel ÚOCHB AV ČR Jan Konvalinka. Úspěšný transfer technologií do praxe dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která na toto téma připravila nový zákon i reformu transferu. Vadí jí totiž, že se v Česku vynikající vědecké výsledky stále příliš nedaří přenášet do praxe. „Máme tu v mnoha oborech špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto zde vzniká v porovnání s vyspělými státy jen velmi málo firem založených na vědeckém poznání. Je skvělé, že vzniká centrum Pharmtheon, které pomůže tuhle situaci zlepšit,“ věří ministryně pro vědu. Prvním projektem, který bude v centru rozvíjen, je vývoj látek, které sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Tyto mutace jsou důvodem vzniku rezistence na některá léčiva používaná v chemoterapii onkologických pacientů. Jedná se o oblast, která je velmi aktuální a je nyní částečně opomíjena. „Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady se snahou podporovat převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí spojujícího expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení proto považuji za klíčové. To je taky hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ vysvětluje iniciátor založení centra Martin Fusek. Pro vznik nových léků je nejprve nezbytné pochopit mechanismus vzniku onemocnění a následně se pokusit ovlivnit tyto mechanismy podávanými léky. Pokud se podaří nalézt látky, které mohou některý z patologických procesů příznivě ovlivnit na buněčné úrovni, pak je třeba ještě dané látky v rámci preklinického výzkumu optimalizovat co do účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a mnoha dalších vlastností. Tomuto procesu se říká translační výzkum. Nyní, díky tomu, že Pharmtheon nabídne translačnímu výzkumu profesionální zázemí a umožní efektivnější spolupráci všech zainteresovaných složek, se dají čekat také o to lepší výsledky. Centrum Pharmtheon je součástí rodiny IOCB Tech s.r.o., dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze. Kontakt pro média: Martin Opatrnýopatrny@prclinic.eu602 252 405

24.04.2024 16:56

60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/60-let-v-atmosfere-Ustav-fyziky-atmosfery-AV-CR-slavi-jubileum-popularizaci-00001/]
Ústav fyziky atmosféry AV ČR „rozbil“ svůj stan v budově na Národní třídě v Praze ve dnech 5. a 6. dubna 2024 u příležitosti oslav 60. výročí svého založení. Návštěvníky, od nejmladších až po věkem pokročilé, zábavnou formou seznámil s výzkumem, jenž se pohybuje od povrchu Země a „končí“ až ve vesmíru. „Za šedesát let usilovné práce se stihne mnoho pozoruhodných věcí. Výročí je ideální příležitost, jak naše úspěchy přiblížit veřejnosti. Během akce na Národní jsme proto zájemcům ukázali rozsáhlý záběr našeho pracoviště,“ říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Radan Huth. Akce zájemcům ukázala, čím se pracoviště zabývá. Tornádo i tajemné zvuky z vesmíruJak doplňuje David Píša z téhož pracoviště, akce byla jednou z větších k letošnímu výročí 60 let v atmosféře. Ústav fyziky atmosféry AV ČR ale plánuje i další, které budou s jubilejním rokem spojené. „Akce na Národní měla velkou mediální pozornost, měli jsme vstupy v České televizi, Českém rozhlase, plnili jsme profily na sociálních sítích Akademie věd. Trochu jsme sice ‚bojovali‘ s tím, že přednášky začaly během pátečního odpoledne, což bylo pro některé návštěvníky kvůli práci komplikované,“ říká David Píša a dodává, že sobotní program zase soupeřil s až letním počasím a pražským půlmaratonem. I tak ale byla účast více než solidní a Národní se zaplnila vědychtivými návštěvníky. A jak David Píša dodává, podle okamžitých reakcí se velmi dobře bavili a leccos nového se dozvěděli. Ústav fyziky atmosféry AV ČR pokrývá rozsáhlou část výzkumu, zabývá se počasím, klimatem, horními partiemi atmosféry nebo procesy ve Sluneční soustavě. „Všechny výzkumy se prezentovaly prostřednictvím plakátů, které jsme zpracovali vizuálně atraktivně a srozumitelně,“ vyzdvihuje meteorolog Petr Zacharov, s nímž se můžete vydat i na Milešovku v podcastu Akademie věd ČR.    Společně s výstavou se konalo pásmo populárně laděných přednášek, které představily vybraná témata. Jak už na akcích tohoto pracoviště bývá zvykem, nechyběly drobné meteorologické pokusy, ukázka 3D modelů nových vědeckých sond nebo skutečná první československá družice MAGION 1. Pracoviště v poslední době také využívá interaktivní instalace, které přibližují výzkum elektromagnetických vln v kosmu, průzkum okolí planety Jupiter a jeho ledových měsíců nebo simulátor polárních září. „Přednášky a grafické instalace jsme připravili hlavně pro žáky a studenty alespoň druhého stupně základních škol a dospělé. U experimentů se zabavily i mladší děti, čekalo je například ohnivé tornádo představující vznik slabých tornád či tajemné zvuky z vesmíru,“ upřesňuje David Píša. Přednášky se konaly v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Šedesát let nad ZemíÚstav fyziky atmosféry AV ČR vznikl v roce 1964, impulzem bylo založení Laboratoře meteorologie v Československé akademii věd, jež se zaměřovala na meteorologický a klimatologický výzkum. K ústavu, který sídlí v areálu ústavů Akademie věd ČR na pražském Spořilově, dále patřilo detašované pracoviště v Hradci Králové, meteorologická observatoř na Milešovce (více také v časopise A / Věda a výzkum) a později i observatoř Kopisty u Mostu. Další výrazná proměna nastala v roce 1994, kdy se do ústavu včlenilo ionosférické oddělení z Geofyzikálního ústavu AV ČR, čímž se výzkum rozšířil na ionosféru, magnetosféru a blízký vesmír. Zároveň se součástí pracoviště stala telemetrická stanice Panská Ves, ionosférická observatoř Průhonice a meteorologická observatoř Dlouhá Louka. Ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Radan Huth vysvětluje, že se jeho pracoviště společně s dalšími institucemi zapojilo do nedávno opět podpořeného a úspěšného programu Strategie AV21 s názvem Vesmír pro lidstvo: „V něm se soustřeďujeme na prohlubování spolupráce v kosmickém výzkumu. Podílíme se například na vývoji a testování mechanismu pro Evropskou misi LISA, který zajišťuje přepínání mezi dvěma laserovými svazky – takzvaného Fibre Switch Unit Actuator – FSUA. Věnujeme se ale také popularizaci na všech velkých akcích, jako jsou Veletrh vědy a Týden Akademie věd, letos i v souvislosti s naším výročím.“ V posledních letech spolupracuje ústav s aplikační sférou a dále rozšiřuje spolupráci s mezinárodními organizacemi – například Evropskou kosmickou agenturou (ESA) nebo Francouzskou kosmickou agenturou (CNES). „Ústav fyziky atmosféry je respektovanou součástí Akademie věd a uznávaným výzkumným centrem mezinárodní úrovně, které stojí na skvělé práci svých vědců a vědkyň,“ uzavírá místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která akci Národní zahajovala. Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

