16.04.2024 08:07

Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Dnes-se-schazi-Akademicky-snem-nejvyssi-organ-Akademie-ved/]
Hosty Akademického sněmu, který se schází dvakrát do roka, budou například ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další. Se svou činností za minulé období bude na sněmu prezentovat také Akademická rada AV ČR a Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR. Pozornost bude věnována i významnému vědeckému úspěchu: unikátní metodě, kterou vyvinul tým z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Umožňuje zkoumat a analyzovat šíření české literatury po světě a je univerzálně použitelná. Nová témata etiky nejen vědecké práce Akademický sněm bude rovněž schvalovat návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků v AV ČR. Na žádost Vědecké rady AV ČR jej připravila pracovní skupina Komise pro etiku vědecké práce AV ČR. Cílem bylo doplnění stávajícího Etického kodexu o aktuální témata, která se opakovaně vyskytují v podnětech pro tuto komisi, a také reflektovat společensky relevantní jevy. „Návrh proto obsahuje například zásady chování seniorních výzkumných pracovníků, specifikaci nevhodného diskriminačního chování, ale i posilování institucionální odolnosti – neboli zásadu nevytvářet vědomě prostor pro nežádoucí působení cizí moci – či snahu omezovat klimatickou a ekologickou stopu své činnosti,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. K důležitým nově zařazovaným okruhům úprav Etického kodexu podle předsedkyně AV ČR patří mj. zásada, aby se spoluautorství publikace automaticky nedávalo do souvislosti s vedoucí pozicí v týmu, ale za podmínky tvůrčího přispění k práci. Další novinkou je princip nevyvádět duševní vlastnictví z prostředí, kde bylo vytvořeno. Kodex by se měl nově týkat všech zaměstnanců pracovišť AV ČR, nejen výzkumných pracovníků jako dosud. TZ ke stažení zde.

15.04.2024 09:07

Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Candati-na-Lipne-bojuji-o-preziti.-Vedci-budou-kontrolovat-jejich-hnizda/]
Umělá hnízda odborníci pokládají do vhodných příbřežních míst do hloubky 1,5 -3 metrů, aby vytvořili co nejlepší podmínky pro tření candátů. Po celou dobu tohoto klíčového období rozmnožování budou několikrát týdně monitorovat obsazenost hnízd a stav jiker. „Budeme sledovat, kteří samci svou snůšku úspěšně „vysedí“ a které snůšky budou napadeny predátorem,“ říká Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR, jehož výzkum byl podpořen projektem „Inovativní rybářský management velké nádrže (QK22020134)“ Národní agentury pro zemědělský výzkum a ČRS. Candát obecný se vyznačuje vyvinutou rodičovskou péčí, kdy po výtěru samec hlídá vytřené hnízdo s jikrami. V tuto dobu odhodí vrozenou plachost a je schopen bránit hnízdo i proti vetřelcům větším, než je on sám. Pro velké sumce tak může představovat snadnou kořist.  Pozře-li sumec samce candáta, je ke zkáze odsouzena i celá snůška jiker, která se pak stane kořistí ostatních ryb. Vliv vrcholového predátora na populaci candátů tak může v být v tomto období devastující. Přitom právě díky úlovkům dravců byla údolní nádrž Lipno mnohými rybáři považována za rybářský ráj. V posledních dvou dekádách 20. století pocházel každý pátý candát ulovený v Čechách a na Moravě z nádrže Lipno. Situace se změnila kolem roku 2005, kdy úlovky poklesly zhruba na desetinu dřívějšího množství a populace candáta se dostala až na pokraj kolapsu. Co způsobilo candátí krizi? Téměř detektivní pátrání po příčinách poklesu množství candátů v té době zahájili odborníci z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR ve spolupráci s obhospodařovatelem revíru, Jihočeským územním svazem ČRS. „Rozebrat příčinné souvislosti pod hladinou našeho největšího jezera nebyl vůbec snadný úkol. V úvahu přicházely faktory jako klimatická změna, nedostatečné rozmnožování, parazité a nemoci, pokles produktivity nádrže, vliv rybožravých predátorů, konkurence a predace ostatních dravých druhů ryb, přílišný tlak ze strany rybářů atd.,“ vyjmenovává Jan Kubečka. Podrobné analýzy ukázaly, že na přelomu tisíciletí klesla koncentrace živin a produktivita nádrže. V kombinaci s kolísáním hladiny se to projevilo v úbytku množství potravy pro candáta, a to vedlo k výraznému zpomalení růstu. „Zatímco dříve dosahovali candáti stanovené lovné míry 50 cm po čtvrtém roce života, ročníku narozenému v roce 2000 to trvalo 9 let. Takto pomalu rostoucí populaci se nedařilo kompenzovat ztráty působené rekreačními rybáři a došlo ke kolapsu úlovků, kterému říkáme candátí krize,“ uvádí Jan Kubečka. Aby se populaci candáta pomohlo, přistoupil provozovatel revíru k řadě ochranných opatření, především k vyhlášení rozsáhlých chráněných rybích oblastí a zákazu lovu na nástražní rybku menší než 20 cm, která vešla v platnost od r. 2009. Díky tomu se po několika letech objevily náznaky zotavení populace. „Například v letech 2016 a 2017 můžeme mluvit o velmi silných ročnících candáta. Množství rybího plůdku, který je hlavní potravou candáta, v nádrži stouplo a rychlost růstu se vrátila na původní úroveň,“ říká Jiří Marek, jednatel Jihočeského územního svazu ČRS. Povzbuzen náznaky zotavení, zmírnil ČRS ochranná opatření na minimální délku nástražní rybky 15 cm. Úlovky skutečně po několik let stouply a vrátil se i zájem rybářů o lov candáta. Zotavení populace vystřídal nečekaný zvrat Zcela neočekávaně však došlo znovu k poklesu početnosti těchto dravců. „Zaznamenali jsme zvýšenou úmrtnost u silných ročníků ve věku 3-6 let. To bylo velmi překvapivé, protože šlo o ryby v rozpuku nejlepších let života ve výborné kondici a dobře zásobené potravou. Populace měla všechny předpoklady růst, ale paradoxně začala klesat,“ vypráví Jan Kubečka s tím, že zahájili nové pátrání po příčinách úbytku candátů. Jednou z možných příčin se ukázal být vrcholový predátor, sumec velký. Díky podpoře Krajského úřadu Jihočeského kraje provedli hydrobiologové v září 2023 průzkum populace sumce velkého, který potvrdil, že jeho populace v posledních letech silně narůstá. Biomasa sumců ulovených rekreačními rybáři dokonce přerostla v roce 2022 biomasu ulovených candátů. „Při tomto průzkumu jsme odhalili ve volné vodě Lipna nejvyšší biomasu sumce ze všech dosud zkoumaných nádrží, přibližně 35 kilogramů na hektar. Navíc jsme zjistili, že candáti představují více než 10 % potravy sumce. Je tedy vysoce pravděpodobné, že sumec je oním faktorem, který ohrožuje přežívání candátů a znemožňuje návrat vysokých úlovků,“ vysvětluje Jan Kubečka. Zpřesňovat odhady početnosti sumce a jeho vlivu na populaci candáta budou hydrobiologové znovu v letošním roce. Právě nyní na přelomu dubna a května se soustřeďují na klíčové období rozmnožování candátů. Zároveň provádějí průzkum populace sumce a jeho potravního chování tak, aby mohli odhadnout jeho vliv na populace candáta v tomto kritickém období. Na konci srpna se pak zaměří na sledování výsledku tření candáta a vliv sumce v letním období. Kontakt: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc. Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČRkubecka@hbu.cas.cz   Mgr. Daniela Procházkováreferentka publicityBiologické centrum AV ČRdaniela.prochazkova@bc.cas.cz Jiří MarekjednatelČeský rybářský svaz, z. s.Jihočeský územní svazmarek@jcus.cz