24.04.2024 08:56

Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vetsi-cistsi-a-bez-defektu.-Vedci-nasli-novy-zpusob-vytvareni-2D-materialu/]
První dvojrozměrný materiál na světě, grafen, vytvořili před dvaceti lety vědci Andre Geim a Konstantin Novoselov pomocí izolepy. Lepicí páskou odtrhli z grafitu jednu vrstvu atomů, vznikl grafen a vědci za to v roce 2010 obdrželi Nobelovu cenu. Od té doby týmy po celém světě připravují nové dvojrozměrné materiály, vzájemně je kombinují s dalšími nanomateriály a objevují nové typy víceškálových materiálů s jedinečnými vlastnostmi. Unikátní materiály pak nacházejí uplatnění například v elektronických zařízeních, v lékařství či environmentálních technologiích. V průmyslu se nanomateriály připravují převážně pomocí chemické syntézy a trpí mnoha defekty. Pro vědecké účely jsou ale potřeba dvojrozměrné materiály, které také mají co největší plochu, ale zároveň minimum poruch. Připravují se exfoliací neboli sloupnutím jedné či několika vrstev atomů z krystalu požadovaného materiálu, což se obvykle stále dělá ručně pomocí lepicí pásky a za atmosférického tlaku. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR nyní představili unikátní vysokovakuovou aparaturu, kde pomocí exfoliace dokážou připravovat dvojrozměrné materiály, které mají větší plochu a díky kvalitním výchozím krystalům minimum defektů. Ultravysoké vakuum chrání materiál před kontaminací. „Namísto ruční manipulace je nyní možné exfoliaci provádět v komoře vakuové aparatury pomocí speciálních držáků a pohybů manipulačních ramen,“ shrnuje cíl několikaletého úsilí Jan Plšek z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který se na objevu podílel. 100 % z plochy krystalu Exfoliační aparaturu si vědci postavili v laboratoři přímo na míru. Jako přilnavou podložku použili tenkou vrstvu zlata a stříbra. Krystal sulfidu molybdeničitého (MoS2) pak pomocí manipulátorů přitiskli k podložce a po opětovném oddálení vrstvu dvojrozměrného materiálu přesunuli k dalším testům, aniž by vzorek vystavili vlivu atmosféry. „Tímto způsobem jsme získali maximální plochu dvojrozměrného materiálu – téměř 100 % z plochy krystalu, bez znečištění a s minimem defektů,“ zdůrazňuje Jan Plšek. Výhodou nového přístroje podle něj je i to, že se příprava vzorku a jeho základní charakterizace děje na jednom místě. Univerzální využití metody Přestože metodu, kterou vědci popsali ve studii publikované v časopise ACS Applied Electronic Material, otestovali na krystalu sulfidu molybdeničitého, pokračující výzkum prokázal, že ji lze snadno použít na další vrstevnaté materiály. Badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR chtějí metodu využívat například v projektu AMULET, do kterého je zapojeno 145 vědců a vědkyň z osmi vědeckých institucí. Cílem tohoto projektu je vyvinout progresivní, tzv. multiškálové materiály se širokým aplikačním potenciálem. Odborníci budou zkoumat, jak víceškálové materiály reagují s biologickým prostředím, zda je lze využít pro elektrochemické či optické senzory, v elektro-fotochemické katalýze pro odstraňování škodlivých látek ze vzduchu a vody a v neposlední řadě se budou testovat nová nano/mikrozařízení, využitelná pro přeměnu, výrobu a skladování energie. „Výzkum v oblasti nanomateriálů je v dnešní době velmi široký. Projekt AMULET umožní propojit řadu směrů v této oblasti, což může přinést nečekané objevy,“ uvedl koordinátor projektu Martin Kalbáč z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.   Více informací:  doc. RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D.Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR+ 420 266 053 804martin.kalbac@jh-inst.cas.cz Ing. Jan Plšek, Ph.D.Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR+ 420 266 053 545jan.plsek@jh-inst.cas.cz TZ ke stažení zde    