15.04.2024 09:07

Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Na-opravu-dlazby-kostela-na-Zelene-hore-pouzili-vedci-unikatni-technologii/]
Keramická dlažba byla v nejnamáhanějších částech chrámu prošlapaná nebo poničená a bez původní engoby (barevné hlinky používané k dekoraci). Navíc již dříve byly ve středové části kostela poškozené dlaždice nahrazeny mramorovými deskami, které nevyhovovaly tvarem ani materiálem. Řešením bylo vyměnit nepůvodní dlaždice za nové keramické, dále využít geopolymer ke spojení a zpevnění popraskaných kusů a doplnění chybějících částí původních dlaždic. „V laboratoři jsme testovali různé druhy surovin a agregátů a jejich vzájemný poměr tak, aby byl ve výsledku materiál co nejvíce podobný originálu,“ říká vedoucí výzkumného týmu Ivana Perná z Oddělení struktury a vlastností materiálů ÚSMH. Doplnila, že v další fázi výzkumu přidávali další látky tak, aby směs urychleně tuhla při teplotách v kostele, tedy při zhruba 8 ℃. Probarvovali ji také různými anorganickými pigmenty. Po úspěšných laboratorních experimentech pracovali přímo na poškozených dlaždicích vyjmutých z podlahy kostela. Dlaždice rozbité na kusy v laboratoři postupně spojili geopolymerní hmotou, konečnou barevnou úpravu povrchu prováděli v laboratoři restaurátoři. Opravené dlaždice i vyrobené repliky ukládali do mozaikového vzoru podlahy restaurátoři společně s kameníky. Na závěr pracovali vědci z ÚSMH na opravě poškozených dlaždicích přímo v kostele, a to často i v době, kdy se v chrámu konaly turistické prohlídky. Přivezli si ingredience na již vhodnou a vyzkoušenou směs a míchali ji na místě na improvizovaném pracovišti. Chybějící části dlaždic doplňovali touto hmotou přímo na podlaze chrámu. „Rekonstrukce kostela sv. Jana Nepomuckého, který je od roku 1994 zapsán na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, je velmi rozsáhlá a složitá. Vážíme si toho, že jsme k ní mohli přispět alespoň malým dílem. Mimo jiné to pro nás byla jedna z ojedinělých možností, jak využít geopolymery v praxi,“ doplnila Ivana Perná. Na úkolu pracovala se svým kolegou Tomášem Hanzlíčkem. Jejich práci ocenila Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou pamětní medailí. ÚSMH připravuje workshop o obnově kostela sv. Jana na 13. května 2024. Přednášet na něm budou odborníci o celkové rekonstrukci kostela, jeho součástí bude i prezentace obnovy keramické dlažby geopolymery. Uskuteční se v zasedací místnosti ústavu od 9 hodin.      Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je jednou z nejvýznamnějších českých kulturních památek. Stavba patří k vrcholným dílům ve stylu barokní gotiky v Evropě. Chrám postavil v první třetině 18. století proslulý architekt Jan Blažej Santini – Aichel. Stal se jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst. Požár v roce 1784 připravil kostel i ambit o střechu, střecha byla poté pouze provizorně zakryta a kostel byl uzavřen. Rozhodnutí o demolici bylo v roce 1792 zrušeno a z poutního kostela se stal kostel pohřební. V novodobé historii objekt prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., je pracoviště zaměřené na studium struktury a vlastností horninového prostředí, hornin, odvozených materiálů a speciálních kompozitních materiálů. Zkoumá přírodní i indukované jevy a procesy působící na chování, vývoj a stabilitu hornin v jejich přirozeném uložení v zemské kůře a širokou škálu anorganických a organických materiálů jak na místě, tak vytvořených v laboratorních podmínkách. Uplatňuje pokročilé monitorovací i laboratorní metody výzkumu s cílem formulovat vědecké poznatky a stanovit podmínky jejich využití v praxi.