23.04.2024 11:56

Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows

[https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Veletrh-vedy-se-blizi.-Rezervujte-si-mista-na-prednasky-besedy-a-science-shows/]
Ať už vás zajímá hudba, umělá inteligence, chemie, vesmír, nebo rostliny a zvířata, na Veletrhu vědy to pravděpodobně najdete a případně i vyzkoušíte. „Veletrh vědy je přehlídkou toho nejzajímavějšího i nejužitečnějšího, co věda přinesla a přináší do našich životů. A hlavně je to věda, na kterou si můžete sáhnout,“ říká Petr Borovský z Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR, která má organizaci Veletrhu vědy na starosti. Chemické pokusy i historieČást programu se děje přímo v interaktivních expozicích, které si chystají pracovníci a pracovnice jednotlivých ústavů Akademie věd ČR, případně univerzit a různých firem a společností. Do expozic je volný vstup bez rezervace. Vyzkoušet si v nich můžete třeba chemické pokusy, poznávačku živočišných druhů nebo matematické hlavolamy. Oblíbené jsou také expozice historiků nebo archeologů, nápadité bývají stánky filozofů. Letos bude k dispozici stavebnice pro domácí experimentování s rostlinami, zájemci dostanou příležitost stát se skladatelem vlastní lidové písně nebo agentem v tajné laboratoři. Návštěvníci se také dostanou k srdci jednoho z nejintenzivnějších laserů světa L4-Aton nebo si zahrají laserové šachy. Besedy a diskuzeDalší část programu najdete v Keplerově sále v 1. patře nad vstupní halou Veletrhu vědy. Právě tam je potřeba si zarezervovat místa, protože program v ní je poměrně nabitý a bývá o něj velký zájem. Vybírat je možné z několika panelových diskuzí moderovaných Václavem Moravcem – Souboj lidského mozku a umělé inteligence, Češi – Slované? Mýty a fakta o našem slovanství nebo Města pro život?. Rezervace jsou otevřené také na přednášku Když se paměť zelená. Mají rostliny paměť? Víta Latzela z Botanického ústavu AV ČR nebo na přednášku Které místo je v jaderné elektrárně nejstřeženější?, kterou si připravil bezpečnostní ředitel Skupiny ČEZ Daniel Rous společně s Danou Janovskou, odbornou průvodkyní jaderné elektrárny Dukovany. Vědecká bránaLetošní novinkou je Vědecká brána – přednáškový prostor nejen Akademie věd ČR vestavěný ve vstupní hale Veletrhu vědy. Na této pódiové scéně se prostřídají zajímaví hosté, kteří návštěvníkům přiblíží aktuální témata a výsledky špičkového výzkumu prováděného nejen na pracovištích AV ČR. Právě na této platformě se uskuteční také živé nahrávání Podcastu Akademie věd. Na téma „Věda vs sci-fi. Jak se astrobiologie propisuje na stránky románů?“ si budou s podcasterkou Jitkou Kostelníkovou a hercem Justinem Svobodou povídat přírodovědci a popularizátoři vědy Julie Nekola Nováková a Tomáš Petrásek.   Zájem o Veletrh vědy každý rok roste – loni ho navštívilo rekordních 46 tisíc lidí. Do největší populárně-naučné akce se zapojují nejen ústavy pořádající Akademie věd ČR, ale také univerzity, firmy a další instituce. Veletrh vědy se koná v PVA EXPO Praha a je otevřený od 30. května do 1. června od 10 do 18 hodin zdarma. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČRFoto: Veletrh vědy (2022)