15.04.2024 08:07

Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta

[https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Vedci-vyvinuli-strategii-jak-urcit-zda-bude-nanoterapie-ucinna-pro-pacienta/]
Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature Biomedical Engineering. Vědci vytipovali 23 nádorových markerů a s využitím strojového učení je porovnali s tím, jak se nanoléčiva hromadí ve vybraných nádorových modelech. Pro studii odborníci zvolili dva zástupce nejčastěji studovaných typů nanosystémů pro léčbu rakoviny. Na základě důkladné analýzy pak zúžili výběr na šest parametrů, které dobře odpovídaly záchytu nanosystémů v nádorové tkáni. Pět z nich se týkalo výstelky krevních cév v nádorové tkáni a jeden množství bílých krvinek, konkrétně makrofágů, v nádorovém prostředí. „Naším úkolem bylo připravit jeden ze dvou modelových nanosystémů, které byly ve studii využity. Musel splňovat několik podmínek: nezpůsobovat organismu nežádoucí vedlejší účinky a zároveň vykazovat unikátní schopnost hromadit se ve tkáni sledovaných modelových nádorů,“ říká Tomáš Etrych, vedoucí oddělení Biolékařských polymerů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který se na studii podílel. Takto na míru připravený polymerní systém vědci navíc opatřili značkou, aby ho po podání mohli sledovat v těle laboratorních zvířat. „Pomocí fluorescenční molekulární tomografie, což je nejmodernější metoda optického zobrazování spojeného s počítačovou tomografií, pak bylo možné detailně studovat nádorové hromadění a osud nanosystému v laboratorních zvířatech,“ dodává vědec. Efektivněji zacílená léčba Výsledek výzkumu může významně zvýšit pravděpodobnost klinického úspěchu vyvíjených nanoterapeutik. Nádorová onemocnění se totiž u lidských pacientů mohou lišit i v rámci jednoho jediného nádorového typu, ne u všech pacientů je proto nanoterapie vhodnou volbou. „Právě naše strategie by měla umožnit tento problém překlenout a nabídnout nanoterapii přesně těm pacientům, u kterých má význam a pro které nebude jen zatěžující léčbou bez hmatatelného léčebného výsledku,“ vysvětluje Tomáš Etrych. Na komplexním výzkumu se podílelo celkem 12 týmů ze 4 evropských zemí (Česko, Nizozemí, Německo, Velká Británie) a Singapuru. Výzkum koordinovalo pracoviště Ústavu pro experimentální molekulární zobrazování (Institute for Experimental Molecular Imaging), který je součástí prestižní RWTH University v Cáchách v Německu. Výzkum vedl Twan Lammers, významný odborník v oboru nanomedicíny, se kterým pražské pracoviště dlouhodobě spolupracuje. Odkaz na publikaci:https://www.nature.com/articles/s41551-024-01197-4 Kontakt:RNDr. Tomáš Etrych, DSc., Ústav makromolekulární chemie AV ČRetrych@imc.cas.cz TZ ke stažení zde.

11.04.2024 14:07

Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Hodnoceni-site-na-miru-vedecke-nadeje-se-seznamily-s-jeho-principy/]
Celkem 52 vědeckých pracovišť a 360 vědeckých týmů se podrobilo při hodnocení za období 2015–2019 posuzování svých aktivit ze strany převážně zahraničních expertů. Ti nejdříve v tzv. I. fázi zhodnotili 7033 výstupů, které týmy vybraly jako nejlepší ze své produkce za dané období. Udělené „známky“ za výstupy a další informace týkající se výzkumné a odborné činnosti pracovišť a jejich týmů využily mezinárodní komise ve II. fázi hodnocení. Výsledkem byly hodnoticí zprávy pro pracoviště a jejich vědecké týmy. Mnoho ústavů inspirovaly ke změnám s jasnou motivací: dosáhnout lepších výsledků. Hodnocení je tak důležitým prvkem „života“ Akademie věd, které by mělo vést nejen ke zlepšování vědecké úrovně, ale i efektivnějšímu fungování našich pracovišť. Principy hodnocení pracovišť Akademie věd ČR představil vědcům a vědkyním Jiří Homola. Zpětná vazba nad zlato „Hodnocení výzkumu je důležité. I proto chceme, aby o něm měli mladí vědci a mladé vědkyně co nejvíce informací od počátku svých nezávislých vědeckých kariér,“ zdůraznil při diskuzi Jiří Homola. „Začínající badatelé jsou pro budoucnost Akademie věd klíčoví. Z tohoto důvodu bychom jim měli vysvětlovat náš pohled na hodnocení výzkumu, význam hodnocení a zajímat se i o jejich názory a zkušenosti “ dodal. Připravované hodnocení za období 2020–2024, které se uskuteční v příštím roce, by mělo být v porovnání s předchozím „štíhlejší“ a efektivnější. Významným zdrojem inspirace se pro něj stala zpětná vazba od 52 výzkumně orientovaných pracovišť a více než 260 expertů z hodnoticích grémií převážně ze zahraničí. „Jejich poznatky takříkajíc zvenčí jsou pro nás přínosné. Tito experti totiž mají zkušenosti s hodnocením výzkumu v dalších zemích,“ upozornil Jiří Homola. Hodnocení šité „na míru“Nově bude mít každý ústav svou „vlastní“ hodnoticí komisi složenou z expertů se znalostí výzkumných témat, které týmy na pracovišti řeší. „Snažíme se pracovištím a jejich týmům přinést kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Hodnocení věnujeme velkou pozornost – nechceme, aby naši vědci měli pocit, že jejich kvalitní práci nezhodnotíme kvalitně,“ uvedl Jiří Homola. Hodnocení se proto opře o peer-review a důsledně se bude vztahovat k mezinárodním standardům. K tomu pomohou zahraniční experti, které Akademie věd do hodnocení svých pracovišť zapojuje dlouhodobě a systematicky. Velký zájem na setkání vzbuzovaly otázky týkající se výběru výstupů do hodnocení, volby nezávislých expertů do komisí a přístupů k hodnocení vědeckých týmů. Padly ale i otázky na obecnější témata – například jak posuzovat aplikovaný výzkum. Jeho výsledky se totiž často v hodnocených pěti letech nezhmotní natolik, aby šlo odpovědně ocenit jejich přínos. „Hodnocení výsledků aplikovaného výzkumu se proto budeme věnovat podrobně v rámci kritéria ‚společenské relevance‘, zasadíme je do širšího kontextu aktivit pracoviště a budeme je také posuzovat v delším časovém horizontu,“ nastínil plány Jiří Homola. Účastníci diskutovali například o výběru výstupů do hodnocení či volbě členů do komisí. Zvyšování kvality s tradicíHodnocení svých pracovišť organizuje Akademie věd ČR už od roku 1993. Smyslem zapojení nezávislého pohledu převážně zahraničních expertů, je zvýšit kvalitu vědecké a odborné činnosti ústavů. Získané informace zároveň slouží k vyhodnocení postavení vědeckých pracovišť v mezinárodním prostředí. Roli hrají i v celkové strategii řízení Akademie věd ČR a při rozhodování o přidělování institucionální podpory. Výsledky všech cyklů hodnocení od roku 2005 komunikuje Akademie věd ČR transparentně na webu AV ČR. Více informací o předchozím hodnocení pracovišť za léta 2015–2019 se můžete dočíst v rozhovoru s Jiřím Homolou v e-časopise AB / Akademický bulletin z roku 2022. Text: Zuzana Dupalová, DVV SSČ AV ČR; Jarmila Tiosavljevičová, Oddělení hodnocení a podpory vědy, Kancelář AV ČRFoto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR  Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.  

10.04.2024 12:00

Hodnocení „šité na míru“: mladí vědci a vědkyně se seznámili s jeho principy

[https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Hodnoceni-site-na-miru-mladi-vedci-a-vedkyne-se-seznamili-s-jeho-principy-00001/]
Celkem 52 vědeckých pracovišť a 360 vědeckých týmů se podrobilo při hodnocení za období 2015–2019 posuzování svých aktivit ze strany převážně zahraničních expertů. Ti nejdříve v tzv. I. fázi zhodnotili 7033 výstupů, které týmy vybraly jako nejlepší ze své produkce za dané období. Udělené „známky“ za výstupy a další informace týkající se výzkumné a odborné činnosti pracovišť a jejich týmů využily mezinárodní komise ve II. fázi hodnocení. Výsledkem byly hodnoticí zprávy pro pracoviště a jejich vědecké týmy. Mnoho ústavů inspirovaly ke změnám s jasnou motivací: dosáhnout lepších výsledků. Hodnocení je tak důležitým prvkem „života“ Akademie věd, které by mělo vést nejen ke zlepšování vědecké úrovně, ale i efektivnějšímu fungování našich pracovišť. Principy hodnocení pracovišť Akademie věd ČR představil vědcům a vědkyním Jiří Homola. Zpětná vazba nad zlato „Hodnocení výzkumu je důležité. I proto chceme, aby o něm měli mladí vědci a mladé vědkyně co nejvíce informací od počátku svých nezávislých vědeckých kariér,“ zdůraznil při diskuzi Jiří Homola. „Začínající badatelé jsou pro budoucnost Akademie věd klíčoví. Z tohoto důvodu bychom jim měli vysvětlovat náš pohled na hodnocení výzkumu, význam hodnocení a zajímat se i o jejich názory a zkušenosti “ dodal. Připravované hodnocení za období 2020–2024, které se uskuteční v příštím roce, by mělo být v porovnání s předchozím „štíhlejší“ a efektivnější. Významným zdrojem inspirace se pro něj stala zpětná vazba od 52 výzkumně orientovaných pracovišť a více než 260 expertů z hodnoticích grémií převážně ze zahraničí. „Jejich poznatky takříkajíc zvenčí jsou pro nás přínosné. Tito experti totiž mají zkušenosti s hodnocením výzkumu v dalších zemích,“ upozornil Jiří Homola. Hodnocení šité „na míru“Nově bude mít každý ústav svou „vlastní“ hodnoticí komisi složenou z expertů se znalostí výzkumných témat, které týmy na pracovišti řeší. „Snažíme se pracovištím a jejich týmům přinést kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Hodnocení věnujeme velkou pozornost – nechceme, aby naši vědci měli pocit, že jejich kvalitní práci nezhodnotíme kvalitně,“ uvedl Jiří Homola. Hodnocení se proto opře o peer-review a důsledně se bude vztahovat k mezinárodním standardům. K tomu pomohou zahraniční experti, které Akademie věd do hodnocení svých pracovišť zapojuje dlouhodobě a systematicky. Velký zájem na setkání vzbuzovaly otázky týkající se výběru výstupů do hodnocení, volby nezávislých expertů do komisí a přístupů k hodnocení vědeckých týmů. Padly ale i otázky na obecnější témata – například jak posuzovat aplikovaný výzkum. Jeho výsledky se totiž často v hodnocených pěti letech nezhmotní natolik, aby šlo odpovědně ocenit jejich přínos. „Hodnocení výsledků aplikovaného výzkumu se proto budeme věnovat podrobně v rámci kritéria ‚společenské relevance‘, zasadíme je do širšího kontextu aktivit pracoviště a budeme je také posuzovat v delším časovém horizontu,“ nastínil plány Jiří Homola. Účastníci diskutovali například o výběru výstupů do hodnocení či volbě členů do komisí. Zvyšování kvality s tradicíHodnocení svých pracovišť organizuje Akademie věd ČR už od roku 1993. Smyslem zapojení nezávislého pohledu převážně zahraničních expertů, je zvýšit kvalitu vědecké a odborné činnosti ústavů. Získané informace zároveň slouží k vyhodnocení postavení vědeckých pracovišť v mezinárodním prostředí. Roli hrají i v celkové strategii řízení Akademie věd ČR a při rozhodování o přidělování institucionální podpory. Výsledky všech cyklů hodnocení od roku 2005 komunikuje Akademie věd ČR transparentně na webu AV ČR. Více informací o předchozím hodnocení pracovišť za léta 2015–2019 se můžete dočíst v rozhovoru s Jiřím Homolou v e-časopise AB / Akademický bulletin z roku 2022. Text: Zuzana Dupalová, DVV SSČ AV ČR; Jarmila Tiosavljevičová, Oddělení hodnocení a podpory vědy, Kancelář AV ČRFoto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR  Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.